Prestižní ocenění Magnesia Litera si jako každý rok odnesly ty nejzajímavější tituly mnoha žánrů. Knihou roku se stala fascinující Shakespearova Anglie od výjimečného překladatele Martina Hilského. Další tituly získaly prvenství v kategoriích prózy, poezie, dětské a naučné literatury či publicistiky. Udílelo se také ocenění za nakladatelský počin, debut roku či překlad a nechyběla ani cena čtenářů.
Martin Hilský, nejvýznamnější český znalec díla Williama Shakespeara, v této knize představuje přelomovou dobu, v níž vznikala velká díla alžbětinské literatury, a která měla pro anglickou společnost a civilizaci formativní význam. Na širokém plátně se pokouší podat její ucelený obraz: od záležitostí politických a dějinně významných přes otázky náboženské a filozofické až k hmotné kultuře a dějinám každodennosti. Text se opírá o autorovu úžasnou přesnost a důkladnost a vychází z neuvěřitelného množství nastudovaného materiálu, který je čtenáři zpřístupněn prostřednictvím pečlivě zpracovaného poznámkového aparátu. Martin Hilský disponuje jedinečným darem podávat svůj výklad tak, že je srozumitelný i laikovi, přestože si drží nejvyšší odborný standard.
i
Shakespearova Anglie není jedinou knihou, která vás uvede do světa slavného dramatika. Martin Hilský je také autorem podobně obsáhlého titulu Shakespeare a jeviště svět.
Pokud se první prozaický text básníka Daniela Hradeckého nazýval Trosky jednoho deníku, jeho nová próza by mohla směle navazovat podtitulem Trosky jednoho románu. Trojici jazykově vybroušených, kratších próz naplňuje svědectví o souboji jedince s existencí na okraji, a to nejen společenského vyloučení, ale i oné ontologické propasti. Oč je vypravěčův svět zúženější okolnostmi, o to širší záběr má jeho mysl při tvrdě ironické analýze okolního světa. Alkohol, rodinné patologie, severní Čechy, ale také neoblomná vůle – to jsou součástky teleskopu namířeného do chladné temnoty všehomíra.
Poetický cyklus Zápisky z garsonky je neskrývaně autobiografický – garsonka, kterou obývá malý chlapec spolu se svou invalidní matkou, je plná knih, gramodesek a matčiných svobodomyslných přátel. Protipól bezpečného, avšak křehkého světa panelákového bytu na libereckém kopci představuje mocný, chladný řád v domě prarodičů pod kopcem. Jednoznačný a neproblematický vesmír dítěte se postupem času smršťuje; přichází nevyhnutelný zápas o identitu a životní prostor – zprvu v náznacích, později se vší naléhavostí. Hledání rovnováhy mezi volností a disciplínou, mezi „nahoře" a „dole", mezi vášní a nadhledem a v neposlední řadě i mezi tragédií a groteskou můžeme sledovat jak v jednotlivých drobných příbězích, tak v rovině jazykové. Právě promyšlená práce s jazykem a palčivě prožitými motivy skladbu propojují v hluboký a přitom čtivý celek.
Partu Safírových ledňáčků tvoří Vojta Kolanda s jedním okem zeleným a druhým modrým, zavalitý vynálezce Denis Ovesný a neuvěřitelně mrštný Loan Bach. Všichni z Rohanska, přístavní čtvrti s velkou tržnicí plnou tajemných vůní a obchodníků, na něž začíná tlačit rozpínající se obchod, který vlastní neproniknutelný a zlověstný G. Ti tři se náhodou zmocní tajného deníku kapitána jedné zvláštní říční lodi. Spolu s malou Justýnkou a jejím bratrem Kajetánem se vydají po stopě podivných a ne zrovna etických objevů jistého šíleného vědce. Čeká je pátrání se spoustou překvapení, objev podivných stvoření, let rotundou, ale také souboje s trojkou drsných záškodníků a nakonec i střetnutí s tajemným… s kým vlastně? To už se dočtete v napínavém dobrodružství plném znepokojivých zvratů a nečekaných souvislostí, ale i překvapivých obrazů a vtipného jazyka.
i
Vyhlášení cen Magnesia Litera proběhlo 8. 6. 2021 na Nové scéně Národního divadla. Na průběh slavnostního večera se můžete podívat ze záznamu České televize.
Všechno o světě kolem nás se dozvídáme prostřednictvím smyslů. A zdaleka k tomu nevyužíváme jen známou pětici tvořenou zrakem, sluchem, chutí, hmatem a čichem. Někteří nevidomí lidé se orientují podle odražených zvuků podobně jako netopýři a je možné, že máme i vnitřní kompas. Zvířatům ovšem nabízejí jejich smysly takové vnímání světa, jaké si jen stěží dokážeme představit. Některé ryby vedou rozhovory prostřednictvím elektrických výbojů, zpěvní ptáci slyší blížící se bouři s několikadenním předstihem, želvy dovedou hmatat i přes tvrdý krunýř a sépie registrují pestré barvy, i když jsou barvoslepé. Při detailnějším pohledu je svět lidských a zvířecích smyslů plný podobných překvapení. Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií, kuriozit a zvířecích přeborníků a jejich prostřednictvím nás zavádí do říše zvířecích smyslových vymožeností, nad kterými často zůstává rozum stát.
Sbírka básní. Nepíšeme, nežijeme, ba ani neumíráme podle abecedy. Naše promluva je roztrhaná. I my jsme fragmentární… Miroslav Olšovský (1970) hledá možnosti, tj. jazyk – kterým lze v této situaci vypovídat. Jak vypovědět to, co není úplné, i to, co téměř není. Zároveň zkoumá, co pro nás – v této situaci – znamená psát a pojmenovávat.
Dění v Severní Koreji bedlivě sledují média a politici po celém světě, přesto se k nám z této země dostává jen velmi omezené a cenzurované množství informací. Kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která přináší sedm rozhovorů se severokorejskými uprchlíky, proto představuje mimořádně cenný a unikátní příspěvek k poznání jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě. Životní osudy sedmi zpovídaných severokorejských uprchlíků jsou mimořádně pestré. V knize promlouvají jak ti, kteří proti režimu dlouhodobě revoltovali, tak ti, kteří s ním sympatizovali, jak ti, kteří byli zvyklí na blahobyt, tak ti, kteří se museli celý život ohánět, aby se alespoň občas najedli. Díky rozmanitosti zpovídaných osob mají čtenáři jedinečnou možnost nahlédnout pod roušku severokorejského režimu, poznat mentalitu Severokorejců i jejich každodennost, a to z mnoha úhlů. Jak funguje severokorejská indoktrinace? Co pro tamní obyvatele znamená trojice zbožštěných vůdců? Jaký je rozdíl mezi životem na vesnici a ve městě? Na tyto a mnohé další otázkynajdete odpověď ve strhujících výpovědích sedmi silných osobností, které se rozhodly riskovat vlastní život, utéct z KLDR – a poznat svobodu.
i
Magnesia Litera oceňuje také blog roku. Letošním vítězem se staly vtipné soudničky z facebookového profilu městské policie Přerov.
Portrét pěkné Andalusanky, který anonymně vyšel v Benátkách nejspíš roku 1530, je jedním z nejzáhadnějších a nejerotičtějších děl španělské literatury. O životě jeho autora Francisca Delicada neexistují jiné prameny než jeho vlastní texty. Zůstává záhadou, proč rozmarný příběh prostitutky a dohazovačky Losány, která působila v Římě za časů medicejských papežů, tři sta let nikdo nečetl. Jediný známý exemplář Portrétu byl objeven až v polovině 19. století ve Vídni a trvalo dalších sto let, než filologická obec uznala, že se nejedná ani o pornografický výplod zhýralého kněze a jeho syfilidou leptaného mozku, ani o pokračování Celestiny či předznamenání pikareskního románu, ale o naprosto svébytné a mnohovrstevnaté dílo. Stále je však hádankou, co chtěl svou Pěknou Andalusankou Delicado vlastně říct. Největší znalec tohoto díla Claude Allaigre dospěl nakonec k závěru, že jeho „nejzřejmějším smyslem se zdá být vůle nemít smysl žádný“.
Anglická dívka Angela, která má těsně před svatbou, se v srpnu 1968 vydá do Československa navštívit rodinu svého otce, jehož nikdy nepoznala. Poslední, co od ní její snoubenec Henry uslyší ze sluchátka telefonu, je slovo „chleba“. Pak se po Angele prostě slehne zem. Tak začíná pozoruhodná románová prvotina Lenky Elbe. Angela však oproti očekávání nezahyne pod pásy ruských tanků, její život pohltí historie ještě hlubší a síly ještě temnější. O mnoho let později se z terapeutických důvodů po Angeliných stopách vydává Henry v doprovodu nové, teď už dlouholeté partnerky. Hlavním hrdinou románu je ovšem město Jáchymov, město lázní a lágrů, stříbra a uranu, město s historií slavně krásnou i neslavně strašnou. V knize se mísí všechny jeho paradoxy, osudy i chování lidí ovlivňují jevy normální i paranormální, ve střízlivém lázeňském domě s přísným řádem se dějí nepochopitelné věci, a všechny nitky vedou do jáchymovského podzemí, jak toho skutečného, tak pomyslného. A nade vším se tajuplně line zelenkavá záře uranového skla.
Ze Země se ztrácí kluci. Přesně v den svých osmých narozenin beze stopy zmizí a nikdo tomu nedokáže zabránit. Lidé ztratili veškerou naději, dokonce si už ani nekladou otázky kdo, kam a hlavně proč chlapce unáší. Dvanáctiletý Petr však nezmizel. Možná za to mohou jeho extrémně citlivé oči chráněné silnými černými brýlemi, které mu umožňují vidět i ve tmě. Díky nim spatří podivné přízraky kradoucí jeho brášku. Petr vymyslí šílený plán a jsou to právě jeho oči, které mu umožní nalézt cestu do temného světa nestvůr a monster. To, o čem si někteří dosud jen ve strachu šeptali, začíná mít jasné obrysy – nejsme tu sami. Kdo je všemocný Nepřítel, odkud pochází, co chystá a proč to všechno dělá? Rozhodující bitva se blíží, zánik světa tak, jak ho známe, je blíž, než si dovedeme představit. Václav Dvořák, autor oblíbené a oceňované knihy pro děti a mládež Písečníci a bludný asteroid (výběr Nejlepší knihy dětem, Kniha roku Libereckého kraje), přichází s dalším bohatě ilustrovaným dobrodružstvím. Pro nebojácné čtenáře od 11 let.
