• Autor: Filip Němec
Hry ze série Crysis se staly synonymem pro tituly, kvůli nimž musíte upgradovat počítač a stejně si hru nezapnete na maximální detaily, i kdybyste prodali obě ledviny a koupili to nejlepší dostupné železo. Není se čemu divit, první Crysis vznikl jako technologické demo, ze kterého se ale časem stala kultovní série zrající s každým dalším dílem jako víno. Dnes si tuto láhev uleženého moku z německé vinice zvané Crytek můžeme otevřít, celá trilogie totiž vychází v remasterované edici Crysis Remastered Trilogy a snaží se dokázat, že nejenom skvěle vypadá, ale rovněž se tak i hraje.
zdroj: Saber Interactive
Píše se rok 2004 a hráči se připravují na vydání očekávaných hitů Doom 3 a Half-Life 2. Celý herní svět žije pouze návratem těchto věhlasných značek, mezitím se však v nově vzniklém německém studiu Crytek dokončuje úplně nová hra. Oba zmíněné tituly nakonec v březnu 2004 předstihne akční střílečka Far Cry, v jejíž blízkosti tají nejenom obličeje hráčů lačnících po akčních střílečkách, ale také jejich stroje, jež pekelné nároky na výkon jen stěží zvládají.
Spojení mezi tropickým dobrodružstvím agenta Jacka Carvera ve Far Cry a dnešními díly této série je nadobro zpřetrháno, málo kdo už si ale pamatuje proč. Crytek totiž tehdy vytvořil Far Cry pro Ubisoft, jenže hra byla takový hit, že francouzské vydavatelství bylo ochotné udělat cokoli, aby značku získalo. Kvůli špatně postavené smlouvě Crytek nakonec přichází o práva na značku Far Cry, kterou až do dnešních dní vlastní Ubisoft. Crytek se však rozhone bojovat tím, že vytvoří další a ještě lepší hru.
Crysis Remastered Trilogy - Official PC, PlayStation 4 & Xbox One Launch Trailer
zdroj: Crytek
Žádný z dílů série Crysis není dokonalý, jde však o kus videoherní historie, který by neměli opomenout zejména fanoušci žánru FPS.
Ve spolupráci s konkurencí Ubisoftu tak Crytek začíná pracovat na nové FPS a pod hlavičkou vydavatelství Electronic Arts 13. listopadu 2007 vydává Crysis. Šílenství kolem tehdejšího vydání Far Cry najednou působí zanedbatelně, Crysis je totiž větší, hezčí, propracovanější a jestli to vůbec jde, ještě více náročný na výkon než ve své době Far Cry. Právě tyto dvě hry do značné míry odstartovaly žánr sandboxových akčních stříleček v otevřeném světě, vedle toho ale Crytek také pomohl utvářet herní marketing, jak ho známe dnes. Autoři posíleni úspěchem jejich první hry se nebáli hráče zahrnovat fantastickými trailery se vzletnými reklamními slogany a natěšení hráči snažení Cryteku a EA přiživovali svým očekáváním.
Crysis byl skutečně úspěch. Na svou dobu hra nabídla obrovský a propracovaný herní svět, vychytralou umělou inteligenci a kromě solidního příběhu i volnomyšlenkářskou hratelnost a realistický fyzikální model. Dnešní optikou už samozřejmě Crysis takovým unikátem není, na druhou stranu právě časový odstup některé prvky hry dokáže ještě více glorifikovat. I dnes mě například neuvěřitelně překvapuje, s jakou přesností lze porcovat stromy pomocí zbraní a současně jakým způsobem realisticky padají k zemi. Většina her v otevřeném světě toto ani dnes neumí.
zdroj: vlastní
Byť jde na první pohled o starší titul, mistři remasteringu ze studia Saber Interactive první Crysis přeleštili skutečně bravurně.
Ani pokácení celého lesa rotačním kulometem s chirurgickou přesností ovšem nevyváží fakt, že dnes je Crysis po stránce hratelnosti docela nudnou hrou. Pocit ze střelby je nevýrazný a náplň misí se opakuje, na rozdíl od dnešních open-world her tehdy ještě vývojáři nedokázali skloubit otevřený svět s hratelností. V podstatě totiž hrajete klasickou koridorovou střílečku, jen s tím rozdílem, že můžete jít, kam chcete. Nic kromě vlastní zvědavosti vás k tomu ale nepobízí.
