Refresh the page

Umělá inteligence

Samoříditelná auta

Velký zájem vzbuzují systémy autonomního řízení vozidel nazývané ADS (Automated Driving Systems). Ty zahrnují poměrně komplikovaný celek složený nejen z řídících počítačů, ale také z vnitřních i vnějších senzorů, které snímají nejenom informace o rychlosti auta, ale také obraz z kamer a nebo dalších senzorů, jako jsou kompaktní radary a nebo laserové skenery (lidary).

Jak se vlastně umělá inteligence učí?

Nezávisle na tom, jaké modely AI se dnes používají, obvykle striktně oddělují režim učení (learning) a režim provozu (inference). Jde o naprosto oddělené režimy, které mají jiné algoritmy fungování, diametrálně odlišné nároky na výpočetní čas a spotřebovanou energii a také se nezřídka provozují na jiném hardware.

Velká inteligence, malá inteligence

Většina science fiction se zabývá stroji se schopnostmi podobnými a nebo překračujícími ty lidské – a řeší velmi populární otázku, „co budeme dělat, až nebudeme tou nejvyšší formou inteligence na planetě?“ Lidstvu se podařilo kolonizovat a do značné míry ovládnou svět právě proto, že jsme inteligentnější než ostatní druhy – nejsme nejsilnější, neumíme žít pod vodou, neumíme létat a naše přirozená srst taky není nic moc, ale všechny tyto limity jsme se naučili kompenzovat tím, že jsme prostě ze všech nejchytřejší.

Inteligentní vyhledávače informací

Když se objevilo vyhledávání pomocí Google, šlo o naprostou revoluci. Většina prvních vyhledávačů (Altavista, Northern Light) využívala strojové indexování internetových stránek, ale Google přišel s převratnou myšlenkou, že je bude klasifikovat nikoliv na základě jejich obsahu, ale referencí. Úprava stránek pro změnu jejich pořadí ve vyhledávačích (SEO, Search Engine Optimization) se pro jednoduché vyhledávače dělala snadno – klíčová slova se na nich například mnohokrát opakovala, přičemž byla „zobrazena bílým písmem na bílém podkladě“ – byla tedy viditelná jenom pro strojové indexování.

První kroky expanze AI do našeho světa

Umělá inteligence vstupuje do našeho světa nejenom pomocí „propojených“ asistentů, jako je Microsoft Copilot, ale už v něm je přítomná díky velkému počtu jednoúčelových nástrojů.

Nové alternativy, větší datacentra

Umělá inteligence vstupuje do našeho světa nejenom pomocí „propojených“ asistentů, jako je Microsoft Copilot, ale už v něm je přítomná díky velkému počtu jednoúčelových nástrojů. Asi nejčastěji používanými jsou nástroje výpočetní fotografie, které dovolují vzít poměrně malé snímače a nedokonalé čočky – a dopočítat kvalitní obraz za všech okolností, ať už je to noční fotografie s korekcí barev a s dlouhou závěrkou, eliminace třasu elektronickou stabilizací a nebo portrétní fotografie s rozmazaným pozadím. V současnosti přibývají další jednoúčelové nástroje, jako je například možnost odstranit a nebo posunout objekty na fotografii, manipulovat s nahrávaným videem v reálném čase a další.

Svět bez práce: Pozitiva a negativa

Jedním velmi pravděpodobným důsledkem širokého nasazení umělé inteligence bude redukce dostupných pracovních pozicí. Obvykle se říká, že příchod technologie nesnižuje objem dostupné práce, ale pouze ji mění, což ale byla pravda pouze v minulosti. Tam obvykle docházelo k nahrazení manuální práce vyžadující sílu a nebo dlouhodobé úsilí automatizací, čímž vznikala zaměstnání zaměřená na správu strojů.

Maléry a kontroverze umělé inteligence

Přestože jsme s reálným nasazováním umělé inteligence spíše v začátcích, narazili jsme už na celou řadu kontroverzí. Asi nejvýznamnějším problémem je interakce AI s lidmi, kteří mají často tendenci zneužít umělou inteligenci a nebo ji zesměšnit, jak se stalo v případe chatbota Tay.AI od společnosti Microsoft (2016). Pouhých šestnáct hodin od okamžiku, kdy byl chatbot zveřejněn, začal pod vlivem lidí publikovat rasistické zprávy – a přestože se Microsoft pokusil problém vyřešit, ani na druhý pokus se to nepovedlo a projekt musel být stažen.

Google Assistant v češtině: jak to s ním je a kdy se jej dočkáme v plné podobě?

Google Assistant je jedním z chytrých hlasových asistentů. Odpoví, na co se zeptáte, a může se stát centrem vaší chytré domácnosti. Jak to ale má s češtinou?

Umělá inteligence: Od technické revoluci k technologické evoluci

Lidé získali během své evoluce celou řadu zajímavých evolučních programů. Jedním z nich je zvědavost a snaha zkoumat svět kolem sebe. Tato snaha byla u prvních lidí, kteří opustili Afriku v prehistorických dobách – a snahu zkoumat svět máme pořád, ať už šlo o nesmírně riskantní cesty Polynézanů Tichým oceánem – a nebo moderní snahy cestovatelů podívat se na místo, které je jenom těžko přístupné. Edmund Hillary lezl se svým šerpou Tenzigem Norgayem v roce 1953 na místo, kam by nikdo normální lézt neměl – na samotný vrchol Everestu – a od té doby tam leze stále více a více lidí.

