Jak složit Rubikovu kostku (NÁVOD)

• Nejpopulárnější metodou pro rychlostní skládání je tzv. CFOP či také Fridrichova metoda, kterou popularizovala původem Češka Jessica Fridrichová.
• Aktuální světový Rubikova kostka rekord ve složení klasické 3 × 3 × 3 verze drží Číňan Yusheng Du s neuvěřitelným časem 3,47 sekundy.
• Rubikovu kostku je možno zamíchat do více než 43 trilionů podob. Pokud bychom měli tolik kostek, pokryli bychom jimi povrch naší planety asi 300×.
• Z jakéhokoli stavu lze kostku složit vždy maximálně 20 pohyby. Tento počet byl neustále upřesňován a říká se mu Božské číslo.
• Kostka se neskládá pouze rukama, někteří ji dokáží skládat nohama. Dalšími perličkami je skládání poslepu či jednou rukou.

Svět rychlostního skládání má své turnaje a celebrity. Mezi nejslavnější speedcubery, jak se těmto borcům říká, patří Australan Feliks Zemdegs, Američan Max Park či Nizozemec Mats Valk. Turnaje jsou hojně navštěvovány a konají se po celém světě. Některé byly dokonce pořádány v České republice.

Každý má možnost skládání propadnout a skvěle ovládnout techniku speedcubingu. Pojďme si říci, jak začít, a třeba se jednou turnaje budete osobně účastnit. Možná se dopracujete k novému českému rekordu, který aktuálně drží Matěj Grohmann. Na jeho výkon se podívejte na videu.

Rubikova kostka – návod pro začátečníky

Pro začátek je třeba říci, že návodů na Rubikovu kostku je opravdu mnoho. Nyní si ukážeme ten, který je uváděn jako nejjednodušší a díky němuž kostku vždy dokážete složit. Jedná se o metodu skládání vrstva po vrstvě. Pěkně postupně. Pokud máte kostku s rychlejším mechanismem otáčení, budete po několika dnech trénování schopni složit ji do 2 minut i touto začátečnickou metodou. To už zní dobře, že?

Pojmy a pohyby při skládání

Pro začátek je třeba si udělat jasno v tom, jak jsou v návodech značeny pohyby kostkou. Pokud narazíte na jiné návody, jak složit Rubikovu kostku, názvosloví budou mít stejné. Vždy jsou pohyby značeny dle anglických slov.

• Otočení – jedno otočení strany či středu kostky o 90°.
• Algoritmus – uskupení několika otočení, která mají po svém provedení vytyčený cíl.

Popisy otočení:

Podle anglických slov jsou pohyby následující. Vždy jsou znázorněny barevně na obrázku vedle. Na kostku se v návodech díváme z pohledu fialové šipky, což je pro nás přední strana.

U – (up) otočení horní strany po směru hodinových ručiček
(žlutá šipka)

D – (down) otočení spodní strany po směru hodinových ručiček
(bílá šipka)

R – (right) otočení pravé strany po směru hod. ručiček
(modrá šipka)

L – (left) otočení levé strany po směru hod. ručiček
(zelená šipka)

F – (front) otočení přední strany po směru hod. ručiček
(oranžová šipka)

B – (back) otočení zadní strany po směru hod. ručiček
(červená šipka)

Pokud za písmenkem následuje 2 (např. B2), uděláme pohyb dvakrát po sobě.

Popisy vždy korespondují s tím, jakou stranou je na vás kostka natočena. Pokud držíte kostku tak, že je proti vám strana se zeleným středem, je tato strana F (front).

Také je nutné si uvědomit, že směr otočení je brán, jako byste se na stranu dívali kolmo. Otáčet zadní stranu po směru hodinových ručiček tedy znamená otáčet ji směrem doprava, nikoliv doleva. Stejné je to u levé strany, kde po směru znamená točit k sobě.

Písmenka s apostrofy U', D', R', L', F', B' značí, že pohyb je třeba udělat proti směru hodinových ručiček. Například instrukce U' říká, že máme otočit horní vrstvu proti směru hod. ručiček.

