• Autor: Jiří Fait
Zapomeňte na rytíře, kouzla a Krysáky z Vermintide a chopte se „laspušek“, řetězových mečů a těžkých bolterů v temném univerzu Warhammer 40,000. Studio Fatshark nám totiž opět servíruje kooperační masakr, ve kterém své nepřátelé kolem sebe rozrážíte stejně snadno, jako zarputilý důchodce v Kauflandu, a můžeme konstatovat, že je to opět zábavné. Ale stačí to? „Stačí být pouze zábavný v trochu jiném prostředí?“, zeptali by se někteří škarohlídi. Na tuto otázku se vám budeme snažit nyní odpovědět v naší recenzi.
zdroj: Fatshark
Pro začátek by se slušelo uvést vás do děje hry Darktide: Ocitáme se ve 41. miléniu, kde existuje pouze válka, jak by se nás snažili přesvědčit agenti lidského impéria. Miliardy obyvatel různých hvězdných soustav současně zanikají během jednoho solárního dne kvůli rozmaru velkých vůdců, bohů chaosu nebo prostě jen proto, že jejich existence je považována za kacířství a je třeba je očistit. Rozum jde ve Warhammer 40,000 stranou, pochopení zde neexistuje a soucit je považován za slabost.
Zde přicházíte na scénu vy, odsouzenec na palubě trestanecké bárky Tancred Bastion, kterou napadnou přisluhovači hnijícího boha Nurgleho. Shodou okolností se vám povede dostat se ven, přitom zachráníte Explicatora Zolu (což je hezké pojmenování pro rozvědčíka a mučitele) a nakonec uniknete na jinou vesmírnou loď zvanou Mourningstar. Odměnou za pomoc Zole je v podstatě vaše svoboda, za kterou platíte v podobě službě lidské Inkvizici, jež loď Mourningstar kontroluje a pro kterou nyní budete plnit téměř sebevražedné mise. Celkovým úkolem je postupně pronikat do jistého města zvaného Tertium a zjistit, jak velký dosah zde má Nurgleho kult a co s tím můžete udělat.
zdroj: vlastní
Do této lokace se budete vracet po každé misi. Oproti hubu ve Vermintide působí loď Mourningstar o něco živěji.
Bohužel samotný cíl se dovíme až později, ve velkém a doposud neexistujícím grand-finále, jelikož úvodní části příběhu jsou v podstatě o získávání si přízně a důvěry posádky a Inkvizice. Úryvky děje jsou prezentovány v podstatě jen pomocí náhodných rozhovorů hráčských charakterů během mise a také krátkými cutscénami, jež se vám budou přehrávat, jakmile dosáhnete určitých úrovních při vývoji postavy. Po té maximální třicáté vás čeká akorát pomyslné poplácaní po ramenou a slib, že „teď vás inkvizice bude využívat ještě více, než kdy jindy“ a tím to hasne – Vermintide 2 od stejného studia měl od začátku alespoň finální misi, která vaše dobrodružství jakž takž ukončila. V tomto případě nezbývá než doufat, že nebudeme muset na podobnou misi čekat příliš dlouho.
Co si budeme povídat, během zběsilé střelby a bezhlavého sekání zahnívajících přisluhovačů Nurgleho budete mít opravdu jen málo času na to, abyste při tom ještě poslouchali debatu o bytí či nebytí Ogrynů a zdali je můžeme považovat za lidi či je pro ně třeba jiného označení. Ale nakonec i o to jde – příběh sice nevypadá kdovíjak zapeklitě zajímavě a jakákoli výraznější zápletka chybí, ovšem veškerý lore, mytos a prostě fakta ohledně univerza Warhammeru 40,000 zde jsou zpracované perfektně do posledního detailu.
Tvůrci z Fatshark nás těmito střípky nabobtnalého univerza bombardují téměř na každém kroku – kultisti jsou správně chaosáčtí, bolterové pušky s vámi zamávají podobně jako s těmi, kterým nadělíte jejich výbušnou munici, řetězové meče a sekery trhají maso stejně dobře jako kovové pláty a kyborgové z Marsu, tzv. Adeptus Mechanicus, vám neustále připomínají, ať se vzdáte svých „lidských“ částí a dáte se na pravou cestu „strojového mesiáše“.
Některým hráčům tyto věci nemusí připadat kdovíjak důležité, ale pro fanoušky Warhammeru 40,000 jsou tyto podrobnosti téměř jako modla a jen to dokazuje, že Fatshark toto univerzum bere skutečně vážně a hodlají v tom do budoucna pokračovat. Takže i když může příběh nyní působit nedokončeně, vůbec se nebojím, že by Darktide ustrnul na mrtvém bodě – minimálně v lore oddělení je vše v pořádku, jaký dopad to bude mít na průběh příběhu, ukáže až čas.