Crysis bych popsal jako Far Cry na steroidech, přičemž tato metafora získává na doslovnosti, když přijde řeč na hlavní postavu. Statečného, ale vcelku obyčejného agenta Jacka Carvera z prvního Far Cry střídá člen elitního komanda Nomád se speciálním nanooblekem. Ten mu propůjčuje nadlidskou sílu, regeneraci zdraví, ale také schopnost zneviditelnit se. Crytek pochopil, že hraním za prosťáčka herní svět nezaujme, opět však jde z dnešního pohledu pouze o první krok k současným hrám. Oblek nabízející v podstatě jen dvě schopnosti (zneviditelnění a zvýšení odolnosti) byl v roce 2007 cool, ale dnes začíná nudit dřív, než byste čekali. Hře navíc kompletně chybí jakýkoliv systém vylepšování postavy.
zdroj: vlastní
Remaster prvního dílu vyšel samostatně už minulý rok a byť nabídnul hned tři režimy zobrazení, ani v jednom neběžela hra spolehlivě. Vývojáři ze Saber Interactive naštěstí své chyby napravili a v rámci kolekce už první Crysis běží hladce.
Zatímco v roce 2007 vás do hraní nutila dechberoucí grafika a na tu dobu netušené možnosti (házení výbušných sudů na nepřátele, pohyb po mapě pěšky i autem a částečně zničitelné prostředí), dnes se hraní Crysis nese spíše v duchu jakési exkurze do herní historie, kde obdivně zkoumáte něco, co je dnes (většinou) již běžné. Protože ale vychází všechny tři díly v jednom balíčku, do popředí se dostává také příběh, který, přiznejme si, nebyl tehdy tak úžasný jako třeba grafika či možnosti otevřeného světa.
Crysis vypráví příběh pětice příslušníků amerických speciálních sil, kteří se zúčastní výsadku na Lingshanových ostrovech s cílem zachránit archeology zajaté korejským vojskem. Vojáci s volacími znaky Nomád (za kterého si zahrajete), Prorok, Psycho, Jester a Azték však po chvíli zjišťují, že vše je úplně jinak. Archeologové totiž objevili miliony let starou mimozemskou loď, a zatímco v úvodu působí Crysis jako další videoherní adaptace války západu proti východu, vše se brzy překlopí na sci-fi řež s téměř postapokalyptickými prvky.
Pamětníci jistě podotknou, že Crysis byl právem považován za hybrid mezi plnohodnotnou hrou a technologickým demem prezentujícím možnosti CryEnginu druhé generace. Částicové efekty pohrávající si se slunečními paprsky, střídající se den a noc, zničitelné prostředí. Z toho všeho byli hráči v roce 2007 doslova paf. Dnes tento wow efekt střídá uznalé smeknutí směrem k autorům remasteru ze studia Saber Interactive, první Crysis je totiž i díky vylepšené grafice pořád velmi pěknou hrou a byť kvalita textur naznačuje historii titulu, často se zastavíte nad nádherným rudým koláčem zapadajícího slunce mizejícím za horizontem blankytně modrého oceánu.
Crysis dohrajete za zhruba 10 hodin, a pokud neplánujete vžít se do role herního historika a zkoumat každičkou prostřelenou palmu, nasajte příběh jedničky, a co nejdříve se pusťte do Crysis 2. Každý další díl této série je totiž lepší než ten předcházející a ruku na srdce, první Crysis z dnešního pohledu zkrátka není příliš zábavnou hrou a skutečně dnes slouží jen jako zajímavý relikt videoherní minulosti.
zdroj: vlastní
Obrázek 1: Zejména exteriéry vypadají velmi hezky… Obrázek 2: …zato na modely vedlejších postav se asi moc nesáhlo.
Jestli se Crytek po vydání Far Cry cítil silný v kramflecích a nebál se slibovat hráčům hory doly, po úspěchu Crysis autorům ještě více narostl hřebínek, a tak opět pod záštitou EA spustili marketingovou mašinérii slibující dalších dechberoucí zážitek. Ten někdo dostal a… někdo ne. Zatímco Far Cry i první Crysis byly vyvíjeny čistě pro PC s cílem posunout tuto platformu kupředu, v případě druhého dílu musely jít ideály stranou, Crysis 2 totiž vznikal jak pro PC, tak i pro aktuálně dosluhující generaci konzolí PS3 a Xbox 360.