Začínáme skládat

V naprosté většině případů se začíná od bílé strany. Budeme se tedy této barvy držet i v tomto návodu. V první fázi je potřeba vytvořit si na straně s bílým středem bílý kříž, který bude přes všechny 4 hrany barevně spojený s dalšími barevnými středy. Nejlépe je to vidět na obrázku níže.

K tomuto sestavení se po čase stráveném tréninkem dostaneme bez nutnosti pamatovat si nějaké algoritmy. Lze se k němu totiž dopracovat intuitivně. Ovšem pro začátek si řekněme chytrý postup. Kostku uchopíme tak, aby bílý střed byl vespod, tedy navrchu žlutý střed. Proč žlutý, si řekneme vzápětí.

Následně se díváme, kde se nachází bílé hrany. Některá bílá hrana už možná přiléhá ke žlutému středu, jiná je špatně otočená, případně je na spodní či zadní straně. Otočením si posuneme jednotlivé bílé hrany co nejblíže k hornímu žlutému středu.

Pokud je bílá barva na boční horní straně, ke žlutému středu ji dostaneme prvním algoritmem:

Všimněte si, co se s kostkou stalo. Jak se tímto tahem z boční strany připojila bílá hrana těsně na žlutý střed. Pokud o tazích budete přemýšlet a všímat si jejich účelu, máte větší šanci skládání lépe pochopit. Tímto algoritmem a jeho opakováním na zbývající hrany bychom tedy měli dosáhnout žlutého středu, který je obklopen bílými hranami. Přesně tak, jak je vidět na následujícím obrázku.

Teď je načase spojit barvy, které jsou součástí bílých hran i se čtyřmi středy na bocích. Stačí otáčet vrchní stranou. Jakmile máte třeba modrou hranu přiléhající k modrému středu, celou tuto stranu otočte na opačnou stranu, tedy o 180°, jako je uvedeno na následujícím obrázku.

Pak horní stranou opět otáčejte pro spojení dalších barev (hrany musí obsahovat bílé políčko) a vždy celou danou stranu otočte. Máte-li vše zkombinované, otočte celou kostku bílým středem nahoru a uvidíte, že se povedl bílý kříž a souhlasí barevné strany. Kostka tedy vypadá tak, jak jsme viděli na obrázku prvního cíle.

Dalším cílem je kompletní složení bílé strany, a to tak, aby rohy barevně navazovaly na boční středy. Přesně tak, jak je uvedeno na obrázku níže.

Nyní držte kostku bílou stranou nahoře. Rohy, na kterých se nachází bílá barva, je potřeba mít ve spodní části kostky. Pokud je některý nahoře, ovšem barevně neodpovídá pozici, posuneme jej dospod algoritmem

Nyní točíme spodní stranou do doby, než narazíme na roh, který má na sobě bílou a další dvě barvy odpovídající stranám, mezi kterými se nachází. Zkrátka, aby ten dílek přesně barevně pasoval do horního rohu. Takový vidíme na následujícím obrázku.

Na obrázku je ten spodní dílek, který potřebujeme dostat k horní bílé straně. Bílá ploška je navíc nasměrovaná k nám na pravé dolní straně.

Bílou část rohu chceme vidět před sebou i při držení kostky bílou stranou nahoru. Pokud bílý dílek nevidíme, protože je schovaný vespod kostky, použijeme algoritmus:

Tím se dílek dostal ze spodní strany na přední. Bílý roh doplněný o další dvě barvy (třeba o modrou a oranžovou) otočíme tak, aby byl vespod mezi 2 souvisejícími barevnými středy (v našem případě modrým a oranžovým). Pokud je bílé políčko na levé spodní straně kostky, točíme levou stranu:

Pokud na pravé, točíme pravou stranu:

Po umístění všech rohů je hotovo. První ze tří vrstev je kompletně složená.

Složení druhé vrstvy je pouze o tom, abychom mezi nepohybující se středy doplnili patřičné hrany. To je vše. Cílem je tento obrázek.

