Veslovací trenažéry jsou posilovací stroje kombinující aerobní a silový trénink. Jsou skvělé pro nabírání svalové hmoty i kondiční cvičení. Zapojují všechny hlavní svalové skupiny včetně žádaného zpevnění břišních a zádových svalů, díky čemuž je vhodné jako prevence problémů s páteří a držením těla.
Typicky čas, rychlost, vzdálenost, množství spálených kalorií a tepovou frekvenci. U některých si můžete nastavit vlastní cílové hodnoty nebo zazávodit s počítačem.
Začátečníci někdy dělají chybu v tom, že si zvolí příliš vysokou zátěž a madlo přitahují převážně s využitím paží bez většího zapojení nohou. Zapojte nejprve nohy, poté trup a následně paže. Nepřehánějte to také s rychlostí pohybů, jinak byste mohli pociťovat zvýšenou bolest svalů.
Pokud chcete účinně začít spalovat přebytečný tuk, veslujte alespoň po dobu 30 minut s tepovou frekvencí zhruba na úrovni 65 až 75 % svého maxima.
Přibližnou hodnotu své maximální tepové frekvence získáte jednoduchým vzorečkem 220 (u žen 230) - váš věk. 35letý muž by tedy měl mít maximální tepovou frekvenci přibližně 185.
Přesnější hodnotu své max. tepové frekvence získáte následujícím výpočtem:
Kvalita pojezdu veslovacího trenažéru je parametr, který bychom neměli úplně podcenit. Závisí na něm totiž jak životnost stroje, tak tichý chod při samotném cvičení. Na výběr máte ze dvou variant. Levnější plastový bez ložisek se rychle opotřebovává, avšak pro domácí použití může postačit. Ti, co to s posilováním myslí dlouhodobě vážně, by však měli raději zvolit pojezd s ložisky. Je tišší a déle vydrží.
Na trhu je spousta veslovacích trenažérů z různých materiálů a s různou výbavou. Dle rámu se například mohou lišit nosností (běžně do 150 kg). Existují také dva různé způsoby ovládání zátěže, a to manuální a dražší elektronický. Vyspělejší stroje též umožňují například měření tepové frekvence nebo automatické programy, které samy upravují zátěž podle zvoleného profilu trati. K dostání jsou rovněž veslařské trenažéry se sklápěcím systémem pro úsporu místa a s možností transportu na kolečkách.
Část konstrukce veslařského trenažéru, na němž se pohybuje celá vaše váha. Pojezd ovlivňuje životnost i hlučnost chodu celého trenažéru. Levnější zařízení mají plastový pojezd bez ložisek, dražší disponují pojezdem s ložisky.
V aerobní zóně se nacházíte v případě, kdy je příjem a výdej kyslíku rovnoměrný. Nezadýcháváte se a jste schopní i při výkonu souvisle mluvit. V momentě kdy začnete překonávat sami sebe, přecházíte přes anaerobní práh (hranice) do anaerobní zóny. Zátěž vysoké intenzity způsobí, že opustíte svou komfortní zónu. Je to například při sprintu, běhu do kopce nebo cvičení v posilovně. Vzniká kyslíkový dluh ve svalech, zadýcháváte se a bez důkladného protažení hrozí namožení svalových partií.
Systém zátěže
Právě systém zátěže je nejdůležitějším parametrem při výběru veslovacího trenažéru. Je třeba si dobře promyslet, zda je systém vhodný právě pro vás. Například ženy budou spíše hledat takové systémy, které jim umožní cvičit aerobně při nižších intenzitách tréninku. Jinak se zase bude rozhodovat muž, který chce nabrat svalovou hmotu.
Nejrozšířenějším systémem pro domácí cvičení je magnetická brzda. Umožňuje navolit požadovanou zátěž a má tichý chod a dlouhou životnost. Alternativou je pak systém tlumiče s otočnou koncovkou, který rovněž umožňuje měnění zátěže, ale jeho životnost je ve srovnání s přecházejícím kratší.
Na trhu existují levnější stroje s pevným tlumičem. Ty však přes cenovou výhodnost nejsou vhodné pro začátečníky, jelikož neumožňují nastavení menších zátěží. Systém s ventilátorem regulující odpor přívodem vzduchu se pak také řadí mezi levnější.
Nejpokročilejším systémem, který používají i profesionální sportovci, je indukční brzda. Ta umožňuje širokou škálu nastavení obtížnosti a její výhodou je i vysoká přesnost měření.
Mezi nepříliš populární pak patří trenažery s vodním médiem, které fungují na principu točících se lopatek a omezovací klapky, jež reguluje zátěž. Nevýhodou je hlučnost a potřeba pravidelného používání chlorových tablet.