Technologický pokrok je často vnímán jako neustálá evoluce, kde se nové nápady plynule proměňují v úspěšné produkty. Co se však stane, když průkopnické inovace přijdou příliš brzy a nenajdou odezvu ve své době? Třeba takový antický parní stroj nebo mechanické počítače 19. století – historie je plná vizionářů, jejichž vynálezy mohly změnit svět, ale selhaly právě proto, že předběhly svůj čas. Následující článek vám představí příběhy z dějin, kdy nápady a myšlenky byly správné, ale svět na ně nebyl připraven.
Jedním z nejpodivnějších pozorování technologické evoluce je to, že tvůrce, který přijde s výjimečnou ideou, může mít smůlu prostě proto, že s ní přišel jednoduše příliš brzy. Klasickým příkladem je parní stroj Heróna Alexandrijského (10–75 n. l.), který už na přelomu letopočtu přišel se zařízením, které mohlo přinést průmyslovou revoluci patnáct set let před tím, než k ní skutečně došlo.
Podobně jako u mechanismu z Antikytéry, prvního mechanického počítače v dějinách lidstva, ale došlo ke kolizi mezi klasickou antickou vzdělaností a nastupujícím křesťanstvím, které nenáviděné „pohanské bludy“ systematicky ničilo. Křesťanství totiž nevidělo rozdíl mezi vědou, filozofií a náboženstvím – a zvláštní pifku mělo na pythagorejce, filozoficko-matematickou školu, která v matematice hledala krásu a řád světa. Herónova díla a další zásadní texty klasického hellénského světa se nám proto zachovala pouze v arabských překladech.
Jinou technologií, která byla mimo všechny pochybnosti praktickou, ale přišla jednoduše v předstihu, byla pascalína, mechanická kalkulačka Blaise Pascala (1623–1662). Těchto mechanických kalkulaček Pascal vyrobil zhruba padesát, některé kusy se zachovaly i do dnešních dní – a přestože nabízely fantastické možnosti automatizace rutinních výpočtů, byly pro běžné obchodníky drahé a nedostupné. Přestože jeho konstrukce obsahovala přelomové prvky, například řádový přenos, a jeho kalkulačky nadále vylepšil německý matematik Gottfried Wilhelm von Leibniz, přišly tyto stroje zhruba o dvě stě až tři sta let dříve, než by z nich hromadná výroba mohla udělat opravdu praktický prostředek pro zjednodušení matematických výpočtů.
Asi nejokázalejší ukázkou technologie, která přišla prostě příliš brzy, byl Analytical Engine anglického matematika Charlese Babbage (1791–1871). Zatímco Pascal a Leibnitz pracovali na kalkulačkách, Babbage měl v úmyslu postavit opravdový mechanický programovatelný počítač – a nejen to, hraběnka Ada Lovelace (1815-1852) pro zatím nepostavený stroj napsala první program v dějinách, který hledal Bernoulliho čísla. Když se o sto padesát let později její program simuloval, ukázalo se, že byl napsaný bez chyb!
Charles Babbage měl celý život problémy shánět finance na nesmírně nákladný projekt Difference Engine a později na mnohem složitější Analytical Engine. Žádný z jeho strojů v praxi nefungoval, což muselo být velké zklamání, protože jejich rekonstrukce funkční jsou! Velkým problémem, o kterém Babbage nevěděl, byl fakt, že drobné chyby na obrovském množství ocelových koleček se sčítají – a ve výsledku se projevují jako mechanický odpor, který neustále narůstal se složitostí mechanismu. Babbageovy stroje nebylo možné v 19. století postavit prostě proto, že přesnost výroby nebyla dostačující na to, aby se dal tak komplexní mechanický stroj postavit, vyžadoval by moderní, vysoce přesné technologie obrábění. První mechanický počítač tak nebylo možné postavit, protože by sám pro svou konstrukci vyžadoval stroje s počítačovým řízením!
Babbage předběhl realitu o sto let. Ale i dnes se opakovaně děje to, že jsou na trh uváděny produkty, které tak trochu přeskočily svoji dobu a přišly příliš brzy. Tak například dnes považujeme bezdrátové myši a klávesnice za naprosto normální věc – ale ony už existovaly v 80. letech dvacátého století – a protože byly založené na infračerveném (IrDA) přenosu, nebyly příliš praktické.
V roce 1982 byly v Kanadě uvedeny počítače NABU, což byly osmibitové domácí počítače bez mechaniky: Jejich programy se stahovaly kabelovým modemem ze sítě kabelového operátora, který nabízel tuto neobvyklou službu formou předplatného a neustále obměňoval software a hry, které si uživatelé mohli přes svou kabelovou síť stáhnout do počítače. Tato forma digitální distribuce předběhla o deset let nástup internetu a o dvacet let vznik služby Steam, která funguje podobně: A zatímco dnes je digitální distribuce velký úspěch, původní projekt skončil přes podporu kanadské vlády bankrotem.
Řada technologií je revolučních, ale po svém uvedení vrávorá mezi zkázou a úspěchem. S tím, jak padají ceny komponent, se stávají stále populárnější ultrabooky – s odstupem času, protože ty původní byly velmi drahé a nabízely „méně funkcí a pomalejší chod ve štíhlém těle – za naprosto příšerné peníze“. Dnes, s padající cenou displejů, baterií a stále rostoucí integrací komponent, se z kdysi luxusního zboží stávají stroje s velmi rozumným poměrem ceny a vlastností. Asi nejlépe je to vidět u notebooků Macbook Air, které jsou dnes velmi praktické a vhodné pro každodenní využití s tím, že jejich cena je už velmi rozumná i pro běžné uživatele a výkon jejich procesorů vyhovuje i pro náročnější využití.
Je mnoho způsobů, jak mohou technologie předběhnout svoji dobu – a přestože jsou dobré a rozumné a často zcela vizionářské, neuspějí prostě proto, že pro ně nejsou vhodné podmínky nebo o ně není reálný zájem. Stroj z Antikytéry byl určitě převratný, ale předvídání nebeských jevů byla věc, která zajímala jenom velmi málo vzdělanců – a každý stroj byl dělaný ručně, takže musel být drahý. Heronův parní stroj byl zbytečný ve společnosti, která sázela na sílu otroků – a která se zajímala spíš o boj o moc než o zvýšení produktivity práce. Pascalína a Babbageův stroj byly správné myšlenky, jen předběhly svou dobu: Pascalína byla drahá a Analytical Engine byl příliš složitý, než aby ho dokázala viktoriánská technologie opravdu realizovat.
A to je problém, který může ohrozit i další generace vizionářů: Mohou mít správné myšlenky, mohou svými vizemi mířit přímo do budoucnosti – ale přesto mohou selhat proto, že přišli příliš brzy, v příliš nevhodnou dobu.
i
V AlzaMagazínu pro vás máme i další články ze série Technologická evoluce:
Někdy i ty nejgeniálnější a nejpřevratnější myšlenky mohou ztroskotat, pokud nejsou podpořeny vhodnými podmínkami, technologiemi nebo společenským zájmem. Inovátoři jako Herón Alexandrijský, Blaise Pascal, Charles Babbage a další předběhli svou dobu, avšak jejich práce se stala základním stavebním kamenem pro budoucí pokrok.
