Při výběru chytrého telefonu představuje operační systém (OS) mnohdy jeden z nejdůležitějších parametrů. Až po něm následuje výbava, funkce nebo třeba design. Tento článek přináší základní informace o jednotlivých operačních systémech a jejich silných a slabých stránkách, které vám usnadní rozhodování.
Operační systém Android, vyvíjený společností Google, je nejrozšířenější platformou na mobilních zařízeních, ať už se jedná o telefony nebo tablety. Setkat se s ním můžeme na široké škále mobilů, počínaje těmi nejlevnějšími a konče prémiovými modely.
OS Android je otevřený operační systém a má prakticky neomezené možnosti přizpůsobení – některé úpravy lze provést pomocí základního nastavení, většina modifikací je pak stažitelná v obchodu s aplikacemi Google Play.
Snadno se dá upravit nejen grafické rozhraní (např. podoba ikon, nastavení nebo i tematické motivy celého rozhraní), ale i způsob ovládání telefonu jako dotyková gesta, ovládací softwarová tlačítka atd.
Otevřenost systému má ale i stinnou stránku v podobě vyšší náchylnosti k napadení nejrůznějším škodlivým softwarem. Je proto vhodné využívat antivir a být obezřetný při surfování na webu nebo instalaci aplikací od neznámých vydavatelů.
Na operačním systému Android běží například tyto telefony:
Obavy z nedostatku digitálního obsahu jsou v případě Androidu liché. Online služba Google Play Store v současné době nabízí přibližně 3,48 milionu aplikací a her (stav k prvnímu čtvrtletí 2021). Mnohé jsou navíc ke stažení zdarma.
Častým nešvarem některých výrobců telefonů je ale předinstalace spousty aplikací svých nástaveb. Takové aplikace nemusí být vždy špatné, někdy i vylepšují funkčnost samotného Androidu. Na druhé straně mnohdy dublují ty od Googlu nebo se jedná o komerční aplikace a hry – tomuto se říká tzv. „bloatware“, tedy nadbytečné aplikace. Většina výrobců ale předinstalovává převážně užitečné aplikace a často je možné je i odinstalovat.
Jednu z klíčových rolí v Androidu hraje integrace služeb Google, tedy Gmailu, cloudového úložiště Google Drive, prohlížeče Chrome, nebo Google Maps a dalších. Pokud jste jejich uživatelem, jistě vás potěší fakt, že ve všech telefonech s OS Android jsou předinstalované.
V poslední době se však vyskytnul problém s čínskou společností Huawei. Kvůli obchodním sankcím totiž nemůže využívat služeb Google, a proto nabízí Android v tzv. open-source formě – bez podpory aplikací a propojení s Googlem. Obchod Google Play, Gmail, apod. proto nahrazují vlastním rozhraním Huawei Mobile Services s vlastními aplikacemi.
Operační systém iOS najdeme jen na iPhonech. Je velmi dobře vyladěný a zaměřuje se na uživatelský zážitek a jednoduchost. Sází i na design a také bezproblémovou spolupráci s ostatními produkty značky Apple. Ovládání iOS je tedy velmi příjemné, jednoduché a intuitivní.
iOS je uzavřený operační systém, což oproti otevřenému Androidu znamená větší potenciální bezpečí. Zároveň ale uživateli umožňuje méně výrazných úprav vzhledu nebo funkčnosti systému. Nastavit lze mnohé, ale oproti Anroidu nejde na iOS například změnit barevné téma celého systému, ovládací gesta apod.
Na operačním systému iOS běží například tyto telefony:
Obchod s aplikacemi AppStore umožňuje stejně jako u Androidu instalaci nejrůznějších aplikací či her. Jejich nabídka je zhruba stejná – na AppStore jich je k dispozici přibližně 2 miliony.
Také iOS je úzce provázán s dalšími službami typickými pro platformu Apple. Nabízí například iMessage pro zprávy, FaceTime pro videohovory, iCloud pro data a synchronizaci obsahu telefonu včetně kalendáře, připomínek, poznámek a podobně.
Co do rozdílů operačních systémů se můžeme zaměřit na tyto hlavní body:
Je známo, že v rozhraní Android si můžete přizpůsobit doslova cokoliv. Od pozadí plochy, přes ikonky aplikací až k upravování samotného rozhraní nebo dokonce celých aplikací. Cokoliv si v rámci přizpůsobení Androidu představíte, jde pravděpodobně uskutečnit. Operační systém iOS má možnosti přizpůsobení rovněž široké, Android je v tomto ale ještě o něco dál.
