Cthulhu: I smrt může zemřít + rozšíření (RECENZE) – Šílenstvím proti Prastarým

Obsah recenze Cthulhu: I smrt může zemřít

1. Nejen bohové jsou šílení
2. Po těžké práci ještě náročnější Prastarý
3. Variabilita na druhou buduje napětí
4. Jak se hraje Cthulhu: I smrt může zemřít (pravidla)
5. Rozšíření nejen pro fanoušky Cthulhu: I smrt může zemřít
6. Zábavné utrpení
7. Recenze Cthulhu: I smrt může zemřít: závěrečné hodnocení

Nejen bohové jsou šílení

---

Přistupte blíže, milí dobrodruzi, otevírají se vám dveře do jiných světů. Alespoň pokud uvěříte hororovým vizím H. P. Lovecrafta, který na začátku 20. století stvořil alternativní realitu, v níž hrdinní vyšetřovatelé bojují proti Prastarým, tedy bohům z jiných dimenzí bažícím po zkáze lidské rasy. Na jejich stranu se přidává část kultistických pomatenců pořádajících rituály, aby zdánlivě nesmrtelným entitám usnadnili jejich probuzení a příchod do našeho světa. Jenže při prvních nádeších zemského kyslíku bohové zjišťují, že mohou být zraněni, což je vaše šance na jejich likvidaci. Tedy podle pravidel kooperační stolní hry Cthulhu: I smrt může zemřít.

S bandou přátel se chopíte nezvyklých hrdinů, kteří se bez bázně a hany pouští do křížku s nepředstavitelným zlem. Sami s ním totiž mají nevyřízené účty a navíc k tomu mají výborné předpoklady – většina z nich už totiž částečně podlehla šílenství. Ve své skvadře tak můžete mít masovou vražedkyni, holčičku posedlou démonem, válečného veterána či samotného Rasputina. Originalita se při vymýšlení postav nedá tvůrcům (slavní Rob Daviau a Eric M. Lang) upřít, ještě když se s nimi navíc seznámíte pomocí povedených atmosférických textů (celou hru se vydavateli REXhry povedlo velmi dobře převést do češtiny).

Po těžké práci ještě náročnější Prastarý

---

S hlavními hrdiny se nakonec seznámíte velmi dobře, protože jejich vhodná skladba je nezbytná pro překonání jednoho z šesti scénářů, které najdete pod víkem titulu Cthulhu: I smrt může zemřít. Postupně totiž zjistíte, že každá kapitola přináší překážky, s nimiž si někteří hrdinové prostě neporadí a padnou pod náporem okultistů, příšer či Prastarého. Navíc s přihlédnutím k tomu, že dnes recenzovaná deskovka patří do okruhu „těžce porazitelná“, což z ní činí výzvu pro všechny, kteří se nebojí hledat recept k úspěchu i několik neúspěšných partií po sobě. O to sladší je pak radost z úspěchu (ministerstvo adrenalinu a endorfinu tuto hru důrazně doporučuje).

Průběh partie se dá v zásadě rozdělit na dvě části – ukončení rituálu a následné poražení Prastarého, který osobně vstoupí do dění na herní ploše (už předtím ovšem škodí, co to jde). Po pár pokusech se naučíte první fázi docela obstojně řešit a budete se chystat na co nejvřelejší přivítání démonického boha, kterého lze zabít až po ukončení rituálu. Když máte smůlu a Cthulhu nebo Hastur (záporáci základní verze) jsou vyvoláni ještě před přerušením okultních pletich, většinou se nedočkáte šťastného konce, protože dva náročné úkoly budou na vaši skupinu zkrátka moc.

Variabilita na druhou buduje napětí

---

Člověk by si mohl říct, že se nakonec může dopracovat k algoritmům vedoucí k porážce každého nepřítele (aneb Kobayashi Maru efekt), jenže tady jde na hráče princip Cthulhu: I smrt může zemřít od lesa. Každý scénář a každý prastarý totiž přináší vlastní mix karet, nepřátel, odlišných úkolů, předmětů a dalších proměnných, díky čemuž zkrátka nenarazíte na dvě stejné partie, což je skvělé pro znovuhratelnost, ale peklo pro „rozbíječe mechanik hry“ za účelem vítězství. Počítejte se mnou, co se může stát při hře ve čtyřech: 210 možností vybrání postav do partie krát šest scénářů krát dva Prastaří. Už jen v základní krabici máte 2520 unikátních, nejméně hodinových zážitků jako na podnose. A to ještě vyšla dvě rozšíření s Prastarými navíc (více níže).

