Když společnost NVIDIA nedávno vydala své nové grafické karty GeForce GTX 1650, které jsou primárně určeny těm nejméně náročným hráčům počítačových her, bylo jasné, že se tyto grafické karty objeví v nabídce nejednoho výrobce. Ani známý výrobce grafických karet ASUS nezůstal stranou a grafickou kartu GeForce GTX 1650 představil hnedle v několika edicích. Grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming spadá do té asi nejpropracovanější edice ROG STRIX (Republic of Gamers) a my si ji dnes také řádně otestujeme.
Grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming je postavena na nejnovějším herním grafickém čipu NVIDIA TU117 (TU117-300-A1) společnosti NVIDIA s jedním deaktivovaným blokem TPC (Texture/Processor Cluster), na který jsou pomocí 128bit sběrnice připojeny moduly grafické paměti typu GDDR5 o kapacitě 4 GB. Jedná se o grafickou kartu, která přichází bez speciálních výpočetních jednotek pro podporu akcelerace real-time ray tracingu i DLSS (Deep Learning Super Sampling), a svým výkonem je pak Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming zacílena do segmentu grafických karet nižší střední třídy (mainstream), kde zaujímá v generaci Turing ta nejnižší patra výkonnostního žebříčku.
Nástroj GPU-Z grafické karty GeForce GTX 1650 prozatím nezná, a tak jsem některé údaje opravil sám ručně. Frekvence grafického čipu je 1 485/1 830 MHz (Base/Boost) a frekvence grafických pamětí pak 2 000 MHz, což u pamětí typu GDDR5 představuje efektivní frekvenci 8 000 MHz. Oproti referenčním hodnotám je tedy karta na jádře přetaktovaná o 165 MHz v Boost. Grafické paměti jsou taktovány v referenčních hodnotách NVIDIA GeForce GTX 1650.
Grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming měří na délku 242 mm a na základní desce vašeho počítače zabere jen 2 rozšiřující sloty. O chlazení se stará pasiv složený z hliníkových žeber a základny, který je pro lepší odvod tepla vybaven dvojicí měděných tepelných trubic (heatpipes) s přímým kontaktem na grafický čip. V případě společnosti Asus se toto řešení nazývá DirectCU II. Moduly napěťových regulátorů ani grafických pamětí žádným speciálním chladičem osazeny nejsou.
Aktivní část systému chlazení tvoří dva 95mm ventilátory se speciálně tvarovanými lopatkami ve tvaru křidélek (Wing-blade) pro dosažení vyššího tlaku chladicího vzduchu. Ventilátory chladiče podporují technologii 0dB, která při nízkých teplotách grafické karty pod 55 °C oba ventilátory úplně zastaví. Charakteristika závislosti hlučnosti na otáčkách ventilátoru je následující:
Při testování účinnosti chlazení v nástroji 3DMark Time Spy Stress Test dosáhla grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming na skóre 99,7 % a v těchto testech stability snímkové frekvence tak prošla (minimální hranice je 97 %).
O napájení grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming se stará 4 + 1fázová napájecí kaskáda, která vyžaduje přídavné napájení pomocí jednoho 6-pin konektoru. Příkon karty byl výrobcem nastaven na 85 W (max. 95 W) a ten pak k jejímu provozu doporučuje zdroj o výkonu minimálně 300 W.
Výstupy na monitor jsou u grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming řešeny pomocí dvou konektorů DP 1.3/1.4 (Display Port) a dvou konektorů HDMI 2.0.
Součástí balení grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming jsou také firemní nástroje společnosti Asus s názvem GPU Tweak II a Aura.
GPU Tweak umožňuje pracovat v uživatelském rozhraní „Simple“, ve kterém můžete vybírat jeden ze tří přednastavených výkonnostních režimů.
Asus GPU Tweak II také umožňuje přejít do rozhraní „profesionálního“ Advanced, ve kterém můžete uživatelsky nastavovat různé parametry grafické karty, jako jsou například frekvence grafického čipu, frekvence grafických pamětí, otáčky ventilátorů chladiče, nebo také nastavovat limity teploty, spotřeby atd. Díky nástroji GPU Tweak si tak můžete nastavit chování grafické karty dle svých specifických potřeb. Grafickou kartu můžete například nastavit na její maximální výkon, nebo naopak můžete její výkon omezit a dát přednost spíše lepším provozním vlastnostem (teplota, hlučnost či spotřeba).
