Bitcoin, na rozdíl od tradičních měn emitovaných centrálními bankami, je v otázce těžby a nabídky zcela transparentní. Množství vytěžených bitcoinů se řídí předem stanoveným vzorcem založeným na konceptu halvingu, kde se odměna za vytěžený blok snižuje na polovinu přibližně každé čtyři roky. Tento proces zajistí, že maximální počet 21 milionů bitcoinů bude dosažen kolem roku 2140. Po tomto datu již nebudou těženy žádné nové bitcoiny, což přinese několik zásadních změn do ekosystému této kryptoměny.
Jak se bude objem těžby Bitcoinu vyvíjet? Oproti způsobu, jakým emituje klasická centrální banka, Bitcoin je v tomto překvapivě transparentní. Množství vytěžených bitcoinů se bude vyvíjet s souladu se vzorcem, který je již nyní znám. Vzorec vychází z konceptu halvingu, což je proces, při kterém se odměna za vytěžený blok snižuje na polovinu přibližně každé čtyři roky (po vytěžení každých 210,000 bloků).
Jak můžeme vzorec interpretovat? Zjednodušeně platí, že po každém halvingu klesne odměna za vytěžený blok na polovinu, což zpomaluje celkový růst počtu bitcoinů v oběhu. Tento proces bude pokračovat až do vytěžení maximálního počtu 21 milionů bitcoinů, což se očekává kolem roku 2140.
Předně existuje univerzální pravidlo o nabídce a poptávce. Není proto potřeba být ekonomický génius, abychom odtušili, že definitivní vytěžení Bitcoinu zvýší tlak na růst jeho ceny. A to nejen kvůli objektivnímu poklesu nabídky, ale také z psychologických důvodů a pocitu, že více mincí už nebude. Deflační charakter bitcoinu by mohl dále zvýšit jeho atraktivitu jako aktiva, což by přilákalo více investorů a spekulantů, což by také přispělo k růstu ceny.
Nicméně, cena bitcoinu bude také ovlivněna dalšími faktory, jako je bezpečnost sítě, vývoj regulačního prostředí a adopce nových technologií. Pokud by například transakční poplatky nebyly dostatečně motivující pro těžaře, mohlo by to ohrozit bezpečnost sítě a vést k poklesu důvěry investorů. Na druhou stranu, úspěšné technologické inovace a pozitivní regulační změny by mohly posílit důvěru v bitcoin a podpořit jeho cenový růst. Celkově lze očekávat, že omezená nabídka a rostoucí poptávka po bitcoinech budou mít tendenci zvyšovat jejich cenu, avšak konkrétní vývoj bude záviset na mnoha proměnných.
i
Bitcoin bude vytěžen okolo roku 2140
Možná bychom měli připomenout, že se bavíme o roku 2140. Nepochybně jste si všimli, že standardní ekonom je výborný ve schopnosti racionalizovat vše, co se již stalo. Jenže jakmile má ekonom cokoliv predikovat, rázem jeho genialita nebezpečně přesně připomíná náhodný tip. A to se zpravidla (často neúspěšně) snaží předpovědět alespoň přímočaré hodnoty jako „jaká bude inflace příští rok“. Upřímná odpověď je tedy prostá: až okolo roku 2140 dojde k vytěžení posledního Bitcoinu, nemáme nejmenší představu, co se stane dále.
Jedním si ale i Autor vystudoval ekonomii. I on pravidelně připravuje predikce. Vyšla mu zatím jedna. Zpětně si ale všiml, že se tak stalo díky chybě ve výpočtu. O této skutečnosti nikomu neřekl. ať už se v roce 2140 stane cokoliv, ekonomové budou první, kdo přispěchá s názorem, proč se právě „to“ stalo.
Z naší zkušenosti mají čtenáři rádi výčty spíše než odstavce. Takže si to hlavní pojďme ještě shrnout:
Vytěžení všech Bitcoinů přináší několik výhod, které mohou posílit jeho postavení jako digitálního aktiva a potenciálně i měny. Přehled najdete níže.
