• Autor: Jiří Fait
Nejnovější pokus o zfilmování knižní Duny nedopadl vůbec špatně a je docela dobře možné, že jste po odchodu z kinosálu prahli po druhé části anebo minimálně po Googlu, který by vám vysvětlil některé náležitosti. Co je to koření? Kde je imperátor? Co je Bene Gesserit? Přesně na tyto (a více) otázky by vám mohl odpovědět náš článek, který jsme zaměřili na 10 důležitých bodů této „písečné opery“.
zdroj: Warner Bros.
Pokud jste viděli poslední filmový počin talentovaného režiséra Denise Villeneuva, Dune: Part One, a nikdy vašima rukama neprošla ani jedna z knih spisovatele Franka Herberta, pravděpodobně máte několik otázek. Denis první část sice bravurně podal tak, aby film dával smysl i nečtenářům knižní předlohy, ale o některá fakta se jen letmo otřel a jiná nebyla vysvětlena vůbec.
Nechceme na vás tady vysypat celou wikipedii Duny, ale jen o něco rozšířit základy, které položila první část filmu. A jelikož se nové Duně vede dobře a druhá část je již potvrzená, proč trochu více nepřičichnout k tomuto bohatému univerzu, kterým se inspirovala celá řada sci-fi děl? Doufáme, že vám některé naše postřehy pomohou zorientovat se v tomto vědeckofantastickém, ale současně velice lidském příběhu.
Frank Patrick Herbert (8. 8. 1920 – 11. 2. 1986) byl americký spisovatel science-fiction, který se proslavil hlavně jako autor bestsellerové série futuristických románů o planetě Duna. Od útlého věku měl literární ambice a před spisovatelskou kariérou pracoval jako novinář a fotograf a jeho ranou tvorbu tvořily krátké sci-fi povídky. V roce 1959 zahájil výzkum pro svůj román Duna, který dokončil v roce 1965. Herbert se snažil rozšířit vědeckofantastické psaní nad rámec povrchních předpovědí a zápletek, které byly v té době běžné (jako třeba mimozemšťané s vysoce vyspělou technologií) a využíval složitá psychologická, sociální a environmentální témata.
V Duně a jejích pokračováních se Herbert zabýval mnoha tématy: politika, síla a různé podoby lásky, rozličné aspekty konfliktů, lidské přežití, poučení se z historie, sála genetiky, složitost lidských vztahů atp. Snad nejčastějším tématem série Duna byl optimistický pohled na lidský potenciál – představován byl hlavně prostřednictvím různých škol univerza Duny, např. Bene Gesseritem, Sukovou školou, Kosmickou gildou či mentaty. Každá z nich zkoumala dosud nevyužitý lidský potenciál a jeho dovedení do logického, i když značně fantastického vyústění.
zdroj: Wiki
Prvotní dávku inspirace dostal v době, kdy měl za úkol napsat do jistého časopisu článek o oregonských písečných dunách poblíž Florence v Oregonu. Příliš se do toho zamotal a nakonec měl mnohem více materiálu, než bylo pro článek potřeba – ten navíc nikdy nedokončil, ale zasadil semínko, které vedlo ke vzniku Duny.
Herbert měl (díky novátorskému přístupu) zpočátku značné potíže najít pro Dunu ochotného nakladatele. Nakonec se díla ujala firma Chilton Books a vydala jej za doprovodu nadšených ohlasů kritiky. V roce 1965 získala Duna cenu Nebula za nejlepší román a v roce 1966 cenu Hugo. Navzdory relativnímu úspěchu Duny trvalo ještě několik let, než se Frank Herbert stal finančně zajištěným spisovatelem na plný úvazek. Herbert napsal dalších dvacet románů, včetně pěti dalších ze série Duna, a v roce 1984, dva roky před svou smrtí, byl svědkem prvního filmového zpracování Duny od režiséra Davida Lynche.
Vysvětlit fungování vesmíru Duny ve větším měřítku by byl běh na dlouhou trať, proto se pokusíme nastínit základ co nejjednodušeji: Na začátek je třeba zmínit Landsraad – ve filmu se o něm mluví několikrát a v podstatě jde o sdružení velkorodů uvnitř impéria (tedy např. Harkonnenové, Atreidové). Pro srovnání si představte rody z Hry o trůny – v univerzu Duny by tuto organizaci zastupovali Tullyové, Starkové a Lannisteři.
Jde tedy o bohaté šlechtice, kterým bylo dáno léno, díky němuž mohou vládnout určitým planetám. Všechny velkorody z Landsraadu mají různou míru moci. Nicméně nad tímto sdružením stojí samotný imperátor z rodu Corrino. Téměř všechny velkorody vlastní nějaký podíl ve společnosti CHOAM (takový sci-fi Amazon), která má monopol na veškerý vesmírný obchod. Vše, co je třeba prodat, koupit a přepravit, prochází skrze CHOAM.
zdroj: reddit
Landsraad v sobě skrývá mnoho rodů, ale třemi nejdůležitějšími jsou bezesporu rody Atreidů, Harkonnenů a Corrinů.
