Kroniky Avelu (RECENZE) – Udatní hrdinové proti Bestii z nebes

Obsah recenze Kroniky Avelu

• Ve jménu slávy
• Trénink bojem
• Jak se hraje Kroniky Avelu – Pravidla
• Skvělé vstupní fantasy
• Recenze Kroniky Avelu: závěrečné hodnocení

Ve jménu slávy

Titul Kroniky Avelu otevírá své brány všem dobrodruhům toužící po nehynoucí slávě, soubojích s příšerami, objevování nových krajin a vylepšování své výbavy. Bez velkých cavyků vhodí všechny odvážlivce do světa, který je ohrožovaný Kurodarem, bohem Černého měsíce, který chce zničit království Avel chráněné mocným krystalem. Proto se nejmocnější hrdinové sjedou ze všech koutů, poráží jeho přisluhovače a posilují své postavy, aby mohli čelit jeho ničivému vyslanci – Bestii, která se na zem přiřítí v podobě meteoritu.

Příběh tvoří jen základní rámec, který ovšem dává vašemu snažení smysl. Přesto musím atmosférické texty a jejich překlad pochválit, protože před první partií spolehlivě vtáhnou do děje, především mladší hráči vyprávění ocení. Kroniky Avelu je navíc pohltí ještě více při tvorbě vlastního hrdiny, protože do rukou vezmou pastelky a sami si svou postavu vytvoří k obrazu svému. Pojmenují ji (v krabici najdete také chytrý generátor jmen), vytvoří její erb a můžou se s ní vydat do nebezpečných končin Avelu. Starost o vlastního avatara ještě umocní imerzi z celého dobrodružství. 

Trénink bojem

V průběhu přibližně 60 až 90 minut se jednotliví hráči perou s postupně se objevujícími příšerami, za jejichž porážení dostávají rozličné odměny. Tu dostanou mince na nákup výbavy u obchodníka, pořízení pastí proti Bestii či opevnění paláce hradbami. Jinde získají přímo lektvary a artefakty losované z pytlíku, případně si je mohou vylepšit na silnější verzi. To vše zvládnou i méně zkušení hráči díky jednoduchému systému založenému na dvou tazích na kolo.

Nejnáročnější se jeví vyhodnocování soubojů, u nichž se nejen hází kostkami (střety mohou mít až tři fáze), ale také se hlídají efekty silnějších potvor a jejich barevná příslušnost (která odkazuje na další záporácká božstva). Zpočátku budou mladší hráči možná potřebovat pomoct, ale po skolení několika příšer si už poradí sami. V druhé části partie přijde na řadu Bestie, která dokáže potrápit svou silou a neustálým pohybem směrem k hradu. Její zdolání přinese hrdinům nehynoucí slávu, zatímco neúspěch zahalí Avel do věčné temnoty. Celkově se u Kronik Avelu budou bavit především mladší a méně zkušení hráči, kteří hledají přiměřenou výzvu (např. na rozdíl od Karaku). Partie příjemně odsýpá a na stole velmi dobře vypadá. 

Jak se hraje Kroniky Avelu – Pravidla

Pravidla Kroniky Avelu odpovídají rodinné hře, která je i pro mladší osazenstvo, takže nijak nezahltí mechanikami, jsou intuitivní a po několika tazích snadno naučitelné. Symbolika je snadno pochopitelná, takže by se neměla stát překážkou pro hrdinskou výpravu proti Bestii. Příprava partie je časově náročnější, protože si musíte vybrat mapu podle obtížnosti a tu potom složit podle schématu. Výhodou toho je vždy jiný svět, který musíte v rámci partie objevovat. Poté již jen rozmístíte okolo plánu herní komponenty, připravíte si hrdinu (dostane náhodnou výbavu a peníz do startu) a hurá na příšery.

Partie v základní krabici Kroniky Avelu se dělí na dvě části – příprava a posilování hrdiny před příchodem Bestie a souboj s úhlavní Nemesis. První fázi hlídá astroláb počítající kola. V rámci jednoho kola má každý hrdina dvě akce, které může provést – pohyb, souboj, akce mapového dílu a odpočinek. Tři z nich nebudou představovat žádný problém. V rámci pohybu poskočíte na sousední dílek (případně využijete zkratku). Pokud je dílek svou rubovou stranou vzhůru, tak jej objevíte otočením, případně přidáte potvoru. Akce díku je daná piktogramem, případně vysvětlena v manuálu, který ovšem využijete jen v prvních partiích, pak už nebude třeba. Odpočinek vám umožní doplnit zdraví, resp. houževnatost (zemřít v Avelu nelze, pouze omdlít a přemístit se na hrad).