Kostku si opět otočíme žlutým středem nahoru a necháme to tak až do finálního složení. Bude se nám tak lépe pracovat. Bílou stranu již přece máme hotovou, je načase pomalu myslet na žlutou stranu kostky. Nyní se pokusíme najít jakési obrácené písmeno T. Tedy celá spodní řádka a střed je v jedné barvě a my točíme vrškem, než nenarazíme na horní hranu stejné barvy.

Středem strany by se tudíž vertikálně měla táhnout jedna barva. Zároveň to má být hrana, kterou budeme nyní umisťovat do prostřední vrstvy doleva či doprava. Proto na dílku nesmí být žlutá barva, která má své místo nahoře.

Nyní se podívejme na to, jak vypadá naše kostka. Chceme horní hranu umístit doleva, nebo doprava? S jakými středy má hraničit?

Pokud doleva:

Pokud doprava:

Pokud nějaká z hran již ve druhé vrstvě je a není umístěna správně (třeba oranžovo modrý dílek na obr. níže, který je však obráceně), stačí jej vyhodit z dané pozice algoritmem výše. Vyhazujeme jej z pravé strany, proto použijeme druhý zmíněný algoritmus. Záleží, zda je hrana při pohledu kolmo na stranu (žlutý střed stále navrchu kostky) vpravo, nebo vlevo.

Takto posouváme veškeré barevné hrany z vrchu do prostřední vrstvy, dokud není druhá vrstva kompletní.

Pamatujete na tvorbu bílého kříže? Nyní je třeba udělat ten žlutý. Nebojte, následujícím postupem si dosavadní postup nerozházíte. Nyní tedy ke kříži.

Pouze připomínám, že kostku stále držíme tak, aby navrchu byl žlutý střed. Před sebou tedy máme jednu z barevných stran. Na horní straně máme nyní minimálně žlutý střed, ale možná také další žluté dílky. Nyní je důležité upravit držení, konkrétně natočení přední strany. Pokud ze žlutých políček vznikl tvar písmene L, pootočíme kostkou, aby toto L směřovalo k levému hornímu rohu. Tak jej vidíme na obrázku.

Pokud vznikl žlutý pás táhnoucí se středem přes celou stranu, otočme kostkou, aby byl tento pás zleva doprava, nikoli odshora dolů.

Pokud nevidíme ani L, ani pás, kostku držíme natočenou libovolnou barvou k sobě, stále však žlutou stranu nahoru. Při takto upravených drženích použijeme algoritmus:

Případně jej opakujeme, dokud nevznikne minimálně žlutý kříž (může se stát, že se složí nejen kříž, ale i některé rohy). Pokud je třeba, pootočíme držení, abychom vždy dodrželi směřování formace L či žlutého pásu. Žlutý kříž by měl být hotový.

Teď si konečně vybarvíme žlutou stranu. Prozatím bez ohledu na navazující barvy k barevným stranám. Kostka bude po dalších krocích vypadat přibližně takto.

Opět záleží na úchopu kostky, vždy však navrchu bude žlutá strana, točíme celou kostkou pouze vodorovně. Pokud jsme se v minulém kroku dostali ke složení opravdu čistě jen kříže, pootočíme kostku tak, abychom měli jeden žlutý dílek po ruce na levé straně kostky. Proti sobě máme tedy stranu bez žlutého dílku.

Máme-li složený žlutý kříž společně s dalším žlutým rohem, otočíme kostkou, aby tento roh byl v levé spodní pozici. Roh nemusí barevně navazovat na strany, jako je na snímku.

Pokud se povedlo umístit 2 rohy, jeden ze zbývajících žlutých rohů musíme mít na dosah levého palce, tedy v levé horní části přední strany.

Při takových drženích už aplikujeme trochu delší algoritmus

Opakujeme, dokud celá horní strana není žlutá.

Nyní si zkusíme správně umístit všechny 4 žluté rohy, aby kostka ke svému dokončení potřebovala už jen upravit prostřední hrany.

Otočme nyní horní žlutou stranou, aby 2 rohy byly v jeden moment na správné pozici, tedy aby souhlasily barevně se středy patřičných stran.