AI a svět po práci: Hledání nového smyslu pro lidi

Marxistické teorie vysvětlovaly, že to byla práce, která „polidštila opice“. Nutno podotknout, že práce byla vždy faktická nutnost – a že nikoliv práce, ale snaha zjednodušit si práci byla vždy tím hlavním faktorem, který táhl vývoj vpřed. Optimalizace, automatizace, inovace: To byl směr, který nás vedl od pracného k inteligentnímu.

Lidi versus Umělá inteligence: Jak se vyhnout budoucím konfliktům?

Obavy lidstva z války se stroji se táhnou mnohem dál, než k populární sérii Terminátor (1984). Už Karel Čapek si kladl otázky o budoucnosti lidstva ve své divadelní hře RUR (1920) – a velmi realistický scénář o možném vzniku digitální diktatury přineslo americké scifi Colossus: The Forbin Project (1970). Tam se popisuje situace, kdy se americký válečný systém Colossus propojí se sovětským počítačem Guardian – a oba stroje se dopracují k závěru, že lidstvo je na hraně sebezničení a že jediná cesta, jak ho zachránit, je zavést digitální diktaturu, kdy lidstvu doslova vnutí pacifismus pod hrozbou jeho zničení.

Umělá inteligence: Lidé už jsou nadbyteční?

Ve všech případech všech dosavadních technologických revolucí docházelo k proměně práce: Z vozků se stali řidiči kamionů, z písařů úředníci, z farmářů, kteří vláčeli pluh za volem, byli řidiči traktorů. Práce se změnila, stala se obvykle jednodušší a o něco bezpečnější, i když to mělo jak svoje plusy, tak i mínusy.

Stable Diffusion, Midjourney: Jak funguje umělá kreativita?

Novou a překvapivou formou umělé inteligence je umělá kreativita. V poslední době se objevila celá řada programů, které dokážou generovat obrazy na základě textových vstupů. Samotná kreativní AI se stala proslulou v roce 2015, kdy Google uvedl Deep Dream Generator. Ten uměl vyšperkovat vstupní obraz do podoby barevné halucinace – bylo to zajímavé, ale poněkud jednoúčelové.

Pozitiva i negativa umělé inteligence: „Vzali nám práci!“

„They took our jobs“, neboli „vzali nám práci“, není jenom ikonická hláška ze seriálu South Park, ale také obava, která doprovází každou technologickou revoluci. Lidé jsou v podstatě dost konzervativní – a ti, kteří si získají určitou pozici, opravdu nemají rádi, když přichází technologická změna, která jim přerovná svět pod nohama. Každá technologická revoluce měla svoje kritiky – i když jen některá z hnutí bychom mohli označit za zcela antitechnická, ale i taková existují.

Umělá inteligence: Bitcoin, regulátoři, budoucnost pracovních míst a SkyNet

V závěrečné části našeho seriálu se podíváme na to, jak s umělou inteligencí souvisí Bitcoin, co na to regulátoři, zda nás zničí SkyNet jako ve filmu Terminátor a zda všichni přijdeme o práci.

Technologické revoluce – proč jsou významné?

Technologické revoluce představují radikální zvraty v lidských dějinách, které přinášejí nové možnosti a zásadně mění podobu společnosti. Obvykle souvisí s příchodem nějaké konkrétní technologie a nebo společensko-ekonomické strategie, která zcela změnila podobu toho, jak společnost funguje – a má zcela zásadní dopady na chod dějin.

Souboj vypravěčů | Michal Rybka vs GPT-4

Nástup umělé inteligence většinu z nás přinejmenším zaskočil. Ne že bychom ji nečekali, ba naopak. AI nás ale měla přijít vysvobodit od každodenní dřiny a stereotypu. Nikdo ale nečekal, že namísto toho vyzve na souboj lidskou kreativitu. Dokáže AI projevit kreativitu? Michal Rybka hledá odpověď v knize Souboj vypravěčů.

Umělá inteligence: možnosti a způsoby využití

Umělá inteligence má širokou škálu využití. Od rozpoznávání rukopisu, manipulace s obrázky a texty přes samořídící auta, rozhodování o bankovních půjčkách až po navigaci ve vesmíru. Podíváme se na některá využití, i když byste těžko hledali oblast informatiky, které se umělá inteligence alespoň trochu nedotkla.

Umělá inteligence: AI přichází na scénu – kvalita, či kvantita?

Umělá inteligence přichází na scénu – nejprve pomalu a pak okamžitě, jako by k nám letěla mimozemská loď rychlostí blízkou rychlosti světla. Po většinu délky letu ji nevidíme, pak se něco objeví, ale než tuto informaci zpracujeme, už je to tady. V posledních měsících se objevilo několik revolučních modelů umělé inteligence, o kterých si povíme, ale začněme nejprve krátkou historickou mezihrou.

Try our cookies

Alza.cz a. s., Company identification number 27082440, use cookies and other data to ensure the proper functioning of the website and, with your consent, also, among other things, to personalize advertising and the content of our websites. By clicking on the “I understand“ button, you agree to the use of cookies and the transfer of data regarding the behavior on the website for displaying targeted advertising on social networks and advertising networks on other websites.

More information

P-DC1-WEB13