Pro uživatelské nastavení chování RGB LED pak slouží nástroj Asus AURA, s jehož pomocí můžete nastavovat nejen jejich barvy, ale také těmto RGB LED přiřadit různé efekty (blikání, pulsování, přechody atd.). Pokud máte od společnosti Asus ještě nějaké další komponenty podporující funkci AURA, jako jsou například základní desky, světelné pásky atd., můžete si pomocí aplikace AURA Sync nechat synchronizovat nastavené světelné efekty i do všech těchto zařízení.
Pro sledování chování grafické karty nabízí nástroj GPU Tweak II samozřejmě také monitoring, s jehož pomocí můžete mít na očích všechny okamžité i historické údaje důležitých provozních hodnot, jako jsou například frekvence, teploty, otáčky ventilátorů, napětí grafického čipu atd.
V dnešní recenzi jsme do testů pro porovnání herního výkonu a provozních vlastností grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming zařadili následující modely ze segmentu středního výkonu (mainstream):
SPECIFIKACE GRAFICKÝCH KARET |
||||||
---|---|---|---|---|---|---|
GPU | Chip Variant Family |
Velikost Transistory Výroba |
SP TMU ROP |
VRAM Velikost Bus/Clock |
Base Clock Turbo Clock Real Clock |
Interface
TDP |
Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming | TU117 TU117-300-A1 Turing |
200 mm2 4,700 million 12nm FinFET |
896
5632 |
GDDR5 4.096 GB 128b /8000 |
1485 MHz 1830 MHz 1950 MHz |
PCIe 3.0 x16
85 W |
Asus Strix GTX 2060 O6G Gaming | TU106 TU106-300A-A1 Turing |
445 mm2 10,800 million 12nm FinFET |
1920 120 48 |
GDDR6 6.144 GB 192b /14000 |
1365 MHz 1680 MHz 1950 MHz |
PCIe 3.0 x16
190 W |
Gainward GTX 1660 Ti Pegasus | TU116 TU116-400-A1 Turing |
284mm2 6,600 million 12nm FinFET |
1536 96 48 |
GDDR6 6.144 GB 192b /12000 |
1500 MHz 1770 MHz 1815 MHz |
PCIe 3.0 x16
120 W |
Gigabyte GTX 1660 Gaming OC 6G | TU116 TU116-300-A1 Turing |
284mm2 6,600 million 12nm FinFET |
1408 88 48 |
GDDR5 6.144 GB 192b /8000 |
1530 MHz 1860 MHz 1980 MHz |
PCIe 3.0 x16
140 W |
Gigabyte GTX 1650 Gaming OC 4G | TU117 TU117-300-A1 Turing |
200 mm2 4,700 million 12nm FinFET |
896
5632 |
GDDR5 4.096 GB 128b /8000 |
1485 MHz 1815 MHz 1890 MHz |
PCIe 3.0 x16
75 W |
Gigabyte GTX 1060 Windforce 6G | GP106 GP106-400-A1 Pascal |
200 mm2 4,400 million 16nm FinFET |
1280 80 48 |
GDDR5 6.144 GB 192b /8008 |
1557 MHz 1772 MHz 1898 MHz |
PCIe 3.0 x16
120 W |
Gigabyte GTX 1060 Windforce 3G | GP106-3 GP106-300-A1 Pascal |
200 mm2 4,400 million 16nm FinFET |
1152 72 48 |
GDDR5 3.072 GB 192b /8008 |
1557 MHz 1772 MHz 1898 MHz |
PCIe 3.0 x16
120 W |
Asus Cerberus GTX 1050 Ti O4G | GP107 GP107-400-A1 Pascal |
132 mm2 3,300 million 14nm FinFET |
768 48 32 |
GDDR5 4.096 GB 128b /7008 |
1342 MHz 1455 MHz 1725 MHz |
PCIe 3.0 x16
75 W |
MSI GTX 1050 2GT OCV1 | GP107 GP107-300-A1 Pascal |
132 mm2 3,300 million 14nm FinFET |
640 40 32 |
GDDR5 2.048 GB 128b /7008 |
1405 MHz 1519 MHz 1759 MHz |