Darktide naštěstí nestojí a nepadá pouze na dobrém lore zasazení. Jelikož se jedná o kooperační akční vyvražďovačku, očekává se od vás, že těch několik misí, přesněji řečeno 14, jež se ve hře momentálně nacházejí, budete plnit zas a znova, a pokud by samotný gameplay pokulhával, pravděpodobně byste u hry dlouho nevydrželi.
V tomto případě tvůrci opět nic nenechali náhodě a dali si opravdu záležet. Nejprve si zvolíte ze čtyř momentálně dostupných povolání – nabízí se tupý, ale jinak príma Ogryn, zapálený bojovník Zealot, podivínský Psyker a Veterán s prstem věčně na spoušti. Tato povolání se dále větví na prozatím jedinou možnou specializaci, takže zde s výběrem váhat nebudete a celkem záhy se pustíte do boje. Pokud jste hráli kterýkoli Vermintide, víte, co očekávat. Krysáky zde nahradili lidští zrádci a zmutovaní přisluhovači Nurgleho, ale pod švihy vašich energo kladiv a motorových mečů padají stejně snadno, jako přerostlí hlodavci.
Warhammer 40,000: Darktide navíc nabízí celou pletoru palných zbraní, jež vypadají a znějí přesně tak, jak by si to asi představoval hráč deskové verze Warhammeru. Lasguny osvětlují svými paprsky prostředí a pálí velké díry do těl mutantů, explodující munice bolterů sráží na kolena i ty největší bijce na straně chaosu a plazmové pušky z nepřátel dělají tavené sýry. Munice je zde také znatelně více než u zbraní z Vermintide, takže pokud se chcete vyhnout kontaktnímu boji, máte v Darktide příležitost. Pokud si však budete chtít zaexperimentovat s povoláním, za které momentálně hrajete, musím vám trochu zchladit nadšení.
Jak jsem již dříve naznačil, Darktide má v tuto chvíli pouze 4 specializace – Skullbreaker pro Ogryna, Sharpshooter pro Veterána, Psykinetic pro Psykera a Preacher pro Zealota. Starší Vermintide 2 měl těchto specializací při vydání hry rovnou 15, takže zde číslovka 4 působí hodně slabě. Jistě – každých pět levelů (od 10 do 30) máte k dispozici tři featy, mezi kterými můžete před misí přepínat, ale nakonec si stejně zvolíte ty, které nejvíce vyhovují vašem stylu hry a zřídkakdy mezi nimi budete měnit.
Darktide se tento nedostatek snaží dohnat alespoň v několika nových gameplay mechanikách. Tak například kromě svého základního zdraví máte ještě obnovující se štít, přes který se musí nepřátelé prokousat, aby vás mohli skutečně zranit. Na něm závisí cela řada věcí – lepší předměty, pasivní dovednosti jednotlivých povolání a některé featy. Tento štít se navíc doplňuje rychleji, pokud se držíte v blízkosti svých spolubojovníků, s čímž se vážou také pasivní aury, které má každá herní třída a které poskytují odlišné bonusy, takže je lepší svou grupu diverzifikovat a rozhodně se držet při sobě – tato takzvaná „Squad Coherency“ je jedním z hlavních přídavků v Darktidu a váš úspěch či neúspěch na ní bude hodně záležet.
A ano – klidně se do boje můžete vydat se čtyřmi Sharpshootery a dát si misi v Call of Duty stylu, ovšem přijdete o obranné aury Ogryna, nebo o zapáleného Zealota, který bojuje silněji a tvrději v závislosti na tom, jak moc je zraněn. V Darktide můžete také sprintovat na úkor staminy a z rozběhu provést skluz, se kterým se vážou některé schopnosti. Darktide do gameplaye zakomponoval „Supression“ systém – pokud začnete střílet směrem k protivníkovi, zpravidla se začnou krčit, uhýbat a aktivně vyhledávat krytí, což ale platí hlavně pro ty lidštější nepřátele – zmutovaným Ogrynům bude celkem fuk, že jste do nich zrovna nasypali celý zásobník.
zdroj: vlastní
Kromě tohoto „menšího“ grafického zaškobrtnutí jsem v tomto směru problém většinou neměl. Horší to je se stabilitou.
Zbraní je celá řada, takže i když si myslíte, že jste například na páté úrovni našli tu pravou, doporučuji vyzkoušet všechny – navíc některé zbraně mohou vypadat podobně, ale jejich chování střelby je úplně jiné. S tím se váže až fetišistický detail pro podrobnosti – každá zbraň má rozsáhlou tabulku statistik, kde vidíte jak moc (nebo málo) působí na odlišné typy nepřátel či brnění, kolik berou prvním, druhým nebo silnějším úderem, jak často mohou „cleavnout“, neboli přeseknout prvního protivníka a zasáhnout dalšího a podobně.
