Obnovit stránku

Využij dopravu zdarma! Vlož do košíku kód ZAPLATIMONLINE při objednávce nad 2 000 Kč vč. DPH. Více informací zde

Vážení zákazníci, varujeme před podvodnou SMS, která informuje o losování výhry. Tato SMS není zasílána společností Alza.cz. Prosíme, na tuto SMS nereagujte.

Bitcoin (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT)

Aktualizováno

Bitcoin – světově první kryptoměna, která je tu s námi již přes deset let. Pro jednoho představuje vzpouru vůči státním penězům, pro druhé investiční nástroj, mezinárodní platební prostředek, či dokonce pouhou inspiraci pro jiné kryptoměny jako Ethereum. Proč a jak Bitcoin vlastně vznikl, jak se těží, jak a kde jej koupit, jak bitcoin bezpečně držet a kde s ním platit? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá náš článek.

Co vše se v článku o bitcoinech dozvíte?

  1. Co je to Bitcoin?
  2. Bitcoin jako deflační měna
  3. Bitcoin a monetární ekonomie
  4. Těžba a vytváření bitcoinů
  5. Jak funguje bitcoinová peněženka?
  6. Průběh bitcoinové transakce
  7. Jaký je význam a co vlastně Bitcoin řeší?
  8. Jak získat a jak koupit bitcoin?
  9. Jak a kde bitcoinem zaplatit?
  10. BTC a CZK – jaký je kurz a cena bitcoinu?

Co je to Bitcoin?

Bitcoin je první a nejpoužívanější kryptoměna. Spuštěna byla dne 3. 1. 2009 programátorem (nebo skupinou programátorů) vystupujícím pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Bitcoin umožnuje provádět platby komukoli na světě - není zapotřebí žádný bankovní účet či registrace; pouze stažení některé z mnoha bitcoinových peněženek. Globální platby jsou umožněny s pomocí peer-to-peer technologie, která funguje bez jakéhokoli ústředního správce. Zpracování transakcí a emise (těžba) jsou prováděny kolektivně, právo zapisovat nové transakce vyhrává v průměru každých deset minut ten, kdo poskytne adekvátní důkaz o vynaložení dostatečného počítačového výkonu (tzv. proof-of-work). Transakce jsou zapisovány do decentralizované databáze blockchainu.

i

Peer-to-Peer

Označení počítačové sítě, ve které spolu na rovnocenné úrovni komunikují přímo softwaroví klienti, bez nutnosti prostředníka. V případě Bitcoinu je nejrozšířenějším softwarovým klientem Bitcoin Core.

Tvůrce Bitcoinu Satoshi Nakamoto nevytvořil Bitcoin jen tak „od stolu“. V bitcoinovém whitepaperu odkazuje Satoshi na některé dřívější projekty, na jejichž technologických poznatcích stavěl. Jednalo se zejména o projekty vzešlé ze skupiny tzv. cypherpunks - hackerských aktivistů, kteří usilují o posílení svobody s pomocí technologií zlepšujících soukromí v digitálním prostředí. Satoshi konkrétně zmiňuje projekty Hashcash a b-money. Bitcoin je elegantním propojením několika technologických poznatků. Jedná se zejména o:

  • Kryptografický hash: hash je výsledkem matematické funkce, která z libovolně dlouhého textu či čísla vytvoří řetězec o fixní délce. Jedná se o jednostrannou matematickou funkci - hash je z textu či čísla jednoduché vytvořit, je však nemožné z hashe zpětně odvodit původní text či číslo (jiným způsobem, než zkoušením všech možností). Hash je dále velmi jednoduché ověřit. Vyzkoušejte si sami: ze slova bitcoin vždy vzejde hash 6b88c087247aa2f07ee1c5956b8e1a9f4c7f892a70e324f1bb3d161e05ca107b. Zde jsme využili hashovací funkci SHA-256, kterou využívá Bitcoin.
  • Proof-of-work: těžaři musí v rámci Bitcoinu poskytovat tzv. důkaz prací (proof-of-work). Důkaz dodávají ve formě hashe, který splňuje požadavek definovaný Bitcoinovým protokolem. Požadavkem je, aby byl hash co nejmenší, tj. v praxi aby měl na počátku určitý počet nul. Čím více nul, tím těžší je takový hash najít. To zajišťuje, že transakce do blockchainu zapisují pouze ti, kdo vynaložili dostatečnou energii (pro odrazení od motivace podvádět), a že bitcoinové bloky vznikají v průměru každých deset minut (pro předvídatelné uvolňování nových bitcoinů do oběhu).
  • Řetězení hashů: jednotlivé bitcoinové bloky na sebe navazují, skrze odkazování na hash předešlého bloku. Celý blockchain je tak řetězec na sebe navazujících bloků, od prvního Genesis bloku až do dnešního dne.
  • Páry kryptografických klíčů: základním identifikátorem v rámci Bitcoinu je tzv. privátní klíč. Jedná se o alfanumerický řetězec vygenerovaný kryptografickou funkcí. Z privátního klíče je možné vygenerovat veřejné klíče, z nichž je pak možné vygenerovat bitcoinovou adresu pro přijímání plateb. Utrácet bitcoiny na takto vygenerované adrese pak může jen a pouze odpovídající privátní klíč. Pro generování privátních klíčů využívá Bitcoin algoritmus ECDSA.
Co je to bitcoin?
Bitcoin je světově první kryptoměna, kterou vynalezl pseudonymní tvůrce Satoshi Nakamoto.

Bitcoin funguje již přes deset let bez jediné odstávky. Během této doby došlo k mnoha technologickým vylepšením, hackům bitcoinových burz a služeb, snahám o regulaci a zákaz. Bitcoin však stále běží a oslovuje další a další programátory, ekonomy, investory i běžné lidi, kteří hledají prostředek pro uchování kupní síly, jenž není možné jednoduše konfiskovat.

