Jak vybrat dalekohled (NÁVOD)

Přiblížení patří mezi nejdůležitější parametry dalekohledu a udává, kolikrát se vám vzdálený objekt opticky přiblíží. Uvádí se jako první číslo v označení dalekohledu, například 10×50. Číslo 10× znamená, že se vám objekt bude jevit desetkrát blíže, než je ve skutečnosti. Pokud sledujete srnku ve vzdálenosti 100 metrů, uvidíte ji tak, jako by byla vzdálená pouze 10 metrů.

Pro lepší představu uvádíme praktické příklady:

• Vzdálenost 100 m s dalekohledem 8× – jako byste sledovali ze vzdálenosti 12,5 m
• Vzdálenost 100 m s dalekohledem 10× – jako 10 m
• Vzdálenost 100 m s dalekohledem 12× – jako 8,3 m
• Vzdálenost 100 m s dalekohledem 16× – jako 6,25 m
• Vzdálenost 100 m s dalekohledem 20× – jako 5 m

Vyšší přiblížení však automaticky neznamená lepší pozorování. Čím větší přiblížení, tím užší zorné pole, nižší stabilita obrazu a vyšší nároky na světelnost i klid rukou. U dalekohledů se zvětšením nad 12× se proto doporučuje používat stativ.

Praktický příklad: Pro sledování ptáků v korunách stromů je ideální dalekohled 8× nebo 10× – nabízí dostatečné přiblížení i široké zorné pole, takže cíl snadno udržíte v záběru. Naopak pro pozorování vzdálené zvěře nebo detailní výhledy do krajiny z vyhlídky je vhodnější 12× až 20× přiblížení – ovšem pouze se stabilní oporou nebo stativem.

Součástí označení je také druhé číslo, například 10×50 – zde 50 označuje průměr objektivu v milimetrech. Větší objektiv propustí více světla a zaručí jasnější obraz, což oceníte za šera nebo při pozorování v přírodě. Na druhou stranu však zvyšuje hmotnost a rozměry dalekohledu.

K dispozici jsou i binokulární dalekohledy bez zaostřování, tedy dalekohledy, které mají fixně zaostřeno. Obvykle je to od 20 m do nekonečna. Tyto dalekohledy nemají zaostřovací kolečko a ani dioptrickou korekci, nehodí se tedy pro lidi s brýlemi. Používají se pro sledování rychle se pohybujících objektů, například sportovců na stadionu, zvěře a ptáků, kdy by vám během zaostřování mohly utéci důležité okamžiky.

Objektiv představuje první optickou soustavu, která vytváří obraz pozorovaného objektu. Je žádoucí co nejvyšší kvalita zobrazení a schopnost přenosu co největšího množství světla z pozorovaných objektů. To ovlivňuje především průměr objektivu, který má přímý vliv na velikost samotného dalekohledu. Čím větší čočky, tím vyšší světelnost. Kvalitnější dalekohledy s vysokou světelností mají průměr 40–56 mm, kapesní varianty přibližně 20–35 mm.

Okulár je posledním optickým členem dalekohledu. Skládá se z jedné nebo více čoček a promítá do našeho oka obraz vytvořený objektivem. Stejně jako objektiv má zásadní vliv na kvalitu výsledného obrazu. Okuláry jsou zakončeny očnicí, která stanovuje vzdálenost mezi poslední optickou částí okuláru a místem, kde vzniká ostrý obraz. Díky ní můžete kompenzovat optické vady očí.

Mezi objektivem a okulárem se nachází konstrukce hranolů, která může být typu Prism, Porro nebo Roof. Ve všech případech hranoly otáčejí obraz tak, aby byl stranově i výškově správně orientovaný.

Konstrukce Prism – klasická a cenově dostupná konstrukce používaná většinou dnešních dalekohledů (označovaných jako prismatické dalekohledy). Využívá konvexní čočku jak pro okulár, tak pro objektiv – optický hranol (prisma) následně otáčí převrácený obraz. Prismatická konstrukce je typicky robustní a těžká, zato zde jen zřídka dochází k optickým ztrátám.