Zbraně a vybavení jsou zde vlastně takovými dalšími schopnostmi navíc, stejně jako ve Vermintide. Tam sice takový podrobný popis neobsahovaly, ovšem chování zbraní a jejich schopnosti měl podobné. Velkým nešvarem pro některé může být navržení úrovní – sice vypadají skutečně propracovaně a, podle mě, celkem přesně vystihují smrdutost a rozklad obřího megaměsta ve 41. miléniu, ale málokdy se z něj dostanete ven. Vše působí značně klaustrofobně… a tak nějak stejně. Všude ty samé trubky, šachty, tísnivé ubikace a přecpané katedrály plné křivolakých uliček připomínající bludiště. Několik „venkovních“ misí se zde přece jen najde a řeknu vám, že jsou jako závan čistého vzduchu, ovšem není jich mnoho.
Tvůrci si pochvalu nezaslouží ani za přidání in-game obchodu, kde si za prémiovou měnu můžete zakoupit řadu kosmetických předmětů. Některé jsou sice dostupné i za herní měnu, jak si ale dovedete představit, rozhodně ne v takové kvalitě a lesku, jako ty z cash-shopu. Místo abychom se těšili například na novou postavu (Vermintide 2 jich měl 5, Darktide 4) nebo novou specializaci, dostaneme toto.
Díky celkem drakonickým hardwarovým požadavkům si Warhammer 40,000: Darktide na plné detaily užije menší procento hráčů, ale i ti, kteří prý vlastní sestavu, jež dalece přesahuje doporučené požadavky, stále nemohou titul naplno rozjet. A pády hry do operačního systému jsou přítomné dodnes, ty si navíc užijete i několikrát za jednu herní seanci. Zde naštěstí celkem dobře funguje možnost opětovného připojení, takže většinou o svůj postup nepřijdete.
Fatshark stabilně vydává hot-fixy a slibuje větší obsahové patche – aktuálně očekávaný by měl přidat nové zbraně, možnost hrát s boty a rozšíření craftovacího systému, který je dodnes neúplný. Nicméně mám pocit, že Warhammer 40,000: Darktide by ještě tak rok ve vývoji zasloužil a možná bychom dostali alespoň podobnou porci obsahu, jakou nabízel druhý díl Vermintidu. Jednoduše je vždy špatné znamení, když tvůrci jako prioritu považují obchod, do kterého můžete sypat reálné peníze a to ještě navrch těch 40 euro, které dáte za nákup hry samotné.
Warhammer 40,000: Darktide není vůbec špatná hra, ale mohla by být lepší. Což se dá říct téměř o každém titulu, ovšem pokud za sebou máte takový Vermintide 2 s celou řadou DLC a obsahových přídavků, může vám Darktide připadat sice jako pohledný, ale zároveň také docela chudý příbuzný.
Pro mě osobně je univerzum 41. milénia temného světa Warhammeru dostatečným důvodem k tomu, abych si hru užil se vším všudy, ale někomu to stačit nemusí. V takovém případě pro nedostatek obsahu a otravné technické problémy vlastně neexistuje ospravedlnění. Maximálního levelu dosáhnete poměrně rychle a pak už jde jen o to, jestli vás láká vidina lepšího lootu a těžších misí v nekonečné herní smyčce. Pokud si vývojáři nepřejí exodus hráčů z lodě Mourningstar, měli by zvýšit kadenci nových misí, předmětů, povolání a také posunout příběh kupředu.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč k recenzi poskytla agentura Plan of Attack.
Warhammer 40,000: Darktide nabízí opět skvělý požitek z kosení zástupů nepřátel tak, jak to umí vývojáři z Fatshark. Audiovizuál je na špičkové úrovni a fanatici univerza Warhammeru 40,000 budou vrnět blahem… Ovšem pouze do okamžiku, než si uvědomí, že Darktide za poměrně dost peněz nenabízí tolik muziky, kolik by očekávali.
Klady
Zápory
Jiří Fait
My name is George Fait. As a small lad, I always new that when I grew up I would become a professional video gamer. Today, I still hold a strong passion for video games, and even though my favourite ones are RPG, I don't discriminate against other genres. I'm a big fan of CD Projekt RED, and one of my dreams is to play Cyberpunk 2077 before the year 2077.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 10/11 64-bit | Windows 10/11 64-bit |
| Procesor | Intel i5-6600, 3.30 GHz | AMD Ryzen 2400G, 3.6 GHz | Intel i7-9700K, 3.70 GHz | AMD Ryzen 5 3600, 4.2 GHz |
| Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 970 | AMD Radeon RX 570 | NVIDIA GeForce RTX 3060 / RTX 2060 | AMD Radeon RX 5700 XT |
| DirectX | DirectX 12.0 | DirectX 12.0 |
| Operační paměť | 8 GB | 16 GB |
| Pevný disk | 50 GB | 50 GB (SSD doporučeno) |
• Zdroj: Steam (20. 12. 2022)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |
