Impedance představuje elektrický odpor mikrofonu vůči střídavému proudu, kterým je v podstatě audio signál. Udává se v jednotkách zvaných ohmy, značených symbolem Ω. U mikrofonů se rozlišují především dvě kategorie: nízkoimpedanční a vysokoimpedanční. Většina moderních studiových a pódiových mikrofonů je nízkoimpedanční, s hodnotami typicky pod 600 ohmů. Důležitost tohoto parametru spočívá ve vztahu mezi výstupní impedancí mikrofonu a vstupní impedancí zařízení, do kterého je mikrofon zapojen, například mixážního pultu nebo zvukové karty. Pro správný přenos signálu platí obecné pravidlo, že vstupní impedance předzesilovače by měla být alespoň desetkrát vyšší než výstupní impedance mikrofonu. Pokud je impedance vstupního zařízení příliš nízká a blíží se hodnotě impedance mikrofonu, dochází k nesprávnému zatížení mikrofonu. To má za následek znatelný úbytek signálu a především ztrátu nízkých frekvencí, což způsobí, že zvuk zní „tenkým“ a slabým dojmem. Správné impedanční přizpůsobení tak zajišťuje, že se zvukový signál z mikrofonu přenese do dalšího zařízení v plné kvalitě a bez degradace.
