Obnovit stránku

Naše pobočky jsou otevřeny pro výdej zboží. Při jejich návštěvě dbejte pokynů obsluhy.

Vyzkoušejte bezpečné doručení zboží do jednoho z našich 451 AlzaBoxů.

Služby reklamace a vrácení zboží fungují beze změny.

Jak vybrat hvězdářský dalekohled

Probudili jste v sobě zájem o astronomii? Láká vás nebe plné hvězd? Hvězdářský dalekohled, neboli teleskop, je optický přístroj určený zejména pro pozorování vesmírných objektů, jako jsou hvězdy a mlhoviny, planety nebo Měsíc. Poradíme vám, jak vybrat ten správný pro vás.

Jak vybrat hvězdářský dalekohled

Nejčastější otázky při výběru teleskopu

Jaký průměr objektivu zvolit na začátek?

Pro začátečníky se doporučuje zvolit menší refraktor o průměru 70–100 mm s azimutální montáží, který nevyžaduje vysokou finanční investici. Tento dalekohled vám může v budoucnu posloužit také jako menší pro cestování. Ve vyšší cenové relaci se nabízí větší, například Newtonův dalekohled o průměru kolem 150–200 mm. Pokud si rádi připlatíte za komfort, můžete mít elektronicky naváděnou montáž.

Co můžeme vidět s teleskopem?

Již malý hvězdářský dalekohled o průměru objektivu 60 mm a zvětšení 50× plně postačuje ke sledování kráterů na Měsíci, největších Jupiterových měsíců či prstenců kolem Saturnu. Zvětšení kolem 150× nám už ukáže i Saturnovy prstence. K tomu je však už třeba většího dalekohledu, protože maximální využitelné zvětšení dalekohledu je přibližně dvojnásobek průměru jeho objektivu v milimetrech. Například tedy dalekohled o průměru 100 mm bude mít využitelné zvětšení kolem 200×. Dalšího zvětšení se teoreticky dá dosáhnout přidáním odpovídajícího okuláru, ale obrazu už bude tmavý a méně kontrastní.

Jak pečovat o teleskop?

Optiku dalekohledu chraňte krytkami proti nežádoucímu prachu. Nedotýkejte se optických ploch přístroje. Čistěte je pouze v nezbytných případech a vždy jen v souladu s doporučeními výrobce uvedenými v návodu.


Přístroj nikdy neopravujte svépomocí. Pokud dalekohled dobře neznáte nebo nerozumíte přesně návodu, obraťte se raději na odborníka.


Hvězdářským dalekohledem nelze pozorovat z místnosti zavřeným ani otevřeným oknem. Kvalitu obrazu by příliš rušilo tepelné vyzařování budovy. Lepší je pozorovat ze zahrady, z balkónu nebo terasy. I tak ovšem budete potřebovat notnou dávku trpělivosti. Proto, aby se optika dalekohledu mohla teplotně vyrovnat s teplotou venkovního vzduchu, je třeba čas. V zimě je k vyrovnání teplot potřeba čas delší, naopak v létě je tato doba kratší.


Neopomeňme, že i oči pozorovatele se musí přizpůsobit tmě. Správná adaptace čočky lidského oka na tmu trvá několik desítek minut.

Hvězdářské dalekohledy

  • Menší teleskopy jsou vhodné pro pozorování Měsíce
  • S většími uvidíte i galaxie a mlhoviny
  • Cenová relace: 1 399 – 55 000 Kč
Hvězdářské dalekohledy

Důležité parametry

Typ dalekohledů

Typ dalekohledů

Refraktor / čočkový dalekohled
Objektiv refraktoru je čočka nebo soustava čoček. Světelnost přístroje je dána optickou velikostí objektivu, ohnisková vzdálenost naopak určuje maximální možné zvětšení.

Příkladem konstrukce refraktoru je Keplerův dalekohled, tvořený dvěma soustavami spojných čoček, které mají společnou optickou osu. Jiný princip je použit v Galileo dalekohledu. Obrazové ohnisko objektivu u tohoto typu dalekohledu splývá s obrazovým ohniskem okuláru. Využívá se jako divadelní kukátko se čtyřnásobným zvětšením.

Za „menší“ čočkový dalekohled považujeme modely o průměru objektivu okolo 8 až 9 cm. S nimi je možné vidět Měsíc, planety, mlhoviny, galaxie i souhvězdí.

Reflektory/zrcadlové dalekohledy
Po optické stránce patří tento typ k nejkvalitnějším dalekohledům. Na rozdíl od refraktorů je v tomto případě objektivem primární, duté, kulové, parabolické a případně i hyperbolické zrcadlo, jehož plocha udává světelnost teleskopu. Obraz předmětu se odráží ještě tzv. sekundárním zrcadlem a pak pozoruje okulárem.

