Cuphead: The Delicious Last Course (RECENZE) – Pořádně tuhý zákusek

Cuphead: The Delicious Last Course (RECENZE PS5) – Obsah článku

• Cuphead a Mugman se vrací
• Cuphead: The Delicious Last Course vám nic nedá zadarmo
• Kreslená nádhera
• Výborný poslední chod
• Recenze Cuphead: The Delicious Last Course: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Cuphead: The Delicious Last Course PC

Cuphead a Mugman se vrací

---

Nezbední bratři Cuphead a Mugman se vrací na scénu, na nové dobrodružství se ale tentokrát nevydávají za účelem spásy vlastní duše, ale za záchranou legendárního kalichu, AKA slečny Pohárové (Ms. Chalice v originále), která momentálně existuje v astrální formě a jen speciální dortík jí může přivést zpět k životu. 

K upečení speciálního dortíku jsou potřeba jisté vzácné ingredience, k jejich získání ovšem budete muset porazit hned několik tuhých bossů, což nebude vůbec jednoduché. Připravte se tedy na výpravu plnou potu, slz a krve. Převážně té vaší.

Cuphead: The Delicious Last Course pokračuje v tom, co nastolila původní hra, vzhledem k jejím kvalitám to ale vůbec nevadí. Rozšíření The Delicious Last Course disponuje stejně úchvatnou kreslenou grafikou, skvělou hudbu a nesmírně zábavnou, byť brutálně obtížnou hratelností, takže pokud vám tato kombinace učarovala už napoprvé, budete z přídavku unešeni úplně stejně. A pokud vám z těch samých důvodů Cuphead nebyl sympatický už v roce 2017, nové DLC na tom nic nezmění. 

Hlavním lákadlem The Delicious Last Course je nepochybně nový ostrov obývaný slušnou řádkou unikátních bossů (6 povinných a 6 nepovinných), se kterými musíte poměřit síly. Souboje s těmito bytostmi zde opět tvoří jádro hratelnosti, jsou skvěle navržené, mají zpravidla několik různých fází a prověří motorické schopnosti vašich prstů na maximum. 

Boss fighty jsou zde hlavní herní náplní a stejně jako v základní hře jsou velmi těžké, ale i zábavné a vizuálně neuvěřitelně originální. Bossové na vás neustále vrhají nespočet projektilů, střídají útoky jak na běžícím pásu a vy máte na reakci často jen zlomek vteřiny. Když si k tomu přičtete ještě omezený počet životů, vyjde vám skutečně neúprosná záležitost, kde vás každá chyba přijde zatraceně draho.

Cuphead (či Mugman) umí střílet, běhat, skákat, provádět rychlý úskok do stran a pomocí parry odrážet nepřátelské útoky, čímž si také nabíjíte speciální silný útok. Za penízky získané splněním určitých úrovní si pak v obchodě můžete kupovat třeba jiné typy útoků, nebo speciální charmy, které vám zajistí více životů, chvilkovou nezranitelnost během úskoku a podobně. V rámci DLC pak do nabídky této dokoupitelné výbavy přibylo několik nových kousků, což potěší. 

Součástí The Delicious Last Course je i třetí hratelná postava, již zmíněná Ms. Chalice. Ta umí to samé, co bratři Hrnkové, ke standardnímu pohybovému repertoáru ovšem holka do nepohody přidává ještě dvojitý skok, automatické parry během úskoku a kutálení do stran. Ms. Chalice přináší tedy poměrně zásadní novinky a změnu herního stylu, na druhou stranu si hraní za tuto postavu vybírá určitou daň. 

Abyste totiž mohli využívat jejích unikátních schopností, musíte si nejprve aktivovat speciální charm v podobě astrální sušenky, což je vzhledem k tomu, že na charmy máte v inventáři vyhrazený jen jeden slot, docela zásadní rozhodnutí. Budete hrát za slečnu Pohárovou, nebo raději využijete vlastností některého z charmů? To už je vaše volba, objektivně vzato je ale Ms. Chalice povedenou postavou, která ústřední dvojici vhodně doplňuje.

Cuphead: The Delicious Last Course vám nic nedá zadarmo

---

Hratelnost je v The Delicious Last Course stejně drsná, ne-li drsnější než byl původní Cuphead. Nevím, jestli jsem za těch 5 let tolik zestárnul a mám teď reflexy průměrného důchodce nebo jsem už trápení v základní hře úspěšně vytěsnil, ale v DLC jsem měl opravdu citelné problémy a výjimkou nebyly ani skutečně dlouhotrvající záseky, kdy jsem vzteky skřípal zubama a rozbité ovladače měnil jako ponožky.

Naštěstí máte na výběr ze dvou obtížností, a i když jsem se tomu nejprve bránil, po několika dnech trápení a minimálního postupu kupředu jsem nakonec podlehl a z náročnosti „Regular“ přepnul na tu nižší, poměrně urážlivě nazvanou „Simple“. Hra sice stále zůstala náročnou, ale z kategorie „nehratelné“ se alespoň posunula do kolonky „snesitelné“ a já se konečně hnul z místa. Utrpělo tím mé hráčské ego? Samozřejmě. Jsem na to hrdý? Nejsem. Ale progress je progress. 

Zajímavé ovšem je, že i přes to všechno utrpení, nekonečné opakování těch samých levelů a pozvolné učení se všech zákeřností jednotlivých bossů, jsem se u Cuphead: The Delicious Last Course skvěle bavil. Ta hra je ve své podstatě zosobněním toxického vztahu. Nezáleží na tom, kolikrát vás Cuphead poníží a nechá ležet s modřinami v prachu na zemi, i když máte nutkání s tím skoncovat a hru odinstalovat, za pár minut stejně s prosíkem vlezete zpátky na gauč a s ovladačem v ruce si namlouváte, že to všechno byla vaše chyba a tentokrát to dopadne jinak. 

No, často to dopadne stejně, ne-li ještě hůř. I přes zmíněnou obtížnost Cuphead ale stále působí férovým dojmem. Sice často umíráte, ale víte, co musíte udělat, abyste se dostali dál. Jen musíte podat ten nejlepší výkon a každý, byť sebemenší posun vás neskutečně motivuje k dalšímu hraní. A když se zadaří a vy toho bosse, na kterém jste už promrhali kvanta času, konečně triumfálně porazíte, tomu pocitu se vyrovná jen máloco. 

Osvědčenou formuli hratelnosti ještě osvěžují nepovinní bossové, ve kterých nemůžete používat zbraně a jste odkázáni pouze na parry. Tyto pasáže jsou někdy opravdovou výzvou, jako doplněk ke standardním boss fightům ale fungují výborně.

V hodině nejtemnější si na pomoc navíc můžete pozvat druhého hráče v lokálním co-op režimu, trochu paradoxně si tím ale můžete situaci i ztížit. Boss totiž ve dvou hráčích automaticky získá dvojnásobek životů, na druhou stranu se v případě smrti toho druhého můžete pomocí parry navzájem oživovat, výhody a nevýhody co-op režimu se tak víceméně vyvažují.

Kreslená nádhera

---

Audiovizuální stránka je fenomenální, ostatně jako v původní hře. Vynikající kreslená grafika ve stylu starých animovaných filmů, nápaditý design bossů a výborná hudba tvoří dohromady skutečně jedinečný titul, o kterém si troufnu prohlásit, že něco podobného na našich obrazovkách zřejmě ještě nějakou chvíli neuvidíme. 

Výjimečný kreslený vizuál ale v určitých momentech trochu překáží, jelikož občas objekty (čti nepřátelské projektily) ve vypjatých momentech lehce splývají s pozadím. Což je u hry, kdy vás každá zbytečná chyba může stát život, poněkud nepříjemné. Podobná situace nastává i v co-opu, kdy postavičky Cupheada a Mugmana v tom všem mumraji snadno zaměníte. Celkově vzato se ale jedná pouze o drobné chyby na kráse, které na objektivních kvalitách hry nijak výrazně neubírají.

Výborný poslední chod

---

Cuphead: The Delicious Last Course je skvělým rozšířením výborného titulu, které disponuje krásnou kreslenou grafikou, nápaditými boss fighty a neúprosnou, leč neuvěřitelně zábavnou hratelností. Dlouhé čekání na přídavek se vyplatilo, a i když DLC nepředvádí nic zásadně nového, bez problémů drží krok s kvalitami původní hry. Fanouškům Cupheada, nebo obtížných her obecně tedy nelze nové dobrodružství bratří v hrnku nedoporučit.

• Zdroje: Vlastní

Cuphead: The Delicious Last Course (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS4 verzi hry spuštěnou na PS5. Klíč k recenzi poskytla PR agentura Popagenda.

HW nároky pro Cuphead: The Delicious Last Course PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 10 64-bit	–
Procesor	Intel Core2 Duo E8400	–
Grafická karta	2 GB VRAM	–
DirectX	DirectX 11.0	–
Operační paměť	4 GB	–
Pevný disk	2 GB	–

• Zdroj: Steam (11. 7. 2022)