• Autor: Ondřej Zeman
Okamžik, na který komunita okolo strategické série Total War: Warhammer tak dlouho čekala, je konečně tady. Herní svět byl spojen do gigantického celku a hráči se v rámci tažení Immortal Empires mají možnost pustit do jeho získávání. Jak to jde za staré rasy, jakým způsobem prospívají kousky z druhého dílu a mnohem více najdete v našich dojmech z hraní.
zdroj: Creative Assembly
Své první tažení v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires jsem absolvoval ve Starém světě. Tahle část herního vesmíru byla vždy hodně divokým místem. Díky příchodu hráčů ze základního tažení Total War: Warhammer 3 a odchodu některých starých tváří však nyní představuje explozivní mix, u nějž nikdy nevíte, co v následujících kolech udělá. První tažení za Trpaslíky kupříkladu probíhalo relativně klidně. Jeden z největších problémistů, orčí náčelník Grimgor Ironhide, byl totiž přesunut mimo své klasické působiště, čímž proti mému národu zůstalo jen slabé společenství zelených kůží a skavenů. Jejich eliminace však nebyla příliš náročná, přestože skřeti občas vyvolali Waagh, což je prakticky jejich forma křížového tažení.
zdroj: vlastní
Trpasličí říše se dočkala řady pozitivních změn, které z ní dělají konkurenceschopnou frakci.
Asi do sedmdesátého tahu jsem se potýkal pouze s klasickými nepřáteli. Změna přišla až později, když se na scéně objevil démonický lord Skarbrand zastupující zájmy boha Khorna. Střet s novým nepřítelem byl pro mé trpasličí impérium zkouškou, kterou jsem málem neustál, protože jednotky, s nimiž přitáhl, představovaly slušný oříšek. Trpasličí artilerii nakonec ale neodolal ani tento démon. Druhým zásadním momentem mého tažení se stala expanze ogrů. Nenažraná monstra nejprve slupla Hraniční knížata, načež se začala roztahovat v mém sousedství. Bylo pouze otázkou času, než se podívají na návštěvu i do mých trpasličích držav. Nakonec k tomu došlo a bylo to velmi nepříjemné, naštěstí trpaslík může díky novým mechanikám relativně rychle naverbovat monstra kosící zabíječe.
Další etapa mého tažení se zaměřila na boj s Chaosem. Tedy jeho nedémonickými posluhovači. Konec světa totiž v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires nepřichází. Archaon je stejně jako zbytek démonických sluhů aktivním účastníkem velké hry o ovládnutí světa. V jejím rámci buduje impérium zla, které minimálně na malé fousáče hodně tlačí z východu, kde se mu daří relativně slušně expandovat. Celkově je tažení za staré národy o něco náročnější než v minulosti, protože přichází o hranice, které pro ně v minulosti představovaly jistou formu ochrany proti útokům ze stran, čemuž je aktuálně nutné stabilně čelit. Hraní za všechny rasy z Total War: Warhammer je slušné, balance rozhodně problém není. Navíc se jim podařilo odklonit od stupidních kombinací armád, což je super.
Total War: Warhammer 3 - Immortal Empires Tomb Kings Dwarfs
zdroj: vlastní
Trpaslíci startují svůj boj tak, že likvidují skřetí a skavení hrozbu. Vcelku klasický začátek. Nemají však tolik prostoru o nějž se dá opřít.
Druhé tažení v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires jsem si dal za Vampire Coast. Sice se nejedná o základní frakci Total War: Warhammer 2, avšak i přesto většina jejich postav sídlí právě v Lustrii a částech patřících do sféry druhého dílu známé série, díky čemuž představovala ideální volbu. Hned po spuštění kotvy jsem si všiml, že džungle je krysami zamořena více než kdy dříve. Naštěstí se s nimi dalo bezproblémově jednat, takže jsem mohl svou pozornost rychle upřít na ještěry. Ti patří mezi původní obyvatelstvo, není tu ovšem nouze o nováčky, kteří jsou schopni dělat celkem slušné potíže. Hlavní hrozbou se pro mé voje stala Bretonie, jež s jízdou dokázala napáchat v řadách mých plavčíků slušnou paseku.
