Montessori metoda je vzdělávací přístup vyvinutý italskou lékařkou a pedagožkou Marií Montessori. Tato metoda klade důraz na individuální rozvoj dítěte, respektuje jeho přirozené schopnosti a motivaci k učení. Nejčastěji se používá v mateřských a základních školách, Montessori výuková metoda však může být úspěšně aplikována i v domácím prostředí, což umožňuje rodičům podporovat přirozený rozvoj svých dětí. Jak na to? Přečtěte si více v našem článku.
Maria Montessori byla italská lékařka, pedagožka a zakladatelka Montessori pedagogiky, která výrazně ovlivnila oblast vzdělávání dětí. Na základě svých zkušeností s mentálně postiženými dětmi vyvinula metodu, která klade důraz na respekt k dítěti, podporu jeho přirozeného zájmu o učení a rozvoj celé osobnosti. Montessori pedagogika představuje významný přístup k vzdělávání a mnoho mateřských i základních škol na celém světě dodnes pracuje podle jejích principů.
Konkrétně je metoda Montessori zaměřena na individuální rozvoj dítěte s důrazem na jeho samostatnost, svobodu a respekt k dítěti.
V Montessori škole probíhá výuka velmi odlišným způsobem ve srovnání s tradičním školstvím. Základem je tzv. triáda, tedy vhodné prostředí uzpůsobené potřebám dítěte, pokorný učitel v roli průvodce a speciální didaktické materiály a pomůcky, které slouží k rozvoji dovedností a schopností žáků. Ve stejné třídě mohou být umístěny děti různých věkových skupin, například děti ve věku od 3 do 6 let. V takto smíšené věkové skupině jsou starší děti vzorem pro mladší a pomáhají jim, což podporuje vzájemnou spolupráci dětí i jejich přirozený sociální rozvoj.
Dětem je v průběhu učení poskytnuta svobodná volba výběru aktivit a materiálů. To znamená, že každé dítě může pracovat na konkrétním zvoleném úkolu nebo s materiálem, který ho zajímá. Každé dítě v průběhu učení postupuje ve vlastním tempu, děti mají dostatek času prozkoumat a porozumět jednotlivým oblastem. Učitelé respektují individuální pracovní rytmus a potřeby každého dítěte. Na druhém stupni je výuka zaměřena více na praktický život, žáci navštěvují různé exkurze, mají k dispozici vědeckou knihovnu, různé dílny pro řemeslné činnosti či odborné laboratoře pro chemické i fyzikální pokusy.
Montessori hračky jsou navrženy tak, aby podporovaly individuální učení dětí, stimulovaly jejich zvídavost a rozvíjely různé dovednosti. Obecně pro všechny věkové kategorie platí, že Montessori hračky bývají vyrobené z přírodních materiálů, nejčastěji pak ze dřeva, často simulují běžné denní aktivity dospělých a jejich základem je věcné provedení, nebývají proto doplněny o zvukové nebo světelné jevy. Montessori hračky bývají uzpůsobeny podle věku dětí, v závislosti na tzv. senzitivních fázích. Pro školní výuku následně slouží Montessori pomůcky a vzdělávací materiály pro podporu jazykových, matematických, kulturních a dalších dovedností.
Pokud jste zastánci výuky a výchovy podle principů Marie Montessori, pak se jistě budete snažit děti podporovat nejen výběrem vhodné školy či školky, ale pokusíte se jim také doma vytvořit harmonické prostředí. Co by v něm nemělo chybět a jak k dítěti správně přistupovat, aby se mohly naplno rozvíjet jeho dovednosti podle pedagogiky Marie Montessori?
Důležité je zajistit, aby mělo dítě své hračky doslova na dosah ruky, tedy v níže položených policích či skříňkách. Montessori hračky by měly odpovídat aktuálnímu věku a zájmům dítěte. Doporučuje se zhruba každý měsíc pravidelně obnovovat výběr hraček, ovšem to neznamená, že staré hračky musíme vyhazovat a nahrazovat novými. Cílem je předejít nudě a zamezit tomu, aby se dítěti rychle omrzely. Pokud mu nabídneme za měsíc tytéž hračky, existuje vysoká pravděpodobnost, že si s nimi vymyslí nové a kreativní aktivity. Nedílnou součástí dětského pokoje by měla být knihovna, jelikož knihy mají pro dítě významný vliv na jeho celkový rozvoj.
Pobízejte děti k tomu, aby se uměly samy rozhodnout a samy se obstarat. Stejně jako hračky, také oblečení je vhodné uložit na místo, které bude pro dítě snadno dostupné. Tím mu umožníte, aby si samo vybralo potřebný kousek a samo se obléklo, nebo alespoň projevilo snahu o samostatnost.
Věku dítěte by měla být přizpůsobena i vaše domácnost, aby mu umožnila co nejvíce samostatnosti. Do předsíně například umístěte židličku, věšák a zrcadlo ve výšce dítěte. V koupelně by děti měly mít k dispozici vyvýšené stupínky, aby si samy dosáhly na zubní kartáček a mohly si pustit vodu. Také jim dopřejte přístup k úklidovým pomůckám, jako je smetáček, lopatka, kbelík a hadřík, ať si mohou vyzkoušet běžné denní činnosti při péči o domácnost. Celý byt nebo dům by měl reflektovat věk dítěte a měl by se postupně proměňovat s jeho vývojem.
Pokud se rozhodnete vychovávat své děti ve stylu Montessori, zkuste se dívat na svět jejich očima. S dětmi stále komunikujte, ptejte se jich na jejich pocity, nálady, buďte trpěliví a vše jim podrobně vysvětlete. Chválou nešetřete, s kritikou však opatrně. Mějte na paměti, že vaše vlastní chování budou děti přirozeně následovat a budou jeho věrným obrazem.
Pro přirozený rozvoj dětí vsaďte na výchovu a vzdělávání s prvky Montessori, které dětem přináší radost z poznávání nových věcí, učí je samostatnosti a podporuje jejich individualitu. Montessori však není jen o učení, jde také o celoživotní postoj s respektem k sobě, druhým i světu kolem nás.