S pevně stanoveným maximálním počtem 21 milionů Bitcoinů se stává Bitcoin vzácným aktivem. Tato vzácnost může zvýšit jeho hodnotu, podobně jako je tomu u zlata. Investoři často hledají aktiva, která mají omezenou nabídku, protože věří, že to chrání jejich hodnotu před inflací.
Vědomí, že nebudou těženy žádné nové Bitcoiny, přináší stabilitu a předvídatelnost do ekosystému kryptoměny. Uživatelé a investoři mohou lépe plánovat své finanční strategie, protože vědí, že nabídka se již nebude měnit.
Tradiční fiat měny mohou být inflací znehodnocovány, když centrální banky tisknou nové peníze. Bitcoin je navržen tak, aby byl odolný vůči inflaci, což z něj činí atraktivní alternativu pro ty, kteří chtějí chránit své bohatství před ztrátou kupní síly.
Transparentnost a matematicky ověřitelná omezená nabídka Bitcoinu zvyšuje důvěru uživatelů a investorů v systém. Uživatelé vědí, že Bitcoin není ovlivněn politickými rozhodnutími nebo ekonomickými krizemi, což posiluje jeho důvěryhodnost.
Jakmile bude těžba Bitcoinů ukončena, může to podpořit vývoj a adopci technologií zaměřených na transakční efektivitu a snížení poplatků. Například technologie jako Lightning Network mohou umožnit rychlejší a levnější transakce, což podpoří používání Bitcoinu jako platebního prostředku.
Ukončení těžby Bitcoinů by mohlo vést ke snížení spotřeby energie, což je častá kritika současného procesu těžby. Ekonomické zdroje mohou být přesměrovány do jiných oblastí kryptoměnového ekosystému, jako je zlepšení bezpečnosti a decentralizace sítě.
Vytěžení všech Bitcoinů tedy přináší několik výhod, které mohou posílit jeho roli jako digitálního aktiva a zvýšit jeho atraktivitu pro investory a uživatele. Tyto výhody zahrnují vzácnost, stabilitu, ochranu proti inflaci, důvěru v systém, technologické inovace a potenciální ekologické přínosy.
Dlouhodobá ztráta bitcoinů, například kvůli zapomenutým klíčům nebo ztraceným peněženkám, se stává nevyhnutelným problémem, který vede k postupnému snižování dostupné zásoby bitcoinů. Tento problém nemá jednoduché řešení, protože jedním ze základních principů bitcoinu je nevratnost transakcí a neexistence centrální autority, která by mohla obnovit přístup k ztraceným prostředkům.
Nicméně, existuje několik způsobů, jak se komunita může pokusit tento problém zmírnit. Jednou z možností je zvýšení povědomí o bezpečném ukládání a zálohování soukromých klíčů mezi uživateli, což by mohlo snížit počet ztracených bitcoinů. Dále mohou být vyvinuty lepší uživatelské nástroje a služby pro správu klíčů a obnovu peněženek. V neposlední řadě může postupná ztráta mincí zvýšit vzácnost zbývajících bitcoinů, což by mohlo pozitivně ovlivnit jejich hodnotu a motivovat uživatele k pečlivější ochraně svých klíčů.
i
Jak odkázat kryptoměny? Aneb bitcoin a dědictví
Když se řekne dědictví, mnoho lidí si představí nemovitosti, rodinné zlato nebo jiné cennosti. V dnešní době se však naše bohatství stále častěji skrývá v digitálním světě, bezpečně uložené na hardwarové peněžence. Víte jak odkázat (nejen) bitcoin?
Více informací v článku: Bitcoin a dědictví
Deflační charakter Bitcoinu je jedním z klíčových aspektů, který odlišuje tuto kryptoměnu od tradičních fiat měn. Bitcoin má předem stanovený maximální počet jednotek, který činí 21 milionů. Jakmile budou všechny Bitcoiny vytěženy, nebude možné vytvořit žádné nové. Tato omezená nabídka je vnímána příznivci Bitcoinu jako klíčová výhoda, protože chrání měnu před inflací způsobenou nekontrolovatelným tiskem peněz, jak je tomu u fiat měn.
