Položili jste si někdy otázku, zda by mohl být bitcoin nelegální? Nebo naopak, jestli je třeba jeho používání zákonem výslovně povolit? V článku se podíváme na to, jak se bitcoin zařadil do našeho právního systému, jak je regulován kryptobyznys v České republice nebo co může čekat bitcoinery v budoucnu. Zamyslíme nad tím, jak moc nás vlastně legislativa (ne)ovlivňuje.
i
Úvodem jednu autorskou poznámku. V článku hovoříme o bitcoinu, ale většina poznatků je, až na několik výhrad, přenositelná také na ostatní kryptoměny, slovy zákona virtuální aktiva. Specifickým případem, kdy uvedené nemusí nutně platit, budou NFT a tokeny vázané na jiná aktiva, kterým se ale tento text primárně nevěnuje.
Zamysleme se, proč se vůbec zabývat vztahem práva a bitcoinu? Jednoduše řečeno, zařazení bitcoinu do světa paragrafů je dobré sledovat, protože nežijeme ve vzduchoprázdnu. To platí pro všechny, od privacy maximalistů až po ty z nás, kteří nemají vůči právu jako takovém větších výhrad. Ať už chceme, nebo ne, pokud dlouhodobě žijeme v České republice, náš národní právní řád do značné míry ovlivňuje to, co v každodenním životě děláme. Tedy podle jakých obecných pravidel se věci dějí, nebo nedějí.
Zákony obecně říkají, co můžeme a nemůžeme. Nebo také to, co musíme (jakou máme povinnost), nebo naopak nesmíme (co je zakázáno). Alespoň v teoretické právní rovině. Právními předpisy tak může být mnohdy ovlivněno to, zda a za jakých konkrétních podmínek můžeme nakupovat, prodávat nebo třeba zastavovat bitcoin (půjčovat si proti němu fiat). Poslední zmíněné je mimochodem stále populárnější, jak ukazujeme v článku o platformě FireFish.
Právo jako takové typicky obsahuje obecné principy. Někdy se také říká, že právo má univerzální povahu. Nejčastěji to funguje v rámci jednotlivých právních odvětví, např. v občanském právu, kam můžeme zařadit běžné nakládání s bitcoinem, ať už jde o vymezení vlastnických práv nebo smluvní závazky. Anebo pokud by někdo zneužíval bitcoin při trestné činnosti, pak se na něj vztáhnou předpisy a principy trestního práva, resp. Zákonů, které mají chránit před podvody. Právo umožňuje aplikovat stávající pravidla i na nově vzniklé věci nebo fenomény, jakým je i bitcoin.
Pokud začneme úplně od základu, tak bitcoin je možné kvalifikovat jako věc v právním smyslu. Věc je definována občanským zákoníkem jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Věci v právním smyslu mohou být jednak hmotné a jednak nehmotné, jako jsou práva nebo jiné majetkové hodnoty bez fyzické podstaty, které lze vlastnit, převádět je na jiné osoby a podobně.
Jednoduše řečeno, bitcoin je věcí nehmotnou, movitou a dělitelnou. Jako věc v právním smyslu může být bitcoin předmětem právního jednání osob. Lze jej typicky vlastnit, převádět na jinou osobu nebo také zahrnout do majetku při dědictví.
Nad rámec obecných právních principů je bitcoin v české legislativě upravena jen minimalisticky. V zásadě jediným aktuálně platným a účinným právním předpisem, kde jsou upravena a současně definována kryptoaktiva (virtuální aktiva), je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pokud jste se už někdy setkali, profesně nebo soukromě, s AML/KYC procesy, budete tento předpis znát pod zkratkou AML zákon. Jsou v něm nastaveny AML/KYC povinnosti subjektům, např. kryptoburzám a směnárnám. Současně jsou zde definována virtuální aktiva.
Samotný bitcoin výslovně zákonem upraven není, nicméně spadá do definice virtuálního aktiva podle AML zákona. Aktuální definice odkazuje na evropské nařízení MiCA. Podle tohoto nařízení se kryptoaktivem rozumí digitální zachycení hodnoty nebo práv, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru (pro čtenáře můžeme zjednodušit, že jde obvykle o blockchainovou technologii) nebo pomocí podobné technologie.
