Plazmová řezačka, často označovaná jen jako „plazma“, je zařízení určené k dělení, tedy řezání, elektricky vodivých kovů. Na rozdíl od svářečky, která materiály spojuje, plazma slouží k jejich přesnému a rychlému řezání. Princip spočívá ve vytvoření plazmového paprsku. Uvnitř hořáku vzniká elektrický oblouk, který extrémně zahřeje stlačený vzduch nebo jiný inertní plyn. Tímto procesem se plyn mění na plazma, což je čtvrté skupenství hmoty, které je vysoce horké a elektricky vodivé. Tento proud plazmatu, hnaný vysokou rychlostí z trysky hořáku, je schopen tavit kov a zároveň ho z řezu vyfukovat pryč, čímž vzniká čistý a úzký řez. Díky tomuto principu lze řezat všechny vodivé materiály, jako je ocel, nerezová ocel, hliník, měď nebo mosaz. K provozu je kromě elektrické energie zapotřebí také zdroj stlačeného vzduchu, obvykle kompresor. Součástí hořáku jsou spotřební díly, jako jsou elektrody a trysky, které se časem opotřebovávají a je nutné je měnit pro zachování kvality řezu.
