Výběr rybářského prutu není jednoduchá záležitost. Správně zvolená udice vám dopomůže k úspěšnému lovu, ta nesprávně vybraná ale může vše zkazit. Na trhu přitom existuje několik druhů prutů a v potaz je nutné brát mnoho parametrů. Tento průvodce vám s úskalími a zákoutími výběru rybářského prutu pomůže.
Kaprové pruty patří k základnímu rybářskému vybavení českých rybářů. Jak napovídá sám název, slouží k lovu kaprů. Vhodné jsou ale i pro lov jiných ryb, jako je např. cejn, amur apod. Jsou odolné a pevné a hodí se i pro lov těžších ryb.
Pruty na kapry můžeme rozdělit do tří kategorií, a to na tzv. surfové pruty, klasické dělené, určené na kapry a tzv. spodové pruty. Čím se liší?
Jak se zmiňujeme výše, doporučujeme prostorná očka. Jedině ta zaručí, že vlasec bude mít dost místa k procházení a nebude vznikat zbytečné tření, a tím pádem jeho zpomalování. Některé pruty u oček sázejí také na tvar, proto se můžeme setkat např. i s trojúhelníkovými očky.
Nejdůležitější je pohodlí, prut se musí dobře a pevně držet. Ideální jsou rukojeti spíše delší, a to zejména u surfových prutů, s nimiž se nahazuje do velké dálky.
Sedlo je místo, kam se upevňuje naviják. Je proto vhodné se poohlédnout spíše po kovových než plastových, která jsou sice levnější, ale hrozí větší riziko jejich prasknutí.
Hlavní požadavek na sumcové pruty je odolnost. Sumec je velký a těžký predátor, který je schopen vyvinout obrovskou sílu. Udice tudíž musí něco vydržet. Sumcové pruty jsou pevné, odolné a pružné a poradí si i s rybami o hmotnosti 100 kg. Důležitým parametrem při výběru sumcového prutu je také jeho délka. Kratší udice se hodí při lovu z loďky, delší naopak ze břehu. Sumcové pruty mají vrhací zátěž v rozmezí 100 až 1 000 gramů.
Pro lov sumců ze břehu doporučujeme prut o délce 2,7–3,3 metru, do člunu pak nanejvýš 2,5 metru. Výhodou loďky je, že si můžete zajet, kam potřebujete. Berte ale v potaz, že na lodi je obvykle málo místa a s delším prutem by se tam hůře manipulovalo.
Lov tzv. na feeder, tedy pomocí krmítka, je poměrně novou technikou, avšak u rybářů si velmi rychle získal oblibu. Feederové pruty se vyznačují svojí lehkostí a rychlostí. Lov na feeder je pak plný pohybu a akce. Možná právě proto si získává i spoustu mladých rybářů.
Lov na tzv. feeder spočívá v lovu na prut s jemnou špičkou, která nám signalizuje záběr. Součástí feederové montáže bývá krmítko (feeder). Špičky prutů jsou výměnné, mají totiž odlišnou tvrdost a v každé situaci se může hodit jiná špička. Tvrdost se udává v uncích, které jsou ve specifikaci jednotlivých špiček udávány zkratkou oz. Čím nižší číslo před jednotkou oz, tím je špička měkčí. V praxi můžeme tvrdost špiček ověřit jednoduchým testem: Špičky, které chceme porovnat, uchopíme mezi posledním a předposledním očkem. Ta, která se vlastní vahou ohne nejvíce, je nejměkčí.
Důležitou vlastností prutu na feeder je tzv. akce prutu. Označuje ohyb prutu při zdolávání. Rozděluje se do tří skupin:
Počet oček je specifikem feederových prutů. Ten bývá obecně vzato vyšší a pohybuje se v rozmezí od devíti do čtrnácti. Platí přitom, že s větším počtem oček je akce prutu (viz výše) plynulejší.
Důležitým parametrem je hmotnost. Lov na feeder je totiž plný pohybu (nahazování, přitahování prázdného krmítka i samotný boj s rybou). Pokud jde o délku, 3,6 metru bývá považováno za univerzální. Kratší využijete v místech, kde je méně prostoru (třeba v zarostlých jezírkách, u břehu či v malých říčkách), delší naopak na větších plochách.
Přívlačové pruty, často označované také jako vláčecí pruty, se používají na lov dravých ryb pomocí vláčení umělé nástrahy. Jejich výběr se do značné míry odvíjí od druhu lovené ryby. Na přívlač jsou nejvhodnější dvojdílné nebo trojdílné pruty, nikoli však už teleskopické.
Pruty se dělí na několik kategoríí:
Obvyklá délka je 180 až 260 cm a špička je velmi ohebná. Základem těchto prutů bývá grafit. Očka bývají velká, nejčastěji se používají lehká.
Tyto pruty vyžadují o něco větší odolnost a také silnější vlasce (0,18 až 0,20 mm).