Samotnou kapitolou jsou souboje, na jejichž průběh si nemůžu stěžovat, ale umí se protáhnout, tím spíš, pokud jdou dva za sebou. V každém střetu totiž můžete až třikrát útočit, tedy házet kostkami. V základu máte dvě zelené, ale díky zbraním, zbroji či elixírům se může jejich počet rozšířit o další barvy (modrá je obranná, žlutá kouzelnicky žolíková a červená útočná). Navíc se některé efekty váží pouze k určité barvě příšery. Za příšeru hází spoluhráč příslušnými kostkami a nechtěně vám může pořádně zavařit. Samotné souboje jsou ovšem napínavé a během testování mě neomrzely.

Druhá fáze partie patří Bestii a všem živým potvorám na ploše, protože se úprkem vrhnou směrem k hradu. Úkolem hráčů je vybít vše, co by palác a krystal v něm ohrožovalo, takže se musí pořádně ohánět. Dobrá příprava před příchodem Bestie je tedy základem. Pro někoho může být svazující omezený inventář (co se nevleze k postavě či do batůžku, neberete), ale já mám tuhle strategickou rovinu rád i u PC hraní, takže si stěžovat nemůžu. V každém bestiálním kole tedy likvidujete největší hrozby a gratulujete si za každou dříve položenou past či postavené hradby. Napětí roste exponenciální křivkou a mladší hráči neposedně tancují kolem stolu při každém vrhu kostkami, což nelze nepochválit. K vítězství vede pouze jedna cesta – vybít vše na dohled, jinak všichni u stolu společně prohrávají.

Skvělé vstupní fantasy

Kroniky Avelu tedy fungují jako napínavá rodinná hra, u níž se pobaví jak děti, tak dospělí. Pořád je co dělat. Můžete vylepšovat postavu, přispívat k obranným strukturám, odhalovat mapu či vyměňovat předměty. Dospělí mohou v tomto ohledu „pomáhat“ svým ratolestem, když náhodou přehlížejí některou důležitou mechaniku pro druhou fázi hry, kdy přijde Bestie. K pohodě u stolu přispívá také líbivá a stylová grafika, podpořená tvorbou vlastního hrdiny. Komponenty zaslouží také pochválit, tedy kromě překryvu desky hráče, která se nám začala kroutit (vyřešily kancelářské sponky). Atmosféru podporuje podařený překlad do češtiny, o nějž se postaral tuzemský vydavatel hry Blackfire.

Pokud bych měl hledat negativum, tak Kroniky Avelu se časem ohrají, protože partie vždy končí bojem s Bestií. To řeší rozšíření Nová dobrodružství, jemuž se věnujeme v další recenzi, protože krabice je tak napěchovaná obsahem, že si zaslouží vlastní text. Základní Kroniky Avelu ovšem musím doporučit do hráčských rodin s mladšími dětmi, kde hledají alternativu ke Karaku, případně pro začínající hráče. Partie příjemně odsýpají a zkušenější hráči mohou nenápadně pomáhat ostatním, čímž je provedou ke společnému úspěchu.

Za poskytnutí recenzní kopie Kroniky Avelu děkujeme českému distributorovi hry Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Kroniky Avelu: závěrečné hodnocení

Kroniky Avelu

Deskové hry

Titul Kroniky Avelu láká do svého dobrodružství hráčské rodiny, mladší a začínající fanoušky RPG, kteří ocení napínavé dění na herní ploše. Zabaví se i zkušenější veteráni, pokud se rozhodnou v rámci kooperace nenápadně pomáhat svým kolegům u stolu.

Klady

• Tvorba vlastního hrdiny
• Jednoduché, ale funkční principy
• Napínavá druhá fáze partie
• Modulární plán
• Pořád je co dělat
• Spolupráce dávající smysl a respektující rozhodnutí hráčů
• Grafická stránka

Zápory

• Po čase soupeřem „jen“ Bestie
• Souboje pro někoho mohou být dlouhé
• Kostky jsou o štěstí

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.