Když jsem jim ale ukázal sílu střelného prachu, bylo nakonec i rytířstvo nuceno ustoupit. Následovala má expanze po Lustrii, která byla kvůli absenci opravdu silných hráčů až překvapivě jednoduchá. Velmi rychle jsem proto započal třetí tažení za Tomb Kings, abych plně spatřil, jak se změnila rovnováha sil v Southlands. Velká rošáda se této destinace na východě moc nedotkla, hůře na tom však byl jih, kde se objevil silný zástupce Říše, čímž se přežití pro některé frakce stalo krátkodobou záležitostí.
zdroj: vlastní
Při hraní za Kataj je zabezpečení hranic jednoduché. Stačí zajistit pouze jednu část načež se lze vydat prakticky kamkoliv.
Musím říct, že za Tomb Kings i frakci Vampire Coast jsem prožíval mnohem méně stresový zážitek než za trpaslíky, protože jejich původní životní prostor neprošel až tak extrémní změnou jako Starý svět. Ten se jakožto středobod všeho stal po spojení trojice her hodně velkou divočinou jak pro nováčky, tak i pro staré rasy. Zatímco tato část mapy se transformovala v divoký západ světa Warhammeru, tak kus, v němž se odehrával Total War: Warhammer 3, je nyní místem klidu a míru. Jak je to možné? Především jej opustila řada zásadních hráčů, kteří aktuálně realizují své plány jinde. Druhým důvodem je fakt, že nedošlo k přidání opravdu tvrdých frakcí, díky čemuž má Kislev, Kataj a další kousky startující na severu daleko více prostoru pro expanzi.
Za sebe mám v případě frakcí z Total War: Warhammer 3 stále trošku problém s kompozicí armád. Zatímco staré národy, a i ty z druhého dílu mají celkem zajímavé sestavy, které reálně v boji fungují bez toho, že by byly postaveny primárně na automatickém výpočtu bitvy, ty z trojky sází pouze na tento prvek. To vede k tomu, že opět vyrážejí do boje s armádami sestavenými pouze z lučištníků a jinými nesmysly, které nemají v bitvě sebemenší šanci na úspěch. Ne, že by mi to vyloženě vadilo, ale rád bych absolvoval zajímavé střety, nikoliv zbytečné masakry bezhlavě utíkajících střelců.
Total War: Warhammer 3 - Immortal Empires Tomb Kings
zdroj: vlastní
Hraní za Tomb Kings je v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires relativně jednoduché. Jejich armády jsou totiž nekonečné.
Chaos, nebo lépe řečeno Válečníci Chaosu jako takoví prošli natolik výraznou změnou, že jsem se jim rozhodl věnovat samostatnou kapitolu. Tahle frakce je tu už od prvního dílu. A již v té době stála za nic. Velká transformace nenastala ani s příchodem druhé a třetí kapitoly Total War: Warhammer. Reálnou změnu přináší až Immortal Empires a s ním spojené DLC Champions of Chaos Lords Pack. Mění totiž Válečníky Chaosu na normální frakci, tedy minimálně na první pohled. Stále je to uskupení orientované primárně na divokou expanzi a boj, jenže tentokrát už nefunguje pouze na principu valícího se gigantu ničícího vše, co mu stojí v cestě.
Nyní je jeho prioritou sjednocení severských klanů. Ano, čtete správně. Prim při jeho tažení hraje snaha oživit jednotlivé frakce, čímž se z nich automaticky stanou vaši vazalové. Každý nový klan pro vás představuje dalšího spojence při expanzivní kampani, jež má za cíl změnit svět k obrazu temných bohů. Opravdu osídlovat můžete pouze velké metropole se specifickým symbolem, když je zaberete, tak automaticky získáte vliv nad kmenem, který je s nimi svázán. Mechanika je to zajímavá a hodně pomáhá celkovému postupu expanze. AI by jen mohla reagovat o něco rychleji a více pracovat s jednotkami, které má po ruce.
zdroj: vlastní
Archaon je konečně sjednotitelem, na kterého Chaos tak dlouho čekal.