Výsledkem tak byl technický kompromis, ze kterého byli konzolisté nadšení, protože takové grafické orgie na svém stroji ještě nezažili, zatímco PC hráči nadávali vývojářům do zaprodanců a vlastně se jim nebylo čemu divit. Abych přiblížil tehdejší situaci: Crysis 2 na PC používal DirectX 9, zatímco už jednička běžela na DirectX 10. Internetové diskuse tak byly plné zhrzených fanoušků, kteří očekávali videoherní Lamborghini, ale dostali „jen“ Octavii RS v plné výbavě.
zdroj: vlastní
Neznámý virus napadá obyvatele města. První mrtvé rychle následují další. Strach z pandemie sráží k zemi ceny na New Yorské burze a do ulic vybíhají těžkooděnci. Začátek Crysis 2 pro vás bude mít v aktuální koronavirové době trochu jinou příchuť, než když jste ho hráli poprvé.
Zpětně to lze autorům odpustit, multiplatformový vývoj si mohlo vyžádat třeba přímo EA. Nákladný vývoj hry bylo třeba z něčeho financovat, a to jde těžko, když jedinou platformou bylo PC, v té době ráj pirátů. Co však ani dnes nedokážu autorům odpustit, je chybějící návaznost příběhu. Příběh se posouvá o tři roku kupředu do roku 2023 a začínáme v kůži anonymního mariňáka s přezdívkou Alcatraz. Sled událostí, který nebudu prozrazovat, zapříčiní, že se Alcatraz stane jediným přeživším havárie ponorky a jeho zachráncem není nikdo jiný než Prorok, jeden z hrdinů prvního dílu.
Z pro hráče neznámých důvodů je však tělo Proroka čímsi kontaminováno, a tak si před zraky Alcatraze prostřelí hlavu. Ještě předtím ho ale stihne navléct do svého nanoobleku, čímž těžce zraněnému mariňákovi sice zachrání život, ale zároveň na jeho hlavu nakreslí terč. Jednotky C.E.L.L. spadající pod nadnárodní konglomerát CryNet jdou Prorokovi po krku a je jim úplně jedno, že v nanoobleku už je navlečený někdo jiný.
zdroj: vlastní
Pokud chcete z této trilogie vyždímat po stránce příběhu co nejvíce, doporučuji komiks Crysis od Richard Morgana a pro zapálenější čtenáře od Petera Wattse knihu Crysis: Legie, u nás vycházející v češtině. Oba pánové napsali příběh právě k druhému dílu, přičemž komiks poslouží jako spojka mezi Crysis a Crysis 2, zatímco kniha zaplní mezery druhého dílu.
Celý začátek Crysis 2 působí neuvěřitelně zmatečně a příběhově jde nepochybně o nejslabší díl. Nejen na začátku, ale možná až do konce nebudete tušit, která bije. Spojovat jednotlivé prvky příběhu sice pomohou například poházené dokumenty, ale vyprávět hlavní příběh prostřednictvím něčeho, co většina lidí přehlédne, není zrovna šťastné řešení.
Crysis 2 může působit jako propadák, ale není tomu tak. Příběh u akčních stříleček nikdy nehrál prim a výtku směřující k optimalizaci a úrovni grafiky můžete ignorovat. Crytek posléze vydal update pro DirectX 10 i 11 a samotný remaster druhého dílu vypadá velmi slušně.
Kde se s druhým dílem série Crysis posunula nejvíce, je ale samotná hratelnost, která dělá z Crysis 2 konkurenceschopný titul i na dnešní poměry. Každá zbraň se chová trochu jinak a nanooblek lze vylepšovat nejen co do vyšší výdrže maskování, ale i dalších atributů. Hratelnost je více zaměřena na taktiku, čemuž bohužel neodpovídá kvalita umělé inteligence, která díky šikovné kombinaci skriptů a vlastního uvažování sice není vyloženě špatná, dost často vás ale překvapí naprosto tupým přístupem, kdy si jednotliví členové armády chodí po jednom pro kulku mezi oči.
