Bitcoinoví nadšenci se dočkali. V září proběhl už 6. ročník legendární bitcoinové konference ChainCamp, tentokrát pod novým vedením. Program byl nabitý informacemi pro nováčky i pro zkušené bitcoinery. Přes osm set návštěvníků vytvořilo unikátní atmosféru a pro ty, kteří neměli šanci být u toho, jsme ostravskou konferenci zdokumentovali. Podívejme se na to, co zaznělo na přednáškách, a nahlédněme exkluzivně do nenahrávaných workshopů i do zákulisí akce.
Tak jako loni, i letos sáhli organizátoři po osvědčených prostorách Vysoké školy báňské v ostravské Porubě. Aula a přilehlé prostory jsou pro tento typ akce s přibližně 800 až 900 účastníky jako dělané. Účastníci měli k dispozici nejen samotnou velkou halu, kde probíhaly hlavní přednášky pro několik stovek posluchačů, ale také čtyři samostatné místnosti určené pro workshopy s kapacitou 80 až 110 lidí. Volný čas mezi jednotlivými body programu mohli návštěvníci trávit venku v příjemném prostoru amfiteátru včetně stánků s občerstvením nebo ve velkorysém předsálí auly plném partnerských a sponzorských stánků.
ChainCamp nebyl jen o přednáškách a workshopech. Akce byla také o místě, kde se potkávají dlouholetí bitcoineři i úplní nováčci. Letos k tomu přispěl i nový pořadatelský tým, který přinesl hned několik změn. Velký důraz byl kladen na komfort účastníků. Novinkou byla například chill zóna se sedacími vaky, deskovými hrami, puzzle nebo dětským koutkem. Zlepšení se dočkalo i občerstvení, díky třem stánkům s kávou a jídlem si návštěvníci mohli vychutnat akci bez dlouhého čekání.
Letos nabídl ChainCamp o hodinu delší program než v minulém roce. Bitcoineři všech úrovní si mohli vybrat z velkého množství přednášek v hlavním sále auly VŠB a ještě více workshopů se zajímavými přednášejícími, které probíhaly paralelně ve čtyřech místnostech. Workshopy se, stejně jako v minulých letech, nenahrávaly, takže se účastníci mohli ptát zcela otevřeně – bez obav, že by jejich dotazy později kolovaly na YouTube nebo jiných sociálních sítích. Nebylo ale fakticky možné stihnout vše. Návštěvnici proto volili, která přednáška či workshop dostane přednost a výběr každého účastníka tak mohl vypadat trochu jinak.
Jedním z nejživějších bloků konference byla společná diskuze známých bitcoinových tvůrců Kicoma a Bratříčka. Každý z nich měl na většinu věcí trochu odlišný názor, ale v mnoha bodech se vzájemně doplňovali. Řešilo se mnoho témat – ať už to, jakým způsobem kdo spoří do bitcoinu, zda jsou současná řešení uložení bitcoinu user friendly, jak dopadne Saylorova Strategy nebo jaký je aktuální stav bitcoin treasury companies.
Bratříček otevřeně přiznal, že každodenní použitelnost hardwarových peněženek typu Trezor vnímá pro mainstream stále jako problematickou. Například zadávání PINu podle něj působí neprakticky a pro starší nebo méně technicky zdatné lidi může být celé řešení ve výsledku nepoužitelné. Proto zcela chápe, proč část retailových investorů sahá po jednodušších cestách a nemá problém s custody řešeními nebo bitcoinovými ETF.
Bitcoin podle něj kontinuálně ozdravuje celý finanční systém. Přesto ale čeká na některé plnohodnotné finanční produkty navázané na bitcoin, jako například hypotéky. Ano, existují zde služby jako je Firefish, ale podle Bratříčka jde o teprve základní nabídku a do budoucna se portfolio služeb založených na bitcoinu rozšíří.
Publikum zajímalo i téma firmy Strategy (MSTR) Michaela Saylora. Tato společnost nakupuje bitcoin skutečně ve velkém. Jak přesně MSTR své bitcoiny drží, není ale podle Bratříčka úplně jasné – Saylor to nikdy veřejně nedeklaroval. Firma stále vydává nové akcie, čímž financuje další nákupy. Padla otázka, zda nejde o Ponziho schéma. Bratříček reagoval, že tento pojem se dnes nadužívá a že u MSTR takové označení nesedí. Společnost má i relativně malou míru zadlužení. Oba youtubeři se ale shodli, že Saylorova prezentace na BTC Prague už byla jednoduše řečeno „moc“. Výzvy typu „prodej ledvinu a kup bitcoin“ nebo „vem peníze babičce“ působily až přehnaně a spíše mohou v očích veřejnosti Strategy uškodit.
Kicom zdůraznil, že by nikdy nikomu nedoporučil investovat jen do akcií Strategy a vynechat samotný (self-custody) bitcoin. Akcie MSTR lze chápat spíš jako doplněk portfolia, ale rozhodně ne jako jeho hlavní součást. A podle Kicoma už vůbec ne v poměru 50:50 k BTC. Nicméně Kicom i Bratříček připustili, že Strategy může jednoho dne skutečně patřit mezi největší společnosti na světě – zejména pokud se rozjede skutečná bitcoinová rally. A takovou Strategy bude pravděpodobně finanční mainstream nenávidět.
Jan Kohout a Jan Marvan měli tu čest zahájit program v hlavním sále ChainCampu a zvolili si pro tuto příležitost stále více diskutované téma OPSEC bitcoinera.
S rostoucí cenou BTC se známí držitelé i podnikatelé stávají terčem útočníků, kteří chtějí získat jejich prostředky. Útoky často začínají v digitálním prostoru (phishing, malware, SIM-swap), ale mohou skončit i fyzickým nátlakem („5 USD-wrench attack“). Proto je nutné budovat ochranu ve vrstvách – od digitální hygieny až po fyzické zabezpečení domácnosti a pracovního místa.
Významnou roli hraje sociální inženýrství. Útočníkům pomáhá to, co o sobě dobrovolně sdílíme: fotky s geotagy, záběry pracovního stolu, lístky na akce v reálném čase nebo chlubení se nákupy. Zvažte, co a kdy publikujete, a jestli není lepší citlivé informace odložit či úplně vynechat.
Mnozí si tak možná poprvé uvědomili, jaké důsledky může mít nerozvážnost v nakládání s osobními či citlivými údaji. Jan Kohout s Janem Marvanem poskytli dostatek tipů, jak se bránit, i když toto téma je mnohem širší, než se dá vměstnat do jedné přednášky. Posluchači oba ocenili zaslouženým potleskem.
Josef Tětek (Stackuj.cz podcast) a Petr Kučera (Blockchain Legal) představili ve své prezentaci ty nejdůležitější kroky a poznatky pro dlouhodobé bezpečné držení bitcoinu. A pokud mluvíme o dlouhodobosti, opravdu mysleli doslova až za hrob – tedy držení BTC a jeho předání následujícím generacím v rámci kryptodědictví.
Josef a Petr představili, v čem je rozdíl, pokud jste single bitcoiner s přítelkyní, čtyřicátník s dětmi nebo rentiér s vnoučaty. Přístup se totiž může lišit nejen v tom, jaký typ správy bitcoinu zvolíte, ale také v tom, kdo by měl jednoho dne vaše bitcoiny zdědit. Tedy kdo by s nimi měl umět včas nakládat – a vůbec o nich vědět.
Tak jako ve všem i zde platí, že to chce klid. Ideálně si zavčasu sednout a promyslet své nastavení. Konzultovat technickou i právní stránku můžete s odborníky, ale zásadní první proaktivní krok je na vás, svědomitých bitcoinerech – hodlerech. Důležité je informovat své nejbližší a alespoň rámcově jim přiblížit, o co v bitcoinu jde a jak s ním nakládat.
Josef se v rámci přednášky věnoval technickému pohledu na danou problematiku, zatímco Petr jako advokát rozebral právní stránku kryptodědictví. Když se Petr dostal k tomu, kdo po nás dědí ze zákona – tedy pokud bychom po sobě nezanechali žádnou závěť – padl zajímavý dotaz. Jeden z účastníků, studentského věku, se zeptal, zda by po něm dědil spolubydlící na koleji. Otázka měla své opodstatnění: za specifických okolností, pokud nemáte potomky, může kromě vašich rodičů dědit také blízký spolubydlící, který s vámi minimálně rok sdílí domácnost. Studenty-bitcoinery ale chceme uklidnit – šlo by jen o výjimečný případ, protože obvykle nesdílíte kolejní pokoj jako společnou domácnost.
Pokud někdo z účastníků chtěl probrat věc více dopodrobna, mohl zajít také na workshop o dědictví, na kterém přednášel Petrův kolega z Blockchain Legal Jan Jílek. O tomto workshopu blíže v samostatné podkapitole.
Jiří „Bitcoinguru“ Tichý představil svůj workshop na téma výroba vlastního bleskomatu neboli ATM, který vydává oproti hotovosti satoshi na síti Lightning Network. Jde o komunitě dobře známý koncept a workshop byl přístupný i pro ty účastníky, kteří zrovna nedisponují hlubokými technickými znalostmi.
Účastníci se dozvěděli, že mohou najít detailní návody na stavbu bleskomatu na GitHubu, takže si mohou vlastní zařízení postavit i doma. Zároveň získali řadu praktických rad a tipů vycházejících z Jirkových zkušeností. Přednášející sdílel nejen technické detaily samotné konstrukce, ale i doporučení k výběru vhodných komponent, úskalí, na která si dát při stavbě pozor, a také možnosti, jak bleskomat dále rozšiřovat a vylepšovat. Díky tomu si z workshopu odnesli nejen inspiraci, ale i konkrétní know-how, jak takový projekt dotáhnout do praxe.
Workshop Michala Vašinka byl letos zaměřen na programování aplikací s využitím umělé inteligence – i pro účastníky, kteří sami nejsou programátory. Michal navázal na své loňské vystoupení a letos se zaměřil na AI asistenty při programování. Celá prezentace je navíc v duchu jako open source dostupná na GitHubu pod profilem mvasinek.
Největší přidanou hodnotou workshopu byla praktická ukázka, při níž přednášející v přímém přenosu generoval aplikace podle jednoduchého slovního zadání typu „Vytvoř program, který…“. Postup byl názorný: od nápadu či potřeby, přes slovní popis aplikace, výběr AI asistenta až po iteraci výsledků, které je často potřeba doladit. Michal přiblížil i vývoj této oblasti, od prvních nástrojů jako byl GitHub Copilot až po dnešní multiagentní přístupy.
Účastníci tak mohli vidět, jak se čas potřebný k vytvoření funkčního programu výrazně zkrátil – kdy místo půldenní práce lze získat výsledek v řádu minut. Třeba když potřebujete jednoduchou kalkulačku složeného úročení. Zaznělo ale i důležité upozornění, že ne vždy AI nástroje fungují spolehlivě, nejsou vhodné pro velké projekty a někdy je nutné generování několikrát opakovat.
Jan Jílek z Blockchain Legal představil na workshopu nejdůležitější pravidla pro správu vlastního bitcoinu. Mnoho z nás průběžně hodluje – a to je dobré dělat soustavně a hlavně v klidu, bez obav ze ztráty soukromých klíčů nebo jiných přístupů k našemu bitcoinu.