PCIe 3.0 x16
75 W |
Sapphire Nitro+ RX 590 8GD5 SE |
Polaris
Polaris 30 XT GCN 4nd GEN |
232 mm2 5,700 million 12nm FinFET |
2304
144 32 |
GDDR5 2.048 GB 256b /8000 |
1560 MHz 1560 MHz 1560 MHz |
PCIe 3.0 x16
185 W |
Asus Strix RX 580 O8G Gaming | Polaris Polaris 20 XT GCN 4nd GEN |
232 mm2 5,700 million 14nm FinFET |
2304 144 32 |
GDDR5 8.192 GB 256b /8000 |
1360 MHz 1360 MHz 1360 MHz |
PCIe 3.0 x16
185 W |
Sapphire Nitro+ RX 570 4GD5 | Polaris Polaris 20 XL GCN 4nd GEN |
232 mm2 5,700 million 14nm FinFET |
2048 128 32 |
GDDR5 8.192 GB 256b /7000 |
1284 MHz 1284 MHz 1284 MHz |
PCIe 3.0 x16
160 W |
Gigabyte RX 560 Gaming OC 4G | Polaris Polaris 21 XT GCN 4nd GEN |
123 mm2 3,000 million 14nm FinFET |
1024 64 16 |
GDDR5 4.096 GB 128b /7000 |
1224 MHz 1224 MHz 1175 MHz |
PCIe 3.0 x8
48 W |
Asus Strix RX 560 4G EVO Gaming | Polaris Polaris 21 XL GCN 4nd GEN |
123 mm2 3,000 million 14nm FinFET |
896 56 16 |
GDDR5 4.096 GB 128b /6000 |
1176 MHz 1176 MHz 1176 MHz |
PCIe 3.0 x8
48 W |
V dnešních testech grafických karet se zaměříme výhradně na jejich herní výkon, jehož ukazatelem pro nás bude snímková frekvence. Čím vyšších hodnot snímkové frekvence karta v testech dosáhne, tím lépe, a její výkon můžeme pokládat za vyšší. Snímková frekvence je v počítačových hrách měřena pomocí nástrojů FRAPS a OCAT, které zaznamenávají časy potřebné k vytvoření jednotlivých snímků (frame times) v grafické pipeline. Z těchto naměřených časů je pak následně kalkulována nejen průměrná snímková frekvence, ale také ukazatele plynulosti pohybu 1% Low a 0,1% Low (viz níže).
Dosažené hodnoty průměrné snímkové frekvence jednotlivých grafických karet jsou do grafů zanášeny sestupně tak, že karta s nejvyšší dosaženou snímkovou frekvencí je v grafu zanesena nahoře, a naopak model s nejnižší snímkovou frekvencí úplně dole.
Hodnota ukazatele „1% Low“ je vypočítána jako 99. percentil z naměřených hodnot časů snímků (frame times) převedených na snímkovou frekvenci. Pokud tuto hodnotu známe, můžeme pak říci, že 99 % snímků bylo vytvářeno stejnou a vyšší snímkovou frekvencí, než je hodnota tohoto ukazatele. Analogicky pak lze také říci, že zbylé jedno procento snímků bylo vytvářeno snímkovou frekvencí nižší. Tento ukazatel můžeme využít k analýze plynulosti pohybu ve hrách, kdy například jeho hodnota pohybující se nízko u hranice 30 FPS znamená, že pohyb ve hře již není pro oko hráče plynulý, ale spíše trhavý.
Hodnota ukazatele „0,1% Low“ se vypočítává obdobně jako ukazatel předchozí, na zřetel je však brán percentil 99,9. Tento ukazatel pak odhaluje méně časté, zato výraznější poruchy v plynulosti hry, kdy se při jinak plynulém pohybu obraz na okamžik jakoby zasekne (stuttering). Čím nižší je tento ukazatel, tím výraznější „záseky“ se ve hře objevují, a pohyb tak není plynulý i navzdory tomu, že průměrná snímková frekvence ukazuje vysoké hodnoty.