Hře také trochu překvapivě prospěl odklon od rozlehlého (ale prázdného) otevřeného světa. Tropické prostředí autoři vyměnili za postapokalyptický New York, kde řádí neznámý virus, mimozemšťané a žoldáci organizace C.E.L.L. Škoda jen, že nic z toho moc nechápete... ale nevadí: auta vybuchují a mrakodrapy padají tak efektně, že příběh děravý jako cíle palby vaší brokovnice vám stejně přestane vadit, ještě když celou tu parádu dokresluje vynikající soundtrack od Hanse Zimmera.
zdroj: vlastní
Na svou dobu bylo zpracování velkoměsta velmi detailní a vlastně ani dnes se v tomto směru nedá Crysis 2 mnoho vyčítat.
Ve výsledku mě tak Crysis 2 bavil výrazně více než první díl, což jasně podtrhuje i skutečnost, že zatímco z tehdejšího hraní jedničky se mi nevybavilo téměř nic, lokace i jednotlivé události z Crysis 2 se mi neustále vracely ve vzpomínkách na mé o 10 let mladší já.
Po rozporuplně přijaté dvojce (byť dnes se na ni, díky zmíněným updatům, už vzpomíná prakticky jen v dobrém) se zdálo, že to s uzavřením trilogie nebudou mít v Cryteku jednoduché. Vývojářům se však podařilo vzít z obou předešlých dílů to nejlepší a vytvořit takřka perfektní zakončení celé série. Grafika? Skvělá. Hratelnost? Zábavná. Nepřátelé? Zamilujete si je(jich zabíjení). Příběh? ...no dobře, tady pořád trošku kulháme, ale výrazně lepší než předchozí díl.
zdroj: vlastní
V Cryteku si očividně potrpěli na dechberoucí výhledy, kterých je celá hra plná.
Trojka skutečně mixuje oba předchozí díly. Někdy jen metaforicky, jindy skutečně – hra je sice opět zasazena do zničeného New Yorku, ovšem uběhnutí 24 let od událostí druhého dílů se na zbořeném městě projevilo prolnutím trosek kdysi majestátního města s přírodou pohlcující to, co jí lidstvo kdysi vzalo. Prostředí tak šikovně kombinuje divokou flóru jedničky a zničené město z dvojky, což působí skvěle.
Stejně je na tom i otevřenost herního světa a jeho možnosti – zatímco první díl se rozkročil do šíře rozlehlou mapou, ale nezajímalo vás, co se děje nad nebo pod vámi, dvojka vše smrskla, ale dodala jiný rozměr pomocí výškových budov. Crysis 3 se vrací s rozlehlejšími úrovněmi, kde se často neobejdete bez dopravních prostředků, ale zároveň si užijete víceúrovňovou hratelnost, kde smrt nečíhá jen za rohem, ale také nad nebo pod vámi.
Po stránce hratelnosti neproběhl tak velký skok jako mezi prvním a druhým dílem, slibný základ byl však vylepšen o realističtější pocit ze střelby i upgradování hlavní postavy pomocí pasivních skillů, jež jde skládat do jednoduchých buildů a následně je přepínat podle toho, v jakém stylu chcete následující pasáž řešit. Přetrval bohužel výrazný problém až příliš šikovně ukrytých bedniček pro odemykání skillů, může se tak stát, že dojdete na konec hry jen s několika málo odemčenými schopnostmi.
Ještě o trochu více se rozšířily taktické možnosti a různé přístupy k jednotlivým úkolům. Nejde jen o již zmíněné vylepšování postavy, nebo třeba o schopnost chytit se a vylézt na překážku nad vámi – tou největší novinkou Crysis 3 byl tichý, přesto smrtící luku. Ten na rozdíl od ostatních zbraní nevypne při střelbě maskování, což spolu se skutečností, že co výstřel, to mrtvý nepřítel, znamená ještě větší příklon ke stealthu, který hře sluší stejně jako dynamická akce plná svištících kulek a rychlého tance v nanoobleku po bojišti. Více než dříve je však znát, že luk je skutečně nepřirozeně silný a na rozdíl od vcelku obtížného prvního dílu doporučuji do trojky naskočit s vyšší obtížností.
zdroj: vlastní
Stejně jako každý jiný remaster i vylepšený Crysis 3 má své vizuálně slabší, a naopak silnější chvilky. Byť namlsán novými next-gen hrami jsem však neměl pocit, že by mě třetí díl nedokázal vizuálně zaujmout.