Samozřejmě se můžete vydat do hlubin internetu a nechat si poradit, jak sestavit optimální partu, ale objevování silných a slabých stránek hrdinů proti Prastarému patří k jedněm ze základům Cthulhu: I smrt může zemřít, tak si nekažte radost spoilováním. Během partie si totiž uvědomíte, že s každým pokusem vyprávíte svůj unikátní příběh, který je scénářem nastolen jen rámcově, zatímco vy jej vyplňujete detaily a příhodami. O napětí se stará element štěstí v hodu kostkami (lze je ovlivňovat vlastnostmi postav), události, nečekaní spojenci, objevené předměty a všudypřítomné šílenství, bez nějž se nedostanete k lepším vlastnostem. Kdo totiž přichází o duševní rovnováhu, nepozná strach a hrdinně jde proti zlu a přesile.

Jak se hraje Cthulhu: I smrt může zemřít (pravidla)

---

Možná jste z předchozích řádků nabyli pocitu, že Cthulhu: I smrt může zemřít musí být pravidlově náročná záležitost, ale naštěstí tomu tak není. I přes obrovskou komplexnost se základní principy naučíte během několika tahů, takže se můžete pustit do křížku s každým nepřítelem na obzoru (což neznamená, že uspějete). V krabici deskovky najdete šestici scénářů a dva Prastaré, jejichž obsah musíte na začátku zkombinovat a připravit podle instrukcí na herní plochu. V krabičce se scénářem najdete rozložení mapových dílů, nepřátel a významných míst, zatímco Prastarý přidá své unikátní posluhovače.

Až budete mít zkompletovanou mapu, promícháte balíček mýtů (karty přinášející překážky) a karty nálezů (předměty a pomocníci). Po výběru postav, jejich karty šílenství a připravení příslušných desek se můžete pustit do absolvování scénáře. Každý hráč na tahu musí absolvovat čtyři fáze – provedení tří vybraných akcí (pohyb po mapě, útok na nepřátele, oddech k doplnění zdraví a odstranění stresu, směna předmětů nebo zvláštní akce v rámci kapitoly). Poté otočíte kartu mýtů s novými problémy (posun Prastarého na desce příběhu, události, příchod nepřátel), načež vyhodnotíte boj či prohledávání (záleží, zda jste na poli sami). Tah zakončíte vyhodnocením závěrečných efektů, zkontrolujete, zda nejsou splněny podmínky pro vyvolání Prastarého a předáte žezlo dalšímu na řadě.

V průběhu partie se velmi často hází kostkami, které rozhodují o ne/úspěchu vašich akcí, případně obrany. Na kostkách dvojího druhu (zelené jsou silnější) se vyskytují pouze tři typy symbolů – vykřičník značící úspěch, okultní hvězda aktivující zvláštní efekty, pokud jsou, a chapadlo, které vás posunuje blíže k šílenství na stupnici příčetnosti. Každý hod může být ovlivněn vlastnostmi postavy, případně přehozen při zvýšení stresu vašeho hrdiny. Velkou pozornost si zaslouží stupnice příčetnosti. V rámci rostoucího šílenství totiž získáváte čím dál více výhod (zelené kostky, lepší vlastnosti), ale zároveň nesmíte dosáhnout posledního políčka znamenající zbláznění a konec vašeho účinkování v partii. Balancování na hraně příčetnosti perfektně sedí k atmosféře hry Cthulhu: I smrt může zemřít.

Pokud chcete uspět ve zvoleném scénáři, musíte přerušit rituál a následně porazit Prastarého (bez přerušení rituálu je nezranitelný). Mimozemský bůh prochází třemi fázemi, jež postupně kladou stále větší nároky na hrdiny, kteří se mnohdy musí obětovat ve prospěch týmu (pokud zemře či zešílí v průběhu rituálu, automaticky prohráváte, u Prastarého se se ztrátami počítá a oběť je někdy nezbytná, např. pro odvedení pozornosti nohsledů). Když Prastarý padne, můžete slavit svůj triumfální úspěch. Všichni prohráváte v případě odstranění hráče během rituálu, likvidací všech hrdinů Prastarým či dosažení posledního políčka na stupnici příběhu (Prastarý ovládl svět).