Konstrukce Roof – náročnější na výrobu, vyžaduje kvalitnější a dražší materiály, proto jsou dalekohledy tohoto typu dražší. Objektiv i okulár leží v jedné linii, což se projevuje kompaktnějšími tvary oproti Porro dalekohledům.

Konstrukce Porro – jednodušší na výrobu, hranoly jsou umístěny tak, že světlo směřující k našim očím opisuje dráhu ve tvaru Z. Dalekohledy tohoto typu nemají tak kompaktní tvary jako typ Roof, jsou však cenově dostupnější.

Zorné pole je prostor ve tvaru kužele, který vidíme z dalekohledu. Uvádí se v metrech ve vzdálenosti 1000 m (např. 150 m na 1000 m), v zámoří pak ve stopách na 1000 yardů. (např. 400` na 1000 yardů). Další možností jsou údaje ve stupních.

Relativní světelnost vyjadřuje množství světla procházejícího optikou dalekohledu a platí, že čím je hodnota vyšší, tím jasnější obraz získáte. Počítá se u všech dalekohledů stejně – jako druhá mocnina podílu průměru objektivu v milimetrech a zvětšení.

Například dalekohled 8×30 bude mít relativní světelnost 14, dalekohled 10×50 pak 25. Tato hodnota odpovídá clonovému číslu, které znáte z fotografie – čím vyšší číslo, tím více světla optika propustí a tím jasnější obraz získáte za horších světelných podmínek.

BK-7 (borokřemičité sklo) – používá se u cenově dostupnějších dalekohledů, protože má nižší světelnou propustnost. Pro rekreační pozorování je zcela dostačující.

BaK-4 (baryové korunové sklo s minimálním rozptylem) – využívá se v dražších dalekohledech a hodí se především při pozorování za zhoršených světelných podmínek. Vykazuje vyšší propustnost světla než BK-7.

K výrobě těla dalekohledů se nejčastěji používá ocel, slitiny hliníku nebo umělé hmoty s příměsí grafitu či keramiky. Nevýhodou ocelových dalekohledů je vyšší hmotnost, hliníkové konstrukce zase trpí větší tepelnou roztažností. Pro venkovní použití lépe vyhovují dalekohledy z umělých hmot s příměsí grafitu nebo keramiky.

V této kategorii nalezneme dalekohledy pro všechny nenáročné uživatele. Nejčastěji se jedná o klasické turistické nebo kapesní dalekohledy s menším zvětšením. Zřídka zde narazíme také na pozorovací dalekohledy nebo teleskopy pro úplné začátečníky.

Cenová relace od 5 000 Kč do 15 000 Kč nabídne nejkvalitnější turistické dalekohledy, pozorovací dalekohledy určené k lovu a také pokročilejší astronomické dalekohledy.

Zde si vyberou už i mnohem náročnější uživatelé – specializované pozorovací dalekohledy, digitální dalekohledy nebo kvalitní astronomické dalekohledy s vysokou světelností a masivním přiblížením jsou zcela běžné. Můžeme se setkat také s profesionálními funkcemi, jako je voděodolnost, plnění dusíkem, noční vidění a podobně. Kvalita optiky těchto zařízení je špičková.

Tento prostor je vyhrazen pro nejlepší specializovaná zařízení s velkým množstvím profesionálních funkcí, která cílí především na pokročilé uživatele. Drtivou většinu dalekohledů z této kategorie můžeme vzhledem k rozměrům čoček a velkému přiblížení využívat pouze v kombinaci se stativem.

Dalekohled se zoomem umožňuje volit zvětšení v určitém, pevně daném rozmezí (například 10× až 15×). Variabilní zvětšení je typické spíše pro monokulární pozorovací dalekohledy. Často však může zoom fungovat jako pouhý reklamní trik – větší počet optických částí v binokulárním dalekohledu totiž znatelně snižuje světelnost, zorný úhel i kvalitu obrazu. Proto je zoom opravdu žádoucí zejména u astronomických dalekohledů a teleskopů se stativem.