Jan měl připravenou prezentaci ve stylu Q&A, ale nakonec nechal hodně prostoru otázkám účastníků. Po několika dotazech se rozjela diskuze – dotazy padaly na praktickou i právní stránku věci. Velmi živou diskuzi vyvolalo téma povinného dílu, který musí dostat při dědění potomci. Pokud byste náhodou tuto informaci neměli, můžete se o ní dočíst v článku o bitcoinovém dědictví zde je odkaz. Ale abyste v tuto chvíli nemuseli odbíhat, řekněme si to ve zkratce.
Pokud máte potomky, ze zákona získávají při dědění určitý podíl na dědictví, nebo lépe řečeno mají pohledávku vůči reálným dědicům, pokud by samy děti nedědily. Určitá část vašeho majetku, do kterého mnozí z nás počítají také bitcoin, jim zkrátka připadne. To mnohé účastníky překvapilo, možná proto, že téma dědictví je stále vnímáno jako tabu. Mnoho lidí se příliš aktivně nezajímá o dědictví z praktické, natož právní stránky.
Problematické jsou také zahraniční burzy. Jan zdůraznil, že pokud by zůstavitel (tj. člověk, který zemře a po kterém se dědí) měl v době úmrtí prostředky třeba na zahraniční burze, získání prostředků se dědicům obvykle může velmi zkomplikovat. Pak by mohlo jít o proces na měsíce. Proto stále platí – mějte přehled o tom, kde máte jaké prostředky. V případě bitcoinu je mějte na přehledném self-custody řešení. Kromě našeho vlastního pořádku za života díky tomu budou mít jasno také naši budoucí dědici.
Jan na závěr zdůraznil, že první krok k bezpečnému uložení bitcoinu i nastavení dědických procesů je na nás samotných – bitcoinerech. Neodkládejme to na chvíle, kdy už může být pozdě. Alespoň základní nastavení lze zvládnout za jeden týden. A jako i v jiných oborech bitcoinerské činnosti i zde platí: zkoušej to, iteruj, poraď se s odborníkem. Tak s chutí do toho – nenechte své bitcoiny propadnout!
Biohacking je v bitcoinové komunitě stále živější téma. Samostatnou kategorií je tzv. mitohacking, neboli biohacking mitochondrií ve vašem těle. Jaroslav Lachký poskytl několik pouček pro zajištění lepší funkce mitochondrií v lidském těle a zlepšení celkového zdraví. Rozebíral, jaký vliv na naše tělo mohou mít světlo a strava nebo také chlad a spánek.
Filip Zavoral ve svém workshopu představil Ark protokol, alternativní druhou platební vrstvu nad bitcoinem. Ta je navržena pro efektivní výměnu off-chain transakcí a do budoucna by potenciálně mohla nabídnout lepší škálovatelnost než Lightning Network.
Cílem Ark protokolu je umožnit zapojení většího množství uživatelů, aniž by museli ustupovat ze své finanční suverenity. Pokud se jeho koncept osvědčí v praxi, mohl by představovat důležitý krok k masovějšímu používání bitcoinu jako každodenního platebního prostředku.
Samotný Ark protokol navrhl teprve v roce 2023 turecký hacker Burak Keceli. Od prvního návrhu ale systém prošel řadou změn a informace o něm zatím není snadné dohledat. Ambicí je stát se platební vrstvou, která by v ideálním případě zvládla obsloužit až 10 miliard lidí – rychle, levně a uživatelsky pohodlně. Překážkou zůstává především otázka důvěry a případného KYC.
Na rozdíl od Lightning Network a obdobných řešení funguje Ark jako model klient–server. Místo klasických UTXO pracuje s tzv. VTXO (Virtual Unspent Transaction Output). To je unikátní v tom, že jedno VTXO může sdílet i tisíce uživatelů, přičemž celý systém stojí na sekvencích předem podepsaných off-chain transakcí.
Základem protokolu jsou tzv. kola (rounds). Ve výchozím nastavení trvá jedno kolo 6 bloků, tedy přibližně hodinu, přičemž uživatelé mohou, ale nemusí, své VTXO průběžně obnovovat (refresh). V každém kole vzniká nový transakční strom s expirací 30 dní. Jeho kořen je zapsán on-chain, zbytek zůstává off-chain. Celý proces je zajištěn pomocí relativních a absolutních timelocků.
Velkou výhodou Arku jsou nízké poplatky. Ty se odvíjejí od počtu refreshů, ale aktuálně vycházejí podstatně levněji než u Lightning Network – přibližně na úrovni pouze 0,088 % z dnešních LN poplatků. Kromě toho přináší Ark i další benefity jako je rychlost, škálovatelnost, možnost offline použití a vysoká kapacita.
Mirek Procházka na svém workshopu zejména varoval a upozorňoval na stále se objevující podvržené HW peněženky Trezor, na které lze bohužel pořád narazit také v běžné retailové obchodní síti. Mirek jako příklad zmínil například Rusko, ale i další trhy, kde byste falešné Trezory vůbec nečekali. Ukázal několik reálných kusů a vysvětlil, že zabezpečení začíná už u obalů a distribuce. I když některé napodobeniny mají velmi přesné obaly, pečlivá kontrola dokáže odhalit mnohé.
Důležité je vědět, že modely vybavené bezpečnostním čipem Secure Element (Safe 3 a Safe 5) nejsou současnou vlnou falešných peněženek zasaženy. U starších modelů mohou útočníci zasáhnout fyzicky i softwarově. Při pokusu o manipulaci s některými kusy (např. u modelu Safe 3) dochází k poškození při otevření těla Trezoru, a tím pádem nese zařízení fyzické známky zásahu. Bývá proto obvykle jednodušší fake odhalit.