Bitcoin jako deflační měna

Celkový počet bitcoinů nebude nikdy vyšší než 21 milionů. Nejedná se přitom o nějaký planý slib vývojářů, nýbrž o limit, který je zabudován přímo do bitcoinového protokolu – souboru pravidel, která definují, co vlastně Bitcoin je. Na dodržování protokolu dohlíží decentralizovaná síť tzv. nodů – plnohodnotných uzlů sítě. Těch je na světě přes 75 tisíc.

Ačkoli celkový počet bitcoinů nikdy nepřesáhne 21 milionů, počet bitcoinů v oběhu bude ve skutečnosti nižší a pravděpodobně bude klesat. Již nyní víme, že zhruba 3,8 milionu bitcoinů se nepohnulo déle než 5 let. Pravděpodobně se jedná o bitcoiny, k nimž majitelé ztratili privátní klíče. Toto číslo bude vlivem neopatrného zacházení s privátními klíči pravděpodobně růst. Bitcoin tak představuje deflační měnu – měnu, ve které počet jednotek v oběhu s časem klesá.

Výše uvedené v praxi znamená, že s pravděpodobným růstem hodnoty bitcoinů se bude potřebné množství mincí pro nákup zboží zmenšovat. Průměrná velikost transakce se sníží a čím dál tím více budeme namísto celých bitcoinů uvažovat v satoshi. Některé bitcoinové projekty - například platební nadstavba Lightning Network - s tímto již dopředu počítají a uvádí veškeré hodnoty právě v jednotkách satoshi.

i

Bitcoin a satoshi

Nejnižší jednotka bitcoinu je nazvaná podle tvůrce Bitcoinu, Satoshiho Nakamota. Jeden bitcoin je dělitelný na 100 milionů satoshi.

1 BTC = 100 000 000 satoshi

Nezávislost Bitcoinu na jakékoliv autoritě je základním pilířem jeho důvěryhodnosti. V rámci bitcoinové komunity se postupně zažilo heslo „nedůvěřuj, ověřuj“ (don't trust, verify) - veškerý zdrojový kód, stejně jako různé softwarové implementace a infrastruktura okolo (např. peněženky) jsou otevřené a transparentní. Každý si tak může ověřit, že Bitcoin skutečně funguje tak, jak ostatní tvrdí - a že kupříkladu uvolňování nových jednotek do oběhu nemůže nikdo změnit.

Bitcoin a monetární ekonomie

„Fiat lux“, aneb „budiž světlo“ - dle knihy Genesis první slova vyřčená Bohem. Stvořitel zde z prázdnoty stvořil světlo. Dnešní národní měny s tzv. nuceným oběhem se často nazývají „fiat peníze“ právě proto, že jejich hodnota i samotná existence plyne z příkazu; ne však Boha, nýbrž úředníka centrální banky.

Centrální banky mají jako svůj hlavní cíl péči o cenovou stabilitu. Cenovou stabilitu definuje většina významných centrálních bank jako nízký meziroční růst koše spotřebních cen (Consumer price index - CPI). Typicky cíl pro meziroční růst CPI - tzv. inflační cíl - činí 2 %. V případě inflačních tlaků (ceny rostou rychleji, než stanovuje inflační cíl) začne centrální banka restriktivní politikou snižovat nabídku peněz (například zvýšením úrokových sazeb), během deflačních tendencí měnovou politiku naopak uvolní. Centrální bankéři tak zdánlivě drží otěže národních měn pevně v rukou a s pomocí svých matematických modelů a statistických průzkumů přesně vědí, jak vést národ k zářné budoucnosti stability a prosperity. Ve skutečnosti však centrální plánování úrokových sazeb způsobuje nafukování cenových a investičních bublin, jelikož nové peníze (tvořené v rámci uvolněné měnové politiky) se v ekonomice nešíří rovnoměrným tempem. Nově vytvářené peníze tak nemají neutrální vliv na ekonomiku; tomuto poznatku se říká Cantillonův efekt.

Nick Szabo a stručné vysvětlení Cantillonova efektu. Nové peníze nejvíce obohacují ty, kteří se k nim dostanou jako první.

Kryptoměny v čele s bitcoinem fungují na zcela odlišných principech. Zejména zde chybí centrální autorita, která je s to ovlivňovat nabídku peněz. Satoshi Nakamoto zcela záměrně navrhl bitcoin tak, aby bylo tempo uvolňování nových jednotek do oběhu zcela transparentní a dlouhodobě předvídatelné. Bitcoinový protokol stanovuje, kolik nových bitcoinů se s každým vytěženým blokem dostává do oběhu. Těžaři i všichni ostatní uživatelé bitcoinu musí tento protokol následovat, chtějí-li zůstat součástí sítě. Tempo uvolňování bitcoinů do oběhu i jejich finální počet jsou tudíž dopředu známy a nikdo s tím nemůže nic udělat. Nové bitcoiny jsou navíc uvolňovány zcela férově - na základě vynaloženého úsilí k nalezení správného hashe.

i

Jak vidí fiat měny Satoshi Nakamoto?

Základním problémem dnešních měn je vysoká závislost na důvěře. Musíme věřit centrálním bankám, že neznehodnotí měnu, avšak historie fiat měn je plná porušení této důvěry. Musíme věřit bankám, že budou náležitě spravovat naše peníze, avšak banky je rozpůjčovávají ve vlnách úvěrových bublin a v rezervách drží pouhý zlomek našich vkladů.

Co to znamená v praxi? Jelikož bitcoin nemá centrálně řízenou nabídku, je jeho cena narozdíl od fiat měn skutečně tržní. Nabídka je dopředu daná a neměnná, cenu tudíž ovlivňuje především poptávka a celková tržní kapitalizace. Krátkodobá poptávka prochází cykly, pro jejichž dvě fáze se zažily termíny FOMO (fear of missing out) a FUD (fear, uncertainty, doubt). Dlouhodobý cenový trend je převážně rostoucí, což odpovídá tomu, že lidé po celém světě teprve objevují hodnotu vlastností bitcoinu, jako jsou necenzurovatelnost transakcí a přístupnost komukoli a kdekoli na světě. Vzhledem k fixní nabídce a nemožnosti projekt centrálně zastavit či regulovat se čím dál častěji mluví o bitcoinu coby dlouhodobém uchovateli hodnoty.

Míra uvolňování nových bitcoinů do oběhu je udávána protokolem. Každé 4 roky se počet nově vytvářených bitcoinů půlí.

Dotkněme se však kromě poptávky i zmíněné tržní kapitalizace a zobchodovaného objemu. Tržní kapitalizace (tj. počet jednotek v oběhu krát aktuální cena jednotky) dosahuje počátkem července 2019 hodnoty okolo 200 miliard dolarů. Pro srovnání, celková tržní kapitalizace zlata činí zhruba 7 000 miliard dolarů. Tržní kapitalizace má vliv mimo jiné na cenovou volatilitu - čím bude tržní kapitalizace bitcoinu vyšší, tím nižší výkyvy ceny lze očekávat. Již nyní je cenová volatilita bitcoinu oproti počátečním rokům velmi nízká - během roku 2011 cena bitcoinu vystoupala během pár měsíců z 0,3 dolarů na 30 dolarů, poté spadla na 2 dolary. Takové výkyvy bitcoin již v posledních letech nezažívá, a to právě kvůli vysoké tržní kapitalizaci, při které je zapotřebí čím dál větší objem peněz ke stejným procentuálním výkyvům v ceně.

i

Chcete se dozvědět více o tom, jak funguje tržní kapitalizace kryptoměn a jak se orientovat na stránkách CoinMarketCap.com? Přečtěte si náš článek zaměřený právě na tuto problematiku!

Přesto je bitcoin na poměry tradičních finančních trhů stále velmi volatilní (nemluvě pak o dalších kryptoměnách, které mají tržní kapitalizaci mnohem nižší). Obchodování bitcoinu je velmi stresovou záležitostí mimo jiné i proto, že kryptoměnové burzy jsou otevřeny 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Dlouhodobě nejbezpečnější strategií se jeví tzv. „hodl“- dlouhodobé držení bitcoinu bez starosti o krátkodobé cenové výkyvy. Potenciální investor by nicméně měl být seznámen s veškerými náležitostmi držení privátních klíčů - a samozřejmě by do takto spekulativního a experimentálního aktiva neměl vkládat více, než kolik si může dovolit ztratit.

Těžba a vytváření bitcoinů

Nové bitcoiny jsou generovány prostřednictvím procesu těžby. Těžbu lze popsat jako „matematickou loterii“ - právo na zařazení transakcí do bloku a připojení tohoto bloku na konec blockchainu vyhrává ten, kdo podá důkaz o vynaložení dostatečného množství výpočetního výkonu. Důkaz je podáván v podobě hashe začínajícího na určitý počet nul. Jak jsme si uvedli výše, takový hash je těžké nalézt, ale jednoduché ověřit. Proč vlastně musejí těžaři vynakládat vysoký výpočetní výkon, který zákonitě znamená i spotřebu velkého množství energie? Proto, aby systém mohl fungovat bez centrálního správce, a zároveň aby jeho účastníci byli odrazeni od podvodů. Zapisovat transakce tak mohou pouze ti, kdo si toto právo „koupí“, a cena za toto právo se dynamicky mění tak, aby bylo vždy výhodnější přijmout odměnu za vytěžený blok, než se snažit podvést ostatní.

Zajímá vás, proč se vlastně bitcoin těží a co těžaři při těžbě dělají? Kicom z Bitkojnovýho kanálu to dobře vysvětluje.

Odměna za vytěžení bloku je dvousložková: těžař získá nově vytvořené bitcoiny, a zároveň i transakční poplatky transakcí, které do bloku zařadil (a tím je potvrdil jako provedené). Nově vytvořené bitcoiny jsou dosud hlavní složkou těžařské odměny - více než 90 % celkové odměny pochází právě z titulu nově vytvořených bitcoinů. Zpočátku to bylo 50 bitcoinů každých 10 minut, přičemž každé 4 roky se tato tzv. block subsidy půlí. Mezi lety 2009-2012 tak bylo do oběhu pouštěno 50 bitcoinů každých 10 minut, v letech 2012-2016 25 bitcoinů, v letech 2016-2020 12,5 bitcoinu. V létě 2020 dojde k dalšímu půlení a odměna za vytěžený blok z titulu block subsidy bude 6,125 bitcoinu.

Těžaři jsou tak v prvních letech existence systému motivováni především nově vzniklými bitcoiny, postupem času však musí začít převládat složka plynoucí z transakčních poplatků. Lze předpokládat, že okolo roku 2030 tak bude bezpečnost systému záviset především na transakčních poplatcích, nikoli nově vznikajících bitcoinech. Je proto mylné označovat bitcoin za systém s nízkými transakčními poplatky - ty v průběhu času budou spíše růst, a měla by tím pádem růst i ekonomická hodnota každé jednotlivé transakce.

i

Zajímají vás i jiné kryptoměny? Potom mrkněte na některý z našich dalších článků, kde jsme se zaměřili na Ethereum (ETH), Litecoin (LTC), ZenCash (ZEN), Vertcoin (VTC) nebo také na kontroverzní digitální token Ripple (XRP).

Jak funguje bitcoinová peněženka?

Než se dostaneme k průběhu bitcoinových transakcí, je zapotřebí se seznámit s klíčovým prvkem pro interakci s bitcoinem - bitcoinovou peněženkou. Ta umožňuje bitcoiny přijímat, ukládat a platit s nimi.

bitcoin peněženka, grafika
Bitcoinovou peněženku stáhnete na všechny platformy chytrých telefonů.

