USB (Universal Serial Bus) konektor se od svého vzniku v roce 1995 stal nedílným prvkem všech počítačů a v dnešní době jej používáme denně. USB konektory se staly běžnou součástí našich životů. Neumíme si bez něj představit připojení všemožných externích zařízení k počítači či dobíjení mobilních telefonů, USB porty jsou dnes prakticky všude. Jelikož má však samotný konektor několik typů, člověk se v jejich označení lehce ztratí. Aby toho nebylo málo, postupem času došlo k vytvoření několika standardů, které se odlišují hlavně přenosovou rychlostí, přičemž v současné době se o slovo hlásí univerzální USB-C. V našem článku popíšeme druhy USB, konektory, s nimiž se můžeme setkat, i to, jak se od sebe liší.
Pojďme nejdříve popsat, jaké existují typy USB, nebo přesněji řečeno standardy. V následující tabulce naleznete přenosové rychlosti, kterých může být v jednotlivých verzích dosaženo. Dnešní přístroje obsahují hlavně konektory verze USB 3.0, které poznáte velmi snadno – od předchozích verzí se odlišují modrou barvou.
Všechny verze jsou kompatibilní jak zpětně, tak s těmi novými. To znamená, že konektor můžete zapojit do starší i novější verze, omezeni však budete přenosovou rychlostí staršího standardu. Pokud jde nabíjení přes USB, napětí je u všech standardů shodné. USB poskytuje napětí 5 V (přípustné meze jsou 4,4 až 5,25 V).
Nejnovějším rozšířením trojkové verze je aktuálně varianta 3.2. Ta jako první porušuje onu obousměrnou kompatibilitu. Je totiž k dispozici pouze pro moderní univerzální variantu USB-C. První zařízení s tímto standardem se na trhu objeví v roce 2020.
Standard | Přenosová rychlost USB | Poznámka |
---|---|---|
USB 1.0 | Low Speed (1,5 Mbit/s) | |
USB 1.1 | Full Speed (12 Mbit/s) | |
USB 2.0 | High Speed (480 Mbit/s) | |
USB 3.0 | SuperSpeed USB (5 Gbit/s) | označení USB 3.2 Gen 1 |
USB 3.1 | SuperSpeed USB 10 Gbps (10 Gbit/s) | označení USB 3.2 Gen 2 |
USB 3.2 | SuperSpeed USB 20 Gbps (20 Gbit/s) | označení USB 3.2x2 |
Vedle sebe nyní existují standardy USB 2.0 a USB 3.0, často se potkávají na jediném zařízení, např. notebooku nebo stolním počítači. Jaký je tedy rozdíl mezi USB 2.0 a 3.0? Odpověď najdete v přehledném videu níže.
Přelomovou novinkou je konektor, který se odlišuje od všech předchozích verzí – USB-C (USB typ C, USB type C). Co je USB-C? Konektor se na první pohled odlišuje velikostí. Nejsou to však jen rozměry, které činí USB-C odlišným, má řadu dalších předností, jež zvěstují tomuto konektoru světlou budoucnost. Nový tvar má tu výhodu, že jej lze připojit oboustranně.
USB-C podporuje i řadu různých signálů pomocí tzv. alternativních módů, které umožňují za pomoci různých adaptérů připojit konektory jako HDMI, VGA, DisplayPort a další.
V současné době využívají tablety a smartphony k nabíjení konektory USB. Například USB 2.0 poskytuje výkon maximálně 2,5 W, což k dobíjení telefonu postačuje, ale takový notebook už nabít nelze. Proto USB-C disponuje výkonem až 100 W v obou směrech (jak pro příjem signálu, tak pro jeho vysílání). Notebooky tak mohou být skrz konektor USB-C i dobíjeny, čehož využívá například nejnovější série MacBook od Apple. Situace, kdy máte k notebooku připojen monitor, který využíváte jako externí displej a zároveň pomocí něj dobíjíte své zařízení, tak není hudbou budoucnosti, ale realitou roku 2015.
USB-C není velikostně kompatibilní s předchozími porty, což ale vyřeší pořízení některého adaptéru. Vlastní standard totiž kompatibilní zůstává. Někteří výrobci si navíc uvědomují, že přechod na novou verzi může ještě chvíli trvat, a proto nabízejí na svých přístrojích oba porty. Je však jasné, že USB-C má nakročeno k tomu, aby se stalo univerzálním standardem jak pro dobíjení, tak pro připojení externích zařízení.
Nyní, když už víme, co je USB, se pojďme podívat na typy USB konektorů, kterých je na trhu opravdu spousta. V základu USB koncovky rozdělujeme na tzv. samce (co připojujeme) a tzv. samici (do čeho připojujeme).
Jedná se o nejrozšířenější konektor (můžeme se setkat i s variantou názvu USB Type A či USB A), který poznáme snadno díky jeho obdélníkovému tvaru. Ploché kontakty vydrží i každodenní používání.
Nejnovější, výše popsaný USB-C konektor s přenosovou rychlostí až 10 Gbit/s (20 V, 5 A, 100 W). Objevuje se u nových zařízení a slouží pro připojení externích zařízení a k dobíjení.
Konektor vyskytující se na většině mobilních telefonů a dalších přenosných zařízení. Micro-USB port poznáte podle bílé barvy uvnitř konektoru a obdélníkového tvaru (bez zkosených hran).
I tento konektor se vyskytuje u mobilních telefonů a podobných zařízení. Tvar je lichoběžníkový a vnitřek konektoru je černý (tvar a barva jej odlišují od typu Micro-USB A).
Konektor, do kterého lze připojit jak typ Micro-USB A, tak i Micro-USB B.
Typ s lichoběžníkovým tvarem, slouží k připojení starších přístrojů (kamery, externí disky).
Menší než předchozí typ, obsahuje pouze 4 piny (kontakty). Vyskytuje se hlavně u fotoaparátů a jedná se o neoficiální konektor (není oficiálně certifikován).
Obdoba USB typu A (popsaného výše). Odlišuje se modrou barvou a poskytuje vyšší přenosovou rychlost. Je zpětně kompatibilní s ostatními verzemi.
Obdoba USB typu B (popsaného výše). Odlišuje se modrou barvou a poskytuje vyšší přenosovou rychlost. Je zpětně kompatibilní s ostatními verzemi.
Konektor poskytující rychlost standardu USB 3.0. Kabely s tímto konektorem nejsou zpětně kompatibilní se zařízeními s porty USB 2.0 a USB 1.1.
Ačkoliv ještě nedošlo k úplnému rozšíření standardu USB 3.0, ve velmi živé přípravě je jeho následovník UBB 4.0. USB 4.0 vychází z čím dál populárnějšího Thunderbolt 3 (viz infobox výše) a měl by být výrazným krokem kupředu. Měl by totiž zvládnout přenos až 40 GB/s (jednodsměrně), potvrzena je i zpětná kompatibilita jak s Thuderbolt 3, tak USB 3.0, a dokonce USB 2.0. První zařízení, které bude v podobě USB-C portu tento standard podporovat, by se na trhu mělo objevit ještě letos. Bude to nějaké od společnosti Apple?
S konektory USB se setkáváme dnes a denně. Hlavně jejich malé varianty (micro-USB a nově univerzální USB-C) jsou dnes naprostým standardem mezi mobilními telefony. Orientace mezi jednotlivými standardy není jednoduchá, přesto je dobré o nich alespoň něco málo vědět. Nebo mít správný zdroj, kam se zajít podívat, když si nejsme jistí.