Dragon's Dogma 2 (RECENZE) – Vyplatilo se dlouhé čekání na dvojku?

Dragon's Dogma 2 (RECENZE PS5) – Obsah článku

• Svár dvou království
• Kolik povolání máš, tolikrát jsi hrdinou
• Kupuj virtuální věci, jsou dobré
• Solidní audiovizuál, špatná optimalizace
• Dobrodružná výprava byla úspěšná, ale ne bezchybná
• Recenze Dragon's Dogma 2: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro Dragon's Dogma 2 PC

Svár dvou království

---

Dragon's Dogma 2 hráče zavede do značně evropsky stylizovaného fantasy světa a vypráví příběh hrdiny zvaného Arisen, kterému drak ukradl srdce a on ho (pochopitelně) chce za každou cenu získat zpátky. To je ale pouze jedna rovina příběhu – v té druhé se totiž rozehrává mocenský boj mezi královstvími a falešným Arisenem na trůně, na který by měl mít nárok právě hlavní hrdina, tedy vy. Těmito událostmi se rozjíždí zábavné dobrodružství vskutku monumentálních rozměrů.

Hra trochu na skyrimovský způsob začíná ve vězení, odkud jste posléze přemístěni do dolů. Poklidné tahání balvanů z místa na místo ovšem naruší útok krvelačné medúzy. Po jejím poražení se vám podaří využít nastalého zmatku a ze zajetí uprchnout, čímž se před vámi otevře rozlehlý svět doslova plný hradů, měst, vesniček, krásné krajiny a pochopitelně i mnoha nebezpečí a monster všech druhů. 

Hned v prvních minutách hry zjistíte, že si Dragon's Dogma 2 zachovává poněkud staromilský přístup. I když se vám postupně plní quest log a úkoly přibývají jak kostry princezen v dračím doupěti, nikdo vás do ničeho příliš netlačí a vydat se můžete prakticky kamkoli. Jedinou otázkou je, jestli na to budou stačit vaše síly. 

Mapa v Dragon's Dogma 2 je totiž obrovská, kvůli poměrně omezené nabídce fast-travelu se po ní navíc budete pohybovat ve větší míře pěšky, na zdejších pěšinách tak strávíte poměrně dost času. V okolí zdejších komunikací se navíc pohybuje docela dost nepřátel a na gobliny, harpyje, bandity a další havěť narazíte poměrně často, prakticky z každé delší cesty se tak stává regulérní dobrodružné tažení, na které se musíte dobře připravit. To znamená připravit si potřebnou výbavu a také svědomitě naplánovat cestu, počítat se zastávkami v táborech kvůli uzdravení a tak podobně. Dragon's Dogma 2 tak neustále působí dojmem skutečně epické fantasy výpravy, která zabere nějaký čas a nikdy dopředu netušíte, jak vlastně dopadne. 

S běžnými nepřáteli se vypořádáte relativně snadno, i když vás samozřejmě mohou zaskočit. Horší situace ovšem nastane, když se na vás z přilehlého lesíku vyřítí stvůra o velikosti průměrného činžáku a s vervou sobě vlastní se vás rozhodne zadupat do země. Poklidné putování krajinou se tak v mžiku promění na boj o holý život, který často ukončí jedno potupné máchnutí kyjem či pařátem. Pochopitelně ne tím vaším.

Tato střetnutí rozhodně patří mezi nejlepší části hry. Souboje s draky, kyklopy, gryfy, golemy a dalšími monstry jsou totiž napínavé, zatraceně efektní a často vyčerpávající. Všechny tyto mýtické bytosti totiž povětšinou oplývají hned několika životy a upižlat je vám leckdy zabere i půl odpoledne. V herním čase. 

Při heroickém zápolení si navíc naplno uvědomíte velikost toho zubatého stvoření a zároveň svou vlastní nicotnost. Zvlášť, když tomu zvířeti vylezete na hřbet, zuby nehty se držíte jeho kůže a snažíte se mu zasadit pár klíčových ran. Mechanismus lezení po obřích monstrech skvěle fungoval v původním Dragon's Dogma a samozřejmě se vrací i ve druhém dílu, přičemž neztratil nic na své zábavnosti. Jen škoda, že samotné šplhání je místy poněkud těžkopádné, jako by se váš charakter někdy nemohl rozhodnout, jestli poleze spíše po ruce nebo po hrudi. To je ale pouze drobná vada na jinak fantastických soubojích.

Kolik povolání máš, tolikrát jsi hrdinou

---

Za atraktivitu soubojového systému jsou nicméně plně zodpovědná povedená povolání, zde zvaná Vocations, kterých je ve hře celkem 10 a nabízí dosti různorodou sebranku hrdinů. Od vcelku standardních válečníků po mágy až po kombinovaná povolání, jako je Magick Archer či všeumětel Warfarer. Mně osobně nejvíc seděl Mystic Spearhand, který se v boji ohání oboustranným kopím a nebojí se ani použití kouzel, v nabídce hratelných tříd si ale vybere prakticky každý.

Magie je zde mimochodem obecně po čertech zábavnou a vizuálně značně stylovou záležitostí. V Dragon's Dogma si skutečně připadáte jako mocný kouzelník, a když na bojiště sesíláte firebally a další zaklínadla a bez milosti decimujete své nepřátele, je to skutečně skvělý pocit. 