Aktuální vládce známého vesmíru je padišáh (tedy imperátor) Shaddam Corrino IV. Rod Corrino sedí na tzv. „Lvím trůnu“ již mnoho generací. Jde o dekadentního vládce, jehož rod extrémně zbohatl na těžbě koření. Corrino vlastní největší tržní podíl ve společnosti CHOAM, což také znamená, že profitují z veškerých obchodních transakcí napříč vesmírem.
Rod Corrino pochází z planety Salusa Secundus, kterou ale opustili kvůli celkovému vypotřebování zdrojů a katastrofálnímu stavu životního prostředí a jistému atomovému incidentu. Později se přemístili na tropickou planetu Kaitan a ze Salusy se stala vězeňská planeta, ze které se rekrutují sardaukaři, osobní vojáci Shaddama a zároveň jedna z nejmocnějších bojových sil univerza Duny. Salusu a přijímací obřad Sardaukarů jsme mohli na chvíli zahlédnout v první části filmu, ale Kaitan a samotný císař chyběl, i když zmínky o něm jsou přítomny v mnoha částech filmu.
zdroj: reddit
Jde pouze o ilustrační fotku – Imperátor v první části sice chyběl, ale je více než zřejmé, že se objeví v té druhé. Někteří uživatelé Redditu by si v této roli dovedli představit například Charlese Dance, jenž si zahrál například vůdce rodu Lannisterů ve Hře o trůny.
Shaddam se svým bohatstvím nijak netají a kromě toho, že jde o velice žárlivého a marnotratného panovníka, má také strach z Atreidů, ke kterým začíná vzhlížet čím dál více velkorodů. Vévoda Leto Atreides je navíc vnímán jako možný vůdce rebelie vůči Corrinům a atreidští bojovníci jsou prý na téměř totožné úrovni jako sardaukaři, což Shaddama ještě více zneklidňuje. Výsledkem je pak celý podraz z první poloviny filmu. Imperátorova role bude pravděpodobně celistvější v druhé části filmu, kde se zřejmě seznámíme s jeho dcerami, hlavně s jistou Irulan Corrino, jež by měla hrát důležitou roli v životě protagonisty Paula Atreida.
Pak je zde Kosmická gilda, velký partner CHOAMu, jež má zase monopol na cestování vesmírem a bez ní by tento čin byl téměř nemožný. Dosahují toho díky navigátorům, kteří jsou dlouhá léta na tento úkon cvičení tajnou technikou, kdy v důsledku dlouhodobého působení silného substrátu z koření zmutuje téměř celé jejich tělo a díky tomu si osvojí schopnost vidět bezpečnou cestu vesmírem. Samotné zakřivení kosmu mají na starosti tzv. holtzmanovy motory, ale bez řádných výpočtů a vedení navigátora by se vesmírná loď mohla objevit neznámo kde, třeba uprostřed hvězdy. Kosmickou gildu si tak můžete představit jako sci-fi aerolinky (a také poštu), které mají pod palcem veškeré meziplanetární cestování.
zdroj: Twitter
Toto sice nejsou samotní navigátoři gildy, ale pravděpodobně jde o jejich pomocníky a „učně“. Navigátoři sice dovedou bezpečně dopravit loď z jednoho části vesmíru na druhý, ale kvůli značné mutaci svých těl nedokážou bez pomoci ostatních existovat.
Bene Gesserit je organizace plná žen (sesterstvo), jež vládnou mimořádnými psychickými a fyzickými schopnostmi. Pomocí správné tóniny svého „Hlasu“ vás například dovedou přimět udělat věci, nad kterými by vám jinak tuhla krev v žilách. Zkušenější z nich rozpoznají, jestli člověk lže, nebo mluví pravdu a kromě toho, že jsou to vynikající bojovnice, mohou „pozměnit a upravit“ fungování svého těla. To jim třeba umožňuje zvolit si pohlaví svého prozatím nenarozeného plodu. Jelikož Duna vznikla už v roce 1965, můžeme si je v podstatě představit jako předchůdkyně Jediu a čarodějek ze Zaklínače dohromady – jsou mocné, rozlezlé po celé galaxii.
zdroj: childrenofdune
Zkouška otrávenou jehlou (gom džabár) není ojedinělá a podstupují ji všechny členky Bene Gesseritu. Jde o test „lidskosti“ – ukáže, jestli člověk dovede odolat základním instinktům a pomocí své vůle překonat bolest a zvítězit nad svým strachem.
Vedou je tzv. „Ctihodné matky“, nejzkušenější členky, jež mají přístup ke vzpomínkám předchozích Ctihodných matek a za oponou spřádají plány, které mají nakonec vést k ultimátnímu cíli: pozdvihnout úroveň lidstva a uvést ho na „zlatou cestu“, a to díky vyšlechtění tzv. Kwisatze Haderacha, nadčlověka s doslova polobožskými psychickými schopnostmi. Zárodek onoho plánu už byl mírně naznačen v první části filmu Duna.
Jak již bylo řečeno, V Duně Franka Herberta dostala Lady Jessica od Bene Gesseritu pokyn, aby v rámci zmíněného staletého šlechtitelského programu řádu porodila vévodovi Letovi dceru, jež má později přivést na svět Kwisatze Haderacha, mužského nadčlověka, který by získal zděděné vzpomínky nejen v ženské, ale i v mužské linii.
Jessica se však příkazům Bene Gesseritu vzepře a porodí Paula. Částečně z lásky k vévodovi, který si přál chlapce, částečně z vlastních, sobeckých pohnutek – doufala totiž, že už Paul bude tím, kdo lidstvo povede na takzvanou „Zlatou cestu“. Možný Kwisatz Haderach se tak objeví o generaci dříve, než bylo plánováno. Proto má Paul Atreides sny a vize o budoucnosti a minulosti a také proto byl na začátku filmu zkoušen Ctihodnou matkou Gaius Helenou Mohiamovou a její jedovatou jehlou (tzv. gom džabár).
zdroj: Warner Bros. Pictures
Paul prošel testem sesterstva, ale projde testem Duny?
Po zkoušce řekne Mohiamová Jessice, že sesterstvo udělalo, co mohlo, aby Paulovi na Arrakis připravila cestu. To je narážka na práci odnože Bene Gesseritu jménem Missionaria Protectiva. Ta má za úkol šířit pověry, mystiku a proroctví, aby dopomohla sestrám v jejich politických cílech. A právě staletá činnost této organizace na Arrakis měla ve filmu za následek, že mnozí Fremeni i další obyvatele planety považují Paula za mesiáše (Lisan Al-Gaib), což je tedy součástí plánu Bene Gesseritu na vzestup Kwisatze Haderacha.
Koření, nebo také melanž, je nejdůležitějším prvkem tohoto univerza. Blahodárně působí na zdraví člověka, prodlužuje život, umožňuje navigátorům nacházet bezpečnou cestu vesmírem a některým jedincům navozuje prorocké vize. Jenže je také extrémně návykové, a jelikož se koření nachází pouze na planetě Arrakis, též známé jako Duna, dovedete si asi představit, že o tuto písečnou kouli mají zájem úplně všichni. Koření musí proudit, tak zní pořekadlo knižní předlohy a je více než trefné – bez koření by všichni ustrnuli na mrtvém bodě, jelikož cesta vesmírem by se rovnala nevýhodné sázce a lidstvo by se v rozvoji vrátilo o několik tisíc let zpět do minulosti.
Těžba koření je extrémně nebezpečná činnost, jelikož kde je koření, jsou také píseční červi. Tato několikasetmetrová monstra provrtávají písečnou krajinu Duny a jsou lákána vibracemi, resp. rytmickým pohybem. Procházka po otevřené poušti se proto téměř rovná sebevraždě. Stejnému problému čelí také těžební kombajny (harvestory), které mohou těžit jen po určitou dobu, než se objeví „červí stopa“ a stroj musí být vyzvednut karyolem (loď, která vynese kombajn do vzduchu). Jediný známý způsob, jak se červům v poušti bezpečně vyhnout, je nepravidelná fremenská klouzavá chůze, jež napodobuje přirozené zvuky pouště.
zdroj: Warner Bros. Pictures
Píseční červi nahánějí hrůzu téměř všemu živému na planetě Arrakis. Původní obyvatelé, Fremeni, však našli způsob, jak s těmito monstry téměř koexistovat a v určitých případech je i využívat k přepravě a útoku.
Píseční červi jsou navíc téměř stejně důležití (ne-li důležitější) jako koření, jelikož koření vzniká právě díky nim, ale to už bychom zacházeli až do příliš velkých detailů. Fremeni písečné červi vnímají jako božské bytosti, říkají jim Tvůrce nebo Šaj-hulůd a v druhé části filmu budou tito článkovití bohové hrát důležitou roli v budoucnosti mladého Paula Atreida.
Fremeni jsou domorodým obyvatelstvem planety Arrakis. Než se zde usadili, šlo o kočovníky a Duna byla poslední zastávka. Fremeni jsou v podstatě divokým národem – rozhodli se žít mimo města v pouštní divočině, kde čelí nebezpečným písečným červům a svádějí mezi sebou souboje, které jsou navíc základem jejich soudního systému („zkouška bojem“). Nosí filtršaty, důmyslný přilnavý oblek, jenž dokáže recyklovat velkou část tělních tekutin (zejména potu).