Obecně se má za to, že telefony s iOS fungují rychleji a plynuleji. Jedním z důvodů je, že se iOS ladí přímo na míru telefonům Apple, a tak se po softwarové stránce setkáte s minimem problémů.
Na rychlost vývoje se můžete dívat ze dvou perspektiv.
Pokud vás zajímá, jak rychle dostanete aktualizaci systému, jasně vyhrává Apple. Na iPhonech nejnovější verze iOS dostanete vždy ve stejnou chvíli, kdy ji Apple oficiálně vypustí na veřejnost. U Androidu si pak počkáte i několik měsíců, u starších zařízení se čekání může protáhnout až na rok a u levnějších modelů se nové verze operačního systému nedočkáte vůbec. Zde často chodí jen bezpečnostní záplaty.
Kdybychom se ale bavili o vývoji nových funkcí, pravděpodobně vyhraje Android. Google se často inspiruje funkcemi jiných výrobců telefonů a jejich nástaveb a s odstupem je zavádí do čistého Androidu.
Obě rozhraní se podobají ve funkcích. Samozřejmě z každého telefonu můžete volat, psát zprávy, brouzdat na internetu, a ve většině případů jsou si podobné i jednotlivé aplikace. Mnoho podobností byste našli i v rozhraní – jak Android, tak iOS nabízí nějakou formu notifikací a přehledu o funkcích telefonu. U obou operačních systémů také můžete jednotlivým aplikacím udělovat bezpečnostní oprávnění, díky čemuž má uživatel přehled, které aplikace co využívají.
Dost podobné je, zejména v poslední době, i ovládání. Google totiž už i do svého systému Android přivedl možnost ovládání gesty, která jsou velmi podobná těm na telefonech iPhone.
Pokud plánujete přejít na jeden nebo druhý operační systém, v rozhraní se nejspíš neztratíte. Přesun dat a aplikací je pak trochu složitější, hlavně z iOS na Android. Přechodem z Androidu na iOS vás provede oficiální aplikace Přechod na iOS, přesun na druhou stranu musíte provést přes Google Drive. Na cloudovou aplikaci od Googlu zálohujete všechna svá data a ta se poté synchronizují s novým Androidem.
Zde na plné čáře vede iOS. Důvodem je, že telefonů Android je velká spousta a udržovat aktualizace systému pro nejnovější vlajkové lodě a zároveň pro čtyři roky staré telefony nižší třídy je složité a výrobcům se to nevyplatí. Zařízení Android proto zpravidla dostávají aktualizace systému zhruba 2 roky od vydání, bezpečnostní záplaty pak až 3 roky. To se ale netýká levných modelů, které dostávají jen bezpečnostní aktualizace a svůj život ukončí se stejnou verzí operačního systému, s jakou jej začaly.
Apple svá zařízení podporuje déle. Od roku 2020 totiž posílá své softwarové novinky i na 6 let staré iPhony. Nejnovější iOS 15 tak například funguje i na iPhonu SE z roku 2016 a dokonce i na iPhonu 6S z roku 2015.
POZOR: při instalaci aplikací z jiných zdrojů buďte velmi obezřetní. Nikdo vám nezaručí, že jsou bezpečné.
Máte-li telefon s Androidem, instalace externích aplikací není žádná věda. Stačí stáhnout soubor .apk a ten pak rovnou spustí instalaci aplikace. Ve výchozím nastavení je sice možnost instalace z neověřených zdrojů zakázána, k povolení však stačí jen přepnout jednu možnost v nastavení.
Telefony Apple jsou v tomto ohledu uzavřenější a dbají na maximální bezpečnost. Standardně aplikace z externích strojů instalovat nelze. Samozřejmě ale, jako vždy, lidé našli způsob, jak zákaz obejít. Odpovědí je jailbreak. Za pomocí speciálního programu se dá dostat až na nejnižší vrstvy iOS a obejít tak základní ochranné prvky. Jailbreak je legální a často také velmi užitečný. V případě softwarových poruch se však může stát, že vám nebude uznána reklamace.
Oboje má svá pro a proti. Zařízení s čistým Androidem ve valné většině případů budou fungovat plynuleji. To pocítíte zejména u levnějších smartphonů. Telefony zařazené v programu Android One navíc dostávají prioritní aktualizace, a tak, když se dozvíte o nejnovější aktualizaci systému Android, víte, že budete mezi prvními, co ji dostanou.
Na straně druhé, nástavby mnohdy rozšiřují funkčnost telefonu, dávají jeho rozhraní nový vzhled a jsou odladěny pro telefony daného výrobce. Problém nastává při vydávání aktualizací. Výrobce totiž na aktualizaci nástavby může začít pracovat až po vydání nové verze Android, a tak na ni můžete čekat i několik měsíců.
