Bylinky obsahují spoustu léčivých látek, a tak není divu, že se pěstují již po celá tisíciletí. Kromě léčivých účinků se však vyznačují i zajímavými chutěmi, díky nimž se s oblibou používají i v kuchyni. Abyste je mohli i vy doma sklízet v bio kvalitě, přečtěte si, jak pěstovat bylinky, ať už na balkoně v truhlíku, doma za oknem nebo v záhonu na zahrádce. Prozradíme vám také, které jsou nejznámější bylinky a jak je využít při vaření či péči o zdraví.
Bylinky mají tu výhodu, že se jim daří i u méně zkušených zahradníků. Doslova každý se tak může těšit na jejich bohatou sklizeň v bio kvalitě, stačí dodržet několik základních pravidel pěstování. Už před nákupem byste si měli promyslet, zda budete pěstovat bylinky na balkóně, doma za oknem či venku na zahradě. Není také na škodu nahlédnout do odborné literatury a zjistit konkrétní nároky dané bylinky.
Obecně je při pěstování důležité především vhodně zvolené místo, většina bylinek využívaných v kuchyni má ráda světlo, protože pochází ze slunného Středomoří. Některé dokonce dobře snáší i přímé slunce. Málokterým druhům vyhovují stinná zákoutí zahrady či okenní parapet orientovaný na sever, kde je sluníčka jen pramálo, ale existují výjimky. Kromě umístění pak sledujte také požadované množství zálivky, abyste se vyhnuli přemokření.
Podle životnosti můžeme bylinky rozdělit na dvě základní kategorie, a to jednoletky a trvalky. Existují pak také bylinky, u nichž v průběhu let dochází například ke dřevnatění stonků a je vhodné je po čase vyměnit za nové rostlinky.
Bylinky lze pěstovat několika způsoby. Jste-li úplní začátečníci nebo si chcete práci ulehčit, pořiďte si rovnou předpěstované sazeničky. Jsou určené k vysazení do substrátu a seženete je běžně v zahradnictví nebo na specializovaných trzích. Po sazenicích doporučujeme sáhnout zejména v případě levandule či rozmarýnu, protože dlouho klíčí a jejich pěstování chce více trpělivosti. O něco složitější je výsev semínek a vypěstování vlastních sazenic, které má tu výhodu, že jsou rostlinky zvyklé od začátku na jedno prostředí.
Bylinky je nejlepší pěstovat venku, a to na balkoně, terase či venkovním parapetu. Choulostivé druhy ale přes zimu pěstujte raději bylinky doma za oknem. Stačí zajistit teplo, světlo a pravidelnou péči a jejich nezaměnitelnou chuť a aroma si tak můžete dopřávat takřka celoročně.
Na okenním parapetu vám může růst například majoránka, bazalka, koriandr, řeřicha, meduňka či oblíbená petrželka. Pamatujte, že bylinky obecně nemají rády průvan a kolísání teplot, ideální je teplota prostředí 15–20 °C. Obzvláště v letních měsících si dávejte pozor na vysoké teploty, které by mohly zapříčinit rychlejší vysychání substrátu. V zimě pak nezapomeňte vzít v potaz radiátor a suchý vzduch, kvůli němuž je vhodné bylinky občas rosit.
Aby bylinky lépe rostly, měli byste je pravidelně seřezávat. Ideálně proto pravidelně sklízejte zhruba 10 % nadzemní části. Doporučuje se také odstraňovat nevyužité odkvetlé květy, které by jinak rostlinku zbytečně vysilovaly.
Jestliže bydlíte v bytě s balkonem či terasou, pak máte možnost pěstovat bylinky venku v květináči nebo truhlíku. Bylinky na balkoně či bylinky na terase můžete přihnojovat, protože se ze substrátu postupně vytrácejí živiny a rostlinka v květináči nemá jinou možnost, jak je získat.
Aby bylinky na balkoně dobře rostly, měli byste si již na začátku dobře rozmyslet, které druhy vysázíte. Orientace balkonu na určitou světovou stranu vám napoví, kterým bylinkám se u vás bude dařit.
Při pěstování bylinek na balkoně se zaměřte na takové druhy bylin, které jsou nenáročné a dobře snáší různé podmínky. Bylinková zahrada na balkoně je ideální například pro bazalku, tymián, rozmarýn, mátu, pažitku, petrželku, meduňku, koriandr, levanduli či šalvěj.
Jakmile pro bylinku najdete ideální stanoviště, přijde čas na pořízení vhodné nádoby. Dnes již existují různé varianty, některé lze připnout k zábradlí, jiné můžete i zavěsit, takže se pro každou dispozici najde řešení. Nádoba by v každém případě neměla svou velikostí omezovat bylinku v růstu.
Dno nádoby vystelte drenážní vrstvou, kterou mohou tvořit kamínky, štěrk nebo hliněné střepy. Pro výplň poté použijte speciální substrát pro bylinky, ale stačit vám bude i běžná zemina s pískem a kvalitním kompostem. Substrát by měl být především dobře propustný a bohatý na živiny. Zalévejte tak, aby nedošlo k přeschnutí substrátu, vždy ale respektujte požadavky konkrétního druhu. Jako zálivka je ideální dešťová anebo odstátá voda.
Chcete-li pěstovat různé bylinky společně v jedné nádobě, je potřeba vzít v potaz jejich nároky na množství zálivky, umístění a světlo i typ půdy. Například středozemní suchomilné bylinky mají rády málo zálivky a hodně slunce a nelze je pěstovat například s pažitkou či meduňkou, které vyžadují vydatnější zálivku a spíše polostín na východním či severním okně.
Pozor si dejte na takzvané invazivní bylinky, mezi které patří například máta. Nedoporučujeme ji sázet s jinými rostlinkami, protože má poměrně bujný růst a hodně se šíří. Brzy by proto méně dominantnější bylinku zastínila.
Pokud jste se rozhodli pro pěstování bylinek venku, bylinkovou zahrádku v blízkosti domu jistě oceníte pro její široké spektrum využití v kuchyni. S vysazováním začněte raději až po květnových zmrzlých mužích. Ideální je polostinná část zahrady, kde pro bylinky vyhradíte oddělený záhon. Celý koncept si dopředu promyslete a zvažte také možnou výšku rostlin, abyste k nim poté měli snadný přístup a mohli je pohodlně sklízet.
Pěstování bylinek na zahradě má svůj řád, který spočívá v tom, že bylinky drobnějšího vzrůstu se vysazují do popředí, ty vyšší by měly být umístěné v zadní části záhonu.
Rozmarýn sice dorůstá až dvoumetrové výšky, avšak pochází ze středozemního pobřeží a místní tuhá zima není nic pro něj. Zasaďte jej proto ideálně do samostatné nádoby, abyste jej mohli snáze přezimovat v interiéru.
Z dlouhodobého hlediska je pochopitelně výhodnější osázet bylinkovou zahrádku trvalkami, ze kterých budete mít užitek i několik let. Bohužel ale řada bylinek oblíbených v kuchyni nepřečká zdejší zimu a patří mezi jednoletky, své místo v zahrádce si však zaslouží.
Jednoletky proto ideálně zasaďte do terakotových květináčů a ty poté zakopejte do země. Jde o materiál, který nijak nenarušuje vlastnosti půdy a vydrží po dlouhá léta. Díky samostatným květináčům si oddělíte prostor pro bylinky, které pak každoročně jednoduše přesadíte.
Existují bylinky, které hnojivo během života vůbec nepotřebují. Jde o rostlinky pocházející ze středomoří, kde je typicky chudá kamenitá půda, na kterou jsou zvyklé. Patří sem rozmarýn, tymián, nebo třeba levandule, takovým by hnojivo uškodilo. Naopak pažitka nebo meduňka vyžadují humóznější půdu. Ostatní bylinky, které rostou déle na jednom místě, ale jistě doplnění živin v průběhu života uvítají. Co vše můžete využít k povzbuzení růstu bylinek?
Doma si můžete vypěstovat léčivé bylinky pro výrobu odvarů či domácí kosmetiky, ale i bylinky plné aroma a chuti, na které při vaření nedáte dopustit. Existuje nespočet druhů, takže si každý přijde na své. Přečtěte si, jaké jsou nejznámější bylinky, jaké mají účinky a jak je pěstovat.
S výsevem anýzu neotálejte, začněte již v únoru či březnu. Postačí vám menší květináč s umístěním na slunném okenním parapetu, kde vám anýz vydrží celý rok. K plnému dozrání anýz potřebuje dostatek sucha a tepla. Po sklizni jej zavěste vzhůru nohama a podložte papírem, který bude zachytávat padající semínka.
Anýz má dezinfekční, antiseptické a antibakteriální účinky. Hodí se při žaludečních potížích, kdy zmírňuje křeče a působí proti střevním parazitům. Pomáhá také při zánětu horních dýchacích cest. Z anýzových semínek lze připravit například čaj, ale hodí se i do moučníků a exotických pokrmů.
Bazalka je středozemní jednoletá bylinka, které se velmi dobře daří na domácích balkonech či okenních parapetech. Snadno ji doma vypěstujete i ze semínka. Při pěstování bazalky venku vyberte slunné stanoviště, v blízkosti mohou být rajčata, okurky či papriky, které mají obdobné požadavky pro pěstování. Bazalka pěstování venku i vevnitř snáší dobře, pravidelně ji však zaštipujte, aby byl její porost hustější a košatější.
Z bazalky se sklízí lístky, které lze čerstvé i sušené používat jako koření. Podporuje trávení, uvolňuje křeče a pomáhá při bolestech hlavy či při nespavosti.
Vytrvalá bylinka známá spíše jako oregano je typickou středozemní rostlinou. Vyhraďte jí proto suché slunné stanoviště a mezi sazenicemi nechejte dostatečnou vzdálenost, aby se mohly rozrůst. Zimu nejlépe přečká ve skleníku, je totiž poměrně choulostivá na mráz. Sbírá se pouze nať, a to dvakrát ročně: v době plného květu a na podzim. Sklízejte vždy celé výhonky a zastřihávejte těsně nad dřevnatými stonky, ze kterých oregano znovu vyraší.
Dobromysl má dezinfekční účinky a pomáhá proti plísním. Patří mezi léčivé bylinky vhodné proti kašli a při bolestech v krku. V kuchyni se nejčastěji používá jako koření.
Fenykl je dvouletá rostlina, z níž se používají lístky a hlízy. Hodí se pro výsev na zahradní záhony, potřebuje pravidelnou zálivku a mírné přihnojení. Pozor si ale dejte na přemokření substrátu. Zhruba 70 dní od výsevu můžete sklízet.
Fenykl zlepšuje proces trávení a tlumí nadýmání, vhodný i je i pro malé děti. V kuchyni jej využijete při pečení chleba, přípravě pokrmů nebo pro výrobu čajů a odvarů. Odvar z fenyklu se používá jako dezinfekce a hodí se také pro výplach očí.
Kopr je jednoletá bylinka, která se vysévá od dubna do července v hustých řádcích. Dařit se mu bude prakticky všude, na pěstování je poměrně nenáročný. Sklízí se mladé i již odkvetlé výhonky a semena, která obsahují hodně železa.
Své využití kopr nachází zejména v kuchyni. Koprovka či nakládané okurky by se bez něj neobešly. Pomáhá ale také při žaludečních potížích a podporuje tvorbu žaludečních šťáv.
Libeček dorůstá jednoho až dvou metrů a dobře se mu daří na slunném stanovišti či v polostínu. Vyžaduje kyprou, humózní půdu bohatou na živiny a také pravidelné zavlažování. Pozor si dejte na přelití.
V gastronomii patří libeček k velmi populárním bylinkám. Použít jej můžete pro přípravu domácího polévkového koření i samostatně do polévek a pokrmů. Působí močopudně a v tradiční medicíně se považuje za účinný prostředek při léčbě ledvinových kamenů.
Majoránce bude vyhovovat slunné stanoviště, teplo a propustná půda. Pěstuje se jako letnička, pro zazimování ji musíte ukrýt před mrazem. Sklízejte ji několikrát do roka zastřiháváním, vždy těsně před květem.
Majoránka se hojně používá v české kuchyni jako koření. Aromatičtější je sušená, nikoliv v čerstvém stavu. Využívá se i jako léčivá bylinka, snižuje například krevní tlak a má protizánětlivé účinky.
Máta je velmi oblíbená bylinka, avšak roste velmi bujaře a je vhodné jí vyhradit vlastní květináč, který omezí její nekonečné rozrůstání. Pokud máte více druhů máty, vysaďte je zvlášť, aby se jejich aromata po čase nepropojila. Vyhovovat jí bude slunné stanoviště a dostatek vláhy, je vytrvalá a mrazuvzdorná.
Jako léčivá bylinka se máta uplatní v případě zažívacích obtíží. Navíc skvěle osvěžuje, a tak je oblíbená jako přísada do letních koktejlů a limonád.
Na půdu, zálivku ani hnojení není meduňka nijak náročná. Snadno ji vypěstujete ze semínek, které je vhodné vysít v březnu až v květnu. Ideální bude propustná půda a slunné místo či polostín. Sklízí se její lístky nebo celá nať, přičemž úroda v prvním roce nemusí být příliš bohatá.
Meduňka je známá svou vůní, pro kterou se využívá pro přípravu čajů a odvarů. Také najde meduňka využití jako přísada do zmrzlin, nápojů či pudinků a dá se z ní připravit také meduňkový sirup. Čerstvé lístky meduňky můžete použít i jako zklidňující obklad. Pomáhá snižovat stres a působí příznivě na stav nervové vyčerpanosti.
Mrazuvzdorná trvalka jménem pažitka může růst i v truhlících na balkoně. Svědčí jí odvodněná půda a slunné místo, ke správnému růstu potřebuje zhruba 6 až 8 hodin přímého světla denně.
Pažitka najde své využité u všech milovníků kulinaření. Hodí se do polévek, pomazánek i jako ozdoba na chlebíčky. V kuchyni je velmi oblíbená také pažitka čínská, která se vyznačuje svým česnekovým aroma.
Tradiční bylinka jménem petržel je u nás velmi populární a dostupná v mnoha různých odrůdách. Hodí se k pěstování na záhoně, v truhlíku na balkoně i na okenním parapetu. Vysévá se časně na jaře a poté se sklízí lístky. V dalším roce petržel vykvete a po dozrání semen uhyne. Jelikož se ale pomocí semen opětovně rozmnoží, lze ji považovat za trvalku.
Petržel se s oblibou používá pro zvýraznění chuti nejrůznějších pokrmů, do salátů, polévek i jako ozdoba na chlebíčky. Jde o poměrně výživnou bylinku, má dostatek vitamínů a antioxidantů, které působí příznivě na zdraví člověka. Posiluje imunitní systém a má protizánětlivé vlastnosti.
Stálezelená bylinka původem ze Středomoří, která miluje slunce a propustnou půdu. Rozmarýn pěstování venku snáší dobře, hodí se tedy k pěstování na zahradě i v květináči na balkoně, odkud ho můžete na zimu přenést dovnitř. Přezimuje nejlépe na chladném a světlém místě. Pravidelné zastřihávání podpoří jeho hustý růst a sklizeň listů můžete provádět celoročně, nejlépe před květem pro maximální aroma.
Rozmarýn má silné antiseptické a protizánětlivé účinky, které podporují trávení a zlepšují krevní oběh. V kuchyni se často používá jako koření k masu, rybám nebo do omáček, kde dodává pokrmům výraznou chuť a vůni. Jeho esenciální olej se také využívá v aromaterapii pro stimulaci mysli a zvýšení koncentrace.
Poměrně neznámým označením se pyšní bylinka yzop, která na pěstování není nijak náročná. Hodí se k umístění do záhonu, kde navíc během květu působí i jako výrazný dekorativní prvek. Zároveň odpuzuje housenky a slimáky.
Yzop se vyznačuje poměrně výrazným aroma. V kuchyni jej využijete při přípravě koláčů, obzvláště dobře ladí s meruňkami. Dá se použít ale i k masu, zajímavou chuť dodá drůbeži či zvěřině. Yzop také podporuje chuť k jídlu a činnost ledvin, působí příznivě při vykašlávání hlenů a pomáhá tak uvolnit dýchací cesty.
