Teardown (RECENZE) – Dynamit, to je můj hit

Teardown (RECENZE PC) – Obsah článku

• Teardown je víc než jen kopie Minecraftu
• Kostičková Mata Hari
• Špión s bouracím kladivem
• Destrukční sandbox
• Teardown doporučuje 10 z 10 pyrotechniků
• Recenze Teardown: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Teardown PC

Teardown je víc než jen kopie Minecraftu

---

Teardown na první pohled připomíná Minecraft, ale hned na ten druhý dává jasně najevo, že si jde svou vlastní cestou a kostičkové zpracování světa je téměř jediným společným jmenovatelem. Minecraft je totiž zejména o budování a tvoření, zatímco Teardown si bere na paškál pravý opak – ničení. A dělá to sakra dobře. Požitek ze hry se bude pochopitelně odvíjet od toho, jak moc máte rádi destrukci, ale jak znám nás hráče a hráčky, většina z nás se v ničení všeho možného doslova vyžívá. Ostatně hry jsou z velké míry o tom, že v nich můžeme provádět věci, které v reálném světě dělat nemůžeme, nebo nesmíme. A srovnat se zemí celý barák pomocí obřího bagru je jednou z takových věcí.

Hra si drží příjemnou sandboxovou hratelnost, takže vám jen říká, co máte udělat, ale už ne jak. Proces ničení je totiž natolik intuitivní, že není třeba příliš radit. Hned první mise mě dovedla k dřevěné chatrči, kterou jsem měl smazat z povrchu zemského. Vedle leželo několik propanbutanových lahví, takže jsem je s ďábelským úšklebkem naházel na obvodové zdi, ovšem statiku domečku podrželo schodiště a cihlový komín. 

Takže co teď? Rozhlížím se a za plotem vidím nádherný žlutý bagr. Oči mi zajiskří, v rychlosti prokleju slabé propanbutanové lahve a okamžitě zjišťuji, že jde do bagru nasednou. „Aha! Tak o tomhle bude Teardown. To bude paráda,“ říkám si v duchu, zatímco startuji bagr. Během pár sekund po chatce zbývá jen prach a já se s úžasným pocitem z odvedené práce rozvalím v křesle.

Kostičková Mata Hari

---

Že mě bude Teardown bavit, mi bylo jasné už po úvodní misi a potvrzení jsem dostal vzápětí. Po noční prácičce na chatě (jak se později ukázalo, zbourání chajdy nebylo zrovna legální) se probouzím v posteli a vedle mě otravně řinčí budík. V ruce stále držím bourací palici, a tak se podívám na budík, intuitivně kliknu levým tlačítkem myši a PRÁSK! Budík se rozletí a je mi zase dobře. „Jo, tahle hra mě fakt baví,“ pomyslel jsem si a vydal se k počítači přečíst emaily od šéfové, abych zjistil, co bude mým dalším úkolem.

K mému překvapení jsem totiž po pár misích zjistil, že Teardown je vlastně špionážní adventura. Náplní většiny úkolů je totiž někde něco ukrást nebo zničit a pak se, pokud možno nepozorovaně, dostat pryč. Že to nedává příliš smysl? To jsem si říkal taky, ovšem popravdě, pokud někdo něco skrývá, většinou zamkne všechny dveře a jiné běžné přístupy a je skutečně nejjednodušší se dovnitř prostě probourat. 

Špión s bouracím kladivem

---

Teardown ale není žádný Splinter Cell. Představte si hlavní postavu spíše jako Hulka, kterému Nick Fury řekne, ať mu odněkud něco donese. A co dělá Hulk? Hulk smash! Ve výsledku tak přeci jen jde o ničení, ale účelné – musíte si často dopředu naplánovat cestu dovnitř i ven, protože můžete spustit alarm a to pak není na nějaké rozkoukávání čas. Spousta misí tedy vypadá tak, že si nejdříve klidně i dvacet minut chystáte různé průchody, vozidla pro rychlý přesun a až poté spustíte samotnou akci tím, že šlohnete to, pro co jste původně přišli. Tím začíná napínavá honička s časem plná parkouru a zničených zdí, budov, cest, aut a tak dále.

Jak budete plnit další mise, začne se zvedat vaše úroveň a hra vás bude odměňovat novými nástroji, a dokonce i zbraněmi. Takový rotační kulomet nebo brokovnice si totiž taky umí hezky proklestit cestu. Jindy ale místo hrubé síly použijete mozek a třeba pomocí prkýnek si ztlučete lávku. Jak se totiž postupně zvyšuje obtížnost, začínáte vidět možnosti, které vám do té doby zůstaly skryty. 

Jednou tak třeba dostanete za úkol ukrást závodní auťák z lodního kontejneru, jenže auto je napojené na alarm a jakmile ho nastartujete, spustí se odpočet. Není ale problém ukrást poblíž stojící jeřáb, přeložit kontejner na loď a s ní auto přesunout (aniž by se spustil alarm) blíže únikové trase. Na druhou stranu přeci jen po čase možná dostanete pocit, že některé mise jsou o ničení jen minimálně a začnete toužit po něčem trošku jiném.

Destrukční sandbox

---

Na jedné straně tak oceňuji, že autoři vytvořili kampaň sledující příběh stavebního dělníka, který se vlivem osudu stane specialistou na dostávání se na nedostupná místa, ale bylo by samozřejmě sprostým plýtvání potenciálu hry, kdyby se zaměřovala jen na předem nalinkované mise, když Teardown už od první vteřiny jasně demonstruje své možnosti bezbřehého ničení. Proto také vedle kampaně najdete 9 map, kde si můžete dělat úplně, co chcete. Tedy spíše ničit, co a jak chcete.

Pokud máte zkušenost s podobnými sandboxovými tituly, možná už několik odstavců hledáte zmínku o módech. Ano, Teardown je podporuje, jsou jich stovky a vlastně jsou tím úplně nejlepším, co Teardown nabízí. Všechny najdete ve Steam Workshopu a jakmile je začnete zkoumat, dojde vám, že originální hra je vlastně jen malou ukázkou toho, co lze s enginem hry dělat a že je toho opravdu hodně. Můžete začít zlehka a stáhnout si jen přídavné moduly, jako jsou uživateli vytvořené zbraně či úpravy fyzikálních pravidel, takže si původní hru rozšíříte například o dva rotační kulomety či efektní zpomalené výbuchy.

Ta pravá zábava ale přichází v momentě, kdy začnete zkoušet hráči vytvořené úrovně, respektive celé hry. Hodně mě baví například simulátor hasiče, protože ačkoli je Teardown postaven z kostiček, parádně pracuje s tekutinami, ohněm i kouřem. Nechybí ani předělávky map z Counter-Striku či kousky sahající do úplně jiných žánrů. Já jsem si nejvíce oblíbil únik z letícího letadla nebo mód přidávající do hry Portal gun, což ještě ve spojení se zničitelným prostředí originální Portal povznáší na novou úroveň.

Teardown doporučuje 10 z 10 pyrotechniků

---

Teardown neobjevuje nic nového, ani ve hře nenajdete jediný prvek, který byste už neznali z jiných her. Autorovi (za hrou stojí v podstatě jediný člověk) se však podařilo ve změti herních žánrů, prvků a mechanik zachytit samotnou podstatu hraní. Jednoduchost hry současně znamená i to, že si můžete ihned po jejím prvním zapnutí plnými doušky užívat jejího obsahu.

O Teardown se navíc nedá říct, že by měl ošklivou grafiku, i když je celý svět vytvořen podobně jako Minecraft z malých kostiček. Mohou za to zejména dvě věci: jednak je základní kámen celého prostředí, tedy ona kostička, menší než třeba v případě Minecraftu, takže se vše jeví jako detailnější a skutečnější... a jednak hra podporuje ray-tracing, který dokáže vykouzlit opravdu nádherné scenérie. 

Kde hra k mému překvapení trošku pokulhává, je fyzika. Gravitace totiž nepůsobí tak přirozeně, jak byste očekávali. Stačí, aby obrovský dům byl spojen se základy jen jediným prkýnkem a bude stát. Hra bohužel nepracuje s váhou nebo rozložením těžiště objektů, ale i to už moddeři řeší. Zároveň mi v Teardown výrazně chybí multiplayer. Zatímco kampani by slušela například kooperace, sandboxové řádění si přímo říká a přítomnost více hráčů, ještě když jde v Teardownu vytvořit mapy určené třeba pro závody nebo kompetitivní střílečky. 

Vzhledem k oblíbenosti hry bych se ale nedivil, kdyby i multiplayer v budoucnu hra nabídla. Není ale nač čekat, pokud vás volnomyšlenkářské ničení podstatě všeho kolem vás alespoň trošku zaujalo, nebo si chcete zahrát na špióna, který místo paklíče nosí bourací kladivo, Teardown byste neměli minout.

• Zdroje: Vlastní

Teardown (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytlo vývojářské studio Tuxedo Labs.

HW nároky pro Teardown PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 7 64-bit	Windows 10 64-bit
Procesor	Quad Core CPU	Intel Core i7
Grafická karta	NVIDIA GeForce GTX 1060	NVIDIA GeForce GTX 1080
Operační paměť	4 GB	4 GB
Pevný disk	4 GB	4 GB

• Zdroj: Steam (5. 5. 2022)