Bitcoinová peněženka je software spravující uživatelovy privátní klíče. Peněženka se může nacházet v mobilním telefonu, notebooku, či ve specializovaném zařízení zvaném hardwarová peněženka. V peněžence má uživatel schován svůj privátní klíč, kterým kryptograficky podepisuje bitcoinové transakce. Je naprosto zásadní, aby měl uživatel privátní klíče vždy pod svou kontrolou. Tomu se blíže věnujeme ve článku Hardware peněženky – Jak bezpečně uchovávat bitcoin a další kryptoměny?

i

Privátní klíč v kontextu Bitcoinu je tajné číslo, které vám umožnuje bitcoiny utratit. Každá peněženka obsahuje jeden nebo více takových klíčů, které jsou uloženy v souboru peněženky.

Z privátních klíčů se generují veřejné klíče, ze kterých se dále generují adresy pro příjem. Pro zálohování peněženky pro případ ztráty či poškození zařízení jsou zapotřebí pouze privátní klíče – typicky se zálohují ve formě tzv. seedu, což je lidským okem čitelná série jednoduchých anglických slov (typicky 12 či 24 slov).

Ke správě privátních klíčů slouží specializované programy zvané peněženky (wallets). Nejbezpečnější formou peněženek jsou tzv. hardwarové peněženky, ze kterých nelze privátní klíč nijak vyčíst (k podpisu transakce privátním klíčem dochází přímo v zařízení a privátní klíč není zvenčí čitelný).

Veřejná bitcoinová adresa je generována z privátního klíče a jedná se o řetězec čísel a písmen; adresu lze přirovnat k číslu bankovního účtu. Privátní klíč opravňuje k útratám bitcoinů, které leží na adresách, jež byly z privátního klíče generovány. Bitcoinovou adresu můžete zveřejňovat, nicméně vždy s vědomím, že v takovém případě se může každý, kdo adresu viděl, podívat na zůstatek (nemůže s ním však disponovat, jelikož nemá odpovídající privátní klíč).

Průběh bitcoinové transakce

Bitcoin umožnuje komukoli na světě zasílat finanční prostředky s jednoduchostí podobnou e-mailu. Nezáleží na tom kde na světě se člověk nachází, kolik je mu let, jakého je vyznání či národnosti, či zda je zrovna noc, víkend či svátek. Jediné, na čem záleží, je, zda má uživatel připojení k internetu a zda má ve své peněžence bitcoiny.

Andreas Antonopoulos vysvětluje průběh bitcoinové transakce.

První důležitá informace je, že bitcoiny samy o sobě v podstatě neexistují; existují pouze záznamy v blockchainu o provedených transakcích a zůstatcích na bitcoinových adresách. Chcete-li tedy poslat bitcoiny, potřebujete k tomu jen dvě věci – veřejnou bitcoinovou adresu příjemce a svůj privátní klíč.

Platba je realizována tak, že v peněžence zadáte požadovanou částku (v bitcoinu či státní měně) a adresu příjemce. Peněženka následně vygeneruje bitcoinovou transakci, podepíše ji vaším privátním klíčem a odešle podepsanou transakci dalším bitcoinovým uzlům. Podepsaná transakce neobsahuje privátní klíč - pouze jeho „otisk“ ve formě kryptografického podpisu, který je platný jen v rámci jedné konkrétní transakce (tj. ani tento podpis nelze zneužít ke zcizení bitcoinů). Každý v bitcoinové síti ví o všech existujících transakcích. Každá validní (správně podepsaná) transakce se totiž šíří sítí distribuovaných uzlů, z nichž některé uzly jsou tzv. těžební - zde dochází k finálnímu potvrzení transakcí ve formě jejich zařazení do bloku transakcí a připojení tohoto bloku do blockchainu.

Za potvrzenou transakci je účtován poplatek, přičemž výši poplatku dopředu určuje uživatel. Průměrná výše poplatků v bitcoinové síti prochází značnými výkyvy - někdy procházejí transakce s minimálními poplatky (v řádu jednotek centů), jindy je poptávka po rychlém potvrzení transakcí vyšší a průměrné poplatky dosahují řádu dolarů. I vzhledem k tomu, že v budoucnosti budou transakční poplatky růst (jelikož se bude postupně snižovat block subsidy), je doporučeníhodné, aby se všichni uživatelé bitcoinu naučili pracovat s transakčními poplatky. K tomu slouží nástroje ukazující aktuální statistiku transakcí čekajících na potvrzení, jako je bitcoinfees.earn.com.

Výše uvedené nicméně neznamená, že bitcoinové transakce budou za všech okolností drahé. K udržitelnosti menších transakcí (či dokonce mikrotransakcí) s nízkými či dokonce nulovými poplatky se postupně zavádí škálovací řešení v podobě mimoblockchainových transakcí, tzv. Lightning Network. Více o tomto řešení si můžete přečíst v našem článku Lightning Network (Vše co chcete vědět).

Samotná transakce začíná tak, že svůj privátní klíč použijete k podepsání (zabezpečení) zprávy, která obsahuje inputy = vstupní informace (zdrojová transakce nebo i více transakcí, díky kterým jste právě odesílané bitcoiny nabyli), množství (jaké množství bitcoinů odesíláte) a outputy = výstupní informace (nejčastěji veřejná bitcoinová adresa příjemce).

Životní cyklus bitcoinové transakce: podepsané transakce putují do mempoolu (databáze nepotvrzených transakcí), po zařazení těžařem do bloku a nalezení správného hashe získávají transakce první konfirmaci a jsou zařazeny do blockchainu.

Celá tato zpráva je následně odeslána z vaší bitcoinové peněženky do rozsáhlé bitcoinové sítě. A v této chvíli přicházejí ke slovu těžaři. Ti ověří validitu transakce, zahrnou ji do nového bloku spolu s dalšími transakcemi, a tento blok následně celý potvrdí (vytěží) a zařadí do blockchainu. Blockchain totiž není nic jiného, než řetězec na sebe navazujících bloků s transakcemi.

