Rogue Company (DOJMY Z HRANÍ) – Jak se elitním žoldákům dařilo v betě?

Rogue Company (DOJMY Z HRANÍ PS4) – Obsah článku

1. Zajímavě namíchaná free-to-play akce
2. Hrdinové z Rogue Company
3. Jak vypadá banda z Rogue Company?
4. Má Rogue Company našlápnuto k úspěšné misi?
5. HW nároky pro Rogue Company PC

Zajímavě namíchaná free-to-play akce

Rogue Company je název budoucí free-to-play hry od studia First Watch Games a zároveň i elitní jednotky žoldáků, které se po kliknutí na ikonku „play” stáváte součástí. Hra se aktuálně nachází ve fázi uzavřené bety, do které se můžete dostat buď zakoupením některé ze „zakladatelských” edicí, nebo po vzoru nedávného Valorantu či Hyper Scape můžete sledovat streamy na Twitchi a doufat, že se na vás usměje štěstí a náhodně vám bude přidělen přístup.

Pokud ovšem přístup nemáte a nemůžete si hru vyzkoušet na vlastní kůži a ovladače, pak vězte, že se jedná o poměrně zajímavý mix online hitů poslední doby. V DNA Rogue Company totiž na první dobrou nalezneme geny CS:GO, Fortnite či Valorantu, hra se to ale vlastně nesnaží nijak skrývat, naopak si otevřeně a bez zábran půjčuje vše, co se jí hodí. Z Fortnite si bere pohled z třetí osoby a seskok na glideru do zápasu, z Valorantu systém hrdinů s unikátními vlastnostmi a z CS:GO bylo převzato nakupování zbraní a výbavy před každým zápasem a principy některých herních režimů.

V Rogue Company jsou momentálně dostupné dva herní módy určené vždy pro dva týmy o čtyřech hráčích – Demolition a Strike Out. Demolition bude hráčům online stříleček povědomý – útočný tým se snaží umístit bombu na jedno ze dvou předem daných míst a ubránit ji až do samotného výbuchu, zatímco druhý team se tomu snaží zabránit a bombu deaktivovat. Po několika kolech se role otočí a který tým jako první získá sedm bodů, ten vyhrává. Prostě klasika, kterou budou například hráči CS:GO znát jako své boty.

Strike Out je o poznání přímočařejším režimem, kde můžete zvítězit buď udržením konkrétní zóny, nebo vyčerpáním počtu životů (respawnu) nepřátelského týmu. Hraje se na 3 vítězná kola, jedná se tedy o značně rychlejší a dynamičtější záležitost než v případě Demolition. Akce je v podání Rogue Company příjemně svižná a zábavná, což podporuje i neomezená munice ve všech zbraních a zdraví, které se po zranění po pár vteřinách samovolně obnoví. Hráči si tak mohou dovolit dosti agresivní přístup, který by vás ve Valorantu či CS:GO stál život.

Hrdinové z Rogue Company

Pohled z třetí osoby vám navíc umožňuje nahlížet za rohy a celkově tak máte větší přehled o dění na bojišti. Střílení jako takové je solidní, k dispozici máte i akční úskok do stran, kterým se můžete rychle dostat z prekérní situace. Hratelnost je zábavná, možná bych ale vyčetl poněkud strnulý pohyb vaší postavy, zejména při skákání a přelézání překážek.

Před každým zápasem si můžete vybrat z několika hratelných hrdinů, přičemž každý z nich se liší nejen svou speciální schopností, ale také, zbraněmi výbavou a perky, které můžete na začátku každého kola nakupovat za peníze získané v kole předchozím.

Do hry tedy nevstupujete s úplně holýma rukama, jak je tomu běžné například v battle royale titulech, vždy máte u sebe alespoň základní pistoli. Každý hrdina má na výběr ze dvou primárních zbraní (aktivní může být vždy jen jedna), které můžete během zápasu upgradovat (zvýšení kadence, zásobníku atd.). Jednotliví hrdinové mají přesně daný arzenál, například takový Anvil disponuje brokovnicí a lehkým kulometem, Saint má útočnou pušku a SMG, zatímco Phantom má po ruce sniperku. Hrdinu si tedy v Rogue Company nevybíráte podle toho, jak moc cool vypadají (designem jsou stejně spíš „meh“), ale hlavně podle toho, jaké zbraně mají na výběr a co dovedou.

Co se týče jejich speciálních schopností, je to poměrně standardní nabídka útočných, obranných a podpůrných záležitostí. Již zmíněný Saint (můj oblíbený) umí dronem na dálku uzdravovat vyřazené spoluhráče, Anvil dokáže v mžiku postavit obrněnou barikádu, Trench pokládá ostnaté dráty zpomalující nepřátele, Dallas jedním lusknutím odhalí nepřátele v těsné blízkosti, Dima vládne granátomem… Schopností je zkrátka dost a jsou příjemně variabilní.

Hrdinů je na výběr slušná řádka a další si můžete postupně odemykat za „reputaci“ získanou hraním, dají se ale i koupit za reálné peníze. Jako každá free-to-play hra poslední doby i Rogue Company obsahuje mikrotransakce, momentálně si lze ale koupit jen herní měnu, kterou ovšem aktuálně nejde za nic utratit (kromě hrdinů), jelikož item shop zeje prázdnotou a autory slibované věci jako battle pass či kosmetické předměty jsou zatím písní budoucnosti.

Vydání Rogue Company má ovšem na starosti zkušený vydavatel Hi-Rez Studios (Smite, Paladins), takže nějaké pay-to-win mikrotransakční peklo se nás nejspíš neřítí, pokud se tedy někdo v managementu nezblázní a zásadně nepřekope filozofii společnosti a její vztah ke hráčům. Ale na podobné úvahy je ještě brzy, podstatné bude, až hra představí svůj ekonomický model ve finální podobě.

Jak vypadá banda z Rogue Company?

Jak se Rogue Company hraje a chová, jsme si už vysvětlili, pojďme si ale teď v krátkosti říci, jak hra vypadá a zní. Zvuky jsou fajn, zbraně zní přesně tak, jak byste od pušek/kulometů, pistolí a výbušnin očekávali, krátké hlášky hrdinů jsou namluvené solidně, takže potud všechno ok.

Elitní partička žoldáků ovšem trochu pokulhává po vizuální stránce. Design jednotlivých hrdinů je poměrně nevýrazný a zaměnitelný s každou druhou online střílečkou, to samé lze bohužel s klidným svědomím prohlásit i o mapách. Navzdory tomu, že se v Rogue Company podíváte do všech možných koutů světa, působí úrovně dosti fádním dojmem a chybí jim nějaké výrazné objekty či místa, díky kterým by vyčnívaly oproti ostatním mapám ve hře, nemluvě o těch z konkurenčních titulů.

Vizuální aspekt by si tedy zasloužil ještě trochu vylepšit, podobně je na tom ale i technická stránka Rogue Company. Několikrát se mi stalo, že si před zápasem nešlo vybrat hratelnou postavu, a když už jsme se dostali do hry, všichni hráči (včetně nepřátel) měli ten samý skin. A aby toho nebylo málo, nikomu z nás se jaksi neuráčily načíst zbraně, takže jsme na sebe akorát všichni koukali s prázdnýma rukama a čekali, až skončí kolo. Doufejme tedy, že tvůrci v rámci bety podobné nedodělky vymýtí.

Má Rogue Company našlápnuto k úspěšné misi?

Celkově vzato ovšem Rogue Company i přes několik výtek funguje poměrně dobře. Hráčům nabízí svižnou hratelnost a dobře zpracovanou akci, do které mohou bez dlouhého rozkoukávání okamžitě naskočit. Stačí si vybrat hrdinu, zvolit herní režim a začít hrát, což navíc můžete prakticky s kýmkoli, hra totiž podporuje cross-play (a cross-save) napříč všemi platformami (PC, PS4, Xbox One a Switch), potenciál na vytvoření solidní hráčské komunity tedy Rogue Company rozhodně nechybí.

Nečekejte ovšem žádné záplavy originality, tvůrci z First Watch Games se silně inspirovali u dalších online titulů, čím sice docílili zajímavé kombinace prvků a vlivů, ale tak trochu přitom přišli o vlastní identitu. Plná verze free-to-play Rogue Company zatím ani nemá datum vydání, je tedy možné, že se ještě leccos změní. 

Tyto dojmy byly napsány pro PS4 verzi.

• Zdroje: Vlastní

HW nároky pro Rogue Company PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Win 7 64	Win 10 64
Procesor	Intel Core i5-2320 3.0GHz / AMD FX-6350	Intel Core i7-960 Quad 3.2GHz / AMD FX-8150
Grafická karta	AMD Radeon HD 4890 or NVIDIA GeForce GTX 555	AMD Radeon R9 380 or NVIDIA GeForce GTX 960 2GB
DirectX	Verze 11	Verze 11
Operační paměť	4 GB RAM	16 GB RAM
Pevný disk	16 GB volného místa	16 GB volného místa

• Zdroj: game-debate.com (29. 7. 2020)