Aby to nebylo tak jednoduché, jsou v českém zákoně dvě výjimky. Virtuálním aktivem není podle AML zákona, opět s odkazem na nařízení MiCA, kryptoaktivum spadající pod tyto dvě kategorie.
První výjimkou jsou, slovy nařízení, takzvané tokeny vázané na aktiva (asset referenced tokens neboli “ART”). Jde o tokeny, pro které drží vydavatel jiná aktiva, (například fiat měny jako je USD nebo EUR) a jejichž vydavatelem bývají TradFi instituce jako jsou banky. Dalším příkladem jsou tokenizované akcie, které svého času nabízely vybrané velké kryptoburzy.
Druhou výjimkou jsou zejména hardcore bitcoinery tolik “oblíbená” NFTs. Aby nespadala do definice kryptoaktiv, musí být slovy zákona jedinečná, nezastupitelná jiným kryptoaktivem a nesmí je být možné využít pro platbu nebo investici.
Přesný výklad této výjimky se může v čase vyvíjet. Nicméně pravděpodobně do výjimky nespadnou objemné NFT série typu Cryptopunk, jakkoli jejich průměrná floor price mohla od roku 2021 citelně klesnout.
A pokud si někdo vydá “pro radost” pár uměleckých NFT (nikoli však velkou komerční sérii), pak do definice kryptoaktiva podle českého zákona zjevně tyto tokeny spadat nebudou.
Jako shrnutí můžeme říci, že definice kryptoaktiva je poměrně široká a kromě bitcoinu do ní spadnou další standardně obchodovaná kryptoaktiva.
Další a v zásadě poslední zmínkou o bitcoinu v našem právním řádu je úprava časového a hodnotový test v zákoně o daních z příjmů. Jde jednoduše řečeno o podmínku stanovenou zákonem, kterou pokud dodržíte, jsou vaše příjmy z bitcoinu (kryptoaktiv) osvobozeny od daně. Doposud to platilo například pro cenné papíry (nejčastěji akcie).
V pátek 14. února 2025 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, který zmíněný časový a hodnotový test zavádí. Uvedené se týká daně z příjmů fyzických osob.
Malá odbočka, pokud jste právní fajnšmekři nebo občas potřebujete otevřít nějaký právní předpis, například pro své podnikání, dodejme, že sbírka zákonů je dnes již dostupná on-line v podobě bezplatné oficiální aplikace e-Sbírka.
Krátký exkurz do publikace zákonů zde uvádíme zejména proto, že účinnost neboli okamžik “aktivace” zákona připadá konkrétně u časového a hodnotového testu na den následující po jeho oficiální publikaci. Tento den připadl na sobotu 15. 2. 2025. Právě až od uvedeného dne můžeme časový a hodnotový test legálně využít. Pokud jste prodávali nebo směňovali váš bitcoin dříve a realizovali jste zisk, pak tento zisk ještě byl předmětem daně.
V obecné češtině se často, z právního pohledu nepřesně, říká, že zákon “začne platit”, čímž je právně technicky myšlena právě takzvaná “účinnost” předpisu. Pokud by vás měl tento článek naučit jednu věc, tak z právních pojmů by autor vybral právě rozdíl mezi platností a účinností zákona. Platnost se definuje jako okamžik, kdy projde celým legislativním procesem a je publikován ve sbírce zákonů, a účinnost jako okamžik, kdy se předpis “aktivuje” a je od takové chvíle aplikován.
A nyní zpět k časovému testu. Ten stanoví, že příjem z prodeje nebo směny vašeho bitcoinu (kryptoaktiv) je po uplynutí tří let od nabytí osvobozen od daně. A to až do maximální výše 40 milionů korun ročně. Vedle toho hodnotový test stanoví, že v jednom kalendářním roce můžete prodat nebo směnit bitcoin do celkové částky 100 000 korun, aniž byste takový příjem měli povinnost danit.
Nová legislativa přináší významnou pozitivní změnu pro regulované kryptopodnikatele. Ti mají nově právo na bankovní účet u českých bank pro své podnikání.
Tato úprava má za cíl narovnat dřívější praxi, kdy banky, často bohužel bez uvedení konkrétního důvodu, rušily nebo zmrazily účty podnikatelům v oboru kryptoaktiv (typicky kryptoburzám nebo směnárnám).
Evropská unie přijala nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets Regulation), které stanovuje jednotný právní rámec pro všechny členské státy Evropské unie ve vztahu ke kryptoaktivům (vč. bitcoinu) a podnikatelům v oblasti kryptoslužeb.
Prakticky se v tuto chvíli regulace nejvíce dotkne poskytovatelů kryptoslužeb jako jsou burzy, směnárny nebo custody. MiCA je účinná od konce roku 2024 (konkrétně od 30. 12. 2024). Mezi největší praktické dopady patří skutečnost, že již není možné se dodatečně ohlásit jako kryptopodnikatel. Aktuálně běží takzvané přechodné období pro stávající podnikatele v tomto oboru, a to do konce července 2025. Do té doby musí podat žádost o licenci k České národní bance. A nepůjde o žádnou formalitu, ale naopak o komplexní proces. Kryptopodnikatelé budou muset prokázat, že mají dostatečné personální a také technické zabezpečení svého podnikání a předloží veškeré potřebné podklady.
Alternativně, pro vybrané “obory” kryptopodnikání, na které se MiCA nevztahuje, musí podnikatelé zažádat o povolení u Finančního analytického úřadu (FAÚ). Například pod tuto licenci zřejmě bude spadat podnikání spojené s NFTs.
Aktuálně v České republice podle dostupných informací mají být až vyšší tisíce kryptopodnikatelů. Ve většině případů ale jde jen o zápis omylem. Typicky to bude případ, kdy nově registrovaný živnostník si nechal na úřadě zapsat automaticky všechny obory živnosti volné. Často z dobré vůle a hlavně “pro všechny případy”, přestože takový podnikatel reálně kryptoslužby neposkytuje. Pokud jste podnikatelé, zkontrolujte si, zda nemáte u svých oborů živnosti omylem vybranou právě kryptoživnosti (současně jde o obor živnosti volné č. 81).
Doposud úřady ověřovaly u nově ohlašovaných kryptopodnikatelů pouze bezúhonnost, a to výpisem z rejstříku trestů. Jiné podmínky zde prakticky nebyly. Nyní se situace značně posunula. V zásadě bude třeba získat “velkou” licenci, do jisté míry srovnatelnou s licencí brokerů nebo jiných regulovaných subjektů.
Nařízení MiCA obsahuje také regulaci vydavatelů kryptoaktiv. Vydávat nová kryptoaktiva například formou ICO tak bude formalizované a vydavatelé budou muset úřadům předložit řadu dokumentů včetně profesionálně zpracovaného whitepaperu. Bitcoinu se to ale příliš nedotkne. Mimo jiné mu svědčí i to, že není přesně identifikován jeho zakladatel Satoshi Nakamoto. Burzy a směnárny tak budou moci nadále poskytovat nákup a prodej bitcoinu, případně i jeho směnu za jiná kryptoaktiva.
V této kapitole se zamyslíme nad tím, jaké mohou být důvody a motivace pro to vůbec bitcoin regulovat. Někteří čtenáři si možná pomyslí, že si v této kapitole trochu zahrajeme na “ďáblova advokáta”. A mnohé může napadnout, že zájem na tom regulovat budou mít předně sami regulátoři nebo velké instituce. Nabízí se možná pro bitcoinovou komunitu kontroverzní otázka. Bude to tak skutečně vždy?
Jedním z častých argumentů pro regulaci, který zaznívá ze strany zákonodárců, je potřeba chránit spotřebitele, tedy koncové, retailové zákazníky. Typicky uživatele kryptoburz. V ideálním světě by měl být retail ochráněn před podvodnými projekty a jejich podvodným jednáním. Také by mělo být snazší řešit spotřebitelské spory nebo třeba požadovat náhradu škody a vrácení vložených prostředků po provozovatelích kryptoprojektů, které “špatně skončí”.
Licencovaní provozovatelé budou muset mít sídlo v Evropské unii. Tuzemské subjekty budou licencované u České národní banky (ČNB). Subjekty licencované v jiném unijním státě budou mít možnost nabízet za splnění společných pravidel služby také v České republice. Bude tak v podstatě vyloučeno, aby se oficiálně registrovaný a regulovaný subjekt mohl snadno “uklidit” například na Britské Panenské ostrovy nebo do jiného daňového či jurisdikčního ráje.
Licencované subjekty budou tak patrně uvádět například na svém webu, v jakém státě získali licenci a uživatel si bude moct ověřit, zda je to pravda. A v ideálním případě se podle toho uživatel zařídí a otevře si účet jen na té burze, které důvěřuje. Zda to tak bude v praxi fungovat ukáže až čas.
Nelze samozřejmě nikdy absolutně vyloučit existenci zcela podvodných subjektů, které se budou pokoušet vylákat z lidí peníze, bez ohledu na to, kde sídlí. Je také na nás i celé bitcoinové komunitě, abychom informovali nováčky o možných hrozbách, které v kryptosvětě čekají. Věřím, že tomu v České republice hodně pomáhá komunita Jednadvacet a v jiných státech zase místní organizace Einundzwanzig (Twenty-one).
Mnoho značně regulovaných subjektů (banky, investiční brokeři aj.) má odpor vůči všemu, co nemá jasně stanovená pravidla zakotvená v předpisech (právním řádu). Jaký je jeden z možných pozitivních “důsledků” regulace? Bitcoin už nebude něco okrajového a z pohledu bank “nebezpečného”. Nebo něco, čeho se velcí hráči nechtějí pomalu ani (virtuálně) dotknout.
Regulace tak zřejmě zařadí bitcoin z pohledu bank do škatulky, kterou bychom mohli nazvat například “standardní investiční nástroj”. S nimi už budou umět pracovat. Nebo se to záhy naučí. Koneckonců budou muset, konkurence nikdy nespí ani v bankovním sektoru (i když si možná někdy na chvíli zdřímne). A můžeme proto očekávat, že dříve či později nabídnou i banky produkty související s bitcoinem.
Nedávno získal poměrně velkou pozornost příspěvek na síti X (Twitter), ve kterém se diskutuje zajímavý problém. Banky v rámci interních procesů před poskytnutím úvěru nebo také hypotéky, někdy zjišťují kromě standardní bonity klienta také to, zda vlastní nebo vlastnil nějaké kryptoaktivum.
Řeším úvěr. Bankéřka mi právě řekla, že pokud v AML dotazníku zaškrtnu, že obchoduji nebo vlastním nějaké krypto, úvěr mi nejspíš neschválí. WTF
— Vojta Žižka (@VojtaZizka) January 22, 2025
Může být investování do bitcoinu problém? Zdá se, že jde spíše o jednu z mnoha kategorií, které banky vyhodnocují. Za současného stavu by tak neměly banky zamítnout vaši žádost o půjčku jen z toho důvodu, že vlastníte bitcoin.
Z pohledu retailu je ale stále systém vyhodnocení rizika konkrétního klienta do značné míry “black box”, do kterého detailněji nevidíme. Jde ale zatím patrně z pohledu banky o jednu z “rizikových” kategorií. S přicházející regulací by se v tomto ohledu mohla situace zlepšit a banky by mohly zařadit bitcoin k ostatním investičním nástrojům. Opět platí, že až čas ukáže, jak flexibilní budou české banky, které se zatím ukázaly být velmi konzervativní.
Na úvod kapitoly zařadím krátké upozornění. Žádnou informaci zde v textu, případně v souvisejících diskuzích nebo komentářích nelze považovat za daňové nebo investiční poradenství, resp. profesionální radu. Tyto záležitosti prosím vždy, milí čtenáři, podrobně diskutuje s odborníkem na danou problematiku.
Navážeme do jisté míry na kapitolu o časovém a hodnotovém testu. Tato kapitole se týká zejména těch, kteří v minulosti realizovali na bitcoinu zisk, a to ještě před účinností novely zákona, tj. před 15. 2. 2025.
Tak jako u obecné právní úpravy i v daňových předpisech platí, že dosavadní právní úprava je natolik obecná, že ji lze vztáhnout také na bitcoin. Příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, které se označují jako „ostatní příjmy“, zahrnují všechny příjmy, které nejsou výslovně upraveny v jiných částech zákona, bitcoin nevyjímaje.
Příjmy z bitcoinu tak bylo doposud, před účinností časového a hodnotového testu, třeba náležitě zdanit.
