Imago

Osamocená múza poletující nad ramenem umělcovým, náhle usedá a zapouští hluboko své kořeny. V tom se zdá býti vnímání reality utlačeno tím snovým, průzračnou inspirací nové synapse stvořeny. Skrz prsty starého pošetilce proplouvá silný tok energie, zastavující se až na hrotu jeho dlouhého štětce. Z poza košile jak výbuch sopky jeho horoucí srdce bije, když dotknou se štětiny plátna, hrdě však měkce. Svými prudkými pohyby, jež připomínají šermířský mač, svádí tu souboj s emocemi a vnitřními démony. Pak padne k zemi a v levém uchu ozve se mu, nemáš zač, však kdo ví, co dělo se na druhé straně opony