Jak vybrat hodinky

Jedním z nejdůležitějších parametrů je materiál hodinkového pouzdra, které by mělo být odolné vůči oděru. Standardem jsou hodinková pouzdra z nerezové oceli, ideálně 316L. Nejkvalitnější hodinková pouzdra jsou z titanu, zhutněného zlata nebo platiny. Naopak plastová, slitinová a mosazná pouzdra jsou spíše módní velkosériovou záležitostí, která dlouhou životnost rozhodně neslibuje. 

Nejvíce namáhanou částí hodinek je sklíčko, proto by mělo být co nejkvalitnější. Levnější hodinky jsou opatřeny akrylátovým sklem nebo o něco lepším hesalitovým sklem. Nejběžnějším je křemíkové hodinkové sklo, jehož největší výhodou je poměr kvality a ceny. Nejlepší jsou safírová hodinková skla, mimořádně odolná proti poškrábání i nárazu. Skvělou volbou jsou rovněž tvrzená sklíčka Hardlex, jež jsou tvořena vrstvou umělého korundu nanesenou na křemíkovém skle. To zajišťuje jejich vysokou tvrdost a odolnost. Antireflexní skla zase umožňují sledovat údaje na hodinkách bez problémů i na přímém slunci - dokážou totiž pohltit jasné světlo, přímý svit i odlesky skla.

Užitnou hodnotu hodinek významně ovlivňuje také řemínek. Kovové tahy mají být správně ze stejného materiálu jako hodinkové pouzdro, ideálně z masivní nerezové oceli či přímo z drahých kovů. Nejlepší řemínky jsou z voděodolné a antialergické pravé kůže. 

Hodinky s označením „Water Resistant“ odolávají pouze vzdušné vlhkosti, nesmí se tedy za žádných okolností dostat do kontaktu s vodou. Před vstupem do vany či bazénu je proto vždy sundejte.

Pokud je k tomuto označení připojena i hloubka v metrech nebo tlaku v atmosférách (atm) či barech (bar), pak jsou hodinky odolnější a kontakt s vodou do určité míry vydrží. Uvedené jednotky vyjadřují tlak vodního sloupce, který na hodinky může působit.

Často vzniká mylný předpoklad, že znamenají hloubku, do níž je možné se s hodinkami bez jejich úhony bezpečně potopit. Toto tvrzení je však pravdivé pouze v laboratorních podmínkách, tzn. v případě potápění do čisté klidné vody za stálé teploty, a tato situace je v běžném životě vysoce nepravděpodobná.

V současné hodinářské produkci jsou nejvíce obvyklé quartzové hodinkové strojky (s elektromotorkem posouvajícím ručičky), na jejichž funkci a přesnost se můžete plně spolehnout. Minimální výdrž hodinek fungujících na běžnou baterii je výrobci a prodejci garantována na 6 měsíců, na lithiovou baterii 5 až 7 let. Strojek může být napájen také solárním panelem v ciferníku. Do módy se vracejí i mechanické strojky s ručním nebo automatickým nátahem. U nejluxusnějších hodinkových strojků může být rezerva chodu i dva týdny (obvykle 36 až 55 hodin). Kvalitu každého hodinkového strojku ovlivňuje pečlivost výroby, montáže a seřízení. Kromě quartzových a mechanických jsou k dispozici také digitální, kombinované či binární hodinky. Ty se od ostatních typů hodinek liší originálním zobrazením času, které je postaveno na schématu znaků, sčítání, odečítání, atd.