Během zimních měsíců se vaše auto špiní více než kdykoli jindy v roce. Rozbředlý sníh, v něm rozpuštěné nečistoty, štěrk i zákeřná sůl, to vše škodí kolům, podvozku i laku každého automobilu. Bez pravidelného čištění a generálního úklidu několikrát do roka se může automobil proměnit v pojízdné smetiště či reznoucí vrak. Jak těmto vizím předejít a jaké návyky si při čištění automobilu po zimě osvojit, vám řekneme v tomto článku.
Péče o exteriér i interiér automobilu je naprostým základem jeho dobrého vzhledu i technické způsobilosti k jízdě. Nečistoty, které se na autě usazují, svým dlouhodobým působením oslabují a poškozují zejména kovové materiály. Nejvíce trpí podběhy a lak. Zanedbáním péče o karoserii a podvozek se vystavujete riziku, že až příště pojedete na STK, neprojdete kvůli prorezavělým místům.
Jestli si myslíte, že vám pomůže automatická myčka na benzínce, máte do jisté míry pravdu, je to lepší než nic. Nicméně máte-li své auto rádi, raději se jí vyhněte a umyjte ho ručně, případně ho svěřte rukám specialisty. Automyčky nejsou příliš šetrné, a i když nečistoty odstraní celkem spolehlivě, mohou v laku zanechat nežádoucí škrábance.
Určitě nechceme předstírat, že mytí automobilu je samostatný vědní obor hodný rozsáhlého studia, existuje ale řada postupů a technik, které jsou lepší než jiné a díky kterým můžete udržet exteriér auta v nejlepší možné kondici. Ze všeho nejdříve si řekneme, jak bude celý proces mytí probíhat, a v následujících kapitolách do detailu probereme jeho jednotlivé části.
Při mytí auta vždy začínáme podvozkem a koly. V těchto částech se drží nejsilnější znečištění, například bahno, které by mohlo při pozdějším mytí zanést již čistou karoserii. Potom přejdeme na karoserii, kterou nejprve opláchneme vysokotlakým čističem, případně zahradní hadicí a následně začneme samotné mytí s pomocí autošamponu. Po umytí laku a skel karoserii automobilu vysušíme a celý proces zakončíme leštěním a voskováním.
Auto je ideální umývat jednou týdně, samozřejmě ale chápeme, že absolvovat v takovýchto intervalech celý proces je časově velmi náročné. Auto proto stačí opláchnout jen zběžně a na komplexní čištění si vytyčit čas alespoň dvakrát do roka, případně při velkých příležitostech, mezi něž patří třeba právě příchod jara. Velkou roli hraje ve frekvenci mytí také množství péče, kterou chcete auto zahrnout, četnost vyjížděk i garážovací možnosti. Samozřejmě pokud s autem vyjíždíte spíše příležitostně, nemusíte ho čistit ani zdaleka tak často, jako kdybyste ho používali na denní bázi a parkovali na ulici pod topolem.
Než začnete auto umývat, je dobré učinit některá opatření. Prvním z nich je sundání všech prstenů a náramků, které by mohly při pohybech rukou poškodit lak. Co se volby místa pro mytí týká, pokud je to možné, umývejte auto ve stínu, ale také daleko od stromů, které jsou zdrojem mnoha nečistot. Když nebudete mýt auto na slunci, vyhnete se rychlému zasychání vody, a tedy i vzniku skvrn. Ze stejného důvodu nechejte rozehřátou karoserii nejdříve vychladnout a až pak celý proces započněte.
Ocelová či ALU kola a podvozek, zejména podběhy, jsou na autě vždy tím nejšpinavějším, proto začínáme mytí automobilu právě jejich vyčištěním. Používáme k tomu tlakové myčky nebo zahradní hadice s vysokotlakou vodní pistolí. Důležité je, aby byl tlak produkovaný zvoleným nástrojem dostatečně silný, aby rozmočil a odlepil i dlouho zaschlé nečistoty.
Postup není nijak složitý, zkrátka se snažte dostat proud co nejhlouběji pod auto, aby mohl působit co největší silou přímo směrem k nečistotám. Pokud máte tu možnost, najeďte s autem na místo, kde dobře uvidíte podvozek. Až budou nejtěžší nečistoty pryč, připravte si dva kbelíky s teplou vodou, čisticí prostředek na kola a kartáč, ideálně ten, který je k mytí ráfků kol určen, najdete ho v příslušenství autokosmetiky.
Ideálním postupem je čisticí přípravek nastříkat pomocí pěnové pistole přímo na ráfky (tu najdete taktéž v příslušenství autokosmetiky), pokud ji ale nemáte a její nákup ani neplánujete, můžete přípravek nalít do jednoho ze dvou připravených kbelíků. Pak do něj namočte kartáč a důkladně ráfky vydrhněte. Až se kartáč zašpiní, před nabráním dalšího saponátu ho vymáchejte ve druhém připraveném kbelíku, zajistíte si tím čistotu vody, kterou automobil umýváte.
Když máte kola automobilu umyta, opět je opláchněte proudem vody. Pokud chcete svému autu dopřát tu nejlepší péči, můžete zejména na ALU kola aplikovat ochranný vosk, protože ale ještě nemáte vyčištěnou karoserii, doporučujeme si voskování nechat nakonec. Ještě se k němu v tomto článku dostaneme.
Stejně jako mytí kol, i umývání karoserie započneme opláchnutím tlakovou myčkou či zahradní hadicí. Je jedno, zda začnete shora či zespodu, tak jako tak bude po spodních, nejsilněji znečištěných částech voda stékat nejdéle. Výhodou mytí shora je, že nebudete muset spodní části znovu oplachovat po tom, co po nich přeteče špinavá voda z vrchních částí. Ujistěte se, že máte dobře zavřená okna a zvednuté stěrače.
I když je její používání pohodlné a zdá se i efektivní, kuchyňská či koupací houba určitě není vhodným nástrojem k mytí auta, alespoň ne v místech, kde se nachází lak. Protože má rovný povrch, neabsorbuje zrníčka nečistot a pouze je roztírá po umývaném povrchu, čímž v něm vytváří vlasové rýhy, které můžete zprvu pozorovat jen proti slunci, když se ale nastřádají, je to na karoserii znát i z větší než bezprostřední vzdálenosti. Pro dobrý stav laku automobilu je používání specializovaných nástrojů a přípravků velmi důležité.
Základem je mycí rukavice z mikrovlákna, případně houba, která je k mytí automobilu přímo určená – s největší pravděpodobností bude taktéž z mikrovlákna. Tyto speciální mycí nástroje si shlukují vlákna do svazků, mezi nimiž je mnoho místa pro absorbování zrnek prachu i jiných nečistot. Taktéž nástroje z mikrovlákna najdete v příslušenství autokosmetiky.
Při mytí karoserie využijeme opět metody dvou kbelíků, tedy jednoho s čistou vodou k umývání auta, druhého se špinavou vodou k praní houby. Stejně jako na kola, i na auto je ideální nanést čisticí pěnu nástřikem, pokud ale takovou možnost nemáte, přidejte autošampon do kbelíku s vodou na nanášení. Začněte karoserii umývat a nezapomeňte přitom na prahy dveří a podobně nepřístupná místa.
Postupujte shora dolů, voda se i přes použití dvou kbelíků postupně zašpiní, ale je lepší umývat špinavé nárazníky vodou ze střechy než střechu vodou z nárazníků. Autošampon by měl být dobře zpěněný, čím více, tím menší je riziko poškrábání karoserie a zároveň jde čištění lépe od ruky. Houbu či rukavici perte již po několika tazích, nenořte ji ale do kbelíku příliš hluboko, blízko dna se usazují nečistoty. Pokud se vám zdá voda ve kbelících již moc špinavá, bez váhání ji vyměňte. Až budete mít celé auto „namydlené“, znovu ho opláchněte, tentokrát však raději volným než prudkým proudem.
Možná jste to ještě nikdy nedělali, možná ano, nicméně po opláchnutí auta je nutné karoserii ještě vysušit. Proč? Když voda usychá samovolně, vzniká riziko vzniku skvrn, které je nutné následně odstranit. Použitím speciální osušky z mikrovlákna tomuto předejdete. Při sušení auto neutírejte, pouze na něj osušku přikládejte, abyste v případě zachycení zrnka nečistoty nepoškrábali lak.
Na sušení auta nepoužívejte gumovou ani silikonovou stěrku – také kvůli možnosti vzniku škrábanců. Špatným nápadem je i pokus o vysušení karoserie rychlou jízdou. Na mokré auto se nečistoty lepí mnohem snáze než na suché, takže byste mohli po této krátké vyjížďce umývat znovu.
Ani po umytí auta nemusí být karoserie dokonale hladká. Pokud po ní přejedete otevřenou dlaní a cítíte drobné nerovnosti, nebo dokonce slyšíte šustění, je váš lak pokryt chemicky agresivními nečistotami, takzvanými kontaminanty. Patří mezi ně asfaltové tečky, míza ze stromů, pryskyřice ( lidově smola nebo smůla), zaschlý hmyz, ptačí trus nebo polétavá rez. Aby nedošlo k proniknutí do laku, v důsledku čehož by mohl rychleji stárnout či být nenávratně poškozen, je třeba tyto nečistoty odstranit co nejdříve.
K odstranění kontaminantů používáme takzvaný „clay“. Je to speciální druh jílu podobný modelíně. Postup aplikace je následující: nejprve na karoserii naneseme detailer (rozprašovačem), a když je povrch vlhký, začneme po něm clayem přejíždět. Snažte se vyhnout krouživým pohybům, lepší je pouze stírat ze strany na stranu, případě shora dolů či zespoda nahoru.
Až budete mít hotovo, auto od přebývajícího detaileru znovu osušte. Vaše auto je teď perfektně umyté a připravené k aplikaci leštěnek a ochranných vosků.
Drobné škrábance, skvrny i matná oxidace, to všechno patří k běžným defektům karoserie, které lze snadno odstranit rozleštěním laku. Oprava škrábanců na autě je možná i v domácích podmínkách a zda ji zvládnete, poznáte tak, že když po škrábanci přejedete nehtem, nezasekne se v něm. Pokud zadrhnete, je potřeba opravu laku auta přenechat profesionálovi. Svépomocí použijeme kvalitní leštěnku v kombinaci se správným postupem a auto by mělo vypadat znovu jako nové.
Karoserii automobilu můžeme vyleštit buď ručně, nebo strojově. Zatímco ruční leštění laku zvládne každý, do používání orbitální leštičky by se měli pouštět jen zkušenější uživatelé a profesionálové. Pokud chcete karoserii naleštit manuálně, připravte si hadřík, naneste na něj leštěnku a bez přílišného tlaku ji krouživými pohyby rozleštěte po karoserii. Skutečně nemusíte nijak tlačit, mohlo by dojít k odstranění většího množství bezbarvého laku, což by bylo pro stav karoserie nežádoucí. Tímto způsobem aplikujte leštěnku na celou karoserii.
Nyní je auto připraveno k aplikaci ochranného vosku. Jen upozorníme, že leštěnka by se neměla používat zbytečně často – aplikujte ji jen v případě, že na autě najdete mírné škrábance či je jeho vzhled už zašlý a o vyleštění si přímo říká.
Na závěr každého kompletního mytí automobilu by mělo přijít voskování karoserie, případně i ALU kol. Při něm nanesete tenkou vrstvu ochranného vosku, který karoserii zakonzervuje a bude ji chránit před nečistotami a poškozením. V nabídce je mnoho variant vosků, v základu se ale dělí na tuhé a tekuté. Je jedno, co z toho si vyberete, záleží jen na vašich preferencích. V případě, že je vosk kvalitním produktem známého výrobce, v obou provedeních poskytne stejně dobrou ochranu. Pokud chcete pro svůj lak to nejlepší, hledejte tzv. „coatingy“.
Aplikace vosku není složitá, a už vůbec ne zdlouhavá. Trochu vosku naberte na hadřík či jiný aplikátor a rozetřete po karoserii automobilu, snažte se přitom vyhnout plastům, na kterých by vosk mohl vytvořit skvrny. Vždy čtěte informace na obalu, kde najdete přesné instrukce pro použití daného produktu. Podle nich ho nyní nechte určitou dobu zasychat. Potom celý voskovaný povrch znovu přeleštěte, tentokrát jen utěrkou z mikrovlákna.
Čisté světlomety dodávají autu nejen líbivější vzhled, ale také zvyšují bezpečnost. Zejména u starších vozů světlomety žloutnou. Většinou za to mohou povětrnostní podmínky, ale z části také automyčky. Čištění takových reflektorů přitom není vůbec namáhavá ani zdlouhavá práce. Stačí k tomu autošampon, lepicí páska, bruska a leštící pasta. Postup na perfektní rozleštění světel jsme psali v článku Jak na renovaci zažloutlých světlometů.
Čištění motoru také není žádná věda. Důležité je, aby byl motor před samotným mytím studený. Poté jej opláchněte čistou vodou, nejlépe hadicí s menším tlakem a následně použijte čistič motoru. Přípravek nechte několik minut působit a poté usazeniny vyčistěte kartáčkem nebo štětcem. Útroby motoru pak znovu vypláchněte vodou a nechte jej vyschnout. K urychlení schnutí můžete použít utěrku z mikrovlákna.
Přistoupit můžete i k tepování látkového obložení kapoty. K tomu postačí obyčejný čistič koberců a tepovač.
Po čištění motoru můžete rovnou vyměnit nebo doplnit vodu do ostřikovačů. Používejte vždy kapalinu určenou pro dané roční období, tzn. letní nebo zimní. Se zimní směsí není problém jezdit i na jaře a postupně ji spotřebovat, naopak letní směs v zimě není vhodná kvůli možnému zmrznutí kapaliny.
Zbytky starých polepů nebo dálničních známek vašemu vozu na kráse nepřidávají. Při odstraňování polepů je vhodné pracovat při co nejvyšší teplotě. Venku v zimě se o to rozhodně nepokoušejte. Fólii zkuste nejprve jemně sloupnout a k odstranění zbytků polepu nebo lepidla použijte speciální odstraňovač lepidel a škrabku, která nepoškodí lak karoserie. Pokud je polepů více, raději vyhledejte specialisty.
Dostat z čelního skla dálniční známku pomůže speciální škrabka, která stojí pár korun, a nebo obyčejná škrabka na sklokeramickou desku. Pokud na skle zůstanou zbytky lepidla, sáhněte po technickém benzínu nebo lihu.
Čištění exteriéru auta máte za sebou, jak ale jeho vzhled zachovat? Musíte auto pravidelně omývat. V tomto článku popsané komplexní čištění není nutné a ani vhodné provádět příliš často, na týdenní bázi stačí auto jen opláchnout a přemýt autošamponem, nový vzhled si tak zachová dlouho. Pokud se na vašem autě ukážou drobné nečistoty již brzo po umytí, nemusíte ho hned celé „namydlit“, stačí použít detailer, což je směs lubrikantů určená mimo jiné k šetrnému odstranění lokálních nečistot a podpoření lesku a ochrany laku.
Po zimě, kdy do auta nasedáte přímo ze silnice pokryté rozbředlým sněhem, je čištění interiéru potřebnější než kdykoliv jindy. Aby bylo vaše auto jako nové, můžete ho za nemalý finanční obnos svěřit do rukou profesionálů, nebo se o něj postarat v domácích podmínkách. Stejně jako mytí exteriéru, i čištění interiéru vyžaduje jen správné nástroje, šikovnost a čas.
Čištění interiéru aut vždy zahajujeme vyjmutím všech nepotřebných předmětů, jako jsou dokumenty, odpadky, škrabky na sklo apod. Prvním krokem samotného čištění je pak vysávání, některé části lze ale nejhrubších nečistot zbavit mnohem rychleji. Můžete si pomoci například vyjmutím koberečků, které lze vyklepat venku. Pokud jsou gumové, rovnou je opláchněte hadicí.
Při vysávání začněte nahoře a pokračujte směrem dolů. Palubní desku vysajte celou včetně průduchů ventilace. Pokračujte dveřmi, kde se zaměřte zejména na oblasti klik, madel a odkládacích prostorů, neopomeňte ale ani ostatní místa, která se vám zdají nadměrně znečištěna. Jako třetí se vyplatí vyčistit středový panel.
Dále si vaši pozornost zaslouží sedadla, a to zejména v místech švů a záhybů, kde se často usazuje velké množství zrnek špíny. Pokud máte v autě textilní koberečky, vysajte i ty, jejich vyklepání většinou k odstranění hrubých nečistot nestačí. Zatímco jsou koberečky venku, vyčistěte vysavačem i podlahu auta.
Teď přichází na řadu použití čisticích roztoků na oživení plastů v interiéru, na palubní desku vozu, na gumové části a na kožené povrchy. K jejich ošetření si vyberte správný prostředek a postupujte podle instrukcí na jeho obalu. Obecný postup je následující: nejdříve prostředek naneseme na čištěný povrch, použijeme k tomu postřikovač. Můžeme jej nanést též na čisticí nástroj, například utěrku. Čisticí prostředek po povrchu důkladně rozetřeme, případné výraznější nečistoty se snažíme lapit do utěrky. Nakonec zbytky prostředku setřeme čistou utěrkou z mikrovlákna.
Obdobným způsobem můžete čistit i kožené povrchy včetně volantu či potahů sedaček, samozřejmě ale pouze pro ně určenými čisticími prostředky.
Pro ošetření a impregnaci gumových těsnění dveří, kufru nebo střechy kabrioletu použijte nanosilikonové mazivo, které těsnění ochraňuje, zabraňuje prasklinám a obnovuje vzhled jeho povrchu. V zimě zároveň zabraňuje přimrzání. Impregnovat lze i pneumatiky nebo celou střechu kabrioletu, k tomu ale budete potřebovat přípravek, obvykle ve spreji, jehož aplikaci zvládne každý.
V domácích podmínkách máte několik možností, vyčistit sedačky v autě. Můžete na to jít stejně jako profesionálové a mít výsledek zaručen, nebo zvolit jiný postup a doufat, že na vaši konkrétní skvrnu zabere. V obou případech budete potřebovat kvalitní čistič na čalounění.
První metoda vyžaduje ještě jeden nástroj – extraktor, což je speciální vysavač určený k tepování. Tepování je způsob mokrého čištění koberců a čalounění, při němž necháme čištěný textilní materiál nasáknout čisticím roztokem, který následně právě extraktorem vysajeme. Extraktor kromě samotného sání povrch pod tlakem také vlhčí vlastním čisticím prostředkem. Extraktor neboli tepovač můžete zakoupit i u nás na Alza.cz.
Na čalouněný povrch nastříkejte čisticí prostředek, vetřete ho do materiálu kartáčem a následně nechte několik minut působit. Poté vezměte extraktor a předtím ošetřená místa vysajte do čista. Pokud extraktor nemáte, můžete využít i kutilskou metodu – čisticí roztok smíchejte s horkou vodou, nastříkejte ho na sedačku postřikovačem a vysajte vodním vysavačem.
Druhý postup, jak vyčistit autosedačky, se od toho prvního zase tak neliší, nepotřebujeme k němu však extraktor ani vodní vysavač. Začátek je velmi podobný – na špinavé místo aplikujte specializovaný čistič autosedaček, ale jen ve velmi malém množství, aby se nevsákl příliš hluboko. Místo kartáče ho nyní vetřete pouze štětcem, případně čistým kartáčkem na zuby. Následně setřete utěrkou z mikrovlákna. Pokud nečistoty sedačku neopouštějí, celý proces opakujte. Po konci čištění nechte sedačku vždy pořádně vyschnout.
Zvenku jste okna umyli společně s karoserií, nicméně zevnitř mohou být stále znečištěná. To se projeví nejvíce při jízdě v noci, kdy při míjení protijedoucích aut téměř nic nevidíte, což je nejen nepříjemné, ale také velmi nebezpečné. Okna budeme tedy čistit zevnitř a budeme k tomu potřebovat čistič na skla, mikrovláknovou utěrku (ideálně dvě) a lešticí tkaninu či papír.
Čisticí prostředek nastříkejte na utěrku, a tou následně krouživými pohyby vyčistěte sklo. Než přípravek na skle samovolně zaschne, setřeme ho suchou stranou utěrky, případně utěrkou druhou. Nakonec sklo vyleštíme utěrkou ze vhodné, chlup nepouštějící tkaniny nebo z jemného papíru. K čištění skel můžete taktéž využít jednorázové vlhčené ubrousky. Stejný postup můžete aplikovat při čištění zrcátek.
Pokud jste koupili bazarové auto a zjistili, že v něm před vámi jezdil silný kuřák, nejspíše se ho budete snažit zbavit zápachu. Stejné snahy byste mohli projevovat i v případě, že v již dlouho vlastněném autě došlo k rozlití aromatické tekutiny, například oleje. Již postupy popsané v kapitolách výše jsou při boji se zápachem účinné, pokud však zápach i po jejich aplikaci přetrvává, mohlo by vám pomoci ještě některé z následujících opatření.
Důležitým krokem při zbavování auta zápachu je vyčištění klimatizace a dezinfekce klimatizace. Základním krokem by měla být vždy výměna kabinového filtru a poté vyčištění generátorem ozonu. Pro to se jednoznačně vyplatí zajet do servisu, kde za takovýto proces čištění zaplatíte jen několik málo stokorun. V servisu vám také doplní chladící médium a účinnost klimatizace bude znovu stoprocentní.
Pro čištění klimatizace také existují různé dezinfekční spreje. Jejich použití má ale spíše preventivní charakter. Dlouho neudržovanou zapáchající klimatizaci nezachrání. Čistící sprej se většinou používá tak, že se při zapnutém vnitřním okruhu nastaví nejnižší teplota klimatizace, nejvyšší rychlost ventilace a sprej se nechá 10–15 minut působit uvnitř auta. Výsledným efektem je osvěžení interiéru a pokud nebyla klimatizace hodně znečištěna, může mít sprej i mírné desinfekční účinky.
Poslední, spíše krizovou možností vyčištění automobilu od zápachu je použití nejrůznějších aromatických prostředků. Můžete sáhnout po některé z interiérových vůní, které zápach často přebijí. Podobně fungují kávová zrnka nebo silné koření.
Chcete-li ale zápach z auta skutečně vytáhnout, určitě zkuste použít ocet. Nalijte ho do mísy a do ní vložte i hadr, aby octem nasákl. Tuto kombinaci umístěte do interiéru a nechte působit. V prvních chvílích toho budete nejspíš litovat, protože zápach octa také není příjemný, když ale pořádně vyvětráte, za chvíli se ho zbavíte. Pokud půjde všechno tak, jak má, zjistíte, že pryč je i zápach po cigaretách.
Kompletní vyčištění a umytí automobilu není náročný proces, může však být zdlouhavý. Nemusíte ho absolvovat nijak často, stačí párkrát do roka. Minimálně každý měsíc, ideálně každý týden ale auto důkladně opláchněte a zběžně přemyjte autošamponem, mělo by tak zůstat v perfektní kondici.