F1 2020 (RECENZE) – Perfektní rozloučení s aktuální konzolovou generací

F1 2020 (RECENZE Xbox One X) – Obsah článku

1. F1 2020 přijíždí s řadou novinek
2. Letos již od začátku s kompletní F2 sezónou
3. Reprezentujte svůj vlastní tým
4. Casual mód pro začátečníky
5. Splitscreen pro dva hráče slaví v F1 2020 návrat
6. Je to ještě hra, nebo záběry z reálného závodu?
7. Virus jménem mikrotransakce
8. Doposud nejlepší F1?
9. Recenze F1 2020: závěrečné hodnocení
10. HW nároky pro F1 2020 PC

F1 2020 přijíždí s řadou novinek

O unikátnosti 71. sezóny Formule 1 se bude nejspíše mluvit v pitstopech ještě hodně dlouho. Rovnou však odpovím na otázku položenou v úvodu recenze a uklidním všechny, kteří by chtěli od podivného letošního ročníku utéct do toho virtuálního, kterého se nejen žádné škrty nebo zkracování nedotklo, ale dokonce přináší množství novinek, u nichž byste čekali, že si je vývojáři z Codemasters nechají až na příští next-genový ročník.

Jak už je zvykem, v F1 2020 jsou zapracovány všechny změny týkající se nových pravidel, obsazení týmů, názvů i reklamních polepů jednotlivých monopostů (snad jen s výjimkou McLarenu, který by měla brzy opravit aktualizace). Letošní nadílka novinek je však přinejmenším překvapivá, protože vedle dvou nových okruhů (vietnamská Hanoj a Zandvoort v Nizozemsku) budou potěšení jak formuloví nováčci, tak i harcovníci kupující každý nový ročník. Pojďme se mrknout, co nového F1 2020 nabízí.

Letos již od začátku s kompletní F2 sezónou

Výčet herních režimů je již tradičně hodně obsáhlý. Kdo touží po rychlé zábavě, využije režim Grand Prix zastupující klasickou rychlou jízdu, kde si nastavíte trať, denní dobu, kategorii vozů a ihned se pustíte do závodu. Já osobně jsem si oblíbil režim Championship, přinášející pěknou řádku nejrůznějších výzev, které do jisté míry slouží jako takový skromný výukový režim. Bohužel ale neposkytuje příliš mnoho obsahu a jde tak o jednu z oblastí, kde se série F1 může učit například od her jako je Gran Turismo Sport, díky jehož výukovému režimu ze sebe můžete s trochou píle udělat vcelku dobrého virtuálního závodníka. Jestli jím opravdu jste, pak můžete zjistit v režimu Time Trial, kde, jak už název napovídá, jezdíte na čas jednotlivé tratě.

Vše výše zmíněné ale slouží „jen“ jako líbivé ozdoby toho, co bylo až do letošního ročníku hlavním trumfem série F1. Řeč je samozřejmě o kariérním režimu, jehož hlavním vylepšením oproti loňské verzi je přítomnost kompletní sezóny F2 (ta byla později do F1 2019 přidána formou aktualizace). F1 2020 startuje s kompletním seriálem F2 včetně aktualizovaných soupisek a s možností vybrat si z několika variant: absolvovat celou sezónu v plném rozsahu, nebo si ji zkrátit na šest či jen tři závody. Pokud se k hraní vracíte po delší době nebo dokonce se závodní sérií F1 teprve začínáte, právě absolvování této méně prestižní sezóny je ideálním startem, protože monoposty Formule 2 jsou méně výkonné a snadněji se ovládají.

Reprezentujte svůj vlastní tým

Od letošního ročníku však minimálně pro mě není zlatým hřebem zmíněná kariéra, ale největší novinka F1 2020 v podobě režimu My Team. Ten nabízí přesně to, co byste od něj čekali – tvorbu vlastní stáje, jež budete nejenom reprezentovat na okruhu, ale také spravovat mimo něj. Krásně se tak zde snoubí obě tváře Formule 1. Samotné závodění prověří vaše dovednosti na trati a v depu pak využijete své schopnosti manažera. Už od samotného začátku budete například balancovat na hraně při výběru mezi výrobcem s nejvýkonnějším motorem (který je ale nákladný, takže budete mít možná občas problémy s financováním chodu celé stáje) a tím, jenž vám dodá slabší pohon, nicméně zbylé prostředky budete moci investovat do vývoje nových technologií.

Je pravdou, že management stáje je v mnohém podobný kariérnímu režimu, ale jde více do hloubky a devítka vcelku košatých stromů, kde se staráte o vylepšování motoru nebo aerodynamiky, to jen dokládá. Pointou režimu My Team je ale pochopitelně fakt, že si na samotném začátku zvolíte název týmu, vytvoříte svého jezdce, logo, pohrajete si s týmovými barvami a od té chvíle reprezentujete svou stáj, své jméno a hájíte svou vlastní závodní čest. Nejvíce času strávíte ze začátku laděním designu samotné formule, kde mi ale přeci jen chybělo o něco více možností, jak ji upravit podle svých nejdivočejších tužeb a věřím, že právě to bude jedním z vylepšení příštího ročníku.

Samozřejmě se najdou tací, kteří režim My Team budou považovat za pošpinění odkazu samotné hry, která má reflektovat aktuální dění v reálném seriálu Formule 1, kde zcela určitě nikdy nebude startovat tým s názvem Alza Magazín. Režim My Team však nijak nezasahuje do ostatních aspektů hry, takže ho lze plně ignorovat a vrhnout se jen na klasickou kariéru, kde můžete v kůži Lewise Hamiltona po sedmé vyhrát celý šampionát a dorovnat tak světový rekord.

Casual mód pro začátečníky

Zmínka o začátečnících ve světě virtuálních formulí a následné doporučení začít kariéru sezónou F2 nebyla samoúčelná. Další novinka F1 2020 je totiž určena přímo pro ně. Po letech, kdy série F1 byla zemí zaslíbenou pouze pro ty, kteří chápou pojmy jako je DRS, ERS nebo DAS, se konečně otevírá možnost přejít z ryze arkádových závodů ke královně motorsportu a nepřipadat si, jako byste drželi ovladač v ruce poprvé. Takže zatímco skalní fanoušci povypínají všechny asistenty (a s opovrhujícím pohledem se budou dívat na všechny, kteří tak neučiní), začátečníci mohou v nastavení hry kdykoli přepnout na takzvaný casual mód.

Po jeho zapnutí hra připomíná například poslední díly série Forza Motorsport, která se stále profiluje jako závodní simulátor, ale milovníci arkád si dokáží hru přetvořit k obrazu svému. Stále musíte počítat s přetáčivostí vozu, odstředivou sílou v zatáčkách či opotřebení pneumatik, samotné ovládání formule už ale není tak nevyzpytatelné. Ať už si ale zvolíte jakýkoli režim a asistenty kompletně vypnete nebo si třeba necháte jen zapnutou kontrolu trakce, stále platí, že si hru plně užijete i s konzolovým ovladačem (i když to někteří závodní fanatici neradi slyší). Pokud to ale myslíte s F1 2020 opravdu vážně, pochopitelně budete muset sáhnout po jednom z podporovaných volantů.

Splitscreen pro dva hráče slaví v F1 2020 návrat

Asi jste z předchozích řádků poznali, že mi letošní ročník F1 udělal radost. Snad vůbec největší potěšení mi však nepřivodil robustní režim My Team, nýbrž jedna docela malinkatá, ale mnoha hráči milovaná funkce. Po šesti letech totiž hlásí návrat režim rozdělené obrazovky, F1 2020 se tak vrací ke gaučovému hraní, které je u závodních her stále velmi oblíbené. V rámci splitscreenu jde hrát například režim Grand Prix, takže s dalším kamarádem sedícím vedle vás můžete absolvovat klidně celý šampionát nastavený dle vašich přání.

I coby herní novinář mohu jen obtížně odhadovat, jak je obtížné splitscreen implementovat, v posledních letech si však autoři závodních simulací stěžují na to, že propočítávat všechny fyzikální modely hned dvakrát je bez ořezání funkcí nemožné. Pokud je to alespoň částečně pravda, patří Codemasters za návrat splitscreenu velká pochvala.

Aby byl výčet herních režimů kompletní, zmínit musím také klasický online multiplayer, jež nabízí prakticky to stejné co loňský ročník. Až ve dvaceti hráčích současně se můžete vydat na trať hodnocených či nehodnocených závodů, účastnit se jednotlivých lig a týdenních událostí. Také F1 2020 se pochopitelně soustředí na esport, ale zde se zatím nejnovější ročník teprve rozjíždí a jak asi majitelé předchozích dílů tuší, technická stránka online závodění je vyladěna na jedničku. Žádné technické problémy jsem nezaznamenal.

Je to ještě hra, nebo záběry z reálného závodu?

Absence technických problémů se týká i grafického zpracování. V Codemasters opět použili jejich vlastní a léty prověřený EGO engine, takže vše šlape jako hodinky. Perfektní zážitek z jízdy je umožněn zejména díky stabilním 60 snímkům za sekundu, což bez problémů zvládají výkonnější PC a vedle nich také Xbox Series X či PlayStation 4 Pro (jak jsou na tom základní verze obou konzolí, nevíme). Na první pohled k nijak výrazným vylepšením grafiky nedošlo, aktuální generace konzolí jednak už nenabízí vývojářům moc prostoru ke zlepšení a zároveň si nejspíš v Codemasters šetří triky pro novou generaci konzolí.

I tak se ale výrazně zlepšily například obličeje postav, což je samozřejmě něco, co u závodní hry úplně nevyžadujete, četným záběrům z pitstopů a v režimu My Team to ale dodává punc realističnosti, kterou se jinak můžou chlubit zejména jednotlivé monoposty. Nebojím se říct, že při letmém pohledu na obrazovku budete pár sekund přemýšlet, jestli jde skutečně o hru, nebo reálný závod. Nedostatky samozřejmě stále zůstávají v místech, kam většinou vaše oko v průběhu závodu nesklouzne, tedy na okolí tratě, ale i zde se každý rok dočkáme alespoň drobných zlepšení. Právě tady si slibuji značný pokrok díky next-genu, který by v rámci série F1 mohl také zredukovat stále poměrně dlouhé nahrávací obrazovky.

Virus jménem mikrotransakce

Jakkoli mám závodní sérii F1 rád, letos Codemasters sáhli k něčemu, co mi na rozdíl od závodního benzínu (který je ve skutečnosti téměř totožný s tím, co můžeme natankovat na běžných čerpacích stanicích) příliš nevoní, ještě než ale začneme nad autory ohrnovat nos, sluší se dodat, že nejde o zase až tak velký problém. Zkrátka a dobře, poprvé v sérii nalezneme mikrotransakce, které jsou schované v rámci Podium Passu, což je obdoba Battle Passu z Fortnite nebo Call of Duty. Podium Pass je rozdělen na dvě kategorie, z nichž ta první je bezplatná a nabízí nejrůznější výzvy, po jejichž splnění se vám odemykají kosmetické balíčky.

Druhá sekce Podium Passu nazvaná VIP už je placená a najedete zde další kosmetické předměty, jako jsou kombinézy a další částí vybavení jezdců, jen podstatně zajímavější a vzácnější, než v základní verzi. Ve výsledku vás hra nijak nenutí k investování do VIP části a samozřejmě zde nedostanete nic, co by vás zvýhodnilo oproti ostatním hráčům. Přesto přítomnost mikrotransakcí ve hře za plnou cenu v mnohých z nás zanechává určitou pachuť a nezodpovězenou otázku, jestli ony kombinézy, rukavice a přilby nemohly být už součástí samotné hry.

Doposud nejlepší F1?

I přesto se bez ostychu nebojím označit F1 2020 za nejlepší díl této série, která stále nemá konkurenci, a přesto všechno Codemasters každý rok něco vylepšují. Nestihl jsem samozřejmě vyjmenovat vše nové, například úpravu systémů DRS a ERS (ty zjednodušeně řečeno slouží k rychlému předjíždění), které konečně mají nějaký efekt. Oblast, kde podle mě autoři naopak stále mají co vylepšovat, je umělá inteligence. Ta je sice celkově velmi dobrá, ale vadí mi její přílišná agresivita, jako kdyby každého druhého pilota posednul duch Jamese Hunta.

Zároveň je zcela pochopitelné, že pokud jste majitelem F1 2019 a ve virtuální formuli si zazávodíte jen občas (a vyloženě vás neláká třeba režim My Team nebo splitscreen), můžete oželet aktuální soupisky a počkat si až na F1 2021, což bude, jak očekávám, už trošku jiná písnička.

Tato recenze byla napsaná pro Xbox One X verzi hry.

• Zdroje: Vlastní

Recenze F1 2020: závěrečné hodnocení

HW nároky pro F1 2020 PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 10 64-bit	Windows 10 64-bit
Procesor	Intel Core i3-2130 3.4GHz / AMD FX-4300	Intel Core i5-9600K 6-Core 3.7GHz / AMD Ryzen 5 2600X 6-Core 3.6GHz
Grafická karta	NVIDIA GeForce GT 640 / Radeon HD 7750 1GB GDDR5	NVIDIA GeForce GTX 1660 Ti 6GB / Radeon RX 590 8GB
DirectX	DirectX 11.0	DirectX 12.0
Operační paměť	16 GB	16 GB
Pevný disk	80 GB	80 GB

• Zdroj: game-debate.com (17. 7. 2020)