Amnesia: Rebirth (Mini RECENZE) – Hlavní hrdinka Tasi podstupuje vnitřní „Dark Descent“

Amnesia: Rebirth (Mini RECENZE PC) – Obsah článku

1. Kde už jsem to jen viděl?
2. Tasi Trianon a její boj o vlastní duševní zdraví
3. Temnota a strach na každém kroku
4. Frictional Games uplatňují dlouholeté zkušenosti
5. Všechno dobré, konec dobrý?
6. Mini Recenze Amnesia: Rebirth: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Amnesia: Rebirth PC

Kde už jsem to jen viděl?

Amnesia: Rebirth dovede být v určitých momentech absolutně hrůzostrašná (v dobrém slova smyslu), což by nemělo být žádným překvapením, jelikož jde o pokračování jednoho z nejlepších PC hororu minulé dekády. Hře také pomáhá fakt, že se jej chopilo studio Frictional Games, které se k sérii po „vedlejšáku“ Machine for Pigs opět vrátilo.

Pokud jde všechno tak, jak má, Amnesia Rebirth vás dovede vystrašit stejně účinně, jako to uměla dovedla Amnesia: The Dark Descent. Ne vždy se jí to ale daří. Rebirth občas zaměňuje napětí s ne úplně povedenými logickými hádankami a nejednou vám může přijít i zastaralá. Jednoduše: pokračování se hraje v podstatě skoro nachlup stejně, jako deset let starý předchůdce.

Tasi Trianon a její boj o vlastní duševní zdraví

Amnesia Rebirth začíná (doslova) velkým třeskem, jelikož se nacházíte v letadle, které ztroskotá v alžírské poušti v roce 1930. Hrajete za Tasi Trianon, statečnou francouzskou ženu, jež přežije pád letadla, avšak nepamatuje si téměř nic ze své minulosti. V tomto momentě se vydáváte na cestu do nebezpečného území s cílem nalézt své vzpomínky a ostatní přeživší havárie.

Aniž bych prozradil příliš, řeknu pouze, že Tasiina pouť je hluboce osobní záležitost, jež zkoumá téma rodiny, traumatu a trpké ztráty někoho milovaného. V začátcích hry se o Tasi dozvíte něco skutečně zásadního, což ještě zvýší sázky a z nebezpečné cesty se najednou stává cesta soukromě-nebezpečná. Tasi je navíc o poznání jiný druh postavy než byl Daniel v Dark Descent, mnohem snáze si k ní najdete cestu a bude vás motivovat k dalšímu postupu.

Temnota a strach na každém kroku

I když jsem byl na začátku z pouštního zasazení nadšen, Amnesia Rebirth jej dle mého názoru nedokázala plně využít. Například v prvních minutách po útěku z havarovaného letadla vás hra upozorní na spalující horko a řekne vám, že máte zůstat skrytí ve stínu. Ovšem tyto venkovní oblasti se objeví opravdu jen zřídka a brzy je nahradí klasické jeskyně a klaustrofobní domy.

A právě zde se plně ukáže tradiční gameplay, který si doteď pamatuji z Dark Descent – V Rebirth je temnota stejně tak nebezpečná jako monstra, která v ní přebývají. Zůstaňte potmě příliš dlouho a začnete se bát nejen vy, ale hlavně Tasi. To samé platí o obzvláště příšerných objektech ve hře samotné (mrtvoly, useknuté končetiny, přímý pohled na monstra apod.). Pokud strach dosáhne určitého stropu, znamená to konec hry. I když Rebirth vyměnil systém „duševního zdraví“ z Dark Descent za „strach“, tato mechanika v podstatě funguje naprosto stejně – jen s tím rozdílem, že pokud se Tasi bojí příliš, občas se dočkáte (poměrně laciných) lekaček, které na vás z ničeho nic na obrazovce probliknou. Zápalky a lucerna udrží temnotu „v koutě“ a úroveň strachu v normě, ovšem tyto veledůležité předměty rychle vyhoří a vyschnou, což má většinou za následek divoký úprk přes místnost, kdy budete zároveň horečnatě přemýšlet, jak se co nejrychleji opět dostat ke zdroji světla.

Frictional Games uplatňují dlouholeté zkušenosti

Desetileté zkušenosti s hororovými tituly (The Dark Descent a také SOMA) zajisté vývojářům pomohly, jelikož je do poslední kapky využili i zde a z Rebirth je tím pádem skutečně děsivá záležitost, jež vás nejednou vyvede z míry. Nejefektivnější hororové filmy a seriály jsou většinou ty, které vám ukáží co možná nejméně, ale vždy vás drží v napěti a vy jste „vystrašeně zvědaví“, co se skrývá za dalším rohem. A přesně s touto filozofii pracuje také Amnesia: Rebirth.

Při pobíhání v ruinách alžírské oblasti jsem většinou viděl sotva pár kroků před sebe, objekty ve světě se pravidelně přesouvaly a padaly jako by pošťouchnuté něčím, co jsem zahlédl jen koutkem oka. V momentě, kdy se poprvé objevila obluda (Ghoul) a rychle odcupitala, aniž by mě napadla, jsem znervózněl snad ještě víc. Co když na ni narazím hned v příští místnosti? Nebo ji neuvidím další půlhodinu? Tato nejistota ve mně efektivně vytvářela pocit napětí a strachu a často jsem si v duchu opakoval mantru: „Ty jo tak tu bych nechtěl být. Ani tady ne. Tak tu už vůbec ne.“

K tomu všemu se navíc v určitých případech připojuje také fantastický zvukový design. Amnesia Rebirth obsahuje úžasně strašidelný soundtrack, který nabírá na obrátkách v těch správných momentech a podivné „šeptandy“, které se začnou ozývat při průzkumu temných zákoutí, doplňují už tak skvělou atmosféru. Dabing je podobně vyvedený – minimálně je mnohem lepší než ten v Dark Descent.

Všechno dobré, konec dobrý?

I když se Amnesii Rebirth daří vyvolávat strach, stále trpí jedním z hlavních problémů, které trýznily původní Dark Descent, a tím jsou někdy až příliš nejasné logické puzzly. Rebirth je prvotřídní hororovka, když prcháte před obludou nebo zkoumáte strašidelné prostředí. Ovšem jakmile začnete bez sebemenšího udání směru pobíhat po spoře osvětlených místnostech ve snaze najít ukrytou páku nebo náhodně zašitý předmět, dokáže hra potrápit. Matoucí level design sice dovede přidat na strachu, ale některé puzzly mi prostě přišly jako výplň.

Další „dědictví“, jež si Rebirth nese z The Dark Descent, je občas chatrná AI monster. Jistě, ghoulové jsou skutečně děsiví, když na ně poprvé narazíte a zahlédnete je jen letmo a z dálky, ovšem pokud vás hra donutí dostat se k nim blíže, lze je možná až příliš snadno obejít. Jakmile vás však zmerčí, můžete očekávat skutečně nervy drásající úprk.

Takže co zde v závěru máme? Skvělou atmosféru a napínavý příběh zvládla Amnesia: Rebirth na jedničku a ukázala, díky čemu se první The Dark Descent stal takovou klasikou. Rebirth dělá všechno stejně dobře a někdy i lépe, jen v tomto případě neočekávejte nic revolučního. Jedná se o povedenou hororovou hru, ve které se můžete na několik chvil ztratit, i když je třeba dodat, že tento již třetí průběh amnézie je přeci jen o něco povědomější, než bylo možná nutné.

Tato mini recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč poskytla agentura Evolve PR.

• Zdroje: Vlastní

Mini Recenze Amnesia: Rebirth: závěrečné hodnocení

HW nároky pro Amnesia: Rebirth PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 7 / 8 / 10, 64-bits	Windows 7 / 8 / 10, 64-bits
Procesor	Core i3 / AMD FX 2.4Ghz	Core i5 / Ryzen 5
Grafická karta	OpenGL 4.0, Nvidia GTX 460 / AMD Radeon HD 5750 / Intel HD 630	OpenGL 4.3, Nvidia GTX 680 / AMD Radeon RX 580 / Intel Xe-HPG
DirectX	Verze 11	Verze 11
Operační paměť	4 GB RAM	8 GB RAM
Pevný disk	35 GB volného místa	35 GB volného místa

• Zdroj: store.steampowered.com (28. 10. 2020)