Momidži (RECENZE) – Mezi listy v císařské zahradě

Obsah recenze Momidži

1. Podzim maluje
2. Shrábnout listy není problém
3. Jak se hraje Momidži – Pravidla
4. Chybí jen vůně listí
5. Recenze Momidži: závěrečné hodnocení

Podzim maluje

Dálněvýchodní kultura dokáže našince překvapit v nejednom ohledu, ale některé prvky jsou pro celé lidstvo společné. Jedním z nich je jistě fascinace podzimem, kdy se příroda ukládá ke spánku v záplavě barevného listí. V Japonsku se přikládá některým spadlým lístkům kouzelná moc, např. sytě červeným javorovým listům nazývaným momiji. Právě ony daly jméno stolní hře Momidži, která vás vezme do císařských zahrad, abyste se zde nechali okouzlit pestrou a romantickou přípravou stromů na zimní období.

Jakmile se nabažíte tímto barevným představením, můžete se pustit do sbírání těch nejvzácnějších exemplářů do vaší sbírky listů. Nebojte, nezastupujete uklízecí četu, v Momidži jde v první řadě o zábavu, do které se mohou pustit všichni, kdo mají chuť bez ohledu na hlubší hráčské zkušenosti. Jako základní mechanika zde slouží tvorba sad stejných barev za pomoci několika principů a speciálních dovedností. Skloubit je není nic obtížného, takže partii odehrajete i s mladšími nadšenci do stolních her. 

Shrábnout listy není problém

Momidži totiž neklade zásadní nároky na management karet listů v ruce ani při jejich vykládání. K dispozici můžete mít na konci tahu maximálně osm karet, takže nemůžete hrabat pod sebe vše, co vidíte v nabídce. Při vykládání karet do sad musíte hlídat pouze to, zda na sebe vrstvíte stejnobarevné listy se shodnou či o bod větší hodnotou (v každé z pěti sad najdete pět karet s hodnotou nula, čtyři jedničkové karty, tři dvojkové a dvě trojkové). Strategický aspekt tedy spočívá v tom, zda ještě budete čekat na další karty nižších hodnot, či už přiložíte vyšší, nebo hromádku přímo uzavřete. Jednoduchý koncept ovšem popohání několik mechanismů, které dokážou zamíchat výsledkem partie.

Na počtu karet v hromádce totiž hodně záleží, protože při závěrečném hodnocení dostanete v bodech výsledek součinu nejvyšší hodnoty s počtem karet v dané kopce. Mít tedy pět nulových karet není žádná výhra, ale jakmile v posledním kole navrch posadíte trojku, tak se můžete usmívat od ucha k uchu. Při sběru karet ještě musíte uvažovat o plnění úkolů, které mohou přinést hromadu bodů, tím spíš, když si je koupíte. V kostce máte tedy tři možnosti akcí v rámci jednoho tahu, které nijak nezahltí vaši mozkovnu, ale zároveň dají možnost rozvinout strategii. Nejedná se však o nic lákavého pro zkušené harcovníky, protože těm může přijít Momidži málo dynamické a nepředstavuje pro ně velkou výzvu. Cílovkou jsou spíše rodiny a občasní hráči, kteří si zenovou atmosféru užijí bez většího stresu. 

Jak se hraje Momidži – Pravidla

V jádru není Momidži nijak složitou deskovkou, odpovídá svému zařazení mezi rodinné hry. Naučíte se ji během několika tahů a postupně nacházíte chytřejší využívání dostupných principů, mj. třeba platba žaludy za bonusové akce. Příprava partie také není nic náročného, promícháte karty s počtem sad listů podle hráčů u stolu, rozdáte počáteční karty, vytvoříte nabídku listů, žetonů úkolů a zásobu žaludů a bran torii. Nakonec si hráči vyberou (v rámci draftu, nebo pro zajímavější partii i náhodně) tři karty krajiny se speciálními schopnostmi a můžete se pustit do partie.

Každý hráč má ve svém tahu k dispozici tři akce, z nichž si vybere právě jednu. Může si přibrat jeden sloupeček karet listů (sloupeček má stejnou barvu). Předtím může za jeden žalud přidat ještě čtyři karty z hromádky navíc. Druhá akce spočívá ve vykládání karet listů do osobního prostoru a to tak, že buď položíte maximálně dvě karty na jednu hromádku, nebo přidáte po jednom listu na různé hromádky a aktivujete bonusy za symboly žaludů v rozích karet. Pozor, po vyložení karet už nelze hýbat hromádkami (sousedství má důležitý vliv), ani nelze hromádky prozkoumávat (chce to pamatováka).

Poslední akcí je aktivace žetonu cíle, kdy si za tři žaludy můžete koupit do svého prostoru jeden úkol. Ten stále mohou plnit i ostatní, ale získají za něj pouze tři body, zatímco vlastník celých deset bodů. Chytrá investice tak může být zásadní pro výsledek partie. Kdykoliv lze vyměnit dvě karty za žalud, případně jednou za hru aktivovat speciální schopnost krajiny. Jakmile dojdou karty v nabídce nebo žetony bran torii k uzavírání hromádek (kartou s hodnotou tři), dojde k poslednímu kolu a závěrečnému sčítání bodů. Nejdříve pronásobíte hodnoty horní karty s počtem karet v hromádce, pak připočtete body za úkoly a zbylé žaludy, což určí vítěze.

Nutno poznamenat, že Momidži nabízí také trojici scénářů pro sólo hraní, dva středně těžké a jeden obtížný, které upravují pravidla tak, aby si prohlídku císařské zahrady užil také jeden hráč. Ve výsledku se v podstatě jedná o logický puzzle, v němž až příliš záleží na štěstí v nabízených kartách. Ale solitérní hraní Momidži nijak neurazí, pokud na něj máte náladu. 

Chybí jen vůně listí

K pohodové, až zenové atmosféře u stolu přispívá také grafická stránka titulu Momidži. Už při otvírání krabičky na vás dýchne podzim s takovou intenzitou, že máte chuť obléct si svetr a jít ven na procházku šustícím listím. Především karty krajiny si vás získají malebnou půvabností. Karty listů jsou pragmatické, takže místo tlačení na estetickou pilu (ale i tak vypadají karty pěkně) se více soustředíte na hodnoty v horních rozích a žaludy v dolních. Karty jsou relativně měkké, tak pozor na žmoulače ve vašich řadách. Na komponentách nenajdete ani řádek textu, vše se řeší symbolikou, kterou časem pochytíte, případně budete mít po ruce česky psaný manuál s vysvětlivkami (lokalizace proběhla pod taktovkou vydavatelství REXhry).

Z mého pohledu funguje Momidži jako oddychovka, ke které si sednete s kamarády či rodinou během víkendového odpoledne a necháte kolem sebe plynout čas bez velkého stresování. Lov listí v císařských zahradách může také sloužit jako vhodná iniciační hra, protože pravidla pochytíte během pár tahů a pak rozvíjíte taktiku, abyste nasyslili co nejvíce bodů. Zkušení hráči se asi poohlédnou jinde, leda by brali Momidži jako pěkně vypadající filler, ale fanoušci líbivé grafiky a pohodového hraní by zde mohli bez problémů zakotvit.

Za poskytnutí recenzní kopie Momidži děkujeme českému distributorovi hry společnosti REXhry.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Momidži: závěrečné hodnocení

Momidži

Deskové hry

Titul Momidži funguje jako pohodová oddechovka pro začínající hráče, případně pro rodinné hraní. Díky relativně snadným mechanikám se může pustit do sbírání listů v zahradách japonského císaře téměř každý. Bonusem je líbivá grafická stránka, která vás v mžiku vystřelí do podzimní atmosféry.

Klady

• Pohodový a nestresující průběh
• Jednoduchá pravidla
• Příjemná grafika

Zápory

• Zkušení hráči začátečníky přejedou
• Žmoulači snadno poničí karty

Jakub Němec

Since I can remember, I have hidden my identity behind the name Jakub Němec. I have always wanted to experience adventures with the hero, which is why I developed a great passion for books and video games as a child. In interactive worlds, I prefer RPGs of all kinds. Most recently, I am interested in independent titles that have innovative ideas.