Rozšíření nejen pro fanoušky Cthulhu: I smrt může zemřít

---

Společnost REXhry konceptu dnes recenzované deskovky věří, díky čemuž se rozhodlo vydat nejen základní krabici, ale také dvojici rozšíření. Uvnitř samostatné hry najdete dvojici Cthulhu a Hastur. Chapadlovitá stvůra Cthulhu dokáže znepříjemnit hráčům život nejen díky svému poskokovi Zplozenci z hvězd, ale také vytvářením nestabilních míst symbolizovaných žetony R'lyehu (fiktivní ztracené město lovecraftovského univerza). Ve žlutém oděný Hastur terorizuje své protivníky kultisty se samopaly a především svými žlutými znameními, s nimiž přichází kruté postihy.

Pojďme se podívat na krabičky s rozšířeními. Obě obsahují jednoho Prastarého, kteří přinášejí svůj vlastní přístup, jak vám ze života udělat peklo. Mým osobním favoritem je Yog-Sothoth nejen kvůli jeho schopnosti zaplavit plán nestabilními branami k vyvolávání příšer, ale především pro jeho posluhovače Wilbura Whateleyho, který je ve jménu svého pána ochoten páchat strašné věci a oddaně kvůli němu umírat stále dokola. Opravdový nezmar, z nějž budete mít noční můry.

V druhém rozšíření se ukrývá Shub-Niggurath, zvaný Černá koza z lesů. Tento Prastarý ovšem nepřichází sám, protože se spoléhá na totální přesilu. V jeho stopách totiž pochodují zástupy Temných zplozenců, kteří se množí jako houby po dešti a jejich likvidace není nijak snadná. Shub přes ně dokáže šířit požár, zahánět hrdiny do kouta a vytvořit si z nich živou hradbu. Navíc se tohle rozšíření bude hodně zamlouvat milovníkům figurek (o nich více dále), protože vedle ústředního záporáka v něm najdete šest nohsledů.

Obě krabičky zcela mění charakter scénářů ze základní hry Cthulhu: I smrt může zemřít a přináší unikátní zážitky. Pokud už budete mít Cthulhua a Hastura načtené, určitě bude mít pořízení rozšíření smysl. Jejich obsah potěší nejen hratelnostně, ale také vizuálem. Vlastně bych se nedivil, kdyby si je fanoušci lovecraftovského světa kupovali už jen ze sběratelského a modelářského hlediska.

Zábavné utrpení

---

Tím se dostáváme k dalšímu výraznému kladnému rysu titulu Cthulhu: I smrt může zemřít. Na stole vypadá nádherně. Nejde jen o maximálně propracované figurky, které patří k tomu nejlepšímu od společnosti CMON, ale také o grafické zpracování umocňující atmosféru. Pochválit musím detailní mapové díly i vizuální pojetí postav (jsou jiné než z lovecraftovské řady Arkham Files). Herní symbolika i texty na komponentech jsou jasné a přehledné, takže pomáhají hladkému průběhu partie (a jen pro potvrzení – Wilbur Whateley se opravdu vrací pořád jako nemrtvý ohnilý bumerang).

Titul Cthulhu: I smrt může zemřít se tak řadí k tomu nejlepšímu, co si z fiktivního světa H. P. Lovecrafta můžete zahrát. Pokud chcete spolupracovat bez škůdce jako v Nevyzpytatelných, nehrát proti umělé inteligenci jako v Panství hrůzy a hledáte obtížnou výzvu, stane se pro vás Cthulhu: I smrt může zemřít velmi dobrou volbou. Obsah krabice si obhajuje vysokou cenovku a zároveň jasně naznačuje, že občasní hráči zde moc nepochodí. Také si je nutné uvědomit, že zvítězit v atmosférické bitvě proti Prastarému není samozřejmostí a potřebujete se obrnit trpělivostí (podobně jako u další REXí hry Atentát na Hitlera). Tak do zbraně, dobrodruzi, dimenzionální brány se otevírají!

Za poskytnutí recenzní kopie hry Cthulhu: I smrt může zemřít děkujeme českému distributorovi hry společnosti REXhry.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Cthulhu: I smrt může zemřít: závěrečné hodnocení