Firmware a software tvoří druhou linii obrany. Mirek ukázal příklady různých firmware, kdy útočníci často nahrávají „správně vypadající“ systém nebo přidají skrytou SD kartu uvnitř zařízení, která spouští podvržený kód. Řešení, které firma implementovala, zahrnuje kontrolu času spuštění, aktualizací a další integrity checky. Trezor Suite zde hraje klíčovou roli, protože obsahuje proaktivní kontroly i reakce na podezřelé chování zařízení.
Dalším technickým detailem je kontrola entropie. Standardně se do výpočtu náhodnosti započítávají i údaje z Trezor Suite (v potaz přichází operační systém, pohyby myši apod.). To znesnadňuje útoky, které by chtěly nahrát falešný bootloader nebo zfalšovat generování seed fráze. Navíc existuje párovací tajemství mezi Suite a zařízením, které útok zkomplikuje. Mirek také zdůraznil, že obchodníci často nepoznají, že prodávají podvržený kus, proto je hlavní zodpovědnost na kupujícím.
Zde jsou hlavní praktická doporučení z workshopu:
Mirek závěrem připomněl, že útočníci své techniky neustále vylepšují, a ochrana proti nim proto musí být komplexní. Zahrnuje nákup zařízení od spolehlivého prodejce, pečlivou fyzickou kontrolu Trezoru před prvním použitím, pravidelnou aktualizaci firmware a používání pouze oficiálních nástrojů (Trezor Suite). Dodržováním těchto zásad výrazně snížíte riziko, že se stanete obětí podvrženého hardwaru.
Zkušený bitcoinový edukátor Tomáš Krause na ChainCampu 2025 přednesl přednášku s názvem „Jak na bezpečné uložení bitcoinu“, ve které se zaměřil na klíčové principy osobní správy digitálního majetku. Úvodem vysvětlil, proč je nutné řešit bezpečné uložení – uživatel má plnou kontrolu jen tehdy, pokud vlastní své privátní klíče. Správné nastavení chrání nejen proti útokům či phishingu, ale i proti chybám samotného uživatele. Zdůraznil také, že v bitcoinu neexistuje možnost „resetu hesla“ a odpovědnost leží plně na majiteli.
Hlavní část workshopu se věnovala hardwarovým peněženkám, zejména Trezoru, který je pro většinu české komunity doporučovanou volbou. Zaznělo, kde peněženku bezpečně koupit, jak funguje PIN, záloha pomocí seedu a rozdíl mezi jednodílnou a vícedílnou zálohou. Následně byla představena passphrase jako další úroveň zabezpečení – možnost vytvořit skrytou peněženku, chránit prostředky při fyzickém útoku nebo si oddělit finance podle účelu.
Závěrem prezentace Tomáš shrnul praktické tipy pro uchování seedu a passphrase (nikdy elektronicky, vždy raději do kovu), jak rozdělit zálohy mezi více lokalit a jak připravit schéma, které lze jednoduše předat dědicům. Nechyběly i bonusové odkazy na podcasty, recenze nástrojů pro bezpečné uložení.
Workshop Michala Nováka přilákal posluchače, kteří chtěli nahlédnout pod pokličku Lightning Network nikoliv z pohledu běžného uživatele, ale z pohledu instituce, která má úplně jiné priority než retailový uživatel bitcoinu. Workshop byl nabitý zajímavými informacemi, a to hlavně díky bohatým zkušenostem přednášejícího, který pro bitcoinovou firmu sám pracuje.
Při použití Lightning Network na institucionální úrovni se vždy vyžaduje preciznost a profesionalita řešení LN uzlu. To je zásadní rozdíl oproti domácímu použití, kdy „nevadí“, že node pár dní nepojede nebo se zdrží jeho aktualizace. Například běžnému uživateli na Umbrelu výpadek většinou neohrozí byznys ani velké peníze. Retailoví uživatelé často preferují soukromí nebo co nejnižší poplatky, přitom akceptují, že uzel občas spadne na pár hodin nebo že si dovolí odložit aktualizaci. Instituce mají naprosto odlišný přístup.
Na workshopu zazněly základní priority velkých hráčů. Pro e-shop je každá neautorizovaná chyba, pomalá platba nebo dokonce pád uzlu velký reputační i finanční problém, který je nutné vyřešit co nejrychleji. Pokud to firma myslí vážně, musí sáhnout po více implementacích, jako jsou LND, CLN nebo Eclair, a provozovat více uzlů. Uptime je pro velké hráče jednou z klíčových priorit.
Další oblastí, kterou musí firmy řešit, je nastavení jasných pravidel odpovědnosti a správy uzlu. Doma si vše spravuje uživatel zpravidla sám, zato ve velké instituci má k LN přístup více lidí, například profesionálních správců. Proto je zcela zásadní nastavit jasná pravidla pro role a oprávnění – kdo smí otevírat nebo zavírat kanály, měnit poplatky, posílat platby nebo spravovat likviditu.
Stejně rozdílné jsou i nároky na compliance. Domácí uživatel zpravidla neřeší účetní nebo právní aspekty, naproti tomu firma v EU naráží na požadavky Travel Rule a MiCA. U transakcí nad určité limity je nutné platby mapovat (navázat na KYC identitu) a vést auditní stopu. Lightning přitom nabízí technický kotvící bod, a tím může být payment preimage jako důkaz úhrady. Michal Novák se dotkl také rizik spojených s přijetím špinavých UTXO na firemní straně. Obrana proti tomuto riziku je v současnosti velmi nákladná, ale uvidíme, jak se situace vyvine do budoucna.
Na hlavní stage dopoledne vystoupil Luboš Kovařík ze své platformy Štosuj a představil nový projekt Atlas Bitcoinera, jehož cílem je zpřístupnit bitcoinovou edukaci širokému publiku. Atlas kombinuje krátká videa, texty, návody a kvízy, takže si průběžně ověřujete, co jste pochopili, a sbíráte XP. Postupem na vyšší úroveň (Level Bitcoinera) získáváte i Štosáky, které lze využít k aktivaci pokročilých funkcí na Štosuj.cz. Celá platforma je srozumitelná pro nováčky a zároveň užitečná pro mírně pokročilé.