Bitcoinu a dědictví se autor tohoto článku zabýval již ve svých dvou předchozích textech publikovaných na webu Alzy. Pokud jste je zatím nečetli a tato problematika vás zajímá, popřípadě vlastníte určitý obnos v bitcoinu, o který by vaše rodina v budoucnu neměla přijít, doporučuji tyto články vaší pozornosti. Jde o témata: Jak odkázat kryptoměny? Aneb bitcoin a dědictví a Jak nejlépe odkázat bitcoin a sepsat závěť. Uveďme zde alespoň to nejdůležitější z pohledu práva.
Váš bitcoin je již za současné právní úpravy regulérním předmětem dědictví. Nejde proto natolik o právní problém, jako spíš o to informovat budoucí dědice o tom, že máte své prostředky uloženy v bitcoinu. Jinak řečeno, dědit bitcoin lze, ale musíte jej dobře zabezpečit za života a informovat o něm o způsobech jeho předání také vaše blízké, budoucí dědice.
Tato kapitola nemá za cíl jakkoli čtenáře vystrašit. Jde spíše o to vám přiblížit současné regulatorní trendy, abyste získali určitý náskok, protože kdo je připraven, není překvapen. Bitcoin, ať chceme, nebo nechceme, už není tak “punkovou záležitostí” a naopak se pomalu ale jistě stává součástí standardního legacy právního a také bankovního (investičního) systému.
Pro tuto kapitolu si na moment vezmeme do rukou pomyslnou křišťálovou kouli. Současně je v právním světě patrný zejména jeden trend. Postupně dochází k čím dál větší regulaci dříve ne až tak striktně omezovanému nonKYC bitcoinu neboli bitcoinu, který zakoupíte nebo prodáte bez provedení AML/KYC procesu. Doposud platil na takové transakce limit ve výši 1000 EUR (přibližně 25 tisíc korun).
Pravděpodobně můžeme zejména v letošním roce očekávat postupnou další regulaci. Neznamená to nutně konec nebo snad zákaz držení nonKYC bitcoinu, ale je vhodné dopředu počítat s tím, že patrně přijdou určitá omezení.
Veřejně jsou již dostupné informace o tom, že přibližně od září 2025 bude limit pro “oficiální” nákup nebo prodej kryptoaktiv například přes ATM bez ověření uživatele nastaven pro KYC na částky již od 0 EUR. Jinak řečeno to bude znamenat nutnost ověření při provedení jakékoli směny bez výjimky pro nižší částky.
Typicky proběhne kontrola naskenováním občanky a/nebo také ověřením telefonního čísla nebo jiného kontaktního údaje kupce nebo prodejce. Případně budou provozovatelé ATM požadovat předchozí registraci na jejich platformě včetně KYC. V jiných státech Evropské unie to pravděpodobně nebude jiné. Naopak je současně Česká republika poměrně otevřená jurisdikce a některé státy vůbec nonKYC transakce za hotovost nepovolují nebo je značně omezují.
Příchod další regulace neznamená, že by se snad ze dne na den staly aplikace jako je Vexl nebo self-custody peněženka zakázané. Nicméně přístup institucí k nonKYC a KYC bitcoinu se bude zřejmě prohlubovat a je vhodné s tím počítat.
Připomeňme si na závěr to nejdůležitější. Bitcoin a celý jeho ekosystém jsou stále relativně mladé technologie. Jak to u novinek bývá, právo na ně reaguje se zpožděním. V současnosti se zdá, že přichází první větší vlna regulací. Někteří říkají, že právo je dobrý sluha, ale zlý pán. Pokud bude legislativa nastavena rozumně, může pomoci chránit retailové uživatele bitcoinu před podvody. V případě, že je příliš restriktivní, může omezit zaběhnuté nebo i nové kryptopodnikatele.
Pokud chcete realizovat zisk z bitcoinu, důkladně si prostudujte časový a hodnotový test, který vám umožní osvobodit váš příjem nebo jeho část za splnění zákonem stanovených podmínek. A pokud jste již realizovali zisk v minulosti, vše řádně proberte s odborníkem na problematiku daní.
Abychom článek zakončili na pozitivní notu, bitcoin již za svou historii prošel mnoha tvrdými zkouškami. Věřím, že ani právní regulace nebude pro bitcoin nepřekonatelným problémem. Pro většinu běžných uživatelů to pravděpodobně bude znamenat určitý posun - od “punkového” k více regulovanému aktivu. Buďme na to připraveni!
