Always On Display: funkce, využití i nevýhody

Always On Display – OBSAH

1. Co je Always On Display?
2. Always On Display: bez OLED displeje ani ránu
3. Nevýhody Always on displeje: je třeba se bát nízké výdrže a vypalování pixelů?

Co je Always On Display?

Always On Display, což by šlo do češtiny přeložit jako „stále zapnutá obrazovka“ nebo také „vždy na obrazovce“, je funkce, díky níž může i neaktivní displej telefonu či jiného zařízení neustále zobrazovat alespoň omezenou část obsahu. Typicky jde o hodiny, stav baterie a příchozí notifikace.

V případě chytrých hodinek je pak využití Always On Display výrazně širší, neboť právě díky němu fungují hodinky s displejem podobně jako ty ručičkové – zobrazují čas neustále. Bonusem je pak možnost průběžně ukazovat různé údaje o cvičení, prvky pro ovládání hudby, okolní teplotu a podobně.

U většiny zařízení lze Always On Display poměrně výrazně přizpůsobit. Například u chytrých hodinek Apple Watch jsou k dispozici desítky designů (tzv. faces – tváří, vzhledů), z nichž si každý může vybrat ten, který mu sedí nejvíc – od běžných hodinových ručiček přes jejich zajímavé barevné variace až po ciferníky sledující sportovní výkon.

A podobně to funguje u mobilních telefonů: hodinám obvykle můžete vybrat jeden z celé řady analogových i digitálních vzhledů, zobrazovat notifikace různými způsoby, nebo si na displeji permanentně nastavit jednoduchou grafiku, animaci či například kalendář. Základním předpokladem Always On Display telefonů je ovšem OLED displej. Proč?

Always On Display: bez OLED displeje ani ránu

Za to, že může fungovat současným způsobem, vděčí Always On Display hlavně moderním OLED displejům. Bez nich by sice něco jako AOD existovat mohlo, nicméně bez většiny předností, které dnes má. K nim patří výrazně nižší spotřeba, než jakou má plně aktivní displej, a s tím související schopnost udržovat neaktivní části displeje vypnuté. To LCD neumí, protože fungují jinak než OLED (Organic Light Emitting Diod) displeje.

Principem LCD (Liquid Crystal Display) je konzistentní podsvícení, které displej prosvěcuje stejnou intenzitou ve všech jeho částech. Obrazu dávají vzniknout až tekuté krystaly umístěné před tímto podsvícením. Ty po přivedení elektrického proudu mění své vlastnosti a světlo mohou či nemusí propustit.

Pokud vidíte na LED displeji černou barvu, ve skutečnosti o absolutní černou nejde, protože podsvícení je pod vrstvou tekutých krystalů stále aktivní. Krystaly jsou jen „uzavřené“, aby světlo propouštěly v co nejnižší možné intenzitě. Výsledkem je při nejlepším tmavě modrá či šedá barva, a navíc má LED displej kvůli podsvícení stejnou spotřebu, ať už zobrazuje bílou, nebo černou barvu.

OLED displeje mají v tomto směru velkou výhodu. Jejich princip není založen na podsvícení, nýbrž na organických diodách, které po přivedení elektrického proudu samy svítí. To znamená, že černé části displeje jsou skutečně vypnuté a nespotřebovávají žádnou energii. V důsledku této vlastnosti je celková spotřeba OLED displeje s aktivovaným AOD relativně nízká. A navíc je vypnutý displej pohlednější, protože díky absenci ostrého přechodu displej–⁠rámeček obvykle dobře splývá s tělem zařízení.

Nevýhody Always on displeje: je třeba se bát nízké výdrže a vypalování pixelů?

Pro někoho může být poměrně výrazným problémem Always On Display zvýšení spotřeby telefonu, tedy snížení jeho výdrže. OLED displej sice zobrazuje v módu AOD jen pár pixelů, a navíc často s nízkým jasem, i tak se ale jedná o jednu z prvních funkcí, kterou byste měli vypnout, pokud chcete ze svého telefonu vyždímat delší výdrž.

Magazín Techspot výdrž testoval na dnes již starším Samsung Galaxy S7 a došel k závěrům, že aktivní AOD spotřebuje za 18 hodin zhruba o 10–⁠12 % více baterie než neaktivní AOD. Za hodinu je to tedy 0,59–⁠0,65 % baterie a z praxe je vidět, že podobných hodnot dosahují i dnešní telefony. Zda je to zásadní hodnota, musí každý zhodnotit sám dle způsobu, jakým telefon používá.

Druhým neduhem, který se ve spojení s Always On Display často skloňuje, je „vypalování“ pixelů. Jednou z nevýhod OLED displejů je náchylnost organických diod k opotřebení, které označujeme právě jako „vypálení“. Pokud k němu dojde, může se projevit nepatrnou, ale nezvratnou přítomností některých obrazců. Vždy jde o takové obrazce, které byly na obrazovce dlouhou dobu statické. Podobným problémem trpěly plazmové televize – logo často sledované televizní stanice mohlo zůstat na obrazovce permanentně „vypálené“ a jeho obrys byl znatelný i při sledování filmů z DVD.

Je zřejmé, že by se mohl tento problém týkat i mobilních obrazovek využívajících funkci Always On Display, nicméně většinou tomu tak není, protože výrobci s prevencí takových vad počítají. Od plazmových televizorů i prvních OLED displejů ušly dnešní zobrazovací panely dlouhou cestu a vůči vypalování již příliš náchylné nejsou. AOD mají navíc často pojistku v tom, že zobrazované prvky (hodiny, kalendáře, notifikace atd.) jednou za čas trochu posunou. Pro pozorovatele je takový posun téměř neznatelný, obraz je ale pohyblivý a nepřispívá k degradaci panelu takovým dílem.

Always On Display je jednou ze zajímavých funkcí dnešních telefonů. Na displeji umí neustále zobrazovat základní informace jako čas nebo notifikace, a to je výhoda, která ve většině případů převažuje nad o něco rychlejším vybíjením baterie.