Funkce nočního vidění je užitečná především pro lovecké a pozorovací dalekohledy využívané myslivci nebo při ochraně objektů. Dalekohledy s touto funkcí využívají ke správnému fungování buď zbytkové světlo ze slunce, měsíce a lamp, nebo tepelné (infračervené) záření, které emitují všechny objekty v prostředí.

Optika dalekohledů s touto vlastností nepodléhá vnitřnímu mlžení, díky čemuž je možné tato zařízení využít i v extrémně nepříznivých podmínkách.

Zejména při pozorování noční oblohy je důležité zbavit se nejrůznějších nežádoucích vlivů nebo naopak zvýraznit žádoucí detaily pozorované planety, hvězdy a podobně. Toto zajišťují speciální barevné, širokopásmové, sluneční, polarizační, spektrální či fotografické filtry.

V případě, že nosíte brýle, je pro vás tato vlastnost dalekohledu naprosto zásadní. Umožňuje totiž doostřit pozorovaný obraz podle potřeb vašich očí – běžně se doostřuje v rozsahu 2 až 5 dioptrií.

Světelnost konkrétního dalekohledu závisí také na povrchu předních čoček. Tenký povlak na čočce v podobě antireflexní vrstvy, která je tvořena sloučeninou kovů, umožňuje lepší průnik světla do optiky dalekohledu. Zároveň antireflexní vrstva chrání čočku před poškrábáním a filtruje nežádoucí UV záření.

Větší zvětšení, neboli přiblížení, sice znamená, že můžete pozorovat vzdálenější objekty. Čím je však hodnota vyšší, tím více dochází ke zmenšení zorného úhlu, poklesu světelnosti dalekohledu a zvýšenému třesu obrazu. Pro ruční pozorování se proto doporučuje přiblížení do 12×. Nad tuto hodnotu je již lepší použít stativ.

Při pozorování za zhoršeného osvětlení, tedy ráno, večer nebo při špatném počasí, se nabízí přiblížení 7× nebo 8×. Vezměme si například dalekohled 8×56 – zde menší zvětšení v kombinaci s velkým průměrem čoček zajistí perfektní optické vlastnosti při pozorování krajiny i za špatných světelných podmínek.

Sledování různých objektů a činností vyžaduje rozdílné parametry dalekohledu. Do divadla si bereme jiný dalekohled než do přírody pro sledování ptáků, proto je důležité si vždy předem ujasnit, kde jej budete převážně používat.

Příklady použití:

Pobyt venku, příroda – 7×35, 7×50, 10×50 – vhodné jsou širokoúhlé typy
Pozorování zvířat v přírodě – 7×35, 7×42, 8×42, 7×50, 8×56 – velmi dobrá světelnost
Cesty, sporty – 7×35 – přijatelná velikost a hmotnost
Západy slunce, noc, zatažená obloha – 7×50
Jasné a ostré pozorování ve velké dálce – 10×50
Koncerty pod širým nebem – 7×35, 7×50, 10×50, 12×50, 16×50
Divadlo, halové sporty – 4×21, 4×30, 6×15, 8×21, 8×25 – malé přiblížení pro krátkou vzdálenost, kapesní rozměry

Dalekohledy s proměnlivým přiblížením, tzv. zoom, jsou označeny např. 10–30 × 50, kde 10–30 je rozsah přiblížení. Umožní vám pozorování v dálce i na blízko, ale s horší optickou kvalitou, světelnou propustností a až o 30 % menším zorným úhlem, než je tomu u fixního přiblížení.

Kdysi to tak bývalo, nyní to už ale díky nástupu nových technologií nemusí být pravda. Lepší je se řídit hmotností dalekohledu z hlediska účelu použití. Například při častém chození budete rádi za každý ušetřený kilogram.