Při bitcoinové transakci vždy sledujete počet potvrzení (confirmations). Transakce bez potvrzení je pouze v paměti uzlů, nebyla však zatím vytěžena. První potvrzení podává informaci o tom, že byla transakce těžařem zařazena a vytěžena v posledním bloku. Další potvrzení pak znamenají, že na tento blok dále navazují další bloky a transakci již nelze zpětně změnit.

Při zasílání vyšších částek je vhodné čekat na vyšší počty potvrzení, ideálně 6 a více. Důvodem je, že transakce může i při jednom či dvou potvrzeních být součástí tzv. vyčpělého bloku – více v našem článku o kryptoměnových forcích.

i

Kdo je Satoshi Nakamoto a proč se před námi skrývá? V dalším článku pátráme po tvůrci bitcoinu!

Jaký je význam a co vlastně Bitcoin řeší?

Bitcoin má daleko větší přesah, než si většina lidí uvědomuje. Bitcoin nelze pochopit během chvíle, ani po přečtení jednoho článku a ani po účasti na jedné kvalitní přednášce. Nejtrefnější označení je živý organismus, který žije svým vlastním životem. Vyvíjí se, přizpůsobuje, rozmnožuje a brání. Jiní ho popisují jako virus či trojského koně, který nezištně nabourává a opravuje to, co je na tomto světě špatně.

Jaký je význam Bitcoinu?

Jako zdaleka největší přínos Bitcoinu lze vidět to, že se lidé začali zajímat, co to jsou vlastně peníze. Jak fungují. Kde vznikají. Jak vzniká hodnota peněz a jak vlastně vzniká hodnota čehokoli.

V době před Bitcoinem by vám 9 z 10 ekonomů řeklo, že centrální banka je naprosto nezbytná a peníze musí být státní, jinak jsou bezcenné. Jenže tehdy takové názory ani nemuseli říkat, protože tehdy jim podobnou otázku ani nikdo nekladl. O takových věcech moc lidí nepochybovalo. Většina lidí si dokonce myslela, že jsou peníze kryté zlatem, nebo alespoň nějaká významná část. V době před finanční krizí byla skupinka lidí, která poukazovala na nedostatky finančního systému, ale lidé je měli spíš za blázny.

Hass McCook porovnává zlato a bitcoin. Věděli jste, co vše těžba zlata obnáší a jak se zlato využívá? Možná budete nepříjemně překvapení. Varování: Nic pro slabé povahy.

Když pak přišel Bitcoin a už byl natolik velký, že se začal poprvé objevovat v médiích, ozvalo se proti němu mnoho ekonomů: je to nesmysl, nebude to fungovat, nemá to žádnou hodnotu, nebo si dokonce mysleli, že je to Ponzi schéma. Neuměli si to vůbec představit, protože podobný experiment nikdy v historii neproběhl a ve škole je to neučili. Vlastně si z té doby nepamatujeme, že by nějaký ekonom alespoň řekl, že je to zajímavý nápad. Jenže Bitcoin rostl dál, byl významnější než kdy dřív a lidé začali přehodnocovat své názory. Bitcoin tak nenásilnou formou udělal z mnoha i renomovaných ekonomů úplné pitomce. Protože prostě fungoval, klasickým poučkám navzdory.

Bez komentáře.

Dnes už jsme naštěstí mnohem dál. Ekonomové se poučili a většina z nich se přestala o Bitcoinu vyjadřovat negativně, mnozí ho naopak chválí za velikou inovaci. Lidé se zajímají o to, kde se bere hodnota peněz. V čem jsou výhody a v čem naopak nevýhody státní měny. Dokonce se zajímají o to, kde se bere hodnota obecně – v čem například spočívá krytí zlatem, čím je kryté samotné zlato nebo kde se bere jeho hodnota (a jestli i samotné zlato není překonané).

A to je krásné. Současný měnový systém má mnoho slabin. Většinu z nich sice kryptoměny neřeší, nebo ne úplně, ale díky Bitcoinu už lidé ty slabiny vidí a dokážou je pojmenovat. Vidět nedostatky je základní předpoklad k tomu je odstranit. Takže jsme na dobré cestě.

Andreas Antonopoulos vysvětluje hlavní význam Bitcoinu pro lidstvo. Pozor, ani toto se neposlouchá lehce.

Další hlavní přínos Bitcoinu se objevuje právě s rozvojem technologií, kdy je pro stát čím dál jednodušší lidi řídit. A s rozvojem bezhotovostního styku je čím dál větší riziko špatných peněz. Tedy peněz, které nebudou mít vlastnosti, které by měly mít: zejména vzácnost a zaměnitelnost. Historie je plná příkladů, kdy vládci tvořili špatné peníze ředěním těch dobrých, ale před příchodem Bitcoinu nebylo mnoho možností, kam by mohli lidé utéct. Zlato vám mohli ukrást, nemovitost zdanit po příštích volbách nebo sebrat při příští revoluci. Nyní už lidé volbu mají – mohou utéci k Bitcoinu či jiným kryptoměnám. A to vlády nechtějí.

Pokud bude stát dělat špatné peníze, lidé budou utíkat k Bitcoinu. Čím více špatných peněz budou vlády dělat, tím více budou lidé utíkat a tím významnější budou kryptoměny (a méně významné státní peníze). A pokud přijde válka, nikdy dříve nebylo možné utéct klidně nahý přes hranice, s veškerým majetkem pouze v hlavě.


Bitcoin je tak Damoklův meč nad státními penězi. Povedlo se mu něco, co tu nebylo nikdy: Vlády se musí snažit a dělat dobré peníze. Státní peníze mají nyní konkurenci a soupeří s kryptoměnami. Lidé si mohou vybrat, co z toho chtějí. A to je pro ně moc dobře.

Co vlastně Bitcoin řeší?

Hlavním přínosem autora Bitcoinu Satoshiho Nakamota je vyřešení problému double-spendu (dvojitého utracení) vynalezením blockchainu. Už dříve existovaly různé distribuované databáze, které by se daly použít jako úložiště toho, kdo má kolik peněz. Pokud chce někdo převést prostředky z účtu na účet, musí se nějak autorizovat, že jsou to jeho prostředky. Aby ta autorizace fungovala bez prostředníka, může se použít asymetrické šifrování, resp. podepisování asymetrickými klíči. Účet by byl definován veřejným klíčem, a jen ten, kdo má odpovídající soukromý klíč, může převést prostředky jinam. Všichni ostatní snadno ověří, že podpis je správný, takže prostředky opravdu posílá vlastník účtu. Různé metody silného šifrování jsou známy od 70. let 20. století vynálezem RSA, tedy také žádná novinka (Bitcoin používá o něco novější kryptografii na bázi eliptických křivek).

Do vynálezu Bitcoinu však jeden problém stále přetrvával: Pokud vlastník peněz může podepsat transakci posílající peníze na účet A, co mu brání v tom, aby v tu samou chvíli odeslal ty samé peníze i na účet B? Soukromý klíč mu tím prvním podpisem samozřejmě nikam nezmizí. A jak by se v takovém případě měla síť chovat? Typický případ je ten, že by si někdo za peníze něco koupil a pak by chtěl peníze vrátit: Kupec vytvoří transakci, která z jeho účtu A převede peníze na účet obchodníka B. Obchodník vidí, že má prostředky na účtu, a udělá odpovídající protiplnění (například kupci prodá cihlu zlata). Kupec vezme cihlu, odjede pryč, a vytvoří jinou transakci, která ty samé peníze z účtu A převádí na kupcův jiný účet C. Která z těch transakcí je správná? Ta první? Ta druhá? Žádná? Co když obě vytvoří ve stejný čas a každou z transakcí pošle do jiné části sítě? Samotné distribuované databáze na toto nemají odpověď, tento stav není definovaný. Nedefinovaný stav by ale pro obchodníka mohl znamenat ztrátu zlaté cihly i kryptoměny.

Bitcoin řeší problémy, kterými trpí dnešní peníze.

V tradičním světě se tento problém řeší tak, že u hotovosti není možné (resp. lehké) klonovat fyzické objekty. Tedy je těžké naklonovat bankovku. Obchodník (a ostatní držitelé měny) mají tedy jistotu, že jakmile kupec dá svoji bankovku někomu jinému, už ji sám nemá. U bankovních převodů je prostředníkem banka; banka také jako centrální bod ručí za to, že pokud peníze člověk odešle z účtu, nebude je moci poslat znovu. Centrální bod ale u Bitcoinu z mnoha důvodů nechceme.

Satoshi Nakamoto vyřešil problém tzv. „blockchainem“, což je vlastně databáze transakcí. Idea je taková, že platí ta transakce, která se dostane do blockchainu. V blockchainu nemohou být dvě konfliktní transakce, jinak je celá část počínající konfliktní transakcí neplatná. V případě dvojího utracení blockchain nezaručuje, která z transakcí bude nakonec ta správná, ale zaručuje, že to bude vždy jen jedna z nich a všichni budou vědět, která to je. Takže pokud obchodník se zlatem uvidí, že v blockchainu je transakce vedoucí na jeho adresu, ví, že může kupci dát zlato. Pokud vidí, že je v blockchainu konfliktní transakce, zlato mu nevydá a k žádnému obchodu nedojde.

Z technického pohledu je blockchain poměrně triviální datová struktura. Je to doslova řetězec bloků, kde každý následující blok obsahuje hash bloku předcházejícího. Tak je zajištěno, že blok o hloubce X může vzniknout až poté, kdy je znám blok X minus jedna (protože do té doby není znám jeho hash). Blok je prostě kus dat, kde kromě odkazu na předcházející blok jsou zejména ty transakce, které se tímto potvrzují. Také je tam transakce, ve které jdou nové bitcoiny a poplatky z potvrzených transakcí na účet těžaře. Pokud je blok platný, těžař dostane odměnu. Pokud by blok obsahoval konfliktní transakce, těžař by si posílal větší odměnu než mu náleží, či by jakkoli jinak chtěl pozměnit síť, nikdo jiný jeho blok nepřijme, bude ignorován. Jiný těžař mezitím vytvoří paralelní blok, a odměnu tak získá on.

V případě pokusu o doublespend bitcoinová síť ví, která transakce vznikla jako první.

Pokud se vrátíme zpět k obchodníkovi se zlatem, samozřejmě by kupec mohl zaplatit, nechat transakci zapsat do blockchainu, odjet se zlatem, a pak vygenerovat paralelní část blockchainu k té původní, která by zneplatňovala jeho původní transakci a potvrzovala jeho novou transakci. To je samozřejmě nežádoucí. Zde se uplatňuje tzv. „proof of work“ – důkaz práce.

Je to mechanismus, kdy tvorba bloku je záměrně složitá a musí se na ni vynaložit peníze. Myšlenka je taková, že pro to, aby mohl kupec zfalšovat tu vlastní transakci, by musel vytěžit paralelní bloky rychleji než zbytek sítě. Což nemůže, protože tolik výkonu nemá, protože ten by ho stál hodně peněz. Proof of work předpokládá, že většinu výkonu pro těžení budou držet „dobří“ lidé, kteří nebudou podvádět.

Nakolik je tento předpoklad pravdivý je otázkou, nicméně v praxi by byl tento podvod natolik drahý, že by kupec musel nakoupit opravdu hodně zlata, aby se mu to vyplatilo. A pokud by kupoval hodně zlata, obchodník může čekat na více potvrzení, čímž by podvod byl ekonomicky neefektivní. Se vzrůstajícím počtem obchodníkem požadovaných potvrzení totiž stoupá i počet falešných bloků nutných pro realizaci podvodu; čím více potvrzení, tím víc by byl podvod nákladnější.

!

Podvádět v Bitcoinu se prostě nevyplatí. Proč?

Kromě zmíněných nákladů na provedení doublespendu přijde útočník automaticky i o odměnu za vytěžený blok, pokud se mu doublespend nepodaří provést. Propálí tak zbytečně energii, za kterou nedostane žádnou odměnu. Pokud se mu doublespend povede, může se dostat do křížku se zákonem, jelikož hlavní obětí v případě doublespendu je vždy směnárna.

Obchodník tedy může čekat na tolik potvrzení, aby se podvod určitě nevyplatil. Pro cihlu zlata může chtít třeba 5 potvrzení, pro tunu zlata třeba 100 potvrzení a platbu za kávu může klidně nechat bez potvrzení, protože je to malá částka („potvrzení“ je počet bloků navázaných na blok s danou transakcí včetně tohoto bloku).

Jak získat a jak koupit bitcoin?

Bitcoin lze získat třemi způsoby. Lze jej vytěžit, koupit nebo vydělat. Těžba bitcoinu není nic jednoduchého, a tak většině lidí nezbývá nic jiného, než si jej koupit za fiat peníze, nebo dostat jako odměnu za odvedenou práci.

Kicom dává tipy pro nákup bitcoinu na centralizovaných burzách, kde se bez verifikace neobejdete.

Nákup bitcoinu?

Co se týče nákupu bitcoinu, existují dvě zásadně rozdílné varianty. Bitcoiny lze nakoupit anonymně, tedy bez verifikace a předání našich osobních údajů (jméno a příjmení, adresa bydliště, průkaz totožnosti) třetí straně, a nebo s tzv. KYC/AML, což jsou směrnice, které vyžadují identifikaci zákazníka.

Blíže k pravé podstatě Bitcoinu má samozřejmě první varianta, protože Bitcoin je především o základních lidských právech jako jsou soukromí a svoboda.

Nákup bez verifikace

  1. Peer to Peer burzy (Bisq, Hodlhodl),
  2. bitcoinové bankomaty (mapa ATM v ČR zde),
  3. Alza PayBoxy přes naši iOS/Android aplikaci (do 1000€ hotově i kartou),
  4. osobně.

S verifikací

  1. on-line směnárny přijímající fiat peníze (Bitstamp, Kraken, Coinmate),
  2. Lightningové směnárny, např. Sparkswap, ZAP Olympus (prozatím v betě).

Výplata v bitcoinu

Nejlepší způsob, jak získat bitcoin, je si ho zasloužit, neboli ho vyměnit za svůj čas, práci a dovednosti. Takových možností zatím není mnoho, ale pokud umíte něco, co umí málokdo, jste experty v oboru a lidé a firmy si bez vás neporadí, je velká pravděpodobnost, že jste v pozici, kdy zaplaceno v bitcoinu dostanete, pokud na tom budete trvat.

i

Výplata v bitcoinu v Alza.cz

Věděli jste, že u nás v Alze můžete dostávat výplatu přímo v bitcoinu? Pokud ne, určitě se nezapomeňte podívat na nabídky práce a volné pozice na stránkách Alza Kariéra.

Neustále hledáme schopné, talentované a odhodlané lidi k nám do týmu.

Výměnou odvedené práce přímo za bitcoiny se chytře vyhnete nepříjemnému a leckdy komplikovanému procesu nákupu bitcoinu. Bitcoin je navíc jednou z nejvzácnějších komodit na planetě Zemi, která v dlouhodobém horizontu roste na hodnotě nejen z finančního hlediska.

Bitcoin je narozdíl od tradičních peněz deflační. Díky tomu v dlouhodobém horizontu neztrácí odměna za vaši práci na hodnotě. Právě naopak.

Krom Alzy nabízí výplatu v bitcoinech i další firmy a společnosti. Jde především o ty progresivnější a nebo ty, jejichž business model je založen přímo na bitcoinu. Namátkou se můžete podívat na pracovní pozice u Topmonks, Satoshilabs, Braiins, a občas hledají nové kolegy i Paralelní Polis v Praze a Bratislavě, které fungují kompletně a pouze v kryptoměnách.

Příjímání bitcoinu

Hned vedle výplaty v bitcoinech lze bitcoin i přijímat. Můžete prodávat zboží a služby přímo za bitcoin. Způsobů, jak obchodovat či podnikat v bitcoinu je spousta a ačkoliv to není moc jednoduché, rozpoznáváme dva druhy přijímání plateb.

  1. Přijímáme doopravdy bitcoin, máme privátní klíče (BTCPay Server).
  2. Využíváme služeb třetí strany, s bitcoiny nikdy reálně nepřijdeme do styku (OpenNodeConfirmo)

Přijímání bitcoinu v prvním případě není lehká věc. Je potřeba zvážit, zda si můžete dovolit riziko kurzové volatility, a někdy i velmi dlouhého bearmarketu. Velké firmy to mají samozřejmě složitější, jelikož musí platit dodavatelům a svým zaměstnancům a proto raději prozatím volí cestu služeb třetích stran, které chrání příjemce bitoinu před volatilitou a zajišťují pevný směnný kurz.

Těžba bitcoinu

Bitcoin lze samozřejmě i těžit, ale doby, kdy se dal získat pomocí osobního počítače či laptopu, jsou už dávno a nenávratně pryč. Bitcoin se těží pomocí specializovaných ASIC zařízení, která jsou vyrobena pro jeden jediný účel, kterým je právě těžba bitcoinu. ASIC minery jsou drahé, neskutečné hlučné a jde o velmi riskantní investici.

Alternativně lze těžit altcoiny na tzv. GPU rigs, a vytěžené altcoiny pak směnit za bitcoin. Ale ani zde vůbec nejde o jednoduchou záležitost a pravděpodobnost návratnosti investice je jedna velká neznámá. V každém případě se ale vyhněte cloud miningu a všem službám, které prodávají nebo pronajímají těžební výkon. Téměř vždy jde o podvod, a pokud ne, s největší pravděpodobnosti jde o zaručeně ztrátovou záležitost.

Jak a kde bitcoinem zaplatit?

Ačkoliv může zdání klamat, bitcoiny už zaplatíte na spoustě míst a pořídíte si za ně spoustu věcí. Obchody i jednotlivci přijímají bitcoin čím dál tím více, a to i přes Lightning Network.

Platba bitcoiny na Alze

Na Alze si můžete pořídit širokou škálu zboží od veškeré elektroniky přes trvanlivé jídlo, kosmetiku, literaturu, výbavu pro dům a zahradu až po hračky, věci na sport, drogerii, a dokonce i automobily. Za toto vše můžete zaplatit bitcoiny. Jinými slovy, již dnes můžete bitcoinem pokrýt značnou část svých nákupních potřeb.

Platba pomocí platební brány BitcoinPay od Confirmo.

Druhým způsobem, jak zaplatit za zboží na Alze včetně využití Lightning Network, je služba Cryptopay. Ta nabízí téměř nulové poplatky, a narozdíl od běžné platby bitcoinem zajišťuje o několik úrovní lepší transakční soukromí.

Kicom ukazuje, jak zaplatit nákup na Alze přes Lightning Network.

Platba bitcoinem kdekoliv jinde

Bitcoinem se dá nepřímo zaplatit téměř kdekoliv a za cokoliv. Jen je potřeba hledat způsoby a cestičky, jak na to. V zahraničí existují služby podobné Cryptopay a používání kreditních karet je např. v USA a Kanadě běžná věc.

i

Víte, že pomocí Cryptopay můžete poslat CZK/EUR/USD na jakýkoliv běžný bankovní účet v ČR?

Pomocí této unikátní služby ale můžete uhradit i jakýkoliv nákup, účet za energie, nebo komukoliv poslat běžné peníze na bankovní účet, a přitom zaplatit bitcoinem.

Více se dočtete v našem článku Služba Cryptopay.cz – první služba v ČR propojující kryptoměny a bankovnictví.

Pokud máte finanční disciplínu a zvládnete zůstatek na kreditní kartě vyrovnat včas, můžete vesele nakupovat na kreditku vše, co potřebujete a ke konci měsíce vyrovnáte zůstatek přes Cryptopay pomocí platby v bitcoinu.

Platba bitcoinem skrze dárkové karty a kupóny

Jednou z nejpoužívanějších cest, jak zaplatit bitcoinem za zboží a služby, je nákup dárkových poukazů. Jednoduše koupíte dárkový poukaz, a ten pak uplatníte u daného obchodníka.

Bitrefill nabízí řadu dárkových kupónů, které můžete zaplatit bitcoinem klasicky, i přes Lightning Network.

Díky Bitrefillu můžete nakupovat bitcoinem hry a software, ale i ubytování v hotelech nebo letenky.

Nákupy za bitcoin s pořádnou slevou

Velmi zajímavá je i platforma Purse.io, která funguje na základě nabídky a poptávky nákupu zboží na Amazonu. Na jedné straně jsou lidé s dárkovými šeky, které nemají za co utratit a raději by uvítali peníze. Na druhé je někdo, kdo si potřebuje pořídit nějakou věc a rád by zaplatil bitcoiny.

Na Purse.io je ve výhodě ten, kdo má bitcoiny.

Purse.io je jednou z prvních platforem, které odráží vzácnost bitcoinu. Bitcoin je deflační a vzácnější, než jakékoliv státní peníze, a proto jsou lidé ochotní si za bitcoin připlatit. Purse funguje jednoduše tak, že si vyberete věc, kterou chcete koupit s určitou procentuální slevou, např. 30 %. Pokud se na druhé straně platformy najde člověk, který potřebuje bitcoiny a má například dárkový kupón, nebo nemá jak bitcoiny pořídit, zaplatí za vaši objednávku na Amazonu a vy mu prostřednictvím Purse zaplatíte v bitcoinech s 30% slevou.

BTC a CZK – jaký je kurz a cena bitcoinu?

Cena bitcoinu po několika pádech a neustálém kolísání kurzu narostla až do takřka závratných výšin. Budoucí cenové úrovně nemůže nikdo s jistotou předvídat, ačkoli mnozí se o to snaží. Již nyní však víme, že se jedná o bezprecedentní pokus o decentralizované nestátní peníze a po deseti letech existence se bitcoinu daří velmi dobře. Aktuální kurz (CZK) a jeho vývoj za poslední měsíce můžete sledovat například na stránkách Coinmarketcap.

i Bitcoin: To nejdůležitější v bodech

Aktuální kurz Bitcoin


Každou chvíli se lze dočíst o kryptoměně, která aktuálně dosahuje vyššího zhodnocení než bitcoin. Byl to nicméně právě bitcoin, který těmto jiným měnám vydláždil cestu – a je svou historií, počtem uzlů, objemem transakcí a množstvím kvalitních vývojářů tou nejověřenější kryptoměnou. Dodnes zůstává základním stavebním kamenem nového odvětví a představuje v oblasti kryptoměn sázku na jistotu.

Bitcoin (VŠE, CO CHCETE VĚDĚT): Autoři článku

Josef Tětek – autor kapitol: Co je to Bitcoin?, Bitcoin jako deflační měna, Bitcoin a monetární ekonomie, Těžba a vytváření bitcoinů a Průběh bitcoinové transakce
Aleš Janda – autor kapitoly: Jaký je význam a co vlastně Bitcoin řeší?
Michal Mikle - autor kapitol: Jak získat a jak koupit bitcoin? a Jak a kde bitcoinem zaplatit?
WEB4