Nicméně, s deflační povahou Bitcoinu přichází i několik výzev. Jednou z hlavních obav je, že pokud se očekává dlouhodobý růst hodnoty Bitcoinu, uživatelé budou mít tendenci své Bitcoiny držet namísto jejich utrácení. Tento jev, známý jako HODLing, může vést k nízké cirkulaci Bitcoinu v ekonomice. V praxi to znamená, že Bitcoin může selhat jako prostředek směny, protože lidé budou motivováni spíše k držení této kryptoměny jako investice než k jejímu používání pro každodenní transakce.
Další výzvou je deflace a její dopad na ekonomickou aktivitu. V deflačním prostředí mají lidé tendenci odkládat nákupy a investice, protože očekávají, že ceny budou dále klesat. V kontextu Bitcoinu to znamená, že uživatelé mohou odkládat utrácení svých Bitcoinů v očekávání, že jejich hodnota vzroste. Tento přístup může vést ke snížení ekonomické aktivity a omezit dynamiku trhu, což je problém pro měnu, která má být využívána ke každodennímu obchodování.
Pro dlouhodobé investory je deflační charakter Bitcoinu přitažlivý, protože očekávají, že hodnota jejich investic bude růst. Bitcoin je v tomto ohledu často přirovnáván ke zlatu jako k úložišti hodnoty. Tato perspektiva však může být v rozporu s představou Bitcoinu jako běžně používané měny.
Řešení těchto výzev může vyžadovat technologické inovace a změny v chování uživatelů. Například Lightning Network a další technologie mohou snížit transakční poplatky a zvýšit rychlost transakcí, čímž podpoří používání Bitcoinu pro každodenní platby. Kulturní změny a širší akceptace Bitcoinu mezi obchodníky a spotřebiteli mohou také hrát klíčovou roli v jeho transformaci z investičního aktiva na plnohodnotnou měnu.
Deflační charakter Bitcoinu přináší jak výhody, tak i výzvy, a jeho budoucí úspěch bude záviset na schopnosti překonat tyto výzvy a přizpůsobit se měnícím se ekonomickým a technologickým podmínkám.
Proč je deflace dle konvenčních ekonomů takový problém? Níže najdete přehled citátů o rizicích deflace.
Abychom to shrnuli – konvenční ekonomové se tedy obávají deflace kvůli jejímu potenciálu zpomalit ekonomický růst, zvýšit dluhové zatížení, snížit ziskovost firem a omezit efektivitu měnové politiky. Ekonom Michala Skořepa o deflaci poměrně výmluvně napsal: „V době deflace, kdy většina zboží/služeb zlevňuje, jsou peníze nejlepším uchovatelem hodnoty; v nich zachycená hodnota je nejenže zachována, ale dokonce v čase roste.“
„Deflace je nebezpečná, protože zvyšuje reálnou hodnotu dluhů, což vytváří obrovský tlak na dlužníky a může vést k hospodářské recesi.“ (Zdroj: Friedman, M. (1969). The Optimum Quantity of Money and Other Essays)
„Deflace může být pro ekonomiku stejně škodlivá jako inflace. Pokud ceny klesají, může to vést k deflační spirále, kde poklesy cen vedou k nižším výdajům a investicím, což dále snižuje ceny.“ (Zdroj: Bernanke, B. S. (2002). Deflation: Making Sure 'It' Doesn't Happen Here)
„Deflace je nebezpečná, protože vytváří prostředí, kde spotřebitelé a firmy nechtějí utrácet. To může vést k hospodářské stagnaci nebo dokonce depresi.“ (Zdroj: Krugman, P. (1998). It’s Baaack: Japan’s Slump and the Return of the Liquidity Trap)
i
Tulipánová mánie a Bitcoin
Ještě během svého studia na univerzitě jsem si všiml zajímavého fenoménu: posedlosti ekonomů tvrdit, že Bitcoin je stejná bublina jako Tulipánová krize. K té došlo v Nizozemsku v 17. století, konkrétně mezi lety 1634 a 1637. Tulipány, přivezené z Osmanské říše, se staly extrémně populárními a jejich ceny začaly prudce růst. Lidé začali spekulovat na růst cen tulipánových cibulí, což vedlo k tomu, že ceny některých vzácných druhů tulipánů dosáhly astronomických výšin. Mánie zašla tak daleko, že jediná tulipánová cibule odpovídala několika ročním platům. Nevyhnutelně ale jednoho dne trh zkolaboval a vzal s sebou sny a majetek řady nešťastných spekulantů.
Háček ale je, že tulipánová mánie a Bitcoin se liší do té míry, že snaha zde hledat analogie představuje spíše důkaz o neznalosti základních principů Bitcoinu. Samozřejmě existují dílčí podobnosti, jenže v základu se zde snažíme porovnávat tulipány, které se exponenciálně množí a navyšují nabídku, a Bitcoin, který má limitovanou nabídku. Pokud už analogie chceme hledat, pak bych spíše doporučil čínský realitní trh – na druhou stranu Bitcoin již několikrát klesl, aby pak opět pokračoval v růstu. Něco mi ale říká, že u čínského realitního trhu s ohledem na demografické trendy podobný návrat na vrchol očekávat nemůžeme.
Posedlost tulipánovou krizí a cenou Bitcoinu lze dokonce použít k predikci kurzu BTC. Ptáte se jak? Inu – meziměsíční změna v hledanosti „Tulipánová mánie“ na Google koreluje se změnou kurzu BTC. Hledanost klíčového slova „Tulipánová mánie“ koreluje s „Cenou BTC“ z 68,24 %. Determinace (R²) pak vychází 46,56 %. Na graf se můžete podívat po otevření roletky.
Autor: Václav Závada
Na grafu níže vidíte vzájemnou souvislost meziměsíčního růstu kurzu BTC a hledanosti klíčového slova "Tulipánová krize", respektive "Tulipánová mánie". Objem hledanosti je založen na datech z USA. Hodnota 0,46 pak vyjadřuje index determinace (druhá mocnina korelace).
Deflace představuje významné riziko pro ekonomiku, protože může způsobit řadu negativních dopadů, které se vzájemně posilují a vedou k hospodářským problémům. Ekonomové se tedy obávají deflace kvůli jejímu potenciálu zpomalit ekonomický růst, zvýšit dluhové zatížení, snížit ziskovost firem a omezit efektivitu měnové politiky.
Existuje ovšem možnost, že ekonomové interpretují Bitcoin chybně. Resp. snaží se ho hodnotit stejnými kritérii, jako by se jednalo o fiat měnu. Budoucnost Bitcoinu ovšem nemusí spočívat nutně v náhradě fiatu, nýbrž může jít spíše o investiční aktivum, jehož hodnota bude nezávislá na centrální autoritě.
Můžeme totiž vzpomenout na počátky papírových peněz, které byly emitovány soukromými bankami. Jako takové podléhaly konkurenci – pokud se nějaká banka chovala nerozumně, klienti měli tendenci své vklady vybrat a přejít ke konkurenci. Podobný efekt může mít i Bitcoin vůči centrálním bankám: pokud se centrální bankéři budou chovat nerozumně a budou se oddávat nezřízenému kvantitativnímu uvolňování, mohou velmi snadno zjistit, že lidé hromadně skupují Bitcoin ve snaze ochránit své úspory.
Bitcoin jako uchovatel hodnoty má rovněž řadu příznivců – viz dále.
„Bitcoin je nejlepší formou peněz, jakou kdy svět poznal, protože jeho zásoba je absolutně omezená. To znamená, že jeho kupní síla se bude v průběhu času zvyšovat, na rozdíl od fiat měn, které neustále ztrácejí hodnotu kvůli inflaci.“ (Zdroj: Ammous, S. (2018). The Bitcoin Standard: The Decentralized Alternative to Central Banking)
„Bitcoin je nejlepší uchovatel hodnoty, jaký kdy lidstvo vytvořilo. Je to digitální zlato s absolutní vzácností, která chrání bohatství před inflací a devalvací.“ (Zdroj: Saylor, M. J., různé rozhovory a články)
„Bitcoin přináší deflační měnový model, který odměňuje spoření a hodnotu místo utrácení a dluhů. To je radikální změna oproti současnému inflačnímu modelu, který podporuje utrácení a dluhy.“ (Zdroj: Keiser, M., různé rozhovory a články)
„Deflační povaha Bitcoinu z něj činí ideální nástroj pro uchovávání hodnoty. Je to digitální aktivum s pevně stanoveným množstvím, což znamená, že jeho hodnota bude v průběhu času růst, jak bude poptávka převyšovat nabídku.“ (Zdroj: PlanB, různé články a analýzy)
i
Inflace může mít různé příčiny. Z pohledu centrální banky představuje nejvyšší riziko inflace tažená náklady. Právě tento typ inflace může přibližně z 50 % za skokový růst cen energií, který (nejen) tuzemská ekonomika zažila po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině. Z pohledu monetární ekonomie jde o nejnebezpečnější situaci: dochází k poklesu kupní síly obyvatelstva, přičemž centrální banka nevyhnutelně musí sáhnout po zvýšení úrokových sazeb, což hospodářství dále zpomaluje. Velmi rychle tak může nastat nejčernější ekonomický scénář: stagflace. Tento termín označuje růst cen při poklesu HDP.
Nyní se pojďme na inflaci podívat očima příznivců Bitcoinu a Rakouské ekonomické školy. V prvé řadě je nutné akceptovat současný stav.
Centrální bankéři se zaměřují na inflaci kolem 2 %, což je považováno za ideální hodnotu pro stabilní ekonomický růst. Tento cíl pomáhá předcházet deflační spirále, která může nastat, když klesají ceny, lidé méně utrácejí, firmy propouštějí, a tím se celková ekonomická aktivita snižuje. V takové situaci se mohou lidé vyhýbat novým úvěrům a soustředit se na splácení stávajících dluhů, což dále snižuje peněžní zásobu a tlačí ceny ještě níže.
Nelze tedy popřít, že v současném finančním systému by deflace mohla vést k deflační spirále. Tento jev je obávaný, protože vede ke snižování ekonomické aktivity a růstu nezaměstnanosti. V rámci tohoto systému, který je založen na nekrytých penězích a úvěrech, je tedy deflace považována za nebezpečnou.
Podle rakouské ekonomické školy není deflace sama o sobě negativním jevem. Deflace může být přirozeným důsledkem technologického pokroku a zvýšené produktivity, které vedou k nižším cenám. Historicky, když byla měna částečně krytá zlatem, měla ekonomika vlastní stabilizační mechanismy, které deflaci brzdily.
Je důležité si uvědomit, že současný finanční systém, založený na nekrytých penězích, není dlouhodobě udržitelný. Inflační politika centrálních bank může ztrácet svou efektivitu, zvláště s ohledem na demografické změny a stárnutí populace. Kvantitativní uvolňování jako nástroj pro stimulaci ekonomiky může selhat v dosažení reálného ekonomického růstu.
V tržní ekonomice jsou inovace a technologický růst přirozeným faktorem snižování cen. Podle rakouské školy je tedy deflace výsledkem efektivnějších výrobních procesů a vyšší produktivity, což nemusí být negativní, pokud je ekonomika správně nastavena.
Rakouská škola vidí deflaci jako přirozený jev, který je výsledkem technologických inovací a efektivní alokace zdrojů. Hlavní argumenty zahrnují podporu úspor a investic, korekci trhů a kritiku inflační politiky centrálních bank. Deflace, pokud je spojena s růstem produktivity, může být považována za pozitivní faktor ekonomického zdraví.
Technologický pokrok a inovace vedou ke zvyšování produktivity, což umožňuje výrobu více zboží a služeb s nižšími náklady. To přirozeně tlačí ceny dolů. Například, pokud se díky technologickému pokroku zvýší produkce zemědělských plodin, cena potravin klesne.
Efektivní alokace zdrojů: Rakouská škola zdůrazňuje, že deflace může být výsledkem efektivnější alokace zdrojů. V ekonomice, kde jsou zdroje využívány efektivněji, může být výsledkem nižší cenová hladina. Efektivní trhy a konkurence podporují snižování cen.
Podle rakouské školy deflace podporuje úspory, které jsou základem pro dlouhodobé investice a kapitálovou akumulaci. Když ceny klesají, reálná hodnota úspor roste, což podporuje investice do produktivních činností a zvyšuje dlouhodobý ekonomický růst.
Přirozená korekce trhů: Deflace je vnímána jako přirozený mechanismus tržní ekonomiky, který umožňuje korekci chybných investic a přehřátí trhů. Když ceny klesají, dochází k očištění trhu od neefektivních podniků a investic, což dlouhodobě posiluje ekonomiku.
Monetární stabilita: Rakouská škola také kritizuje expanzivní monetární politiku centrálních bank, která často vede k uměle nízkým úrokovým sazbám a inflaci. Namísto toho preferuje měnovou stabilitu a věří, že deflace může být znakem zdravé, neinflační měnové politiky.
Přechod ze současného systému, který je založen na nekrytých penězích a inflační měnové politice, na systém podporovaný rakouskou školou a příznivci bitcoinu by byl komplexní a náročný proces. Nikoliv ale nemožný. Současně jakkoliv se může opuštění současného finančního systému zdát náročný, pak dle názorů rakouské školy platí, že současný finanční systém je dlouhodobě stejně neudržitelný.
Zlatý standard nebo kryptoměny: Jednou z možností je návrat k nějaké formě zlatého standardu, kde měna je kryta zlatem. Alternativně mohou být použity kryptoměny jako bitcoin, které mají omezenou zásobu a jsou decentralizované.
Omezení role centrální banky: Centrální banky by musely změnit svůj přístup a snížit svou aktivní roli v řízení ekonomiky. Jejich funkce by se mohla omezit na správu peněžního krytí a udržování měnové stability.
Informování veřejnosti: Přechod na deflační politiku by vyžadoval rozsáhlé vzdělávací kampaně, které by vysvětlily výhody deflace a odstranily obavy spojené s klesajícími cenami.
Postupné změny: Deflační politika by měla být zavedena postupně, aby ekonomika měla čas se adaptovat. To by zahrnovalo například postupné snižování inflačních cílů centrálních bank.
Incentivy pro úspory a investice: Daňové reformy by mohly podporovat úspory a dlouhodobé investice, například prostřednictvím daňových výhod pro spořící účty a investiční fondy.
Stabilní finanční instituce: Je třeba zajistit, aby bankovní systém byl stabilní a odolný vůči deflačním tlakům. To by mohlo zahrnovat přísnější regulaci a dohled nad bankami.
Podpora inovací: Státy by měly investovat do výzkumu a vývoje, aby podpořily technologický pokrok a zvýšily produktivitu.
Zlepšení podnikatelského prostředí: Deregulace a podpora malých a středních podniků by mohla zvýšit konkurenci a inovace na trhu.
i
Mohlo by vás zajímat
Bitcoin se liší od tradičních měn emitovaných centrálními bankami svou transparentností v oblasti těžby a nabídky. Jeho množství je omezeno na 21 milionů a těžba probíhá podle předem stanoveného vzorce zahrnujícího halving, kdy se odměna za vytěžený blok snižuje každé čtyři roky. Tento proces zajistí, že poslední bitcoin bude vytěžen kolem roku 2140. Po tomto datu již těžaři nebudou dostávat nové bitcoiny jako odměnu, což může ovlivnit jejich příjmy, bezpečnost sítě a transakční ekonomiku. Bitcoin se vyznačuje deflačním charakterem, což může zvýšit jeho atraktivitu jako investičního aktiva. Nicméně, deflace může mít také negativní dopady na ekonomickou aktivitu. Celkově bude budoucí vývoj Bitcoinu záviset na mnoha faktorech včetně regulačních změn a technologických inovací.