Víme-li tedy jak, co a čím bylo testováno, můžeme se směle pustit do výsledků dnešních testů.
Pro měření provozních vlastností grafických karet využívám nástroj 3DMark a jeho zátěžový test s názvem Time Spy Stress Test. Tento test se skládá z celkem 20 průchodů minutové scény Time Spy a trvá tak poměrně dlouhých 20 minut, během nichž grafická karta pracuje na plný výkon a zahřeje se tak na svou běžnou provozní teplotu. Teprve po dosažení pracovní teploty grafické karty, nejčastěji v posledním průchodu scény, pak měřím její provozní vlastnosti. Spotřebu (příkon) celého testovacího systému s danou grafickou kartou na palubě pak testuji v počítačové hře Crysis 3 a rozlišení 1 920 × 1 080 px. Jak tedy grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming v tomto zátěžovém testu dopadla?
Test 3DMark Stress Test |
SUMARIZACE PROVOZNÍCH VLASTNOSTÍ | ||
---|---|---|
Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming | Hodnota | Poznámka k měření |
Pracovní teplota
|
59 °C
|
měřeno jako průměr v posledním průchodu
|
Reálná pracovní frekvence
|
1 950 MHz
|
měřeno jako průměr v posledním průchodu
|
Spotřeba systému
|
176 W
|
měřeno v Crysis 3
|
Otáčky ventilátorů
|
1 170 ot/min
|
měřeno na konci testu
|
Hlučnost
|
34,7 dBA |
interpolováno z otáček ventilátorů
|
Teploty grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming se na konci zátěžového testu držely na 59 °C při otáčkách ventilátorů 1 170 ot/min, které při této rychlosti generovaly velmi nízkou hlučnost 34,7 dBA. Frekvence grafického čipu se pak pohybovala na vysokých 1 950 MHz.
Následující grafy ukazují, jak si provozní vlastnosti Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming vedly ve srovnání s ostatními grafickými kartami v dnešních testech.
Porovnání provozních vlastností |
Pokud by vás zajímalo také srovnání provozních vlastností grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming se všemi ostatními GeForce GTX 1650, které jsme na Alza.cz a GPUreport.cz testovali, můžete se podívat do následujících grafů.
Metro Exodus je počítačová hra z pohledu první osoby, která se odehrává v otevřeném světě postapokalyptického Ruska roku 2036. Jedná se o třetí pokračování ze série Metro, která vznikla na základě románu Dmitrije Glukhovského. Hra Metro exodus byla postavena na herním engine 4A engine vývojáři ze studia 4A Games a vydána v únoru 2019 společností Deep Silver. Měření snímkové frekvence a frame times jsou prováděna na vestavěném benchmarku po dobu 102 sekund nástrojem FRAPS. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Metro Exodus |
Battlefield V je již 16. dílem akční střílečky z pohledu první osoby, který nás tentokrát zavede zpět do období druhé světové války. Tato počítačová hra byla postavena na herním engine Frostbite 3 vývojáři ze studia EA DICE a vydána v listopadu 2018 společností Electronic Arts. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno v testovací scéně na mapě severní Afriky v misi Butcher & Bolt po dobu 82 sekund nástrojem FRAPS. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Battlefield V |
Shadow of the Tomb Raider je akční dobrodružná počítačová hra z pohledu třetí osoby, jejíž děj se odehrává v nitru peruánských džunglí. Tato počítačová hra byla postavena na herním engine Foundation engine vývojáři ze studia Eidos Montreal a vydána v září 2018 společností Square Enix. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno v testovací scéně na mapě The Hidden City po dobu 110 sekund nástrojem FRAPS. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Shadow of the Tomb Raider |
Strange Brigade je dobrodružná kooperativní střílečka z pohledu třetí osoby, která se odehrává v Egyptě minulého století. Tato hra byla postavena na herním engine Asura vývojáři ze studia Rebellion a vydána stejnou společností v srpnu 2018. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 59 sekund nástrojem OCAT. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Strange Brigade |
Far Cry 5 je akční počítačová RPG, odehrávající se v otevřeném světě kolem fiktivního městečka Hope County v Montaně. Hra byla postavena na herním engine Dunia Engine vývojáři ze studia Ubisoft Montreal a vydána v březnu 2018 společností Ubisoft. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 59 sekund nástrojem FRAPS. Detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Far Cry 5 |
Wolfenstein II: The New Colossus je akční a dobrodružná herní střílečka z pohledu první osoby. Hra byla postavena na herním engine IdTech6 vývojáři ze studia MachineGames a vydána v říjnu 2017 společností Bethesda. Hra podporuje nové herní rozhraní Vulkan. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno v testovací scéně Manhattan Ruins po dobu 84 sekund nástrojem OCAT. Průchod testovací scénou ukazuje přiložené video, detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je pak uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Wolfenstein II: The New Colossus |
Assassin's Creed: Origins je akční adventurou v pořadí již desáté série, která se tentokrát odehrává ve starověkém Egyptě. Hra byla postavena na herním engine AnvilNext 2.0 vývojáři ze studia Ubisoft Montreal a vydána v říjnu 2017 společností Ubisoft. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku po dobu 121 sekund nástrojem FRAPS. Průchod testovací scénou ukazuje přiložené video, detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je pak uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Assassin's Creed: Origins |
Middle-earth: Shadow of War je akční počítačová RPG hra založená na světě postav J. R. R. Tolkiena a odehrává se v čase mezidobí Hobita a Pána prstenů. Hra byla postavena na herním engine Firebird vývojáři ze studia Monolith Productions a vydána v říjnu 2017 společností Warner Bros. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 56 sekund nástrojem FRAPS. Průchod testovací scénou ukazuje přiložené video, detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je pak uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Middle-earth: Shadow of War |
Crysis 3 je akční FPS (first-person shooter) počítačová hra, odehrávající se ve fiktivní budoucnosti. Hra byla postavena na herním CryEngine 3 vývojáři ze studia Crytek a vydána v květnu 2013 společností Electronic Arts. Hra spadá do herního programu Gaming Evolved společnosti AMD. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno v testovací scéně SWAMP po dobu 115 sekund nástrojem FRAPS. Průchod testovací scénou ukazuje přiložené video, detailní nastavení grafického rozhraní hry pro testy je pak uvedeno na přiložených snímcích.
Testy Crysis 3 |
Herní testy grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming máme za sebou, pojďme se tedy společně podívat na to, jak si vlastně tato grafická karta vedla v porovnání se svými dnešními rivaly. Následující grafy zobrazují výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými grafickými kartami v různých rozlišeních. Hodnoty v grafech jsou uvedeny v procentech výkonu, který byl zprůměrován ze všech dnešních měření.
Sumarizace výkonu |
Výkon grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming je dán zejména výkonem samotného grafického čipu TU117 (TU117-300-A1), který se od jiných grafických karet GeForce GTX 1650 může lišit pouze přednastavenou frekvencí grafického čipu, nastavenou frekvencí grafických pamětí či nastaveným vyšším limitem spotřeby, který pak tolik neomezuje frekvenci grafické karty. K udržení vyšší frekvence grafické karty, a tím i jejího výkonu, pak může napomoci také kvalitní systém chlazení, který udrží grafický čip na nízkých teplotách.
V případě grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming se reálná frekvence grafického čipu v zátěžovém testu 3DMark Time Spy Stress Test pohybovala na vysokých 1 950 MHz při efektivní frekvenci grafických pamětí 8 000 MHz.
Reálná frekvence Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming tak byla o 60 MHz (4 bin) vyšší nežli ta, kterou jsem nedávno naměřil ve stejném testu u grafické karty Gigabyte GTX 1650 Gaming OC 4G. Vyšší frekvence grafického čipu by měla znamenat také vyšší herní výkon, ale jak můžete ze souhrnných výsledků vidět, na herním výkonu se to u grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming nijak významněji neprojevilo.