Obsah pokrývá ekonomii Bitcoinu (co jsou peníze a jak vzniká hodnota), technologii (decentralizace, kryptografie a principy fungování Bitcoinu), nákup a prodej (KYC vs. non-KYC, směnárny/burzy a praktické rozdíly), správu a používání (typy peněženek, seed, passphrase, Shamir) i bezpečnost (digitální hygiena a typické podvody). Učit se můžete vlastním tempem, klidně jen pár minut denně, a stále máte přehled o svém postupu. Pokud chcete projít základy i praktické návody na bezpečné používání, Atlas Bitcoinera je rychlá a ucelená cesta.
Novinky v již fungující aplikaci Invity představil Štěpán Uherík (CFO SatoshiLabs). Invity nabízí nákup a prodej bitcoinu, pravidelné spoření formou DCA, směnu a bezpečnou úschovu s KYC. Důraz klade na jednoduchost pro začátečníky, ale nechybí funkce, které ocení i pokročilejší uživatelé. Pokud preferujete automatizaci, jasná pravidla a rychlé ovládání, je to vhodná volba.
Těžiště přednášky tvořila nová volitelná funkce Turbo nákup, která dočasně navýší vaši expozici vůči BTC. Myšlenka vychází ze snahy zpřístupnit jednotlivcům některé výhody, jež při akumulaci bitcoinu využívají velké firmy s pokročilými finančními nástroji (např. firmy typu Strategy). Prakticky to funguje tak, že vedle vašeho standardního nákupu vzniká „Turbo část“ nákupu financovaná kapitálem poskytovatele. Tato „Turbo BTC“ jsou rezervována (uzamčena) a nelze je vybírat ani prodávat, dokud Turbo neuzavřete.
Z právního pohledu jde o smlouvu o budoucím nákupu (smlouvu o smlouvě budoucí): zavazujete se, že při uzavření Turba odkoupíte přidělené „Turbo BTC“ za původní pořizovací cenu (u více období se používá vážený průměr). K odkoupení dochází, když se pro uzavření rozhodnete sami (například po určité době či po dosažení cílové hodnoty), nebo automaticky, pokud by trh výrazně klesl a systém dosáhl likvidačního prahu.
Pravidelné DCA ředí průměrnou nákupní cenu v čase, což snižuje citlivost na krátkodobé výkyvy. Přednášející zdůraznil, že nastavení Turbo nákup bylo backtestováno a za posledních 10 let by nedošlo ani v jednom případě k nucené likvidaci.
Josef Kříž představil protokol Nostr Wallet Connect (NWC) umožňující vzdálené ovládání Lightning Network peněženek. Na praktických příkladech ukázal, jak lze díky NWC realizovat i opakované platby a efektivně řešit problém propojení aplikací s peněženkami.
Základem celého řešení je využití sítě Nostr, konkrétně předávání zpráv přes tzv. relays. Díky tomu může NWC nabídnout uživatelům flexibilní a bezpečný způsob, jak spravovat platby v Lightning Network, aniž by byla ohrožena jejich kontrola nad prostředky. Ačkoli jde o poměrně novou technologii, její tvůrci si slibují, že získá do budoucna mnoho možností využití a prý o ní v komunitě ještě uslyšíme.
Karel Kyovský představil principy fungování Liquid Network neboli sidechainu bitcoinu, který představuje alternativu k Lightning Network. Účastníci se dozvěděli, jak funguje federace spravující celý systém a jakou roli hrají její jednotliví členové.
Liquid se vyznačuje rychlým zápisem bloků zhruba každou minutu a nízkými poplatky. Díky těmto vlastnostem nabízí nejen efektivní převody, ale i možnost vytváření dalších digitálních aktiv, čímž rozšiřuje možnosti využití bitcoinu mimo jeho základní funkci platební sítě. Na druhou stranu například v České republice je jeho adopce oproti Lightningu, alespoň prozatím, zcela minimální. Tudíž síťový efekt Liquidu je opravdu zanedbatelný.
Workshop věnovaný tématu danění kryptoměn vedl Kirill Juran, který představil zkušenosti ze své daňové praxe. Lze podle něj mimo jiné rozdělit lidi, kteří s ním řeší své daňové povinnosti, do tří hlavních skupin. První z nich jsou hodleři, kteří nakoupili BTC velmi brzy, druhou skupinu tvoří spekulanti (někdy připomínající návštěvníky kasina), kteří vsadili mnoho na jeden altcoin a vyhráli. V neposlední řadě je tu skupina P2P obchodníků typu „vexl“, kteří realizují OTC transakce nebo jiným způsobem kryptoměny prodávají.
Zajímavým postřehem bylo, že mezi klienty kanceláře se vyskytuje jen minimum aktivních traderů. To může naznačovat, že obchodování s kryptem samo o sobě často nepřináší dlouhodobý zisk. Zároveň Kirill upozornil na to, že těžba kryptoměn se z jeho pohledu v současných podmínkách finančně nevyplácí.
Workshop vedený Martin Habovštiak otevřel jedno ze stálých témat bitcoinové komunity a to jak chránit své soukromí při držení bitcoinu. Martin připomněl, že od počátku nebylo jasné, zda bitcoin uspěje. Dnes nikdo nedokáže spolehlivě predikovat, jaké daně nebo regulace vlády zavedou. Zmíněna byla i americká daň exit tax jako příklad rizika, které může zasáhnout celý majetek.
Martin zdůraznil napětí mezi anonymitou on-chainu a neanonymitou on-ramp řešení typu KYC burza nebo směnárna. Samotný bitcoin je pseudonymní. Problémem jsou podle něj právě záležitosti týkající se KYC. Autoritářský režim může v budoucnu cílit na subjekty s identifikačními daty a z nich identifikovat transakce na blockchainu. V praxi to znamená, že kdo je veden u burzy, je zranitelný.
Po technické stránce se na workshopu probíraly způsoby, jak sledování ztížit. Jsou jimi například coinjoin, payjoin, mixery a peněženky s pokročilejšími anonymizačními funkcemi (např. Wasabi). Martin podotkl, že tyto techniky nejsou absolutní zárukou, ale při větším počtu účastníků mohou výrazně ztížit analýzu blockchainu. Payjoin dává navíc smysl při rostoucích on-chain poplatcích. Nezapomínejme ani na bezpečnost celkově – důležité je používat Tor a na síti se chovat obezřetně.
Workshop uzavřel Martin varováním i humornou poznámkou: „Kdo ušetří 2 % na vexlu, zaplatí pak 20 % daně.“ Soukromí v bitcoinovém světě je jednoduše řečeno kompromisem mezi technologiemi, právním rizikem a etickými rozhodnutími. Pro mnohé jde o formu pojištění proti současné nebo budoucí nejistotě ve světě.
Panel „Jaká je práce v bitcoinové firmě?“ nabídl pohled zevnitř několika odlišných profesí. Michal Haase, projektový manažer, popsal svou cestu od UX projektů až po přesun rodiny do Česka. Viliam Klamarčík, COO Vexlu, přiblížil každodenní řízení týmu. A vývojář Dominik Roček, který dříve působil v oblasti internetu věcí (IoT) se zaměřením na telekomunikace i jako zaměstnanec zlatého partnera Microsoftu, sdílel zkušenosti programátora, kterému na cestě k bitcoinu velmi pomohla tvorba vlastních Android aplikací.
Zatímco Dominik tvrdí, že práce vývojáře se od běžného korporátu příliš neliší, Viliam i Michal zdůraznili hlavní rozdíl – hodnoty firem stavějících na bitcoinu. Důraz na svobodu, soukromí a suverenitu doplňuje menší byrokracie a větší smysluplnost práce, i když často za menší peníze. Zaznělo mimo jiné to, že taková práce dává mnohem víc smyslu než práce pro korporát, kde se lidé často jen „schovávají“.
Diskutovalo se také o praktické stránce věci. Startupové prostředí vyžaduje lidi s drivem, někdy přináší přesčasy, ale na rozdíl od korporátu se plánuje krátkodoběji a efektivněji. Vyhoření se zatím podle řečníků příliš neobjevuje. Zazněla také pro mnohé účastníky možná překvapivá informace, že zdaleka ne každý zaměstnanec bitcoinové firmy je také automaticky bitcoinerem.
Závěrem se panelisté shodli, že práce v bitcoinové firmě je více než jen zaměstnání. Přináší komunitu, větší svobodu (včetně možnosti home office) a určitý „aha“ moment – že i nižší příjem může dávat dlouhodobě smysl, pokud má člověk tento příjem alespoň částečně v bitcoinu.
Na ChainCampu byla mimo jiné také představena nová kniha od Kristiana Csepcsara - The Ultimate Bitcoin Mining Guide (v překladu Ultimátní průvodce těžbou bitcoinu), kde Kristian sepsal všechny své zkušenosti a znalosti získané za několik let v těžbě bitcoinu. Kniha byla představena v hlavním sále a kdo nestihl mohl si ji v konferenčních místnostech nechat rovnou podepsat přímo od autora s věnováním.
Ještě před samotnou konferencí a jejím sobotním programem proběhly minimálně dva komunitně pořádané side eventy.
Dvojice zkušených bitcoinerů Jan Kohout a Jan Marvan, alias Johnny the Bitcoiner a Stallion, uspořádali v předvečer ChainCampu další ze série komunitních eventů Plan ₿, který bude v roce 2025 poslední. Tématem byla rezidence v cizích zemích, jak ji získat a kolik stojí.
Plan ₿ je zpravidla rozdělen do dvou částí. V první polovině představil Stallion svůj keynote, poté následovala diskuse s hosty. Těmi byli Pavol „Stick“ Rusnák z Trezoru a Štěpán Uherík, CEO Invity.
Stallion v keynote upozornil, že rezidenci lze v některých zemích, například v Panamě, Uruguayi, Dominice, Grenadě či Austrálii, v podstatě koupit jako do jisté míry hotový produkt. Ceny začínají kolem 100 tisíc dolarů a v mnoha případech jde podle něj o předraženou službu.
Další část jeho vystoupení se dotkla praktického používání bitcoinu v každodenním životě. Zmínil kartu Dolphin card, což je dobíjecí VISA karta spadající pod Aqua wallet. Je zatím ve fázi testování a nelze si ji běžně koupit. Někteří už ji ale mají k dispozici. Aqua Wallet ji vydává žadatelům z checklistu postupně. Někteří čekají dlouho, jiným se již poštěstilo. Na kartu je možné převést bitcoin, který posléze utrácíte. Měsíční útrata je omezena limitem 4 000 USD na jednu (dobíjecí) kartu, což je pro běžné uživatele víc než dostačující. Podle Stalliona jde o elegantní cestu, jak mít bitcoin a zároveň jej přímo utrácet v obchodech, restauracích či online. Otázkou však zůstává, jak dlouho tento model vydrží.
Stick přidal historku z El Salvadoru, kam vyrazil společně s Pepou Tětkem. Oba chtěli nakoupit suvenýry a využít toho, že bitcoin byl tehdy v zemi oficiálním platidlem. Překvapilo je ale, že na některých místech obchodníci akceptovali pouze hotovost, nikoliv bitcoin. Ukázalo se tak, že realita používání BTC v každodenním životě je mnohdy složitější, než jak uváděla některá média.
V debatě se mluvilo také o Shamirově schématu (Shamir backup). Stick připomněl, že jeho síla nespočívá v tom, že bychom uložili všechny části klíče například do pěti bezpečnostních schránek v bance. Naopak je třeba usilovat o decentralizované řešení, ve kterém je jeho síla. Zálohu můžete mít na mnoha místech, které budou odlišné geograficky, sociálně nebo jinak. Důležité je, že stát ani jiná autorita nemají přehled o tom, kdo vlastní jednotlivé části klíče. Výsledkem je bezpečnější a svobodnější záloha bitcoinu.
Celý event Plán B byl prošpikován zajímavostmi a užitečnými radami. Na konci tohoto vyprodaného eventu nemohla chybět bohatá tombola.
Druhým side eventem bylo oblíbené a již tradiční pokerové setkání Jednadvacítky. Autoři tohoto článku se akce osobně nezúčastnili, proto přinášíme alespoň stručný zprostředkovaný popis.
HODL'em Poker: Royal Hash 👑
— HODL'em Poker (@HODLem_Poker) October 7, 2025
Noc před @ChainCampCZ se opět protáčely saty na jeho oficiální preparty, na níž dorazili dobře známí a i zcela noví gambleři, kterým #HODL rozhodně nic neříká. 🎰
Díky všem za účast a @Bartus22 blahopřeji k výhře! 🥇
Více v komentářích. 👇 pic.twitter.com/juKbBDpexL
Stejně jako loni se i letos, noc před ChainCampem, konal event HODL’em Poker, tentokrát s podtitulem Royal Hash. Účast byla sice o něco slabší než minule (konkurovat Planu ₿ je těžké i s hazardem), nicméně průběh turnaje to neovlivnilo. Dorazili také diváci a po skončení Plánu ₿ se přidali i někteří jeho účastníci.
První tři hráči si kromě výhry odnesli také voucher v hodnotě 500 Kč od české burzy Coinmate, která je poskytla jako sponzorský dar. Vítěz turnaje navíc získal kovovou trofej vyrobenou na zakázku a darovanou společností Hydranode.
Vstupenka na poker, včetně té divácké, zahrnovala občerstvení formou all you can eat & drink — a opět se všechno nesnědlo ani nevypilo. Pro ty, kteří přišli pozdě nebo z turnaje vypadli, byl připraven také cash game stůl, kde už vládla díky stylu hry uvolněnější atmosféra. A to i přesto, že se stejně jako u turnaje hrálo o reálné satoshi. K dispozici byl navíc PlayStation a kulečník.
Na své si přišli i partneři a VIP hosté. Poprvé na ChainCampu v prostorách VŠB byla k dispozici VIP zóna s celodenním občerstvením, kávou, vodou a welcome drinkem, která zároveň nabídla skvělý prostor pro networking. VIP vstupenku si mohl koupit kdokoli, nešlo o výsadu jen pro přednášející a sponzory. Kdo si ji pořídil, vytěžil z ChainCampu maximum. Možnost nahlédnout do zázemí a v klidu si sednout a popovídat s kýmkoli z přednášejících nebo ze sponzorujících firem byla velmi obohacující.
Děkujeme všem, kdo si vychutnali ChainCamp z pohodlí VIP salonku – a podle vašich ohlasů to stálo za to! 👌
— ChainCamp (@ChainCampCZ) October 2, 2025
Těší nás, že jste byli spokojení – a už teď přemýšlíme, jak VIP zónu posunout zase o kus dál. 😎
Klidně se s námi podělte o vaše dojmy do komentářů! 😊 pic.twitter.com/w2RWwF4pTt
To samozřejmě není všechno. Kromě opravdu výborného rautu a skvělého servisu, který se slovy těžko popisuje, připravil pořadatel pro držitele VIP vstupenek i překvapení: prohlídku jediného, v rámci ekosystému velmi diskutovaného, kvantového počítače v ČR. Pro VIP návštěvníky to byl vskutku jedinečný zážitek a nechyběl ani dostatek prostoru pro zvídavé dotazy.
Šli jsme v rámci @ChainCampCZ do @IT4Innovations zkontrolovat ten kvantový počítač, jak se o něm pořád mluví.
— iWarp ⚡️ (@iwarpbtc) September 20, 2025
tl;dr na bitcoin ta velká podchlazená popelnice zatím ještě zdaleka nemá 😅 pic.twitter.com/fQQoTQdY2M
Ani ten, kdo si potřeboval na chvíli odpočinout od přednášek, se nenudil. K dispozici byla chill-zóna, návštěvníci také využili konferenční místnosti k diskusi se zástupci firem z kryptoměnového odvětví. Jiní si jednoduše vychutnali skvělé pivo, kávu či jídlo venku a debatovali s kamarády. Počasí přálo, lepší si přát nešlo.
Další se zapojili do soutěží o saty či jiné ceny, nebo využili příležitosti a zeptali se nejpovolanějších v oboru na cokoli. Zkrátka i mimo přednášky a workshopy bylo živo.
Pro náš měsíčník si na rozhovor našel Jaroslav Petr alias Peťa, nový organizátor ChainCampu, kterého jsme položili několik otázek.
1) Osobní dojmy
Jaké máte osobní dojmy z letošního ChainCampu? Podařilo se vám naplnit to, co jste si naplánovali? Bylo něco, co jste nestihli nebo byste dnes udělali lépe, ale chyběla na to kapacita?
Bude to znít neskromně, ale pocity jsou fantastické. Podařilo se splnit téměř vše, co bylo naplánováno. Během realizace se samozřejmě objevily chyby. Některé prostě nelze předvídat od stolu, je nutné na ně reagovat. Také jsme si od všech zainteresovaných nechali napsat zpětnou vazbu. Vyhodnotíme ji a uděláme všechno pro to, aby se problémy letošního ročníku neopakovaly. Nicméně jsem se dozvěděl, že běžný účastník žádný problém nezaznamenal.
2) Den D organizátora
Jak vypadal váš den během konání akce? Stihl jste si poslechnout některé přednášky, nebo jste byl převážně v zákulisí?
Byl jsem účastníkem pouze jednoho workshopu. Víc jsem toho nestihl ☹ Mrzí mě to, těším se na záznamy z Auly. Ale to je tak nějak úděl organizátora. Nešlo ani tolik o řešení problémů, jako spíš o to potkat se a promluvit se všemi, s nimiž je třeba mluvit a s nimiž je chuť mluvit v rámci pracovních i mezilidských vztahů 😊.
3) Metriky a kapacita
Můžete prozradit základní statistiky z konference? Jaká byla návštěvnost, kolik plateb nebo jaké procento plateb proběhlo u obchodníků přes Lightning Network, a jaká je maximální kapacita areálu?
Jelikož ChainCamp mění i strategii svého newsletteru a chce v něm poskytovat odběratelům „exkluzivní“ informace, čísla vám zatím nedám. Budou součástí prvního newsletteru, který bude odeslán příští týden. Nicméně kapacita vnitřních prostor je omezena požárními směrnicemi a činí 970 osob. Tohoto limitu jsme nedosáhli, nicméně návštěvnost překonala cíl, který byl plánován v rámci ekonomické rozvahy. To nás samozřejmě těší a považujeme to za důkaz důvěry ve značku, kterou jsme chtěli zachránit.
4) VIP zkušenost
Jaké byly ohlasy na VIP vstupenky? Jaké překvapení jste letos připravili pro VIP hosty?
Ohlasy na VIP vstupenky jsou více než skvělé. Názory, že toto partnerům a účastníkům na ChainCampu chybělo, nebyly ojedinělé. Že tato možnost je vítaná, ukazují také prodeje lístků a návštěvnost od partnerů, kteří dostávají určitý počet lístků v rámci partnerství. Součástí překvapení pro majitele VIP lístků byla exkurze do Centra kvantových výpočtů, kterou za VŠB vedl prof. Kozubek, ředitel Centra. Zájem byl velký a museli jsme žádat zástupce Centra o realizaci dvou skupin. Během soboty jsem hned zjišťoval zpětnou vazbu a účastníci byli nadšení. Pokusím se aktivitu zopakovat i příští rok. Sám jsem se jí nemohl účastnit, protože tato akce trvá téměř dvě hodiny, ale pevně věřím, že mi to vyjde příští rok.
5) Vize do dalších let
Laťka je podle mnohých nastavená vysoko. Jaká je vaše vize pro příští ročníky? Zvažujete rozšíření programu například o páteční odpoledne?
Děkuji. Chceme nastavenou kvalitu držet. Ano, o rozšíření o páteční odpoledne uvažujeme. Program mám v hlavě. Musíme to probrat s týmem. Upřímně, rozšíření o páteční odpoledne bylo v plánu na osmý ročník, ale vzhledem ke zdaru a hodnocení od účastníků a partnerů proběhlého ročníku asi nemáme na co čekat. Rozhodující bude, zda pronajímatel prostor bude našim aktivitám nakloněn a také zda VŠB zůstane partnerem naší akce.
6) Hloubka technických témat
U některých technických témat bývá 45 minut málo. Uvažujete o prodloužení vybraných bloků, případně o „masterclass“ workshopech?
Ano, program je jedna z věcí, která dozná zřejmě největších změn. Uvažujeme o prodloužení workshopů, což přinese nutnost přidat další učebny. Opět záleží, jestli nám bude schopen pronajímatel poskytnout další prostory a zda to ekonomicky bude dávat smysl.
7) Program a speakeři 2026
Jaké budou priority při výběru speakerů a skládání programu pro příští rok? Plánujete nové formáty nebo témata?
Prioritou jsou pro nás osoby, kterým jsme nemohli dát prostor letos a byli náhradníci. Ti budou osloveni jako první. Naší prioritou a hlavním zaměřením bude vždy BTC. Ale chceme dávat prostor i tématům, která rezonují komunitou – zdravý životní styl, držení a používání osobních zbraní, Plan B atd.
8) Vzkaz na závěr
Děkujeme za rozhovor. Chcete něco vzkázat návštěvníkům nebo těm, kteří letos nedorazili a zvažují, že příště „konečně“ přijedou?
Nejdříve bych chtěl poděkovat všem, kteří přijeli letos, partnerům i účastníkům. Dostal jsem skvělou zpětnou vazbu od účastníků už v sobotu během akce a na afterparty. Jsem šťastný a může to znít jako klišé, ale právě pro účastníky děláme takové akce. Chceme, aby se komunita fyzicky potkávala. Z networkingu vznikají skvělé věci. Pro ty, kteří zvažovali a nepřijeli, mám domácí úkol 😊. Dejte si odběr newsletteru (úplně dole na https://www.chaincamp.cz/), v němž se postupně dozvíte vše o naší akci, včetně chystaných novinek. Věřím, že vás přesvědčíme a příští rok se potkáme osobně 😉. Buďte zdraví a 12. 9. 2026 se na vás budeme těšit!
ChainCamp 2025 je za námi a nezbývá než akci zhodnotit velmi pozitivně. Jen stěží bychom hledali, co jí vytknout. Každý bitcoiner, ať už nováček či pokročilý, si přišel na své. Nový organizační tým posunul největší českou bitcoinovou konferenci zase o kus dál. Letošní účast znovu potvrdila, že zájem o bitcoinové akce zůstává velký. Už teď jsme zvědaví, jaké změny přinese další ročník. My u toho rozhodně budeme a vy?