Pokud jsou oba tyto rohy na jedné straně kostky, otočíme ji v rukou tak, aby směřovaly dozadu. Díváme se tedy na stranu s nesprávně umístěnými rohy. Následující obrázek takovou situaci zobrazuje. Oranžovou stranu, která je již správně složena, odvrátíme od sebe, před sebou tedy musíme mít červenou stranu.

Pokud jsou správně umístěné rohy od sebe úhlopříčně, kostku držíme natočenou libovolnou barevnou stranou (žlutá však stále musí být nahoře).

Algoritmus pro správné složení rohů je:

Možná bude nutné to ještě jednou zopakovat, pokud rohy stále nejsou tam, kde mají být.

Zbývá už jen jediné, a to správně proházet žluté hrany. Sedmý cíl je tedy jasný – kostka bude kompletně složena!

Pokud je již jedna strana kromě žluté a bílé kompletně složena, držíme kostku tak, aby tato strana směřovala dozadu.

Pokud žádná strana není kompletní, je úchop libovolný, ovšem stále se žlutou horní stranou. Následně proveďte algoritmus:

Je možné, že jej bude třeba provést až třikrát. Konečně by kostka měla mít složených všech 6 stran a všechny by na sebe měly barevně navazovat. Gratulujeme!

Na co pamatujte:

• V posledních krocích se může stát, že kostka bude složena dříve nebo některý krok bude možné přeskočit. Skládání je nevyzpytatelné a každé je díky 43 trilionům možností unikátní.
• Algoritmy je dobré se naučit nazpaměť, ale časem přejdou do hmatové paměti a pohyby budete provádět automaticky.
• Jako zdroj učení skvěle poslouží výuková videa na YouTube, jako zdroj jej uvedlo mnoho současných rekordmanů.
• Hlavní je trénink. Pořiďte si Rubikovu kostku a skládejte, skládejte, skládejte.

Speedcubing – jak skládají Rubikovu kostku ti nejrychlejší

Skládat rychleji je možno díky několika změnám. První je rychlejší provádění pohybů, ideálně až 10 za vteřinu. Kostka by měla disponovat rychlým mechanismem, který lze lehce otáčet jedním prstem. Rychlosti dopomůže i schopnost vidět tahy v předstihu, poznávat již známé vzorce a vědět, jak na ně. Tou nejdůležitější změnou je však naučení se algoritmů pro zvýšení efektivity. Proto začátečnická metoda neslouží k rychlému skládání, jelikož díky jejím jednoduchým tahům se k cíli dostáváme velmi pomalu. Některé algoritmy je třeba opakovat pro jejich účinek.

Pokročilých algoritmů existuje mnoho a ti nejlepší je zvládají hravě. Jakmile je začnete trénovat, postupně se vám začnou vrývat do hmatové paměti a po delší době člověk již nevnímá to, jak jsou zapsány, ale spíše jaký pohyb střídá který. Instrukce pro otočení jsou doplněny o pokyny otočení celé kostky v osách x, y, a z a také otočení prostředních vrstev či otočení dvou vrstev zároveň. Pro ukázku jsou toto některé z algoritmů.

Další varianty – 2 × 2 × 2, 4 × 4 × 4 a jiné verze Rubikovy kostky

Vše odstartovala kostka o rozměrech 3 × 3 × 3, ovšem časem se do prodeje dostaly také další varianty. Té nejmenší o rozměrech 2 × 2 × 2 se někdy také přezdívá Pocket Cube. Návod na její složení je snadnější díky absenci prostředních vrstev. Může být také dobrým začátkem před řešením větších variant. Dále jsou běžné kostky o 4 až 7 kostičkách na jedné straně, kostka ve tvaru jehlanu – Pyraminx, kostka se 12 stěnami – Megaminx nebo zvláštní varianty Skewb, Square-1 či Mirror cube. Pro začátek si také můžete pořídit celou sadu kostek v různých velikostech.

Nenechte se Rubikovou kostkou odradit. Po prvotním šoku z počtu různých možností si zkuste kostku podle návodu složit, případně se koukněte na nějaká instruktážní videa. Možná, že vás skládání chytne a časem si zkusíte i jiné varianty. Skládání je zábava a jistě potrénuje vaši představivost a paměť.