
(* 11. 9. 1967, České Budějovice)
Jiří Hájíček je český básník a prozaik. Nejprve psal poezii, koncem 80. let vystoupil v pořadu Mirka Kováříka a od konce 90. let se věnoval pouze realistické próze, kterou situoval spíše na venkov, konkrétně do jihočeského prostředí.
Jeho prvním literárním vstupem byla sbírka povídek s názvem Snídaně na refýži (1998). V roce 2001 vyšel román Zloději zelených koní a o rok později románový titul Dobrodruzi hlavního proudu. K povídkám se pak na čas vrátil, když v roce 2004 vydal soubor dvanácti kratších próz, který nesl název Dřevěný nůž.
O historickou reflexi českých dějin se pokusil v románu Selský baroko (2005), za který obdržel prestižní cenu Magnesia Litera za prózu. Knihou roku se stal román Rybí krev (2012) oceněný rovněž Magnesii Literou. Román čtenáře zavede na jihočeský venkov, tentokrát však do období na přelomu 80. a 90. let 20. století.
Zatím poslední vydanou knihou je soubor sedmnácti povídek, které vznikaly v rozpětí let 1995—2014 a nesou název Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014). Dějištěm je opět jihočeské venkovské prostředí. Hrdiny se stávají tamní obyvatelé, spjatí s místní tradicí a přírodou.