Při vaření se bez bylinek takřka neobejdete. Jejich nezaměnitelné aroma a chuť vám pomohou zpestřit leckterý pokrm, který navíc obohatí o pořádnou dávku vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek. Z rostlinek ale můžete vyrábět také bylinné čaje, které vám dle účinku konkrétní bylinky pomohou s nejrůznějšími zdravotními obtížemi.
Nejčastěji se bylinky při vaření používají buďto v čerstvém, nebo v sušeném stavu. Víte ale, jak docílit co nejdelšího uchování čerstvých bylinek? Jak je správně usušit nebo jaké jsou další způsoby jejich uchování?
Čerstvé bylinky nejlépe uchováte ve sklenici s vodou. Z části, která bude ponořená, odstraňte lístky, aby se rostlinka zbytečně nevysilovala. Pažitku, tymián či rozmarýn navíc stačí jen zarolovat do navlhčené utěrky a vložit v sáčku či krabičce do lednice.
K usušení bylinek je možné použít běžnou sušičku na ovoce a zeleninu. Zajistí optimální proudění vzduchu, díky kterému budou bylinky rovnoměrně vysušené bez zbytků vlhkosti. Sušit je ale můžete i volně rozložené nebo zavěšené na suchém místě s dobrým prouděním vzduchu.
Připravit si domácí bylinkový olej není nijak náročné, navíc takto můžete efektivně spotřebovat čerstvě sklizenou nať. Stačí si připravit uzavíratelnou láhev s olivovým olejem a do ní napěchovat bylinky – nasekané předají oleji intenzivnější aroma. Doplnit je můžete podle chuti česnekem, chilli papričkami nebo barevným pepřem. Po zhruba čtyřtýdenní maceraci vznikne ochucený olej, který můžete používat pro dochucování salátů a jiných pokrmů, případně jím obdarovat své blízké.
Zamrazení je další praktický způsob, jak skladovat bylinky při zachování tvaru, chuti i vůně. Pokud se ptáte, jak zamrazit bylinky, tak vedle skladování v klasických potravinových sáčcích je můžete uchovávat také v kompaktní formičce na led. Bylinky nasekejte a zamrazte s vodou, olejem nebo vývarem. Vzniklé bylinkové kostky jsou pak skvělé do bylinkových zálivek, pod maso nebo třeba do polévek.
Dříve se na bylinky zaměřovalo především lidové léčitelství, avšak dnes se stávají běžnou součástí zdravého životního stylu. Jejich užívání je velmi oblíbené i při hubnutí, kdy vám při troše pohybu a nastavení správného jídelníčku pomohou na cestě ke zdravému tělu. Zrychlí totiž váš metabolismus a kila půjdou snáze dolů. Které bylinky na hubnutí zvolit a proč?
Bylinky, které se sbírají již odpradávna, se vedle rozmanitého složení vyznačují svými účinky, díky kterým představují tu správnou cestu k uzdravení mnoha neduhů a nemocí. Pomáhají například při léčbě zánětů dýchacích cest (mateřídouška) nebo při potížích zažívacího ústrojí (kmín, máta). Existují také bylinky na spaní (třezalka, meduňka) či zklidnění nervů v psychicky náročném období. Některé druhy můžete dokonce využít jako podporu při potížích s prostatou (kopřiva, zlatobýl) nebo nízkým tlakem (lékořice, cesmína).
Léčivé, očistné a relaxační účinky bylinek si můžete dopřát v různých podobách. Nabízí se příprava čajů, odvarů či sirupů, oblíbené jsou ale i pro přípravu domácí tinktury nebo směsí pro bylinkovou koupel. Dejte si na přípravě záležet a obdarujte bylinkovými výrobky i své blízké.
V interiéru i exteriéru bylinky působí jako příjemný estetický prvek, navíc jsou plné aroma a chuti. Pusťte se pěstování. I miniaturní zahrádka na okenním parapetu vás bude těšit a umožní vám sklizeň v bio kvalitě.