Sjednocování není jediným prvkem, které Champions of Chaos Lords Pack do Total War: Warhammer 3 přináší. Dalším aspektem je možnost aktivně vylepšovat armádu, kterou máte k dispozici. Jednotky totiž mají možnost projít vývojem a následně se transformovat do silnějšího typu válečníka, jenž v potravním žebříčku stojí nad nimi. Je zde dokonce příležitost udělat z nich nemyslícího zplozence, to si však žádný z bojovníků nepřeje. Snem každého je naopak stát se démonickým princem, což minimálně velitelům lze splnit skrze mechaniku duší, která funguje na principu investování duší získaných v boji do aktivních bonusů a trvalých vylepšení náležících k jednomu ze čtyř bohů chaosu.
Základní formát bitev v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires funguje velmi dobře. AI je na bojištích schopná pracovat s rozložením jednotek a útoky na křídla. Není to tím pádem pouze o tom držet si střed, ale hlídat všechny části bitevní linie. Občas dokáže být překvapivě agresivní, takže je schopná překvapit ty, co podcení její dovednosti. V rámci kompozic armád mají problém primárně vojska třetího dílu, ostatní staví relativně funkční celky, které mají na bitevním poli výdrž a obstojí proti stejně silným, nebo dokonce silnějším sestavám.
Total War: Warhammer 3 - Immortal Empires Archaon
zdroj: vlastní
Chaos je tvrdým protivníkem pro všechny frakce. Přítomnost vylepšování jednotek z něj dělá smrtící frakci.
I se špatnou kompozicí dokáže však AI určitým způsobem pracovat. Vyložené problémy má však během obléhacích bitev, a to jak v roli obránce, tak i útočníka. Zatímco v minulosti před ní stál jednoduchý koncept měst, které bylo třeba zdolat, nyní se pere s propracovanějšími opevněními, u nichž se je schopná nejednou zaseknout v určitých bodech. A když říkám zaseknout, myslím to tím stylem, že vytvoří obrovský houf, jenž je následně snadné ostřelovat katapulty, nebo věžemi, které se dají v obléhaných sídlech stavět. Nestává se to samozřejmě u všech pevností, občas ale lze vidět dosti bizarní situace. Komplet je však v betě, což představuje jistou omluvu. Počítám, že do vydání plné verze dojde k razantnímu vyladění.
Sérii Total War: Warhammer sleduji fakticky od začátku její cesty a už na jejím počátku jsem si stejně jako většina fanoušků přál vidět svět Warhammer Fantasy pracovaný jako celek na strategické mapě. Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires toto přání většiny fandů fantasy relativně slušně realizuje. V opravdu rozsáhlém prostoru tu spolu soupeří všechny rasy, kterými je toto univerzum význačné. Většinou se tažení ubírá směrem spojení národů do jasně určených aliancí, které následně vedou vyvražďovací válku s minimálním prostorem pro diplomacii.
zdroj: vlastní
Změna se dotkla všech. Za některé je díky tomu start mnohem náročnější než v minulosti.
Celkově mi za většinu frakcí přišlo, že diplomacie hraje v Total War: Warhammer 3 – Immortal Empires až druhé housle, a jak už to tak bývá, jednání často nereflektují realitu, v níž se AI nachází. Klasická je situace, kdy se umělá inteligence vzpírá, přestože má pouze jediné město, ale s tím si tvůrci jistě poradí. Kompozice armád je tentokrát lepší než dříve, problém mají pouze druhy z posledního dílu, jimž smysl pro povinnost velí formovat nesmyslná vojska. Finálním problémem jsou občas bitvy o města ve Starém světě, v nichž si nepřátelská vojska občas neví rady a prostě jen přicházejí zemřít. Pokud ale nahlížím na Total War: Warhammer 3 – Immortal jakožto na celek, je to super záležitost, která potřebuje pro úspěch už jen řádné vyladění.
Tyto dojmy z hraní byly napsány pro PC verzi hry.
• Zdroje: Vlastní
Ondřej Zeman
My name is Ondřej Zeman. I've been playing video games since I was a kid, and over the past few years, my hobby has become a professional reality. Now, I write several dozens of video game reviews. I mostly play strategy games, turn-based RPGs, and quality FPS.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
| Procesor | Intel i3 | Ryzen 3 series | Intel i5 | Ryzen 5 series |
| Grafická karta | Nvidia GTX 900 | AMD RX 400 series | Nvidia GeForce GTX 1660 Ti | AMD RX 5600-XT |
| DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
| Operační paměť | 6 GB | 8 GB |
| Pevný disk | 120 GB | 120 GB |
• Zdroj: Steam (20. 1. 2022)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |
