Když v dubnu roku 1998 vyšel první komiks Battle Chasers, ani autor Joe Madureira netušil, jaké vyvolá pozdvižení. Komiksová série o šestici hrdinů ve steampunkovém světě se rychle stala jedním z nejpopulárnějších kreslených příběhů tehdejší doby. V září 2001 série náhle skončila 9. dílem a pro všechny čtenáře nepříjemným cliffhangerem, načež se Joe nečekaně přesunul k hernímu průmyslu. Není proto divu, že když v září roku 2015 na kickstarteru přistála kampaň na vývoj JRPG titulu Battle Chasers: Nightwar od Airship Syndicate, fanoušci začali slintat blahem a jejich peněženky trpět pocitem prázdnoty. Cíle vybrat 500 000 dolarů bylo dosaženo během pouhých 72 hodin.
(11. 10. 2017) I jako komiksovou předlohou nepolíbený jsem se na nové JRPG kombinované s moderními prvky těšil. Komiksová grafika à la Bastion, tahový soubojový systém, rozsáhlé strategické možnosti… no to je přece paráda, ne? Krátce po spuštění hry mě tak čekalo trochu překvapení v podobě nedobře předaného příběhu. Jako první je vám představena šestice hrdinů, nelítostně masakrujících nebohé kostlivce, a to včetně divného robota v baloňáku, který jako by se bezdůvodně snažil zamaskovat, že má 3 metry na výšku. Těm kostlivcům je to přece fuk, ne?
Golem Calibretto s rotačním kulometem místo ruky působí na pohled jako nástroj hromadného ničení, o členy svého týmu se však stará pomocí léčivých kouzel.
Po zahájení nové hry na vás vyjukne stručné shrnutí událostí a krátký příběh o tom, jak parta hrdinů letí vzducholodí hledat manu bez zjevné příčiny či kontextu, jak je napadli bandité a jak vzducholoď ztroskotala. A pak už jste vrženi na herní pole. Působí to uspěchaně, povrchně a nejspíš vám jako mně zůstane nad hlavou viset virtuální otazník. Bohužel nezbývá než se smířit s tím, že zmíněný otazník vám bude drahnou chvíli dělat společnost. Vývojáři si totiž s nějakým vysvětlováním zkrátka nedělají hlavu a minimálně do poloviny hry na vás moc indicií nečeká.
Jakmile se ale ponoříte do hraní samotného, přestanete to tolik vnímat. Battle Chasers vás chytrým a nenásilným způsobem seznamují s dalšími a dalšími herními prvky a strategickými možnostmi a komplikovanost se stupňuje vstřebatelnou rychlostí, až dosáhne úrovně uspokojivé i pro tahového veterána.
Jako hráč vždycky putujete po mapě s partou tří hrdinů. Zpočátku máte pevnou partu složenou z válečného golema Calibretta, ostříleného bojovníka Garrisona a malé holky Gully s velkými kouzlenými rukavicemi, jejichž skutečnou sílu se ještě nepodařilo odhalit. Postupně se k vám připojí ještě zbytek skvadry, a vytvoříte tak onu šestici parťáků, z níž si můžete složení svého tříčlenného komanda libovolně kombinovat. Každý hrdina má svůj inventář s výbavou, své schopnosti a své perky – jakýsi žebříček talentů, v němž pomocí bodů odemykáte pasivní schopnosti hrdinů. Právě perky nejvíce definují, jakou roli v souboji jaká postava zaujme, a nabízejí další strategické možnosti – bude Calibretto přerostlý mechanický medik, nebo destruktivní artilerie?
Největším tahákem Battle Chasers je bezesporu propracovaný tahový systém soubojů. Každá z postav disponuje množstvím různých schopností. Některé nestojí nic, jiné vyžadují manu a každá má samozřejmě jiný doprovodný efekt. Kromě many, která má tendenci brzy docházet, stojí za zmínku především mechanika zvaná overcharge.
Tento bar, generovaný především slabšími útoky, se s manou částečně překrývá a částečně ji doplňuje. Když pak použijete schopnost, která stojí manu, body se odečtou nejprve z overcharge baru. Pokud tedy kouzlo stojí 20 many a vy máte 15 overcharge, kouzlo vám overcharge vybije a sebere 5 bodů many navrch. Po skončení souboje veškerý overcharge zmizí, nemá tedy smysl si ho syslit do dalších potyček.
Celá parta také sdílí ještě tzv. burst bar, jehož nabití umožňuje použít jednu až tři ultimativní schopnosti natolik silné, že mohou změnit výsledek celého souboje. Je proto dobré používat je s rozumem.
Kromě soubojů, ke kterým dochází při pohybu na mapě, najdete ještě v Battle Chasers množství náhodně generovaných dungeonů plných různých miniher, hádanek a dalších doplňkových činností zabraňujících stereotypu. Nudit se rozhodně nebudete.
Každý dungeon má navíc tři stupně obtížnosti a čím vyšší obtížnost zvládnete, tím lepší vás čeká odměna. Bohužel však musím konstatovat, že obtížnost hry není nastavená nejlépe. Zpočátku je vše naprosto triviální. To je u her normální, počítá se s nějakým časem na adaptaci hráče, nicméně v Battle Chasers trvá tato zaučovací fáze přibližně 10 hodin herního času. Kolem 5. dungeonu najednou narazíte na obrovský nárůst obtížnosti, jehož překonání bude chtít trochu té vůle, a pak, zčista jasna, máte totálně imba partu, jejíž hrdinové jsou schopni sundat bosse na jednu ránu. Jak se jednou do tohoto stavu dostanete, vězte, že se už do konce hry nezmění.
Z grafického hlediska je hra povedená – z herního prostředí na vás dýchá komiksová atmosféra. Postavy jsou pěkně propracované, animace je radost sledovat a žádný grafický bug na mě ani po deseti hodinách hraní nevykouknul (jen za deště mě na PS4 čekalo nepříjemné kolísání fps). Zejména designem postav působí Battle Chasers jako poskládaná z různých zdrojů. Nicméně je třeba brát ohled na to, že původní komiks pochází z roku 1998, takže je spíš otázka, zda se právě Battle Chasers nepůsobili jako inspirace (kromě toho, že Gully vypadá trochu jako Zelda).
Dungeony v Battle Chasers: Nightwar vás překvapí množstvím možných interakcí a miniher.
Zklamaný jsem na druhou stranu z nedostatku bojových prostředí. Kdykoli bojujete na jedné mapě, v jednom dungeonu, souboj má vždy pozadí korespondující s oblastí jako celkem. Je tedy fuk, jestli jste zrovna v knihovně nebo se houpete na lanovém mostě – v rámci jednoho dungeonu budete bojovat vždy ve stejných prostorách. Prostředí ale jinak na průběh souboje nemá žádný vliv.
Jak Battle Chasers vypadá, tak i zní. Hudba je v pohodě, dabing také. Těžko to zhodnotit jiným způsobem. Hudebních variací není příliš, a i když jsou jednotlivé skladby na poslech „oukej“, není to kdoví jaký atmosférický zážitek. V dabingu postav se bohužel také odráží plochost jejich charakteru. Celkovému dojmu zrovna nepomáhá ani to, že dabing je spíše „příležitostný“. Některé rozhovory namluvené jsou, jiné ne.
Na rozdíl od Calibretta se o válečníkovi Garrisonovi nedá říct, že by měl dvě stránky. Je to prostě drsňák. O Gully se ale stará tak, jak se jen válečník může starat o malou holku.
Celkově vzato v Battle Chasers: Nightwar vidím příjemné a zábavné tahové RPG ve „starém“ stylu, které umožňuje relativně hluboké strategické plánování, ale přímo ho nevyžaduje. Ve vyšší kvalitě strategie se pak bohužel negativně promítá nedostatečná obtížnost hry, a pokud si mechaniky a systém osvojíte, zjistíte, že ani nejobtížnější souboje pro vás nejsou výzvou. Battle Chasers je hra, která vás osloví grafickým zpracováním a soubojovým systémem, udrží vaši pozornost bočními aktivitami a neztratí vás ani v žádném jiném aspektu. Zahrajte si ji, bude vás bavit. A potom na ni zapomenete. Battle Chasers: Nightwar vyšli 3. 10. 2017 na platformách PC, PS4, Xbox One a Switch. Tato recenze byla napsána pro PS4 verzi.
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky | |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | O frekvenci 2,0 GHz | Intel Core i5 - 2.5 GHz |
Grafická karta | Intel HD 4000 nebo její equivalent | NVIDIA GeForce GTX 950 nebo její equivalent |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 4 GB RAM | 4 GB RAM |
HDD | 10 GB | 10 GB |
Klady
Zápory