LNP/BP – lightningové a bitcoinové protokoly

LNP/BP: Něžný úvod – OBSAH

1. Úvod
2. Vrstvy před Bitcoinem
3. "Reinterpretační vrstvy" v Bitcoinu
4. "Vynechávací vrstvy" v Bitcoinu
5. Rozdíl oproti kreditu
6. Hybridní ideje
7. LNP/BP jako TCP/IP: Jak?
8. LNP/BP jako TCP/IP: Proč?

Úvod

Začněme tajemnou zkratkou "LNP/BP" (Lightning Network Protocol / Bitcoin Protocol). V posledním roce se stalo poměrně běžným, že se s ní někteří nadšenci do bitcoinu ohánějí: I já ji mám ve svém biu na Twitteru, stejně jako další kolegové Bitcoineři. Také jsem se na Twitteru pustil do dlouhé a hlučné hádky s kamarádem Vortexem o používání tohoto "LNP/BP" memu namísto méně přesného "BTC/LN" (kterému dával přednost, aby vyjádřil stejný základní koncept... než nakonec kapituloval po mém otravném naléhání).

Pro mě to vlastně Twitterem nekončí: společně s Maximem Orlovským jsem se dokonce rozhodl použít ho jako název malé neziskové asociace, která vznikla za účelem podpory výzkumných a vývojových projektů souvisejících s Bitcoinem (včetně RGB, Magical, Proofmarshall, Storm, Lightspeed a dalších).

Ale co vlastně myslíme touto zkratkou? Je to triviální pokus o využití paralelnosti mezi Bitcoinem a internetem, konkrétně sadou internetových protokolů (Internet Protocol Suite), známou jako "TCP/IP". Zjevně to má něco společného s "vrstvenou architekturou", na rozdíl od "monolitické"... ale co jsou tedy přesně "vrstvy" Bitcoinu? Zdá se, že kolem nich panuje velký zmatek (přinejmenším terminologický, ale možná i koncepční). Je celý Lightning Network skutečně "2. vrstvou" Bitcoinu? Co je potom samostatný Lightning kanál? Je Liquid Federation skutečně "vrstvou 1,5", jak se někdy tvrdí, nebo je to snad spíše "imaginární vrstva i", jak jsem napůl žertem namítl? Jsou-li strong federations "vrstvami", jsou jimi také multi-sig cold-storage úschovny burz a směnáren? A co off-chain řetězce state-chains nebo platební kanály channel factories, RGB assety, skriptovací systémy na bázi OP_RETURN? Je všechen ten humbuk kolem systémů "3. vrstvy" jen nesmyslný šum, podobně jako "web 3"?

Cílem tohoto článku je především pokusit se shrnout, vyjasnit a systematizovat diskusi o systému "LNP/BP", což doufám sníží zmatečnost.

Vrstvy před bitcoinem

Koncept "abstrakční vrstvy" je zjevně starší než Bitcoin. Obecně je myšlení o "vrstvách" jako mentálním modelu užitečné pro označení všech těch složitých systémů, které lze smysluplně rozčlenit do uspořádané řady subsystémů, z nichž každý je přísně závislý na těch předcházejících. Proto se používá analogie s vertikálním řazením, kdy věci, které jsou "nahoře", stojí na ramenou jiných věcí "dole", přičemž těch druhých je oproti prvním zmíněným daleko obtížnější se bezpečně dotknout, pohnout s nimi nebo je změnit (jako u různých pater věže Jenga).

Velmi dobrý příklad této analogie, starší než samotný internet, lze nalézt v architektuře, kde různé "shearing vrstvy" jedné budovy představují její nezávislé komponenty, z nichž se každý vyvíjí v různých časových rámcích s různou životností.

V informatice můžeme vidět zřejmý příklad tohoto konceptu v dualitě hardware / software (někdy s dalšími mezivrstvami známými jako middleware, firmware atd.), kde základní, komplexní, fyzická konfigurace elektronických komponentů může být také popsána abstraktnějším a jednodušším způsobem, jako nějaká funkčně zajímavá "informační konfigurace".