U nových grafických karet GeForce RTX máte možnost k přetaktování využít buď nové funkce OC Scanner, která grafickou kartu přetaktuje „automaticky“, nebo si můžete veškeré parametry přetaktování nastavit sami manuálně. Přetaktování grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming jsem prováděl za pomoci automatického přetaktování OC Scanner nástroje MSI Afterburner. Dříve ale, nežli jsem OC Scanner mohl spustit, musel jsem ručně na maximum nastavit položky Core Voltage (100 %), Power Limit (111 %) a Temp. Limit (90 °C). Také jsem musel nejdříve zjistit maximální frekvenci grafických pamětí, nástroj OC Scanner totiž umí přetaktovat pouze grafický čip, frekvenci grafických pamětí zcela ignoruje.
Postupně jsem tedy zvyšoval hodnoty frekvence grafických pamětí o 50 MHz a testoval jejich stabilitu v počítačových hrách. Jako stabilní se nakonec pro grafické paměti ukázala maximální hodnota +950 MHz, což představuje efektivní frekvenci VRAM 9 900 MHz. Nyní jsem tedy konečně mohl spustit automatické přetaktování pomocí OC Scanner.
S posunutou frekvencí pamětí o 950 MHz a s položkami Core Voltage, Power Limit, Temp. Limit na maximum mi pak OC Scanner nastavil frekvenci grafického čipu oproti výchozímu stavu v průměru o 54 MHz výše. S takto nastavenými parametry grafické karty jsem pak otestoval některé hry s následujícími výsledky:
Pomocí nástroje automatického přetaktování OC Scanner se mi z grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming podařilo získat v průměru ještě necelých 12 % dalšího výkonu, což je samozřejmě výsledek parádní. Na spotřebě celé sestavy se pak toto přetaktování projevilo v počítačové hře Crysis 3 nějakými 12 W navíc.
Následující video pak ukazuje nárůst výkonu a provozní vlastnosti u takto přetaktované grafické karty Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming v počítačové hře Crysis 3.
Grafické karty GeForce GTX 1650 sice nenabízejí nijak oslnivý herní výkon, těm nejméně náročným hráčům počítačových her by však vystačit mohl, obzvláště pokud ve hrách preferují základní rozlišení 1 920 × 1 080 px. Společným jmenovatelem těchto grafických karet je také velmi nízká spotřeba, která vám zjednoduší případný upgrade, protože váš dosavadní zdroj ve vašem PC vám docela jistě postačí (doporučeno jen 300 W). Grafické karty GeForce GTX 1650 pak ve hrách nedisponují žádnou podporou real-time ray tracingu ani DLSS, což by však v případě mainstreamového hraní neměl být žádný zásadní problém.
Samotná grafická karta Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming disponuje dobře technicky zpracovaným systémem chlazení DirectCU II, který jí při hraní her dovoluje využívat nejen vysoké frekvence, ale také jí propůjčuje vynikající provozní vlastnosti, jako jsou nízké teploty a minimální hlučnost. Mezi výhody grafické karty Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming pak můžeme započítat také podporu semi-pasivního chlazení (0dB), nastavitelné RGB LED osvětlení (AURA), solidní možnosti přetaktování a zapomenout nesmíme ani na přítomnost konektoru FanConnect II pro ovládání systémových ventilátorů podle teplot grafické karty.
Avšak ani grafická karta Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming není úplně bez chyb. Největší nevýhodou této grafické karty je především její pořizovací cena, která je bohužel nastavena příliš vysoko, dokonce mnohem výše, nežli jsou pořizovací ceny například grafických karet Radeon RX 570, které však disponují výkonem ještě mnohem vyšším (ale i vyšší spotřebou). Je to docela škoda, protože nebýt takto vysoké cenovky, docela jistě by si grafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming z dnešní recenze odnesla nějaké to ocenění.
Asus Strix GeForce GTX 1650 O4G Gaming
Grafické kartyGrafická karta Asus Strix GTX 1650 O4G Gaming nabízí dostatečný výkon těm nejméně náročným hráčům počítačových her. Tato grafická karta přichází nejen s dobře technicky zpracovaným systémem chlazení a nízkou spotřebou, ale bohužel také s příliš vysokou pořizovací cenou.
Klady
Zápory