Z původní konstrukce sochaře Guillaume Cassegraina vzešla řada dalších modifikací. Konstrukčně podobný je například typ Ritchey-Chrétien. V Newtonově dalekohledu se oproti tomu užívá rovinného sekundárního zrcadla k odrazu paprsků do okuláru na boku přístroje.

Pokud vás fascinují mlhoviny, galaxie a souhvězdí, zvolte zrcadlový nebo katadioptrický teleskop s větším průměrem.

Katadioptrické dalekohledy
Jak z názvu vyplývá, jedná se o kombinaci nejčastěji Maksutov-Cassegrain, historického následníka Schmidt-Cassegrainova dalekohledu. Existují však i typy jako Klevcovův dalekohled, systém Ritchey-Chretien či systém Coudé. Do třídy astronomických dalekohledů spadá už 9 cm dlouhý čočkový dalekohled a zrcadlový dalekohled o délce nepřesahující 12 cm.


Průměr

Průměr

Čím větší průměr teleskopu zvolíte, tím slabší objekty budete moci pozorovat.

Dalekohledy o menším průměru - můžeme s nimi na obloze pozorovat Měsíc, planety, sluneční fotosféry

Dalekohledy s větším průměrem - vhodné pro pozorování mlhovin, galaxií a souhvězdí

Obecně platí, čím větší je průměr objektivu, tím lepší je jas a zvětšení dalekohledu. Zaměřte se tady na objektiv a jeho průměr.

    Ohnisková vzdálenost

    Ohnisková vzdálenost

    Důležitá je také ohnisková vzdálenost, která se uvádí u každého přístroje většinou na tubusu. Na okuláru je vždy uvedena ohnisková vzdálenost okuláru, např. 1000/10 = 100×. To znamená, že při ohnisku objektivu 1000 a ohnisku okuláru 10 dosáhnete zvětšení 100×. Pokud při stejném ohnisku použijete „zoomovací“ okulár 8-24 mm, kde lze plynule měnit ohniskovou vzdálenost, dosáhnete rozsahu zvětšení 42 až 125× více.

    Dalekohledy s menším zvětšením - Hvězdářské dalekohledy toho typu mají obraz širší a stabilnější. S malým zvětšením neuvidíte detaily na větší vzdálenost.

    Dalekohledy s větším zvětšením - U těchto přístrojů se zorné pole zužuje, dalekohledem tedy uvidíte omezený obraz na šířku. Navíc, větší zvětšení přináší také větší nestabilitu dalekohledu. Projevuje se například neostrým obrazem nebo větším úsilím, které je třeba vynaložit při pozorování. Řešením je použití stativu.

    Montáž dalekohledu

    Montáž dalekohledu

    Alt-azimutální montáž - Velmi podobná fotografickému stativu. Má dvě osy, kolem kterých se otáčí ve výšce a v horizontálním směru okolo horizontu - v tzv. azimutu. Montáž je vhodná na pozorování pozemských objektů, Měsíce, Slunce a planet.

    Paralaktická (ekvatoriální) montáž – Tradiční montáž využívaná u astronomických dalekohledů. Orientace této montáže je ve směru pozemských os. Když si do zorného pole dalekohledu nastavíte například Měsíc, stačí už jen otáčet dalekohled kolem jedné osy a objekt, který pozorujete, stále uvidíte v zorném poli dalekohledu.

    Slovník pojmů - teleskopy

    Objektiv

    Objektiv je optická soustava, která vytváří obraz pozorovaného objektu. Má zásadní vliv na kvalitu obrazu vytvořeného dalekohledem, existuje přitom mnoho druhů objektivů různých kvalit. U objektivu je žádoucí přenesení co možná největšího množství světla z pozorovaných objektů.

    Refraktor

    Refraktor je teleskop, jehož objektivem je čočka nebo soustava čoček. Jeho světelnost je dána optickou velikostí objektivu, zvětšení naopak ohniskovou vzdáleností. Mezi refraktory řadíme například Keplerův dalekohled, tvořený dvěma soustavami spojných čoček, které mají společnou optickou osu. Naopak obrazové ohnisko objektivu u Galileo dalekohledu splývá s obrazovým ohniskem okuláru. Využívá se jako divadelní kukátko se čtyřnásobným zvětšením.

    Reflektor

    Reflektory patří z optického hlediska k nejkvalitnějším dalekohledům. Objektiv tvoří primární, duté, kulové, parabolické nebo hyperbolické zrcadlo, obraz předmětu se pak odráží ještě tzv. sekundárním zrcadlem.

    P-DC1-WEB17