Opět hledejte o něco odolnější prut. Co se týče sladkovodního rybaření, právě s tímto prutem možná budete chytat ty největší kousky.
Pruty pro těžkou přívlač jsou skutečně odolné, nebývá už problémem je používat i při mořském rybolovu. Předností je velmi odolné šroubení pro připojení navijáku, očka by měla být co nejdůkladnější a vybavená oděruvzdornou vložkou.
Pruty na plavanou neboli plaváčkové pruty se používají na lov menších a středně velkých ryb. Lov na plavanou přitom patří k jednoduchým a velmi oblíbeným způsobům rybolovu. Tyto pruty jsou určeny k lovu se splávkem, pomocí kterého si regulujete, jak hluboko bude nástraha umístěna.
Pruty na plavanou se dají rozdělit do čtyř kategorií:
Jsou nejjednodušší. Jsou teleskopické a nemají naviják. Délka je obvykle od tří do osmi metrů a jejich jednotlivé díly se zasouvají do sebe. Vlasec je uchycen na špičce prutu.
Taktéž nemají naviják, ale bývají výrazně delší. Klidně až 13 metrů. Při samotném lovu pak prut postupně od zadní části zkracujeme (tj. odebíráme jednotlivé díly), až nám zůstane jen díl poslední, na němž je navázán vlasec.
Bývají kratší, kolem čtyř metrů, a poznáme je podle většího množství oček. Některé jich mají až 20. K dispozici jsou v mnoha různých gramážích, které se volí podle typu lovené ryby.
Tento název označuje dlouhé teleskopické pruty na plavanou. Nejčastěji se objeví v délkách od 4 do 8 metrů. Hodí se na plavanou na řece, kde je potřeba pracovat s delším návazcem. Ve vyšších gramážích je tento typ vhodný i jako prut na dravce.
Mořský rybolov má svá specifika. Tím podstatným je, že ne tak často budete lovit ze břehu. Častější je ale lov z lodě a v takovou chvíli se bude hodit prut, který je robustní. Proč? Zejména kvůli větší zátěži, která na něj bude kladena. Potřebujete se totiž s návnadou dostat do větších hloubek. Používají se pletené šňůry s minimální průtažností. Ty jsou však o něco silnější, mořské pruty proto mají očka s větším průměrem. Koncová očka bývají často nahrazena kladkou s ložiskem. Důležitou vlastností bývá i antikorozní úprava, která prut chrání proti působení slaného vzduchu a vody.
Výbava bývá často dodávána přímo s pruty. Hodí se zejména:
Cestovní pruty by měly být co nejlehčí a nejskladnější. To znamená lehké a odolné materiály. Zároveň je žádoucí jejich snadná rozložitelnost, rozebrání a opětovné složení. Je dobré, aby skládání bylo co nejrychlejší a zároveň aby nemělo vliv na pružnost a odolnost prutu samotného.
Teleskopické pruty jsou relativně levné, velmi lehké a skladné. Naopak u dělených prutů může délka dosáhnout klidně čtyř metrů. Vynikají však ohebností a silou, takže pokud to s rybařením myslíte skutečně vážně, měl by být dělený prut vaší volbou. K dispozici jsou pruty se dvěma díly, na trhu ale najdeme i pruty čtyřdílné. Liší se také počtem náhradních špiček, které výrobci ke svým prutům dodávají. Kombinaci počtu dílů a k nim dodávaných náhradních špiček najdeme v označení např. 2+2 nebo 3+2 atd.
Pod pojmem akce prutu se skrývá kombinace vlastností prutu, jako je jeho ohebnost, pružnost a síla. Je vyjádřena jako délka a velikost odchýlení (ohnutí) prutu od jeho osy. To vzniká při největším přípustném zatížení prutu. Způsob ohýbání rozděluje akci prutu na:
Tyto veličiny zjednodušeně řečeno udávají, kolik prut bezpečně unese. Nejčastěji bývá zátěž udávána v gramech (u prutů přívlačových) nebo v librách (časté zejména u kaprových prutů). Hodnota, kterou v popisu prutu najdeme, udává tzv. testovací křivku. To je zátěž, jež je nutná k prohnutí prutu v celé jeho délce. Pokud jde o převod mezi librami a gramy, obecně platí, že 1 libra se rovná cca 30 g.
Krmítko, které se používá při feederovém lovu. Nástrahy je pro rybu hodně, nechá se jí snadno přilákat, proto je i tento moderní způsob rybolovu tak efektivní.
Poslední část udice, upevňuje se na konec vlasce. Návazec má být nenápadný a zároveň odolný v tahu.
Akční technika rybolovu, která se používá při chytání dravých ryb. Rybář umělou nástrahu vede tak, aby napodobovala pohyb živočicha, který je pro danou rybu běžnou potravou.
Slovník pojmů