DAC převodníky

DAC převodníky dle použití

• K televizoru – jednoduché kompaktní DACy, které se zpravidla napájí přímo USB portem a snadno je kamkoli uschováte. Špičkovou kvalitu zvuku nečekejte, tady jde především o to, získat analogový signál z digitálního.
• K počítači – k dispozici jsou kompaktní D/A převodníky, které připojíte přímo do USB, i větší krabičky, u nichž se předpokládá položení na stůl. Téměř veškeré převodníky k PC obsahují kvalitní sluchátkový zesilovač, takže k nim můžete přímo připojit i audiofilská sluchátka.
• K HiFi sestavě – od klasických počítačových převodníků se liší především tím, že neobsahují sluchátkový zesilovač a v některých případech ani USB port. HiFi komponenty totiž vysílají digitální signál téměř výhradně optickými nebo koaxiálními výstupy.
• K mobilu – extra kompaktní převodníky se sluchátkovým zesilovačem a napájením z vestavěného akumulátoru. Využijete je zejména v případech, kdy využíváte drahá audiofilská sluchátka a sluchátkový zesilovač nebo DAC mobilního telefonu by degradoval kvalitu zvuku, případně by vůbec nedokázal dosáhnout požadované hlasitosti (nebo dynamiky).

Digitální vstupy D/A převodníku (DAC)

Pokud pořizujete převodník do cca 5 tisíc korun, prostě použijte konektor, který máte k dispozici. U dražších DACů může být mezi jednotlivými způsoby připojení slyšitelný drobný rozdíl. Koaxiál a optika mají výhodu v tom, že neposílají data seskupená do paketů, ale vysílají jejich kontinuální proud, takže se jich netýká jev zvaný Jitter.

Další specifika konektorů naleznete níže:

• USB – ztrátu kvality způsobuje synchronní způsob připojení, u kterého DAC nemůže řídit sám datový tok. Máte-li proto možnost, volte vždy asynchronní spojení, které se dokáže vypořádat se špatným časováním datových paketů (Jitter).
• Koaxiál – při použití špičkových audio sestav a odpovídající kabeláže bývá zvuk vzdušnější a jiskrnější než při spojení optikou.
• Optika (TosLink) – při použití špičkových audio sestav a odpovídající kabeláže bývá zvuk měkčí a méně transparentní, než při spojení koaxiálním kabelem.

Analogové výstupy D/A převodníku (DAC)

• RCA L/R (2× cinch) – klasická dvojice analogových výstupů, která vysílá signál linkové úrovně. Využijete jí zejména v případech, kdy chcete výstup připojit k zesilovači, hifi sestavě nebo aktivním reprosoustavám.
• 3,5/6,3mm jack – používá se zejména jako sluchátkový výstup. Od linkového výstupu se liší v tom, že obsahuje ještě zabudovaný sluchátkový zesilovač, který slouží k regulaci hlasitosti.
• XLR/TRS (L/R) – asymetrický způsob připojení, který je lépe rezistentní vůči rušení. Konektory XLR a TRS se používají zejména v profesionální sféře (koncerty, studia apod.) a naleznete je u kvalitnějších studiových monitorů.

3,5mm jack můžete pomocí jednoduché redukce převést na 2× RCA (cinch). Stejně tak je možné převést XLR/TRS na libovolnou verzi symetrických konektorů (RCA nebo jack).

Vzorkování a bitová hloubka

Obecně se dá říci čím více, tím lépe. Na to abyste ale měli vůbec šanci rozpoznat přínos jakékoli vyšší vzorkovací frekvence, než je 44,1 kHz při 16bitové hloubce, potřebujete už HiFi sluchátka, HiFi repro nebo studiové monitory.

Jestliže však máte oblíbené interprety staženy v nějakém Hi-Res formátu, například 192 kHz / 24bit, převodník, který podporuje pouze nižší vzorkovací frekvenci, je vůbec nedokáže dekódovat (vyloudit jakýkoli analogový zvuk). Nejpoužívanější vzorkovací frekvence a bitové hloubky jsou:

• 44,1 kHz / 16 bitů – klasické audio CD, které koupíte v obchodě, stejně jako například hudba ve formátu MP3.
• 96 kHz / 16 až 24 bitů – DVD audio a zvukové stopy na discích Blu-ray. Používá se hojně v profi sféře. Například u mixů, ekvalizérů a nahrávacích zařízení.
• 192 kHz / 24 bitů – DVD audio a zvukové stopy na discích Blu-ray. Pokud dekodér zpracovává toto vzorkování, měli byste bez problémů přehrát veškerou vaší hudební sbírku v bezztrátových formátech, např. FLAC, ALAC apod.
• DSD (vyšší než 192 kHz) – využívá se pro nekomprimovaný formát DSD64/128 (tj. 2,8/5,6 MHz), který naleznete na discích SACD, respektive pro jeho rozšířené varianty DSD256/512 (tj. DSD 11,2/22,5 MHz). Vhodné pouze pro opravdové hudební fandy, kteří si dokáží pořídit hudbu v těchto, datově nesmírně náročných, formátech.

Většina externích převodníků má pouze stereofonní výstup a dokáže dekódovat pouze stereofonní signál v modulaci LPCM (a nejdražší modely také v DSD). S Dolby Digital a DTS si tedy neporadí. Potřebujete-li dekódovat formáty prostorového zvuku, vybírejte přístroj z kategorie A/V receiverů.