Čtyřvrstvý model TCP/IP je pravděpodobně nejznámějším příkladem vrstvené architektury spolu se svým "akademickým / byrokratickým" konkurentem, sedmivrstvým OSI modelem. V modelu OSI máme "vrstvu 1", známou také jako "fyzická", přenášející skutečné surové bitové toky; "vrstvu 2", často přezdívanou jako "datový kanál", definující serializační formát dat; "vrstvu 3", nazývanou také "síťová", rozhodující o směrovací cestě dat; "vrstvu 4", tzv. "transportní", spravující přenosové protokoly; "vrstvu 5", zvanou také "relační", udržující spojení a řídící porty a relace; "vrstvu 6", tzv. "prezentační", spravující formát dat a šifrování; a "vrstvu 7", tzv. "aplikační", která řídí konečné interakce člověk-počítač.

Stejný mentální model je také do jisté míry důsledně používán v mnoha dílčích oblastech, od vykreslování OpenGL po objektově orientované programování, vždy v souvislosti s koncepty skrývání informací, zapouzdření, tunelování, modularity, standardizace, opakovaného použití, nehomogenní časové závislosti, bezpečnosti izolací atd.

"Reinterpretační vrstvy" v Bitcoinu

V souvislosti s Bitcoinem se termín "vrstvy" původně používal v obvyklém internetovém významu, v souvislosti s informačními překryvy pro komunikaci bloků a transakcí mezi uzly a těžaři (viz příklady zde a zde).

Nový význam výrazu "vrstvy nad Bitcoinem" se objevil v roce 2013, kdy byl oznámen vznik protokolu "Mastercoin" (dnes už nazývaného "Omni-layer", změna značky byla nutná kvůli typickým problémům s doručováním, správou a transparentností, které doprovázejí "ICOs" centralizovaných společností).

Mastercoin byl protokol, který dovoloval některé (validní) Bitcoinové transakce také reinterpretovat "optikou" další sémantiky, což umožňovalo vydávat vlastní digitální aktiva (např. IOUčka, akcie, opce, licenční poplatky, hlasovací práva, sběratelské předměty, certifikáty atd.) a vytvářet komplexní kontrakty (přinášející např. p2p atomické výměny, gambling, finanční deriváty, distribuci dividend atd.). J. R. Willett, jeho hlavní vývojář, jej popsal slovy: "Jsme protokolovou vrstvou nad Bitcoinem, která přidává další funkce. Používáme Bitcoin podobně jako e-mail používá základní vrstvu TCP/IP."

Další projekty posilující tuto definici "druhé vrstvy" brzy následovaly: od Counterparty (velmi podobnému Mastercoinu, ale bez pochybného modelu ICO) až po mnoho nápadů Colored Coin (oddělující reprezentaci vydaných aktiv na horní abstrakční vrstvě od dynamiky contractů, delegovanou zpět "dolů" na nativní skriptovací systém Bitcoinu). Obecný název pro tyto experimenty tehdy typicky zněl "Bitcoin 2.0 protocols". V dobře napsaném blogovém příspěvku je mladý novinář a budoucí ICO-launcher, Vitalik Buterin, označil za "metaprotokoly" (nejspíš ne příliš jednoznačné nazvání, protože tento výraz již označuje něco zcela jiného: protokol sloužící k definování jiných protokolů). A dále výraz "protokoly druhé vrstvy" byl také docela běžný.

Vzhledem k tomu, že obvykle využívají opkód skriptu "OP_RETURN" v rámci transakcí Bitcoinu, mohly by být tyto protokoly ve skutečnosti považovány za "vrstvu 3", zatímco jejich vrstva 2 by byla interpretací datového pole informací v samotném opkódu, který by mohl být použit i pro něco jednoduššího než schémata digitálních aktiv. Za historický příklad lze uvést mobilní aplikaci Eternity Wall (po čase vypnutá, protože tvůrce upřímně uznal absolutní neškálovatelnost metody), kde jste mohli také odpovídat a "lajkovat" zprávy ostatních lidí, v jednoduché, ale efektivní "Sociální Síti na Blockchainu" (ne že by ji dnes shitcoineři stále někde neshillovali jako škálovatelný zázrak, kterým samozřejmě není).

Tuto konkrétní konceptualizaci lze nazvat "reinterpretační vrstva" nebo "znovupoužití infrastruktury". Úplně každý "event" druhé vrstvy je platnou a potvrzenou Bitcoinovou transakcí v rámci první vrstvy, reinterpretovanou v sémantice vyššího řádu tak, aby znamenala něco víc než jen pouhý bitcoinový převod. Ekonomické aktivum bitcoin (s "b") nemusí být nutně znovupoužito, zatímco technologická infrastruktura Bitcoin (s "B") je využívána k přesunu více dalších aktiv. Reinterpretačními vrstvami to ale zdaleka nekončí, pod pokličkou je ještě mnohem více.

"Vynechávací vrstvy" v Bitcoinu

Druhé, zcela odlišné použití výrazu "druhá vrstva nad Bitcoinem" se objevilo v rámci debaty o několika problémech vzniklých tím, že Bitcoin byl původně koncipován jako protokol "globálního konsensu". Ačkoli je decentralizované řešení problému double-spendingu v Bitcoinu, tzv. "Timechain", nesporně geniální, ze své podstaty jej nelze škálovat. Předpokládá, že každý uzel v síti musí mít navždy o všem přehled: každá jednotlivá transakce v řetězci musí být stažena a ověřena každým aktérem, který kdy bude systém používat, a to i v daleké budoucnosti. Z toho také vyplývají vážná omezení soukromí a zaměnitelnosti, která umožňují jakoukoli forenzní analýzu a pokus o deanonymizaci.

Neexistují triviální řešení: pokud striktně omezíte velikost a frekvenci bloků v Timechainu, pak sice zůstane zátěž validace pro všechny uzly zvládnutelná, ale zásoba "blokového prostoru" neuspokojí tak velkou poptávku a velmi zvýší transakční poplatky a čekací doby. Pokud naopak necháte velikost a frekvenci růst, pak se cena "blokového prostoru" sníží, ale rostoucí náklady na provoz uzlů budou centralizovat topologii celého systému.

Existuje chytrý a netriviální způsob, jak zmírnit základní limity globálních konsensuálních systémů, aniž by se obětovala jejich decentralizace: přesunout část aktivit na "druhou vrstvu". Většina uživatelů se prostě může zdržet odevzdání každé transakce do bloku, dokud to není nezbytně nutné, a udržet tak většinu provozu mimo veřejný Timechain, který se používá pouze pro řešení konfliktů nebo periodické zúčtování. Nejznámějším příkladem takového přístupu je bezpochyby Lightning Network: systém, kde mohou být validní Bitcoinové transakce lokálně přenášeny mezi dvojicemi uživatelů a spojovány do "směrovacích cest", na rozdíl od přímé interakce s Timechainem, za účelem vypořádávání hodnoty mezi plátci a příjemci na okrajích transakční struktury.

Myšlenka je do jisté míry podobná způsobu, jakým lidé využívají soudy a smlouvy v systémech obecného práva: soudy mohou vytvářet veřejně závazné precedenty a dosahovat jakéhosi "právního globálního konsensu", ale jsou poměrně pomalé, drahé a špatné pro soukromí, takže obchodní strany obvykle podepisují soukromé smlouvy a žádají soudy, aby je ověřovaly a vymáhaly pouze tehdy, když dojde ke konfliktu nebo je třeba provést pravidelný veřejný audit. Pokročilé Bitcoinové skripty mohou být použity k tomu, aby se při operacích minimalizovala potřeba důvěry: na rozdíl od skutečných soudních procesů se proces Timechainového vypořádání může vyhnout lidské zaujatosti a korupci a spoléhá se především na kryptografii, pobídky a kód.

Lightning Network není jediným příkladem tohoto druhu: také off-band interakce mezi jednotlivci potřebné k přípravě pokročilých kontraktů jako CoinJoin, PayJoin nebo CoinSwap (a v budoucnu snad také různé druhy Signature Aggregation) by mohly být považovány za probíhající na druhé vrstvě, přičemž do Timechainu by v závislosti na scénáři zasahovaly jen některé části.

Tuto konkrétní koncepci bychom mohli nazvat "vynechávací vrstva" nebo "znovupoužití aktiv". Každý "event" druhé vrstvy je skutečný bitcoinový převod, který může být nakonec vypořádán na první vrstvě. Je vytvořený tak, aby byla zaručena přijatelná úroveň bezpečnosti, i když většina Bitcoinových transakcí použitých k dosažení tohoto cíle není ve skutečnosti vysílána do celé sítě a potvrzena v Timechainu. Technologická infrastruktura Bitcoin (s "B") nemusí být nutně znovupoužita, zatímco ekonomické aktivum bitcoin (s "b") je využíváno za účelem zprostředkování většího počtu převodů hodnot.

Rozdíl oproti kreditu

Je zajímavé si všimnout, jak tato "off-chain" řešení mohou nějakým způsobem připomínat instituci kreditních systémů v kontextu komoditních peněz. Například používání fyzického zlata bylo velmi obtížně škálovatelné (i když z úplně jiných důvodů než Bitcoin): mince z drahých kovů byly velmi nákladné na skladování, převod a ověřování. Proto lidé od středověku začali místo fyzického zlata uchovávat, převádět a ověřovat certifikáty "papírového zlata" vydávané důvěryhodnými třetími stranami. Na vrcholu éry zlatého standardu bylo možné globální měnový systém rozdělit přinejmenším na tři různé "vrstvy": fyzické zlato, s nímž výjimečně někteří koncoví uživatelé obchodovali přímo, ale častěji ho jako rezervu držely centrální banky; bankovky centrálních bank, které většinou držely komerční banky; bankovky komerčních bank, s nimiž přímo obchodovala většina koncových uživatelů.

Ironií je, že zatímco základní "vrstva 1" z moderního fiat systému zmizela (certifikáty centrálních bank již nejsou směnitelné za nic), v horní části věže se rozšířily nové "vrstvy". Jako příklad lze uvést, že když dnes koncoví uživatelé platí prostřednictvím nějaké "FinTech" aplikace jako PayPal, Venmo, GPay, AliPay nebo ApplePay, operují na technické "vrstvě 6", která je většinou založena na tradičních bankovních vztazích pod pokličkou, jež zase představují "vrstvu 5" nad sítí mezinárodních korespondenčních bank, které jsou "vrstvou 4" nad lokálními centrálními bankami působícími v právním monopolu v rámci svých jurisdikcí, které jsou ale dále "vrstvou 3" nad poněkud základnější "vrstvou 2" Federálního rezervního systému Spojených států amerických (opět připomínám: "vrstva 1" bohužel chybí: již není možné vykupovat fyzické zlato).

Navzdory této povrchní podobnosti je důležité objasnit, že v současnosti převládající pojem "druhá vrstva" v Bitcoinu je ve skutečnosti něco zcela jiného než "kreditní vrstva" předchozích měnových systémů! Například Lightningové transakce nejsou v žádném případě příslibem budoucích transakcí nebo "kreditem" vytvořeným nějakou důvěryhodnou třetí stranou. Jsou to skutečné, zcela validní Bitcoinové transakce, které mohou být v případě potřeby účinně vysílány a odevzdávány do Timechainu, a to se silnými zárukami bezpečnosti a spravedlnosti založenými na teorii her a kryptografii, na rozdíl od společenské pověsti, právní odpovědnosti nebo přímé důvěry!

To, že by taková druhá vrstva s omezenou potřebou důvěry mohla vůbec existovat, není něco, co by průkopníci Bitcoinu mohli považovat za samozřejmost! Typickým příkladem je způsob, jakým si Bitcoinová legenda Hal Finney představoval budoucnost škálování Bitcoinu po téměř dvou letech od vzniku systému: kombinace důvěru nevyžadující, ale neškálovatelné vrstvy 1 s konkurenční sítí škálovatelných, ale na důvěře založených "Bitcoinových bank". Bylo to něco nečekaného, když sám Satoshi Nakamoto přišel se zárodečnou myšlenkou toho, co je dnes známo jako "off-chain platební kanál": druhá vrstva, která nebyla založena na nějaké důvěryhodné třetí straně, ale na samosprávných mechanismech. Původní konstrukce, kterou vymyslel Satoshi, byla defektní, takže vývojářům jako Jeremy Spillman, Christian Decker a Joseph Poon trvalo ještě několik let, než tento koncept opravili a spojili ho s doplňkovým konceptem "atomického směrování kreditů" (který existoval dokonce již před samotným Bitcoinem) a vytvořili tak současnou Lightning Network. A tento evoluční proces stále nedospěl ke konci: viz jako příklad návrh Eltoo.

"Vrstvy" založené na důvěře, které slouží k transakcím a ukládání bitcoinových aktiv, mohou stále existovat (a ve skutečnosti existují: taková je dnes většina online burz), ale jedná se o zcela odlišný druh "rozvrstvení" než ten, který ztělesňuje Lightning Network. V první řadě není aktivem přesně bitcoin, ale kredit v podobě denominace bitcoinu. A za druhé se skutečné bitcoiny přesouvají v rámci validních transakcí, které se jen vzhledem k okolnostem řídí jinou anti-double-spending strategií než okamžitým zveřejňováním globálního konsensu.

Hybridní ideje

Rozdíl mezi sociálními "vrstvami" založenými na důvěře a technickými "vrstvami", které potřebu důvěry minimalizují, samozřejmě není vždy jasný a jednoznačný. Na jedné straně se například uživatel v síti Lightning Network může rozhodnout zřídit platební kanál se sníženými kryptografickými nebo herně-teoretickými zárukami, pokud je protistrana dostatečně známá a uznávaná (například obrovský likviditní uzel v síti, propojený se známou a renomovanou finanční službou). Na straně druhé by se tradiční full-custodial burza mohla rozhodnout, že nějakým způsobem zvýší důvody svých zákazníků věřit jí, a to tak, že ztransparentní technické detaily svých cold-storage postupů a zavede sofistikované strategie "proof or reserve", "proof of solvency" a "proof of ownership", založené na kryptografických zárukách, které si může kdokoli nezávisle ověřit. Mezi těmito extrémy může existovat řada různých kompromisů, které stírají hranici mezi sociálními vrstvami založenými na důvěře a technickými vrstvami s minimalizovanou potřebou důvěry: off-chain řetězce Statechains by mohly nahradit typické kanály Dryja-Poon v rámci některých konkrétních topologií Lightning Networku, zatímco některé custodial burzy by mohly vyvinout své bezpečné a kryptograficky prokazatelné postupy v plnohodnotné a vzájemně součinnější strong federations.

Určitá hybridizace je možná i mezi výše zmíněnými "reinterpretačními vrstvami" a "vynechávacími vrstvami": například projekt RGB lze na jedné straně považovat za pokus o využití infrastruktury Bitcoinu ke správě různých tokenizovaných aktiv, ale zároveň jde o technologii striktně související s Lightning Networkem a experiment kolem konceptu "validace na straně klienta" (client-side-validation), který byl původně určen ke správě bitcoinových aktiv prostřednictvím jiného druhu infrastruktury. Něco podobného lze říci o Issued Assets na platformě Liquid nebo o návrhu Proof Marshal od Petera Todda.

Interakce mezi takovými abstrakčními vrstvami může být netriviální: teoreticky můžete směrovat RGB token, který představuje na důvěře založený IOU denominovaný v aktivu bitcoin, přes kanál Lightning Networku otevřený ve federovaném side-chainu Liquid Networku. Ano, já vím, je to krapet hříčka. Nyní si můžete na chvíli sednout a pořádně to zpracovat, ať máte jasno.

LNP/BP jako TCP/IP: Jak?

Nakolik dobře tedy mem "LNP/BP" reprezentuje různé způsoby "vrstvení" vývoje Bitcoinu a nakolik zachovává smysluplnou a konzistentní analogii s nejznámějším příkladem "rozvrstvení", jmenovitě Internet Protocol Suite, známým také jako "TCP/IP"?

Nejprve několik slov k výrazu "TCP/IP": používá se k označení velmi bohaté sady otevřených protokolů, dohromady označovaných jako "Internet", a to explicitním pojmenováním zkratek protokolu, který tvoří základní vrstvu (pokud nepočítáme fyzickou "vrstvu 0") celého stohu (neboli "Internet Protocol", zkráceně "IP"), spolu s nejpoužívanějším z několika protokolů druhé vrstvy postavených přímo nad tou základní (neboli "Transmission Control Protocol", zkráceně "TCP"). Je důležité připomenout, že samotná sada TCP/IP se neomezuje pouze na dva protokoly IP a TCP! Kromě protokolu TCP existuje několik dalších důležitých protokolů druhé vrstvy, které jsou nedílnou součástí sady, jako například UDP, SCTP a ICMP. Máme rovněž mnoho velmi důležitých protokolů nad TCP, které jsou také nedílnou součástí sady, jako například HTTP (známý jako "The Web"), SMPT, FTP a SFTP.

V tomto smyslu zní analogie naznačená výrazem "LNP/BP" docela elegantně: je určen k tomu, aby reprezentoval velmi bohatou sadu otevřených protokolů, společně známých jako "Bitcoin", a to explicitním pojmenováním zkratek protokolu, který tvoří základní vrstvu celého stohu (neboli "Bitcoin Protocol", zkráceně "BP"), spolu s nejpoužívanějším z několika protokolů druhé vrstvy postavených přímo nad tou základní (neboli "Lightning Network Protocol, zkráceně "LNP"). Velmi krásné! Výborná symetrie! Samotná sada LNP/BP by se samozřejmě neomezovala pouze na dva protokoly BP a LNP! Diskutuje se o několika dalších důležitých protokolech druhé vrstvy alternativních k LNP, které by byly nedílnou součástí sady, jako například nějaký "Eltoo Network Protocol", "Elements Federation Protocol" či "Statechain Entity Protocol" nebo jakýsi "Proofmarshal Notary Protocol". Stejně tak dobře by mohlo fungovat mnoho velmi důležitých protokolů nad LNP, které by také byly nedílnou součástí sady, například protokoly pro pokročilé úschovy jako Discrete Log contracts, pokročilou správu LN-services jako Watchtowers, nebo dokonce složitější zálohovací protokoly a messaging protokoly nad LNP (návrhy Storm a Lightspeed zmíněné v úvodu tohoto článku jsou také experimenty v tomto směru). Některé protokoly 3. vrstvy nad LNP by také mohly přemosťovat platby mezi různými systémy 2. vrstvy (části LNP jako HTLC-routing a Sphynx by mohly být snadno odděleny a interpretovány v tomto smyslu).

Při srovnání s některými alternativními, méně sofistikovanými pokusy o zdůraznění analogie, jako je "BTC/LN" (kde je pořadí vrstev obráceno, charakteristika "protokol" je vynechána, místo názvu protokolu je použit price-ticker aktiva a homonymie mezi první vrstvou a celou sadou se ztrácí), je myslím zřejmé, jak skutečně hladce výraz "LNP/BP" funguje.

Nyní zajímavá otázka: je TCP "vynechávací vrstvou" nad IP? Nebo je spíše "reinterpretační vrstvou"? I když je asi druhá možnost doslovnější paralelou, existuje silný argument i pro první možnost: každá komunikace TCP je také validní komunikací IP s určitým dodatečným významem, ale místo toho, aby byla vysílána do obrovských jednotek globální sítě ve stylu multi-cast (jako je to typické pro podprotokol IGMP protokolu IP), je vysílána pouze unicastem po specifické síťové cestě tak dlouho, dokud spojení TCP trvá. Již bylo poukázáno na to, že analogie je v tomto smyslu správná a docela pronikavá: každá transakce LNP je také validní transakcí BP s určitým dodatečným významem, ale místo toho, aby byla vysílána do globálního konsensu, je pouze unicastována po určité síťové cestě tak dlouho, dokud běží kanály LNP.

LNP/BP jako TCP/IP: Proč?

Proč je ale tato analogie s TCP/IP vůbec důležitá? Kromě potvrzení a posílení velmi úspěšného memu "Bitcoin je internetem peněz" si myslím, že existují velmi dobré důvody, proč zdůraznit toto konkrétní srovnání s vícevrstvou sadou internetových protokolů (Internet Protocol Suite).

Prvním důvodem je zdůraznění významu takové "vrstevnatosti", zejména v kontextu bezpečnostně kritických a politicky kontroverzních projektů, jako je Bitcoin. Na jedné straně by možnost měnit základní vrstvu Bitcoinu příliš často, bez většího odporu a setrvačnosti, rozpohybovala vážné společenské a politické útočné tendence. Nulová změna systému by však na druhou stranu vedla k technologické stagnaci a případnému zastarání celého systému. Vrstvení nám umožňuje využívat to nejlepší z obou světů: rychlé inovace v horních vrstvách, dlouhodobou spolehlivost ve spodních vrstvách. Stejný koncept přesahuje sféru času, a to do sféry rozmanitosti lidí, přístupů a myšlenek. Na jedné straně by obrovské rozšíření alternativních implementací základních vrstev bez větší konvergence a standardizace otevřelo vážná rizika selhání konsensu. Na straně druhé by však nulová konkurence znamenala monokulturu a koncentraci rizik do jediného přístupu. Vrstvení nám umožňuje využívat to nejlepší z obou světů zas a znovu: různorodou konkurenci na horních vrstvách a důslednou konvergenci na vrstvách spodních. Tuto myšlenku o LNP/BP jako vícevrstvém mentálním modelu, kde by spodní vrstvy měly zůstat vysoce konzervativní, spolehlivé, konvergentní a standardní, zatímco horní vrstvy mohou být vysoce evoluční a konkurenční, jsem vyjádřil v jedné ze svých přednášek (ve které probírám i spoustu dalších zvláštních cross-layer kompromisů) a myslím, že to opravdu dává smysl.

Druhým důvodem pro zdůraznění tohoto srovnání je inspirace podobnostmi mezi některými historickými událostmi, které se týkaly sady TCP/IP, a důležitými milníky v prvních deseti letech existence Bitcoinu. Konkrétně příběh tzv. "protokolových válek" vykazuje překvapivou podobnost s nynější debatou o "Bitcoinovém maximalismu", zatímco příběh pokusu o převzetí "IPv7" úzce odráží to, co se odehrálo kolem útoku NYA na Bitcoin v roce 2017. V obou případech lze historii TCP/IP využít jako poučení o bezkonkurenčních výhodách otevřených, nezávislých a konvergentních standardů. Ačkoli se historie nikdy přesně neopakuje, některé společenské a technické dynamiky se často vracejí, takže dělají z obou událostí důležité zdroje inspirace.

Třetím důvodem, proč toto srovnání zdůraznit, je ještě více vyzdvihnout skutečnost, že převody hodnoty prostřednictvím správně namýšlených "technologií druhé vrstvy" v Bitcoinu nepředstavují "kredit", "IOUčka" nebo oddělená aktiva (jak se zdá z některých zkreslených vyprávění kolem Lightning Networku), ale plnohodnotné bitcoinové převody. Jak bylo uvedeno výše, mezi kreditovými systémy a off-chain strategiemi existují některé důležité podobnosti, ale také zásadní rozdíly. Meme o LNP/BP pomáhá tyto skutečnosti objasnit: stejně jako je spojení TCP nedílnou součástí sady Internet suite, je kanál LNP nedílnou součástí sady Bitcoinových protokolů.

Poslední důvod vidím ve velmi dlouhodobém terminologickém a didaktickém problému: homonymie mezi Bitcoinem (myšleno jako protokol, software a síť) a bitcoinem (myšleno jako jednotka omezené zásoby "digitálního zlata" vytvořeného v rámci protokolu), která u nováčků vždy vyvolává určité zmatky. Tento zdroj potenciálních nedorozumění sice není možné zcela odstranit, ale již nyní je zmírňován stále častějším používáním jednotky "satoshi" namísto historické jednotky "bitcoin" (tento přechod nevzniká přirozeně pouze z nutnosti čelit "jednotkové frustraci", kterou trpí překvapivě vysoký počet "nocoiner" nováčků, a snížit počet nul před desetinnou čárkou s postupným nárůstem hodnoty "bitcoinu", ale je také mimochodem bližší způsobu, jakým skutečný software Bitcoinu kóduje částky pod pokličkou). Označování sady protokolů jako "LNP/BP" namísto "Bitcoin", alespoň v případech s rizikem určitých nejasností, je dalším didaktickým nástrojem, který lze použít k objasnění a odlišení.

Nyní konečně znáte tajemství "LNP/BP". Víte, co jsou to vrstvy v kontextu Bitcoinu i mimo něj. Víte, proč by se nikdo neměl pokoušet příliš mnoha způsoby a příliš hluboce měnit základní vrstvu Bitcoinu, zatímco na vyšších vrstvách je stále zapotřebí rychlý vývoj a různorodá konkurence. Víte, proč je Bitcoin ještě více "jako internet", než jste si mysleli. Víte, proč si tuto zkratku musíte dát do svého bia na Twitteru, pokud chcete být cool. Používejte tyto znalosti zodpovědně.