Povolání navíc můžete bez větších potíží prakticky kdykoli změnit, aniž byste museli nějak komplikovaně překopávat celý svůj build. Prostě jen ve městě zajdete do Vocation Guild a vyberete si nové zaměření, které si za vcelku směšný poplatek odemknete. Na stejném místě si také odemykáte nové skilly a útoky. Což je popravdě skvělý systém, nemusíte si totiž dělat starosti, že si omylem svého hrdinu „špatně postavíte“ a do konce hry budete muset žít s následky svých rozhodnutí při volbě povolání. 

Zapomenout nemůžeme ani na vaše počítačem ovládané pomocníky, takzvané „pawny“, kteří s vámi stejně jako v předchozím dílu cestují krajinou a poskytují pomocnou ruku nejen v soubojích. Pawny máte k dispozici až 3 a můžete jim měnit a vylepšovat výbavu, skilly, a dokonce je můžete sdílet s ostatními hráči, kteří si je mohou najmout jakožto členy vlastní party. 

Pawnové jsou takovým zábavným zpestřením hratelnosti a hru povyšují na téměř kooperativní zážitek, byť je hra jinak výhradně singleplayerová. Neustále totiž komentují dění, promlouvají k vám, či vás dokonce dokážou nasměrovat v rámci nějakého questu. Jejich AI je navíc na poměrně slušné úrovni a povětšinou se o sebe dokáží postarat, což potěší.

Kupuj virtuální věci, jsou dobré

---

Co už potěší méně jsou nepochopitelně a zcela zbytečně implementované mikrotransakce, za které si ve hře pro jednoho hráče můžete pořídit všemožné herní předměty či měnu zvanou Rift Crystals určenou k najímání pawnů. Nutno podotknout, že jsem za celou dobu hraní neměl pocit, že bych potřeboval vytáhnout kreditku, abych si Dragon's Dogma 2 mohl užít naplno, to ale v mých očích ještě více podtrhuje stupiditu monetizace u titulu prodávaného za plnou cenu. 

Nejsem si jistý, čí to byl nápad, ale možnost koupit si za reálné peníze virtuální předměty, které lze v drtivé většině koupit za virtuální zlaťáky u virtuálních obchodníků přímo ve hře, zkrátka nedává smysl a jen vyvolává zbytečné kontroverze a zastiňuje skutečné kvality hry. A to si Dragon's Dogma 2 skutečně nezaslouží.

Solidní audiovizuál, špatná optimalizace

---

Co se audiovizuálního zpracování týče, je Dragon's Dogma 2 poněkud rozporuplným balíčkem. Samotná grafika je z estetického pohledu v pořádku – krajina, modely jednotlivých postav či monster jsou zpracovány velmi pěkně, stejně tak hra světla a stínů, která dokáže hlavně v přírodě za rozbřesku vykouzlit skutečně ohromující výjevy.

Hra se bohužel nedočkala příliš dobré optimalizace a navzdory tomu, že i na konzolích má neomezený počet snímků za vteřinu, po většinu času se pohybuje okolo 30 FPS, což v dnešní době působí značně zastarale. Co je horší, poměrně často dochází k drobným propadům snímkování a trhání obrazu, které z hraní nedělají zrovna nejplynulejší záležitost. 

Na druhou stranu potěší solidní namluvení postav a krásná hudba, která správně burácí v těch nejakčnějších situacích a ve chvílích relativního klidu hezky buduje atmosféru. Trochu zvláštní mi ovšem přišlo, že hlavní hrdina se nedočkal dabingu a za celou hru tak neřekne ani slovo. Dá se na to sice zvyknout, ale při každém rozhovoru jsem přemítal nad tím, že by mě dabovaný protagonista vtáhnul do děje ještě o trochu více.

Dobrodružná výprava byla úspěšná, ale ne bezchybná

---

Předchozí řádky se sice nesly v lehce negativním tónu, skutečnost ale nemůže být dále od pravdy. Dragon's Dogma 2 je totiž i přes některé své nedotaženosti a svéráznosti výborným akčním RPG, které nabízí propracovaná povolání, zajímavý příběh, atraktivní soubojový systém a nezapomenutelná střetnutí s obřími monstry.

Studiu Capcom se úspěšně podařilo oživit svoji kultovní značku a představit ji nové generaci hráčů. Pro fanoušky původního dílu se jedná takřka o povinnost, neváhal bych ale Dragon's Dogma 2 doporučit ani příznivcům žánru akčních RPG obecně, jen musí počítat s poněkud pomalejším tempem. Lesk dračích zubů kazí jen naprosto nepochopitelné mikrotransakce a rozporuplná optimalizace, vinou které na testovací PS5 kolísal počet FPS. S tím se ale doufejme vypořádají brzké patche.

• Zdroje: Vlastní

Dragon's Dogma 2 (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry. Klíč k recenzi poskytl distributor Cenega.

HW nároky pro Dragon's Dogma 2 PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 10/11 64-bit	Windows 10/11 64-bit
Procesor	Intel Core i5 10600 | AMD Ryzen 5 3600	Intel Core i7-10700 | AMD Ryzen 5 3600X
Grafická karta	NVIDIA GeForce GTX 1070 | AMD Radeon RX 5500 XT, 8 GB	NVIDIA GeForce RTX 2080 | AMD Radeon RX 6700
DirectX	DirectX 12.0	DirectX 12.0
Operační paměť	16 GB	16 GB
Pevný disk	–	–

• Zdroj: Steam (29. 3. 2024)