Crysis 3 je nepochybně nejlepší díl série i díky návratu známých postav a vcelku uspokojivému, byť mírně klišovitému zakončení. Vizuálně se navíc rozhodně nemá zač stydět, ostatně s mírně přimhouřenýma očima by šlo remasterovaný Crysis 3 vydávat za úplně novou hru.
Pokud bych kolekci hodnotil čistě jako grafickou předělávku starších her, je na tom Crysis Remastered Trilogy velmi dobře. Většina neduhů původních her či loňského remasteru prvního Crysis jsou pryč a namísto toho dostáváme solidní grafiku, která zejména u třetího dílu obstojí i vůči dnešním měřítkům. Obrovským plusem je kompletní podpora českých textů, tedy nejenom titulků, ale třeba i displejů ve hře nebo uživatelského rozhraní.
zdroj: vlastní
Některé lokace jsou tak velké, že budete muset nasednout do auta nebo tanku. Jejich ovládání není tak krkolomné jako v prvním dílu, ale ani v Crysis 3 vás ježdění jako takové příliš bavit nebude.
Z vcelku pochopitelných důvodů chybí multiplayer část jednotlivých her, co však zabolí více je absence samostatného rozšíření prvního dílu s názvem Warhead. Není sice pro sérii nijak zásadní po stránce příběhu ani hratelnosti, ale v rámci celé trilogie má zkrátka své místo. I přes solidní odladění původních dílů vás také občas překvapí problikávání textur i relativně malá vykreslovací vzdálenost projevující se v náhlém objevování a opětovném mizení trsů trávy a dalších objektů. O dost více mě však štvalo kratičké zaseknutí pokaždé, když jste došli k checkpointu a hra se uložila.
Hra navíc nevychází na next-gen konzole, takže jsem na PlayStationu 5 hrál „pouze“ PS4 verzi, kde mi k mému překvapení nechyběla ani tak ještě o chlup hezčí grafika, ale podpora DualSense ovladače. Až když o ni totiž přijdete, zjistíte, jak prázdně působí střelba ze zbraní, když vám analogové páčky nedávají žádnou odezvu. I přes všechny neduhy jde však o kvalitní kolekci, jejíž hraní začne jako akademické studování toho, co (ne)bylo možné v roce 2007, a skončí zábavným hraním Crysis 3, které by i dnes obstálo jako samostatná hra.
zdroj: vlastní
Mimozemští nepřátelé připomínající sentinely z Matrixu nejsou vyloženě strašidelní, v ponuřejších okamžicích ale dokáže především Crysis 3 občas i vylekat.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
FPS Crysis Remastered Trilogy vyvíjí studio Saber Interactive a Crytek, které hru zároveň vydává. Titul vychází 15. 10. 2021 na PC, PS4, Xbox One a Switch.
Tato recenze byla napsána pro PS4 verzi hry, hráno na PlayStationu 5. Kopii pro recenzi poskytla společnost Comgad.
Crysis Remastered Trilogy je skvěle zvládnutý remaster, který starším dílům oblíbené série vdechl nový život a jde tak o zajímavou příležitost podívat se do historie FPS žánru. Druhý i třetí díl má navíc i dnes po stránce hratelnosti stále co nabídnout, zatímco jednička pro vás bude spíše zajímavou exkurzí do videoherní minulosti a objektem nostalgického vzpomínání.
Klady
Zápory
Filip Němec
My name is Filip Němec and I mostly write everything there is about game consoles. Couch playing is my thing. I'm not too picky when it comes to gaming genres, but I prefer action adventure and racing. I really enjoy the Uncharted series, and I look forward to the Half-Life 3 release.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 10 64-bit | Windows 10 64-bit |
| Procesor | Intel Core i5-3470 | Intel Core i5-8600 |
| Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 1060 | NVIDIA GeForce GTX 1660 TI |
| DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
| Operační paměť | 8 GB | 16 GB |
| Pevný disk | 92 GB | 92 GB |
• Zdroj: Epic Games (22. 10. 2021)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |
