O válce

Clausewitzovo vrcholné dílo O válce je navzdory roku prvního vydání (1832) stále považováno nejen za největší, ale dokonce za jedinou skutečně velkou knihu, jaká kdy byla na dané téma napsána.

Autor – filozof vojenství – v ní předkládá obecnou teorii jednotlivých aspektů války, její strategie a taktiky. Bystrá pozorování jsou následována pronikavými analyzujícími úvahami a pregnantně formulovanými závěry. Kniha zaujme jasností úsudku, ostrou ironií a nezapomenutelnými formulacemi. Právě odtud pochází slavné rčení, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“

Zásadní hodnotou knihy je, že integruje širokou škálu aspektů vojenského soupeření - politických, strategických, taktických, operačních, analytických, historických, etických, psychologických a pedagogických. Žádný jiný soubor teoretických postulátů z dané oblasti se nepřibližuje k autorovu úspěšnému propojení tak širokého záběru úvah a žádný není tak pružně přizpůsobitelný důsledkům politického a společenského vývoje.

Carl von Clausewitz zůstává i téměř dvě století po své smrti nejčastěji citovaným, nejkontroverznějším a současně nejmodernějším teoretikem strategie. Kniha je nepostradatelným učebním pramenem pro studující v institucích profesionálního vojenského vzdělávání, stejně jako na vysokých obchodních školách i v dalších organizacích, kde je předmětem zájmu konkurence skupin lidí a jejich vzájemná interakce včetně konfliktů.

Clausewitzův spis má zásadní význam nejen pro svůj obsah, ale také proto, že zásadně ovlivnil prakticky všechny další (nejen západní) vojevůdce a vojenské myslitele, a to včetně teoretiků použití moderních zbraní a stratégů hvězdných válek.

Zápolení protivných stran nemusí vždy zahrnovat armády zapojené do fyzického boje, a tak mnohé z autorových úvah a závěrů jsou s úspěchem využívány v jiných oblastech, především v obchodě a podnikání (Clausewitz: Válku by bylo možno lépe než s kterýmkoli uměním srovnat s obchodem, který je také konfliktem lidských zájmů a činností; mnohem bližší je jí politika, na kterou je zase možno pohlížet jako na jakýsi obchod ve větším měřítku.), ale též v mezinárodních vztazích, dělbě politické moci, politologii, filozofii, diplomacii, logistice, sportovním soutěžení, využívají je odborníci v oblasti umělé inteligence i věd o přírodě, plánovači rozsáhlých civilních operací a dokonce i tvůrci počítačových her. Ve všech těchto oblastech se totiž vyskytují konflikty velkých zájmů a události, které svou strukturou odpovídají válce.