Fremeni žijí v jeskynních komplexech zvaných síče, což jsou zároveň kmenová společenství, v jejichž čele stojí vůdce, tzv. naib – ten se dostane k moci poté, co vyzve a v boji porazí bývalého vůdce. Každý Síč má také sajadínu, moudrou ženu vyškolenou v „magii“, která pomáhá komunitě v duchovním vedení. Mnoho těchto žen má úzké vazby na Bene Gesserit. Fremeni mají mnoho tradic a náboženských přesvědčení; nosí posvátné zbraně z červích zubů známé jako „krispel“ a čekají na svého mesiáše, kterým by mohl být právě Paul Atreides.
zdroj: Warner Bros. Pictures
Jedním z hlavních důvodů, proč Fremeni dokážou přežívat v nehostinných podmínkách Duny, jsou tzv. filtršaty, které zadržují a recyklují tělesné tekutiny. Dokonce vynalezli i způsob, jak „vydestilovat“ vodu z mrtvých nepřátel!
Duna se sice odehrává v předaleké budoucnosti, přesto se zde velmi často válčí chladnými zbraněmi. Proč se bojuje s tak primitivními nástroji, když jsou k dispozici štíty a laserové zbraně? Na začátek je třeba zmínit jistého geniálního vědce jménem Holtzman, díky kterému vznikla řada technických vymožeností. Holtzmanův štít, vznášející se suspenzory a motory zakřivující časoprostor jsou jen některé z nich, ale důležité je, že jeho objevy posunuly vývoj lidstva o několik set let kupředu.
Ve filmu několik jeho vynálezů zahlédneme, výraznou roli zde hrají zmíněné (energetické) štíty. Těmi pronikne jen pomalu se pohybující objekt, ostatní projektily se odrazí. Pokud se však se štítem střetne energetický paprsek, dojde k ničivé nukleární explozi a kvůli tomuto faktu se v kontaktních střetech prakticky přestaly používat laserové zbraně. Zejména v boji muže proti muži není v ničím zájmu, aby na bitevním poli začali růst atomové hřiby, takže se udělal krok do minulosti a vojáci nyní používají krátké meče, dýky, a speciální projektilové zbraně, jejichž munice dovede před dopadem zpomalit a „zavrtat“ se do štítu.
zdroj: Warner Bros. Pictures
Štíty jsou v univerzu Duny dvousečné meče – ochrání vás před konvenčními a rychle se pohybujícím projektily, ale zároveň doufáte, že do boje nikdo nepřitáhne laserovou zbraň.
Co se týče vesmírných lodí, tam se na obří detonace zase tolik nehledí, a i když se na tyto praktiky většina velkorodů dívá skrz prsty, přesto si každý své lodě raději i „oštítuje“. Tato energetická ochrana je také prakticky nepoužitelná v otevřené poušti Duny, jelikož okamžitě přivábí červa a navíc jej přivede k běsnící zuřivosti.
Proč se v univerzu Duny nenacházejí žádné počítače? A co umělá inteligence? První kniha se odehrává někde v roce 10191, přeci tedy není možné, že by lidstvo v tomto ohledu nikam nepokročilo. Odpověď na tuto otázku je, řekněme, mnohostranná, na druhou stranu ale také docela jednoduchá.
Na jedné straně máme například slavného spisovatele Isaaca Asimova, který otázku dobývání vesmíru „vyřešil“ právě díky UI a robotům. Frank Herbert si ovšem o několik desetiletí později řekl, že se zaměří na lidský faktor. Počítače a UI v Duně sice existují, ale většinou jen jako součást dávné a téměř zapomenuté historie. Počítače jsou zakázané a ti, kteří by se odvážili je znovu použít, by rychle čelili útoku celého impéria.
zdroj: Warner Bros. Pictures
Mentat je speciálně vyškolený člověk, který je schopen provádět matematické výpočty vyššího řádu a odhadovat logické příčiny a důsledky některých událostí. Ve vesmírném Impériu platí přísný zákaz používání počítačů, do značné míry je tak nahrazují právě mentati coby „lidské počítače“.
Roboti tedy kdysi existovali, ale téměř bez výjimky zanikli po tzv. Služebnickém džihádu, kdy lidstvo povstalo a myslící stroje, své bývalé sluhy a nyní pány, porazilo. Závislost na mechanických otrocích navíc podle Herberta měla za následek zpomalení, resp. zastavení lidské evoluce. Po zničení strojů se tak lidstvo muselo naučit, jak některé jejich funkce nahradit – díky tomu vznikly například školy pro mentaty (lidské počítače), Bene Gesserit, Kosmická gilda a další.
• Zdroje: Duna (knižní série), Wiki, Warner Bros. Pictures, britannica.com
