Nejlepší hry roku 2019

PC nám roce 2019 opět nabídlo zajímavé tituly

1. Sekiro: Shadows Die Twice; 2. Resident Evil 2 Remake; 3. Disco Elysium

Stolní počítače a notebooky v posledních letech rozhodně nemají nouzi o exkluzivní hry, většina z nich však nestojí za řeč, a tak jim velká pozornost věnována není. Stále se ovšem jedná o platformu, na které si víceméně zahrajete téměř vše, co se na herní scéně objeví, díky čemuž si máte vždy z čeho vybírat, bez ohledu na to, zda je sezóna v plném proudu, či nikoliv. Letošní rok se od těch předchozích nikterak nelišil, takže byl boj o místo v našem žebříčku nejlepších her na PC skutečně tuhý.

Zatímco určit pořadí na spodních příčkách nebylo příliš náročné, definování finální pětice nám dalo slušně zabrat, jelikož se o trůn ucházela jen díla, která nás vyloženě ohromila svými kvalitami. Na samém chvostu se umístilo excelentní RPG od Obsidianu, před nějž se trošku překvapivě dostalo FPS Metro Exodus zakončující příběh legendárního stalkera. To, že je stále zájem o staromilská RPG, dokázalo izometrické Disco Elysium, které ukořistilo bronzovou medaili. Na finální příčky mu ovšem komplexní příběh nestačil, protože se o ně střetla dvojice velikánů z dílen japonských vývojářů. Přečtěte si celý článek Nejlepší hry na PC v roce 2019.

Nejlepší hra na PS4 – Exkluzivity proti zbytku světa

1. Death Stranding; 2. Sekiro: Shadows Die Twice; 3. Resident Evil 2 Remake

Konzole typická svou namodralou září v zápase o nejlepší herní zařízení současnosti zvítězila, o tom zřejmě není žádných pochyb. Samozřejmě tím nemyslíme absolutní výkon přístroje, protože tady je vítězství technologického charakteru jasně na straně konkurenčního Xbox One X, ale soudíme tak především z pohledu oblíbenosti u samotných hráčů. Společnost SONY neváhala v průběhu několika let investovat velké peníze do vývoje vlastních exkluzivit, jimiž si získala milióny příznivců kvalitním vyprávěním epických příběhů a mnohdy dechberoucím audiovizuálem.

I v roce 2019 jsme se na PS4 dočkali řady exkluzivit, jež získávaly vysoká hodnocení a směle konkurovaly multiplatformním projektům. Z titulů vydávaných pod hlavičkou SIE (Sony Interactive Entertainment) se do našeho žebříčku probojovaly dva kousky. Přísné hodnocení všech členů redakce nakonec nedalo šanci velmi dobře hodnocenému motorkářskému eposu Days Gone, ale místo něj si mezi nejlepší desítku našla cestu umělecká plošinovka Concrete Genie a žánrově nezařaditelná perla Death Stranding. Přečtěte si celý článek Nejlepší hry na PlayStation 4 v roce 2019.

Nejlepší hra na Xbox One – Králem zeleného údolí tentokrát není exkluzivita

1. Sekiro: Shadows Die Twice; 2. Gears 5; 3. Resident Evil 2 Remake

Xbox One zažil v roce 2013 (u nás až v září 2014) velmi špatný start. Díky nešťastnému marketingovému uchopení, které konzoli představovalo jako zábavní centrum spíše pro sledování televize než hraní her ve spojení s restrikcemi, jako byla nutnost neustálého připojení k internetu či znemožnění bazarového prodeje her, si mnoho fanoušků zpočátku nezískal. Tyto doby jsou však dávno pryč. Microsoft se může chlubit nejenom nejvýkonnější herní konzolí na světě, ale také, troufneme si říci, famózní knihovnou her na Xbox Game Pass.

Není tak divu, že v roce 2019 vsadil Microsoft spíše na podporu multiplatformových titulů, které na Xboxu One X často dokázaly dosáhnout na magické hodnoty 4K a 60 fps. V roce 2019 sice na Xbox One vyšla více než jedna konzolová exkluzivita, ale roky odkládaný Crackdown 3 se na náš žebříček dívá z pěkně velké dálky. Ani Gears 5 s Kait Diazovou v hlavní roli ale nakonec neukořistilo skalp nejcennější. Naše hlasování totiž bylo nekompromisní, kašleme na zažité pořádky hovořící o tom, že nejlepší hrou musí být vždy exkluzivita, ba dokonce nám je ukradená genderová vyváženost. Titul nejlepší hry, kterou jsme si tento rok mohli na platformě Xbox One zahrát, ukořistil samurajský bojovník. Přečtěte si celý článek Nejlepší hry na Xbox One v roce 2019.

Nejlepší hra na Switch – Jaký titul na Switch si nás letos získal nejvíce?

1. Ori and the Blind Forest: Definitive Edition; 2. Super Mario Maker 2; 3. The Legend of Zelda: Link's Awakening

Japonský herní gigant Nintendo na začátku roku 2019 navázal tam, kde skončil v roce 2018 – nadále tedy rozšiřoval svou herní knihovnu pestrou nabídkou složenou z mixu kvalitně provedených portů her z ostatních platforem a exkluzivních titulů, což náš žebříček vcelku potvrzuje. A i když u nás popularita konzole Nintendo Switch nedosahuje takových výšin, jako je tomu třeba v případě konkurenčních konzolí PS4 nebo Xbox One, ve zbytku světa se této inovativní přenosné mašince daří více než dobře.

O tom svědčí nejen nová Lite verze konzole, ale také zástupy her, které se ucházely o umístění v našem žebříčku. Redakční debaty byly dlouhé a náročné a mnohá želízka z našich osobních ohňů se do finále ani neprobojovala (Torchlight 2, Fire Emblem: Three Houses, What Remains of Edith Finch). Nakonec se nám ale podařilo seznam těch 10 nejlepších sestavit dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí, takže pokud chcete vědět, jaké letošní tituly byste si neměli nechat ujít, odložte na chvíli Joy-Cony a pusťte se do čtení. Přečtěte si celý článek Nejlepší hry na Switch v roce 2019.

Nejlepší akční adventura – Ve jménu Japonska

1. Sekiro: Shadows Die Twice; 2. Death Stranding; 3. Devil May Cry 5

O faktu, že studia ze země vycházejícího slunce umí vytvořit originální, graficky vycizelované a velmi dobře hratelné projekty, snad nemusíme vést spory, a už vůbec ne po roce 2019. Ve zřejmě nejsledovanější kategorii akčních adventur totiž v našem redakčním hlasování japonské tituly kompletně ovládly stupně vítězů a to jim ještě na paty šlapali zombíci z remaku Resident Evil 2. Přesto se Capcom nemůže cítit ublíženě, protože na třetí pozici se uchytila skupina lovců démonů z Devil May Cry 5. I přes nespornou kvalitu obou capcomáckých projektů jsme si však v redakci zamilovali jiné dvě hry.

Bouřlivé diskuze mezi členy vlastnícími konzoli PlayStation 4 se totiž týkaly odvážného nadžánrového díla uměleckých kvalit Death Stranding a soulsovského masochistického trýznění v Sekiro: Shadows Die Twice. Ve velmi těsném souboji nakonec zvítězila ostře nabroušená katana před plně naloženým baťohem zásilek, ale bylo to opravdu o fous. Ve své podstatě se Sekiro dostal do popředí díky adrenalinovému soubojovému systému a multiplatformovosti, zatímco Death Stranding tratil na složitém uchopení herního prožitku. V každém případě vám plně doporučujeme zkusit oba tituly, jsou prostě skvělé.

Nejlepší FPS/TPS – Souboj zavedených značek

1. Metro Exodus; 2. Call of Duty: Modern Warfare; 3. Division 2

Střílečky všeho druhu dlouhodobě patří mezi jeden z nejvyhledávanějších žánrů, pokud je totiž nechcete hrát profesionálně, nevyžadují přílišnou zdatnost či nutnost extrémně zapojovat mozek. Každoročně k nám díky tomu dorazí bezpočet zajímavých TPS a FPS, jež stojí za pozornost. Zatímco minulý rok se jich urodilo tolik, že jsme si málem nevybrali svého šampiona, letos se jim tolik nevedlo.

Některé roky jsou prostě pro žánr stříleček úrodné, jiné naopak nikoliv. Během roku 2019 bylo bohužel pár zásadních projektů odloženo minimálně o řadu měsíců, což nakonec způsobilo, že část teoretických kandidátů úplně vypadla ze hry. Naštěstí nám vývojáři dodali v průběhu roku dostatek zajímavých projektů, z nichž nás nejvíce zaujala na příběh zaměřená FPS (Metro Exodus), kooperačně orientovaná TPS (The Division 2) a zástupce téměř každoročně vycházející série, jejíž tvůrci se konečně vrátili ke konceptu, po kterém hráči volali (Call of Duty: Modern Warfare).

Nejlepší RPG – Okouzlení živoucími světy

1. Disco Elysium; 2. The Outer Worlds; 3. Kingdom Hearts 3

Příznivci knižní tvorby mají o svém top žánru jasno – desítky hodin v precizně navržených světech, poutavé rozhovory, propracované charaktery a možnost ovlivnit příběh jsou základními stavebními kameny RPGéček, tedy her na hrdiny, které si často pojíme s fantasy odnoží. V našem výběru těch nejlepších kousků za rok 2019 se ovšem podíváme do zaplivaného, podzimně sychravého města, do vzdálené galaxie a do univerza, kde se spolčily animované postavičky s hrdinnými bojovníky. Právě poslední zmíněná fúze tradičního JRPG s disneyovskými charaktery v Kingdom Hearts 3 si pro sebe uzurpovala třetí příčku.

Druhý stupínek si zarezervovalo studio Obsidian svou humornou sci-fi výpravou do halcyonské planetární soustavy. Originální vyprávění v The Outer Worlds se podařilo dochutit westernovou poetikou, která spolu s možností zabít každé NPC a ještě přitom kolem sebe plivat ultra suché fórky vytváří velmi zábavný mix. První místo si pro sebe ovšem uloupil ochlasta, který se v překvapení roku Disco Elysium snaží vyřešit zapeklitou vraždu. Staromilský přístup řešení questů, vedení větvených rozhovorů a především komplexní úpravy postavy se staly těmi správnými přísadami pro namíchání našeho RPG roku 2019.

Nejlepší závodní hra – S úsměvem na tváři a bahnem za ušima

1. Dirt Rally 2.0; 2. Wreckfest; 3. Crash Team Racing Nitro-Fueled

Závodní hry možná nepatří k těm nejvěhlasnějším žánrům, jejich nezastupitelnost ale dokazuje mimo jiné to, že na startu každé nové generace konzolí musí být alespoň jeden exkluzivní závodní titul. Možná právě proto, že nové konzole vyjdou až příští rok, jsme letos neviděli čerstvé přírůstky do sérií Forza nebo Gran Turismo, přesto závodních her rozhodně nebylo málo a zatímco známé značky propadly (ano, házíme blinkr na tebe, Need for Speed), nováčci se protlačili až téměř na vrchol našeho žebříčku.

Snad jen předělávka původní hry z roku 1999 Crash Team Racing Nitro-Fueled, která dodriftovala až na třetí místo, byla v podstatě sázkou na jistotu. Pak už to ale byla dvě velká překvapení a obě z ranku bahnitého rallye, byť pokaždé úplně jinak. Druhý Wreckfest je krásným důkazem toho, že i v malém týmu lze vytvořit perfektní závodní hru, protože jízdní model či fyziku vozů by mohly Wreckfestu závidět mnohem dražší tituly. Cílovou páskou ale jako první projel nekompromisní simulátor Dirt Rally 2.0, který je splněným snem všech fanoušků realistického rallye. Letos si zkrátka našli své jak fanoušci arkád, tak i simulací.

Nejlepší sportovní hra – Vavříny vítězství bez propoceného trika

1. eFootball PES 2020; 2. MLB The Show 20; 3. NBA 2K20

Simulace sportů se těší stále velkému zájmu, a proto jej nesmíme vynechat v našem speciálu o nejlepších hrách za rok 2019. Podobně jako v reálném světě se také v tom digitálním nejvíce hráčů věnuje fotbalu, který se dostal do čela našeho žebříčku. Mnozí možná budou překvapeni, že se na výsluní úspěchu nevyhřívá FIFA 20, nicméně série od EA v letošním ročníku spíše stagnovala, zatímco Konami se svým eFootball PES 2020 provedlo velké věci. Japonští tvůrci dokázali provázat posun k realismu s posílením některých arkádových prvků, díky čemuž ve výsledku dominovali nad svým přímým konkurentem.

Zatímco o vítězi této kategorie bylo celkem jasno, vyhlášení druhého a třetího místa s sebou přináší nejeden problém. Stříbrnou pozici si totiž zasloužil baseball MLB The Show 20, tedy sport, jenž nemá v našich končinách širokou základnu. Přesto se jedná o zábavnou simulaci s velkým množstvím módů, v nichž se dají utopit desítky hodin. Podobně na tom je také bronzový projekt NBA 2K20, který nabízí úžasný zážitek z naleštěných palubovek. Jenže jakákoliv pochvala basketbalu od 2K je znehodnocena dost neférovou mikrotransakční politikou v multiplayeru a v režimu příběhu, což výrazně ubírá body na popularitě značky.

Nejlepší strategie – Sázka na jistotu

1. Anno 1800; 2. Total War: Three Kingdoms; 3. Battlefleet Gothic: Armada 2

Zatímco zájem o určité žánry opadl, strategiím se po letech začalo opět dařit. Vývojáři se proto čím dál tím častěji pouštějí do jejich vývoje, který není vůbec jednoduchý, jelikož musí hráčům vždy nabídnout něco originálního. Minulý rok se právě díky určité specifičnosti podařilo vyhrát neobvyklé budovatelské strategii Two Point Hospital, od níž korunu letos přebere o něco tradičněji laděné dílo.

V roce 2019 se totiž moc specifických projektů neurodilo. Většina tvůrců vsadila primárně na návrat ke kořenům žánru, ve snaze udělat radost nejen nováčkům, ale primárně starým pařanům, jimž se inovace moc nezamlouvají. Sázka na jistotu se nakonec vyplatila nejen vývojářům z Blue Byte Software (Anno 1800), ale také Creative Assembly (Total War: Three Kingdoms), či Tindalos Interactive (Battlefleet Gothic: Armada 2), jejichž hra se dala dle aktuální politiky Blizzardu označit za rozsáhlé DLC s číslovkou. Celkově jsme však byli s letošními kousky ve finále natolik spokojeni, že vybrat finalisty nebylo vůbec jednoduché. Nakonec se nám to ovšem povedlo.

Nejlepší adventura – Dobrodružství na dosah ruky

1. A Plague Tale: Innocence; 2. Life is Strange 2; 3. Observation

Adventury odjakživa patří k žánrům, které hráče netrápí propracovaným soubojovým systémem, ale spíše pohodově plynou, takže si každý příznivec dobrého příběhu přijde na své, aniž by se musel učit rozsekávat své soupeře. Díky tomu si adventury své fanoušky vždy najdou a nemusí jít nutně o „hard-core” hráče. Projekt Observation, který u nás obsadil třetí místo, si tak mohou zahrát všichni sci-fi pozitivní jedinci, kteří se nebojí prožít den na vesmírné stanici v pozici umělé inteligence. Netradiční pojetí hratelnosti vám slouží jako jeden z elementů vyprávění ponurého příběhu odehrávajícího se na orbitě kolem Země, z nějž vás občas zamrazí.

Hodně nepříjemné pocity, tentokráte způsobeny lidskou společností, zažijete také jako Sean Diaz v epizodické adventuře Life is Strange 2, protože jako potomek mexického přistěhovalce pocítíte útoky „kovaných“ Američanů a další patálie sužující současné USA. Adventura číslo jedna se také nebojí rýpnout si do náboženství, ovšem ve středověku s fantasy nádechem. A Plague Tale: Innocence se stal milým překvapením první poloviny roku díky sympatické hrdince Amicii de Rune, různorodému mixu herních mechanik a především emočně nabitému vyprávění, jež vám nedá vydechnout.

Nejlepší plošinovka – Návrat odepsané série

1. Trine 4: the Nightmare Prince; 2. Super Mario Maker 2; 3. Blashphemous

Plošinovky jsou jedním z nejrozšířenějších typů her vůbec. Jejich tvorba totiž nevyžaduje tolik práce jako třeba vývoj strategií či komplexních RPG, jež mají často pravidla formující hratelnost rozložena na několik desítek, ne-li stovek stránek. Zatímco minulý rok byl vyloženě bohatý na zástupce tohoto žánru, letos se tolik výrazných děl neurodilo. Stále však bylo z čeho vybírat, díky čemuž nakonec Dead Cells uvolnilo místo na trůnu nejlepší plošinovce roku 2019.

I když nebylo zájemců o pozici nejlepší plošinovky málo, do finále se podařilo probít jen trojici děl, která nás skutečně nadchla. Tvořen je díky tomu zástupcem indie scény (Blasphemous), představitelem konzole Nintendo Switch (Super Mario Maker 2) či pokračovatelem jedné z nejvýraznějších značek, jíž se v minulosti moc nevedlo kvůli divokému experimentování jejich tvůrců (Trine 4: The Nightmare Prince). Ten se nakonec stal i vítězem v této kategorii, gratulujeme.

Nejlepší vyvíjející se hra – Oddanost vývojářů k vlastní hře vyhrává

1. Fortnite; 2. Warframe; 3. No Man's Sky

Co se týče Nejlepších neustále se vyvíjejících se her, o příčku nejvyšší se ucházelo hned několik kandidátů, pomyslné Victory Royale této kategorie ale nakonec získal aktuálně nejhranější titul na světě – Fortnite. Studio Epic Games se o svoji dojnou krávu stará přímo ukázkově a hraní občerstvuje pravidelnými updaty, eventy, módy či crossovery s jinými popkulturními událostmi. Nedávno jsme se dočkali nové, značně pozměněné mapy, předělaného systému progressu v rámci battlepassu a především 2. kapitoly, které předcházela brilantní marketingová rošáda, kdy Fortnite bez jakýchkoli informací vcucla černá díra a několik dní nešel vůbec spustit.

Druhou příčku získává multiplayerová vesmírná akce Warframe, jenž se od svého startu v roce 2013 změnila k nepoznání a tvůrci ze studia Digital Extremes už několik let přichází se stále novým obsahem. A konečně posledním umístěným je No Man's Sky, vesmírná survival hra, která od svého vydání prošla neuvěřitelnou evolucí, až by se dalo říci takovým malým Velkým třeskem. Letošní bezplatná expanze Beyond navíc přidala tolik nového, až to skoro vypadalo, jako by vyšel regulérní druhý díl, za což si studio Hello Games zaslouží minimálně tuto pochvalu.

Nejlepší nová IP – Když vás políbí múza

1. Death Stranding; 2. Sekiro: Shadows Die Twice; 3. The Outer Worlds

Vyhlašování nejlepší nové značky je v naší redakci velmi sledovanou anketou, protože si ceníme originality a odvahy tvůrců přinést cokoliv nového do světa počítačových her. Na třetím místě se tak umístil projekt studia Obsidian The Outer Worlds, který jasně ukázal, že poctivá „falloutí“ RPG ještě nevymřela a stále se dají tvořit s lehkostí a vtipem. S neokoukaným konceptem přišlo také studio FromSoftware, které svůj vlastní souls systém dokázalo překopat diametrálně odlišným způsobem, a přesto ukovat zábavnou hru. V Sekiro: Shadows Die Twice totiž zavrhnete nekonečné série kotoulů, ale agresivně a promyšleně útočíte na své soupeře katanou, abyste jim zasadili smrtelný zásah.

Jasným vítězem na poli nových značek nemůže být ale jiný titul než Death Stranding. Hideo Kojima totiž nevytvořil pouze novou hru, ale svou vizí vytvořil dílo, které se vymyká mnoha zavedeným pojmům a tabulkám. Jsou lidé, kteří vidí v Death Stranding umělecký počin, jiní na něj pohlíží jako na mix žánrů s dokonalým scénáristickým vedením Kojimy a další jej nejsou schopni pochopit či docenit (popřípadě je to prostě a jednoduše nebaví). Zdánlivě jednoduché doručování balíčků totiž tvoří jen špičku ledovce, který vyčnívá nad hladinu, a je jen na vás, jak hluboko se ponoříte, abyste odkryli všechna tajemství příběhu, resp. dokonale promyšleného světa.

Nejlepší DLC/datadisk – Stěžejní rozšíření roku 2019

1. Monster Hunter World: Iceborne; 2. Destiny 2: Shadowkeep; 3. Civilization VI: Gathering Storm

Znáte taková ta DLC, která mají prakticky rozměr celé nové hry? Tak přesně jedním takovým bylo rozšíření Monster Hunter World: Iceborne. Úplně nový, sněhem pokrytý region, nová monstra, mechanismy, zbraně, výbava a příběh dávají dohromady impozantní balíček, který si první místo v kategorii Nejlepší DLC bezpochyby zasloužil. Vlastně jsme ani neměli jinou možnost, veškerou konkurenci totiž sežral hladový Tigrex, ještě než jsme v redakci vůbec začali hlasovat.

Další příčky si ještě zvládla uhájit online FPS Destiny 2 se svým přídavkem Shadowkeep, jenž tak mocně překopal herní mechanismy, až to místy překvapilo i ostřílené fanoušky. Zároveň ale přinesl mnoho nového, včetně raidu, krásné měsíční lokace, nových PvP i PvE režimů… zkrátka, bylo toho dost. A konečně posledním památným DLC roku 2019 byl doplněk Gathering Storm pro budovatelskou strategii Civilization VI. Ten se zase pyšnil přidanými přírodními katastrofami, které v mnoha ohledech proměnily hratelnost a nejednomu hráči pořádně otřásly s jeho připravenou strategií. Což bylo pádným argumentem pro bronzové umístění ve své kategorii.

Nejlepší indie hra – Nezávislý klenot, který by bylo škoda minout

1. Disco Elysium; 2. Outer Wilds; 3. Arise: A Simple Story

Nezávislá herní scéna je nevysychající studnicí nových her. Každý den díky její existenci spatří světlo světa minimálně jeden projekt, který by pod taktovkou velkého produkčního giganta nikdy nevznikl, protože se zaměřuje primárně na úspěch, jenž u těchto děl není nikdy zcela zaručen. Pravda je taková, že skutečně prorazit se podaří jen jednomu či dvěma výrazným kouskům ze sta. V roce 2018 nám sestavování žebříčku dalo zabrat, jednalo se totiž o velmi silný ročník, který nakonec zcela opanovala 2D plošinovka Dead Cells.

Rok 2019 kapánek slabší než jeho předchůdce. Tituly jako Subnautica či Dead Cells se prostě nerodí každý den. Stále se však jedná o ročník, který nám nabídl řadu zajímavých projektů, mezi nimiž nechyběly strategie, plošinovky, RPG a bezpočet dalších různorodých žánrů. Do závěrečné trojice se ovšem mohli dostat jen ti nejlepší, jejichž spektrum je ve finále tvořeno klenotem Arise: A Simple Story, poutavým Outer Wilds a izometrickým RPG Disco Elysium, jež svět uchvátilo natolik, že ve výčtu nejlepších indie her pro tento rok nemohlo chybět. 

Nejlepší multiplayer – Drsná zápolení více hráčů z pohodlí gauče

1. Apex Legends; 2. Call of Duty: Modern Warfare; 3. Tom Clancy's The Division 2

Z klání o nejlepší multiplayer roku 2019 samozřejmě probíhalo za ohlušujícího řevu automatických pušek a laserových samopalů, když se ale prach z bitvy usadil, zůstal stát pouze jeden ze tří bojovníků – Apex Legends. Tato battle royale ze světa Titanfallu od stejných tvůrců (Respawn Entertainment) na poli akčních stříleček způsobila solidní poprask a velmi rychle si zajistila více než solidní fanouškovskou základnu. A s ní i první místo v kategorii nejlepších multiplayerových her.

Druhé místo si vystřílela stálice žánru FPS – Call of Duty. Série Modern Warfare se vrátila v plné síle prostřednictvím remaku prvního dílu, a i když zde režim více hráčů není úplně bez chyb, stále se jedná o pekelně zábavnou, návykovou akční řež z prostředí moderního vojenského konfliktu. A konečně třetí místo zabírá skvostná kooperativní lootovačka Tom Clancy's The Division 2 – hra se skvělou atmosférou, výtečně zpracovaným městem, boží hratelností a mraky obsahu. A když si k tomu všemu přičtete fakt, že po dohrání hlavního příběhu The Division 2 vlastně teprve začíná, je jasné, že umístění si v této kategorii bez nejmenších pochyb zaslouží.

Nejlepší vývojář/vydavatel – Díky, Hideo!

1. Kojima Productions; 2. Capcom; 3. Respawn Entertainment

Není asi překvapením, že ty největší vývojářské a vydavatelské domy jako Electronic Arts nebo Ubisoft na vrcholu našeho žebříčku neskončily, ale právě takové EA oproti loňskému roku povyskočilo o pěkných pár příček nahoru. Že mají příběhové singleplayer hry smysl, jsme si díky Star Wars Jedi: Fallen Order už vyjasnili, že? Ostatně právě proto jsme na třetí místo dosadili studio Respawn Entertainment, které letos vydalo nejen skvěle přijatou battle royale akci Apex Legends, ale také již zmíněnou akční adventuru Star Wars Jedi: Fallen Order.

Na druhém místě se pak zaslouženě vyjímá Capcom, který letos vytvořil hned několik vynikajících titulů, přičemž dva z nich se dostaly do naší desítky nejlepších her roku 2019, zatímco DLC pro Monster Hunter World: Iceborne se stalo nejlepším přídavkem. Že v naší redakci ale nehrajeme na kvantitu (byť tedy, ehm, kvalitní kvantitu), nýbrž na kvalitu, dokazuje absolutní vítěz celé kategorie. Tím je Kojima Productions se svou akční adventurou Death Stranding. Lví podíl na prvenství v kategorii má samozřejmě samotná kvality hry, ale do jisté míry jde také o ocenění za odvahu. Death Stranding je výjimečnou, inovativní a průkopnickou hrou, kterých bychom si rozhodně přáli více.

Největší příjemné překvapení – Síla provází singleplayer 

Hra: Star Wars Jedi: Fallen Order; Trend: Síla a kvalita her pro jednoho hráče 

Dvě závěrečné kategorie, příjemné překvapení i zklamání, mají z logiky věci hromadu kandidátů. Mohlo by se zdát, že podstatně větší množství jich naleznete v druhé jmenované, přece jen, kritizovat je pro všechny (včetně nás, přiznáváme) mnohem snazší než chválit. Nicméně je třeba přiznat, že rok 2019 nebyl pouze přehlídkou katastrof a videoherních tragédií, jak se nám často snaží namluvit internet. Vlastně, byly zde i světlé či doslova zářivé okamžiky.

Vedle těch, o nichž se zmiňují předchozí řádky, jsme se rozhodli vyzdvihnout úspěch akční adventury Star Wars Jedi: Fallen Order. Považte: herní zpracování značky Star Wars? Pod patronátem EA? Těch EA, jejíž zástupci ještě poměrně nedávno prohlašovali, že příběhové hry a obecně singleplayer jsou mrtvé pojmy? To nemohlo dopadnout dobře. A přesto se povedlo. Povedlo se a zároveň došlo k spektakulárnímu sebeusvědčení z omylu: studio Respawn Entertainment, které nejnovější hru ze světa Star Wars vytvořilo, svým chlebodárcům z EA i díky úspěchu (také) jejich Apex Legends totiž předvedlo, že single a multiplayer se vzájemně nevylučují, že má smysl věnovat se (plnohodnotně) oběma režimům. A že určitý trend nejen v herním průmyslu neznamená trvalou změnu, na kterou je vhodné reagovat siláckými prohlášeními a zavíráním kvalitních vývojářských studií, jejichž produkce neodpovídá momentálnímu vývoji křivky v nějakém grafu. Díky za to.

Největší zklamání – Kde jen začít?

Hra: Anthem; Trend: Podkuřování západních herních společností autoritativnímu režimu v Číně

Pokud bychom chtěli vyjmenovat veškerá výrazná zklamání letošního roku, potřebovali bychom zřejmě samostatný článek. Ano, jak již bylo řečeno v předchozí kategorii, stěžovat si je prostě jednodušší a kritická slova se hledají daleko snadněji... ale nevymluvíte nám, že si je hry jako Anthem, Ghost Recon Breakpoint, Rage 2, Fallout 76 (stále) a do jisté míry i Man of Medan zaslouží. To je jen pár zástupců z naší černé listiny, z níž jsme po hlasování vybrali jednoznačného vítěze. Tím je bohužel ukázkový příklad toho, jak nemá vypadat looter-shooter, vydání a následný (ne)život zástupce hry typu live-service. O Anthemu se toho již řeklo a napsalo mnoho, a třebaže od naší recenze v únoru uběhlo už hodně vody, stále bychom nemohli s čistým svědomím hru doporučit. Existuje sice šance, že se vývojáři z BioWare a vydavatel EA ještě vzpamatují (mluví se například o připravovaném kompletním přepracování, kterému se přezdívá Anthem 2.0), ale upřímně řečeno, moc již v zmrtvýchvstání kdysi potenciálního kandidáta na hru roku nevěříme.

A nakonec, pokud byste se nás zeptali, který obecný trend ve videoherním průmyslu nám v roce 2019 způsobil největší mrzení? Tedy, nám jak nám, ale všem zainteresovaným: od hráčů přes recenzenty po vývojáře? Opět, konkurence v této kategorii byla věru „úctyhodná“, k zasloužilým veteránům z Bethesdy (její přerod z jedné z nejoblíbenější do mnohými poprávu nenáviděné videoherní firmy je vskutku smutný) se letos překvapivě přidala i společnost Blizzard Entertainment, která – zřejmě i pod stále vzrůstajícím vlivem dalšího zkušeného mazáka této kategorie, Activisionu – názorně demonstrovala, jak vypadá současný, téměř vazalský vztah mnoha západních herních gigantů vůči totalitní, ale díky obřímu trhu extrémně lákavé Číně... Už se skutečně nemůžeme dočkat, co nás v tomto ohledu čeká příští rok.

Alexandra Vaníková

Hrám se věnuji od svých dvanácti let, kdy byly na vrcholu mého žebříčku strategie Cossacks, Age of Empires, legendární Mafie či taktická střílečka Brothers in Arms. Dnes mě pravděpodobně najdete vymetat lobby multiplayeru nejnovějšího Call of Duty. Z emotivní jízdy v podobě The Last of Us se nejraději vzpamatovávám u GTA V a pokud zrovna nesekám nemrtvé v nějaké zombikárně, tak se určitě pokouším objevit moji další oblíbenou hru v nepřeberné studnici indie titulů.

• Osobní hra roku: Death Stranding • Top 3 hry: Call of Duty: Modern Warfare, Days Gone, Arise: A Simple Story • Největší zklamání: Blair Witch • Nejočekávanější hry roku 2020: The Last of Us Part II, Cyberpunk 2077, Ghost of Tsushima

Rok 2019 v znamení strand game žánru... a blýsli sa aj indieovky

Všetci so mnou asi budú súhlasiť keď poviem, že rok 2019 patril v oblasti herného priemyslu k tým bohatším. Okrem zbrusu novej streamovacej služby Stadia od spoločnosti Google, sme sa dočkali tiež oznámenia konzol budúcej generácie, pričom svojou troškou do mlyna prispeje ako Sony tak Microsoft. Tento rok však aj tak z drvivej väčšiny charakterizovali práve čerstvé tituly, pri ktorých zdolávaní som si zarobila na karpálny tunel.

Napriek tomu, že postapokalyptická adventúra Days Gone nenadchla kritikov a ani mnohých hráčov, ja som si jej hranie užila naplno a aj po pár mesiacoch patrí na popredné priečky môjho osobného rebríčka. Likvidovanie zombíkov a preháňanie sa na dvojkolesovej motorovej kráske v nádhernom otvorenom svete má jednoducho niečo do seba.

Mojím tohtoročným highlightom je aj akčné FPS Call of Duty: Modern Warfare od Infinity Ward, ktoré ma ako fanúšičku tejto série napriek niekoľkým neduhom potešilo a útočiskom sa mi tu stala najmä hra pre viacerých hráčov, keďže kampaň nepatrila práve k tým najprelomovejším. Skvelým zážitkom bolo pre mňa tiež nahliadnutie do sveta JRPG prostredníctvom čarovného Ni No Kuni: Wrath of the White Witch.

Rok 2019 mnohých majiteľov PS4 vrátane toho môjho vyvrcholil veľdielom mága Hideo Kojimu. Death Stranding ponúka jedinečný zážitok a verte mi, v prvom prírastku do strand game žánru (nevytvoril ho nik iný než Kojima) ide o oveľa viac než len o doručovanie balíčkov.

Nezaujali ma ale iba väčšie tituly. Hold by som chcela vzdať aj indieovke The Occupation perfektne pracujúcej s reálnym časom a taktiež prvému projektu španielskeho štúdia Piccolo s názvom Arise: A Simple Story.

A sklamania? Nuž tento rok nebol skúpy ani na ne. Najviac mi zlomil srdce hororový titul Blair Witch, ktorý nezachránil ani policajný Dunčo a neblysol sa ani prvý diel antológie temných adventúr The Dark Pictures: Man of Medan neschopný prekonať svojho predchodcu Until Dawn.

Dominik Fait

Hraji hry a píšu o nich. Anebo – to častěji – říkám ostatním, co či jak o nich mají psát. Tedy spousta předstírání skutečné práce. Ano, uhádli jste. Pokud bychom fungovali jako klasický herní magazín, označili byste mě za hlavního pachatele naší (ne)kvality. Šéfredaktor. Tedy, v případě Alzy: Team Leader... A to je vše, víc toho nemám.

• Osobní hra roku: Death Stranding • Top 3 hry: Resident Evil 2 Remake, Baldur's Gate I+II Enhanced Edition, Don't Starve Together • Největší zklamání: Blizzard Entertainment • Nejočekávanější hry roku 2020: Cyberpunk 2077, Baldur's Gate III, The Last of Us: Part 2

100 a jeden způsob, jak napsat, že hra roku 2019 je ve skutečnosti Death Stranding

Moje bilancování roku 2019 bude zřejmě trochu jiné, než co uvedou kolegové. To je logické, řekli byste, přeci jen každý máme trochu jiný vkus… tedy s výjimkou Kojimova Death Strandingu, za jehož druhé místo v top 10 můžete poděkovat demokratickému principu našeho redakčního hlasování.  A také mé zbabělosti sáhnout k vládě pevné ruky, která by více či méně nápadně (spíš ale více) upravila pár slovíček v pravidlech a voilà, neoddiskutovatelným vítězem by se stal postapokalyptický pošťák, brodící se černým dehtem plným (ne)hmotných duší zemřelých. Inu, šance promarněna. Sekiro je však důstojným nositelem titulu hra roku, což ostatně potvrzují i „herní oskaři“ (letos už podle dostupných čísel sledovanější než jejich filmové protějšky.

Abych však vysvětlil, proč se za rokem 2019 ohlížím s poněkud jinými ambicemi než ostatní členové redakce: na rozdíl od nich na mém kontě odrecenzovaných titulů svítí hezká, důvěru-jistě-vzbuzující nula. Víte, já recenze nepíši, já pouze ostatním kecám do toho, jak je mají psát oni. A většinu času jinak trávím v depresích (různých intenzit) ze snahy organizovat to, čemu říkáme (tu žertem, tu s vážnou tváří) Alza Magazín… tedy, „herní segment Alza Magazínu“ (tento název se určitě ujme). Moje hodnocení tak přece jen nemá takovou váhu jako texty těch, kteří si svá procenta v závěru musí obhájit.

Tím však nechci tvrdit, že bych nic nehrál a nemohl vám tak něco z uplynulého roku doporučit. Naprosto bez obav se můžete pustit do kterékoli hry z našeho žebříčku top 10, byť pochopitelně ne všechny budou vyhovovat každému… a jsou i takové, které ROZHODNĚ nebudou vyhovovat každému (pokud to někomu nedošlo, už zase mluvím o Death Strandingu). Osobně jsem však kromě jistého přelomového walking simulatoru (že by opět?) nejvíce času strávil v kooperativním survivalu Don’t Starve Together a v old-schoolovém RPG Baldur’s Gate I a II. Těšil jsem se také na Call of Duty: Modern Warfare, z toho nakonec sešlo, a to z důvodů spletitějších, než je příběh hry, kde v hlavní roli vystupuje jistý nejmenovaný opatrovník překvapivě živých mimin v nálevu (můžete hádat).

Dost už ale bylo Death Strandingu! Co rok 2020? Je vůbec možné překonat mistrovské dílo jistého nejmenovaného… dobře, už toho nechám. Popravdě, myslím, že příštích 12 měsíců těch kandidátů na nejsilnější herní zážitek nabídnou víc než dost. Považte, ve kterém jiném roce vyjdou Cyberpunk 2077, The Last of Us Part 2 a (snad) Baldur’s Gate 3? Ano, odpověď zní: pouze v roce 2020. Po tomto logicky naprosto neprůstřelném argumentu předávám slovo kolegům… 

Filip Němec

My name is Filip Němec and I mostly write everything there is about game consoles. Couch playing is my thing. I'm not too picky when it comes to gaming genres, but I prefer action adventure and racing. I really enjoy the Uncharted series, and I look forward to the Half-Life 3 release.

• Osobní hra roku: Death Stranding • Top 3 hry: Control, The Division 2, The Legend of Zelda: Link's Awakening • Největší zklamání: Anthem • Nejočekávanější hry roku 2020:  Half-Life: Alyx, The Last of Us: Part II, Marvel's Avengers

Rok 2019 – rok Death Stranding, rok PlayStationu!

„Myslel jsem si, že jsem neporazitelný. Myslel jsem, že jsem nějaký akční hrdina.“ – Die-Hardman (Death Stranding)

V roce 2019 jsem stihnul zastavit zástupy démonů, odvrátit invazi mimozemské rasy, ba dokonce zachránit lidstvo před dalším vyhynutím. Jak impozantní, že? A to vše z pohodlí gauče. Hry jsou médiem, jež v mnoha ohledech dokáže překonat filmy či knihy a dovolí nám ochutnat věci, které jsou pro naše tělo a mysl jinak nedostupné. Tím nejhlubším zážitkem tohoto roku pro mě bylo dobrodružství Death Stranding, jež si v naší redakci vydobylo zvláštní postavení hry, která rozhodně není dokonalá, ale i tak je nejvýraznějším titulem tohoto roku a pro mě osobně možná i celé konzolové generace.

Právě proto je pro mě aktuálně končící rok rokem PlayStationu. Nenechte se zmást, před Microsoftem smekám, protože v posledních třech letech dokázal svou konzoli vyškrábat z míst, z nichž téměř nebylo návratu a dnes je rovnocennou konkurencí, která zaostává právě jen v exkluzivních titulech. Sony naopak patří čest za to, že dovolila vydat na své konzoli hru, jejíž úspěch vůbec nebyl zaručený a do dnešního dne vlastně nevíme, jestli Death Stranding je komerčně úspěšným titulem, o což bohužel jde ve výsledku především.

Rok 2019 beru ale také jako nádech. Hluboké a procítěné nadechnutím před bouří, která přijde příští rok. Viděli jste trailer na Senua's Saga: Hellblade II? Ten byl údajně renderován přímo v enginu hry, a pokud takto budou vypadat nové tituly, dokážete si představit velikost a rozlehlost nových prostředí, množství detailů a díky tomu nevídanou míru ponoření do virtuálního světa? Milí čtenáři, hráči všech žánrů a majitelé různých platforem, přes svátky si pořádně odpočiňte, protože příští rok nepůjdeme spát!

„Kdyby jsi byl špión, selhal bys. Ale protože nejsi, buď hrdý na stopy, které zanecháváš, neboť ty jsou důkazem tvojí existence.“ – Die-Hardman (Death Stranding)

Jakub Němec

Since I can remember, I have hidden my identity behind the name Jakub Němec. I have always wanted to experience adventures with the hero, which is why I developed a great passion for books and video games as a child. In interactive worlds, I prefer RPGs of all kinds. Most recently, I am interested in independent titles that have innovative ideas.

• Osobní hra roku: Death Stranding • Top 3 hry: Resident Evil 2 Remake, A Plague Tale: Innocence, Star Wars Jedi: Fallen Order • Největší zklamání: Ghost Recon Breakpoint a Ubisoft celkově • Nejočekávanější hry roku 2020: Cyberpunk 2077, Ghost of Tsushima, Vampire The Masquerade: Bloodlines 2

V roce 2019 nebyl čas vydechnout

Bilancování na konci roku je vždycky trošku ošidné, protože člověk má tendenci upřednostnit zážitky z posledních měsíců, zatímco zimně jarní období už odvál čas. Herní rok 2019 je u mě z tohoto pohledu trošku atypický, protože od ledna do prosince mi pod rukama přistávaly kvalitní věci, (samozřejmě doprovázené společností hromady mírně nadprůměrných až špatných titulů), které mě nenechaly v klidu vydechnout. Ať už vzpomenu na cestu časem do puberťáckých nočních můr z Resident Evil 2 (25. ledna), jemuž na začátku roku vyšel téměř dokonalý remake děsící nové generace, nebo pohádkově pojaté RPG Kingdom Hearts 3 (29. ledna), tak musíte uznat, že tradiční povánoční absence kvalitních her se letos nekonala.

V podobném trendu jsem fičel vlastně až do prosince, protože se kolem mě míhaly velké pecky jako Sekiro: Shadows Die Twice, Mortal Kombat 11, A Plague Tale: Innocence a další věci, na něž bych nerad zapomněl. Můj multižánrový přístup mi zkrátka umožňuje věnovat čas všemu, co mě zajímá. Díky tomu jsem letos trhnul osobní rekord, protože z naší top desítky jsem měl tu čest vyzkoušet hned sedm titulů, takže mám představu, jak silný rok 2019 je. Nechci si hrát na vědmu, ale myslím, že ročník 2020 by mohl být ještě o něco nabušenější, protože se každé studio bude snažit vydat své rozpracované věci na současnou generaci konzolí, aby nemusel kompletně překopávat již téměř hotovou hru.

Vy sami máte na příští rok určitě vyhlédnutého svého favorita, který může pocházet z Polska (Cyberpunk 2077), mít punc exkluzivity pro některou platformu (Ghost of Tsushima, The Last of Us 2, Microsoft Flight Simulator) nebo je vám sympatický z jiného důvodu. Mým černým koněm je pokračování úžasného Vampire: The Masquerade – The Bloodlines, které mě letos doslova odzbrojilo na výstavě Gamescom. Upírské RPG bylo jednou z mých posledních schůzek, byl jsem úplně sežvýkaný, ale prezentace dvou borců z Hardsuit Labs na mě fungovalo jako živá voda. Snad to bude přesně taková pecka, jak se tvářila z dema.

Než se ovšem naplno pustíme do úvah, co přinese sezóna 2020, je třeba zúčtovat s končícím rokem 2019. Nebudu tady nostalgicky vypisovat, u kterých her jsem se bavil nejvíce a na které bych nejraději zapomněl (stále na tebe myslím, Crackdowne!), vypíchnu pouze jednu událost, která mi v poslední době pravidelně mění den. Asi málokoho nepřekvapí, že za to bude Hideo Kojima a jeho Death Stranding. Jeho dílo ve mně evidentně zanechalo hlubší stopu, než jsem čekal, protože kdykoliv se chopím svého pracovního baťohu a nasazuju si jej na záda, okamžitě zažívám nevysvětlitelné hrdinské pocity. K dokonalosti pak už chybí jen jemné mrholení, jemuž se bráním s kapucí na hlavě a broukáním skladby „Easy Way Out“ od Low Roar. Svůj quest tedy plním každý den…

Jiří Fait

My name is George Fait. As a small lad, I always new that when I grew up I would become a professional video gamer. Today, I still hold a strong passion for video games, and even though my favourite ones are RPG, I don't discriminate against other genres. I'm a big fan of CD Projekt RED, and one of my dreams is to play Cyberpunk 2077 before the year 2077.

• Osobní hra roku: Sekiro: Shadows Die Twice • Top 3 hry: NieR: Automata Game of the YoRha Edition, Resident Evil 2, Devil May Cry 5 • Největší zklamání: Anthem • Nejočekávanější hry roku 2020: Baldur's Gate 3, Cyberpunk 2077, The Last of Us Part II

Rok 2019 „naseknul“ Sekiro: Shadow Die Twice a dokončil WoW: Classic

Rok 2019 bych klidně nazval „rokem vycházejícího slunce“, jelikož většina her, které mě větším způsobem ohromily, pocházely od vývojářů z Japonska. A teď to opravdu není tím, že jsem skrytý „weeb“ a že mě japonská kultura fascinuje – Sekiro: Shadow Die Twice, Devil May Cry, Nier: Automata Game of the YoRha Edition, Resident Evil 2 Remake, Death Stranding, to všechno jsou podle mě pecky, které stojí za to si zahrát.

Samozřejmě jsem vyzkoušel i jiné tituly a i ty jsem si náležitě užil. Například Metro Exodus od ukrajinských 4A Games skvěle navázalo na předchozí Last Light a téměř ve všech ohledech jej vylepšilo, díky čemuž se také umístilo mezi deseti nejlepšími hrami naší redakce. Arťom se sice stále nenaučil mluvit (při psaní deníčků mu to ale žvaní víc než dost), ale vím, že nemůžu chtít všechno. Jen dodám, že Anna byla v Exodu mou nejoblíbenější postavou a vůbec bych se nezlobil za to, kdyby se vývojáři rozhodli udělat třeba jedno DLC celé o ní.

Nakonec to byla ale Nier: Automata (Game of the YoRha edition vyšla 26. února 2019), která mě skutečně pohltila a vystřelila ke slunci, jestli chápete, jak to myslím. Po této emotivní mlátičce robotů a androidů jsem pokračoval k hláškujícím lovcům démonů Nerovi a Dantovi, kde jsem se především bavil u skvělého soubojového systému a našlapané hudby, která mě nutila za každou cenu vytvářet „cool comba“ (nic nižšího než známka „S“ nepřicházelo v úvahu!)

Po frenetické akci následovaly upocené dlaně při Resident Evilu 2. I když jsem originál z roku 1998 několikrát projel a říkal jsem si, že jsem připravený na vše, co by na mě mohli vývojáři z Capcomu nachystat, šeredně jsem se zmýlil. Série Resident Evil sice není tak hrůzostrašná jako třeba konkurenční Silent Hill od Konami (ta společnost je pro mě, jakožto zapáleného fanouška, mrtvá), ale vzhledem k tomu, jakou práci si v Capcom na remaku dali, vždy dokázali přijít s něčím, co mě překvapilo a způsobilo nadskočení na židli, křečovité svírání klávesnice „W“ pro úprk a přidušené zahuhlání, jež se mi vydralo z hrdla... za což jim skutečně děkuji.

Death Stranding jsem prozatím neměl možnost pořádně prolouskat, ale jak kolegové z redakce, tak i ostatní kritici se shodují na tom, že pokud hře věnujete dostatek času a skutečně Kojimovo dílo dohrajete, nebudete litovat, což mám ještě v plánu udělat. Vůbec nepochybuju o tom, že se o Death Strandingu bude mluvit ještě hodně dlouho (ať už v dobrém, nebo ve zlém) a že se z něj nakonec stane podobný kult jako třeba ze série Metal Gear Solid, protože tuto značku nedělala pouze jedna hra a Hideo Kojima už sám naznačil, že se další iteraci v univerzu Death Stranding vůbec nebrání.

Nakonec jsem ale nejvíce času strávil v ninjovské akci Sekiro: Shadows Die Twice od japonských FromSoftware, která ve mně opět probudila touhu po tom být lepší, porazit i ty nejtěžší bosse a tentokrát nespoléhat na pomoc ostatních hráčů, kteří by pro mě obzvláště tuhého nepřítele v podstatě chytili za ruce, zatímco bych jej bezstarostně naporcoval katanou na nudličky. Sekiro byl těžký, v mnoha ohledech inovativní a hlavně neskutečně zábavný, takže si titul hry roku určitě zaslouží. Ale nad tím, že bych svůj názor po dohrání Death Stranding nějak změnil, ani nechci přemýšlet, jelikož ta možnost je dost pravděpodobná.

A pak je tu World of Warcraft: Classic. Věc, kterou (prý) podle Blizzardu nikdo ve skutečnosti nechtěl a všichni se pouze vznášeli na obláčku nostalgie. No asi sami víte, jak se má situace nyní. Classic v den vydání několikrát shodil servery, virtuálně se stály dlouhé fronty, aby se do hry vůbec dalo dostat a předplatné pro World of Warcraft trhalo rekordy. Vanilla Azerothu má prostě něco do sebe a je vidět, že si spousta hráčů skutečně přála výzvu, kterou právě Classic nabízí. Do hry stále postupně přibývá nový obsah, který více méně kopíruje původní vydávání patchů z roku 2006 a dále. Jestli Blizzard později oznámí, že se do Classicu dostane content i z první expanze The Burning Crusade, ještě ve Wowku asi strávím moře času, i když to může někomu přijít na hlavu padlé.

Nicméně rok 2020 vypadá až neuvěřitelně nabušeně. Chystá se na nás Cyberpunk 2077, The Last of Us Part II, Ghost of Tsushima, Half-Life: Alyx, Final Fantasy VII Remake, nové generace konzolí a spousta dalšího a já už teď vím, že si budu muset asi pořídit stroj času na to, abych si všechny hry náležitě užil.

Jiřina Formánková

Videohry patří mezi mé velké koníčky přibližně posledních 15 let. V redakci GEMu/Alza Magazínu jsem od roku 2017 a mezi mé oblíbené žánry patří především survivaly, RPG a adventury, ale rozhodně nepohrdnu ani zajímavými indie projekty. Z platforem dávám jednoznačně přednost PC před všemi ostatními.

• Osobní hra roku: Journey • Top 3 hry: Don't Starve Together, Baldur's Gate I+II Enhanced edition, Death Stranding • Největší zklamání: Anthem • Nejočekávanější hry roku 2020: Cyberpunk 2077, Baldur's Gate 3, Beyond Good and Evil 2

Rok 2019 ve znamení objevů i návratů

Asi takto by se dal shrnout můj letošní herní rok. K velmi příjemným návratům patří jednoznačně Baldur´s Gate: Enhanced Edition, který mi evokoval staré dobré časy klasických izometrických RPG a díky letošnímu oznámení třetího dílu série mám naději, že ještě pořád to ještě není jejich poslední slovo. Začátek roku se (pro některé z nás) nesl ve znamení pirátského MMO Atlas (autorů Arku), než jsme jej po mnoha hodinách strávených škubáním se po moři (lagy) v bárkách nejrůznějších velikostí definitivně opustili.

Největším objevem letošní roku se pro mě stalo jednoznačně Journey, adventurka, která se dočkala portu na PC. Svým zpracováním a příběhem mě zanechala doslova s otevřenými ústy a stala se „srdeční” záležitostí, kterou bude těžké překonat. Stále mám ale jeden významný rest (a želízko v ohni), kterým je Death Stranding, jenž jsem vzhledem k nedostatku času zatím odsunula až na úplný závěr roku a na který se těším, stejně jako na některé tituly oznámené na rok 2020. Tak tedy: „Král je mrtev (2019), ať žije král (2020).

Ondřej Zeman

My name is Ondřej Zeman. I've been playing video games since I was a kid, and over the past few years, my hobby has become a professional reality. Now, I write several dozens of video game reviews. I mostly play strategy games, turn-based RPGs, and quality FPS.

• Osobní hra roku: Sekiro: Shadows Die Twice • Top 3 hry: Disco Elysium, Resident Evil 2 Remake, Children of Morta • Největší zklamání: Bethesda Softworks • Nejočekávanější hry roku 2020: Vampire: The Masquerade - Bloodlines 2, Total War: Warhammer III, Baldur's Gate III

Rok 2019 se nesl ve znamení chytlavých her

Herní průmysl je význačný tím, že se v něm neustále něco děje. Ani tento rok pro mě tím pádem nebyl nikterak nudný či méně zajímavý než ten předchozí. Do jisté míry by se dalo říct, že jsem si ho užil možná více než jeho předchůdce, protože mi nabídl širší škálu zajímavých děl spolu s několika vyloženými překvapeními v podobě her, které se zpočátku netvářily vůbec atraktivně. Nakonec se z nich však vyklubaly tituly, jež v mnohém zastínily některé AAA projekty. Vezměte si třeba takové Disco Elysium. Na první pohled se jednalo o vizuálně nenápadné izometrické RPG, v jehož útrobách se však ukrýval dokonalý příběh, vybroušené dialogy, perfektně vykreslené postavy a herní svět s nečekaným rozsahem, schopný v lecčem konkurovat kouskům z dílen velkých gigantů.

Do jisté míry se dá říct, že jsem měl letos na kvalitní a hlavně chytlavé hry celkem štěstí. Hned na startu jsem si měl možnost zahrát výborný Battlefleet Gothic Armada II, po němž následoval výlet do postapokalyptického světa skrze FPS Metro Exodus, na které rád vzpomínám. Dokonce jsem se v roce 2019 konečně dočkal dalšího Anno a plnohodnotného dílu série Total War. Bohužel však nedosahoval kvalit, jež mi nabídla fantasy odnož Warhammer, takže jsem si jeho hraní užil jen částečně, kvůli čemuž jsem se brzy opět vrátil k Total War: Warhammer II, který je díky stabilnímu vylepšování jednou z mých herních stálic.

Přestože jsem byl s hrami po většinu roku 2019 víceméně spokojen, objevilo se na herní scéně pár děl, která mě svým zpracováním moc nepotěšila. Asi největším průšvihem mi po této stránce přišel Farming Simulator 20, skrze nějž se Focus Home Interactive pokoušel hráčům prodat na Nintendo Switch verzi pro mobily, která byla neskutečně osekána a navíc téměř o 1000 korun dražší než na zařízeních, na něž byla původně zacílena. Moc mě popravdě nepotěšilo ani chování vývojářského studia Human Head Studios. To vydalo řádně nedodělané Rune 2 a následně zavřelo krám, čímž vlastně okradlo nejen distribuční společnost, se kterou mělo smlouvu, ale hlavně hráče, kteří si jejich dílo koupili s myšlenkou toho, že se jedná o hru s určitou budoucností.

Úsměvné mi na celé situaci přišlo, že se vývojáři ze zavřeného Human Head Studios přesunuli k Bethesdě, která tento rok také ukazovala hráčské komunitě velmi aktivně skrze Fallout 76, jak moc je jí ukradená. K určitému polepšení naopak došlo u EA, jež zazářila s FPS battle royale Apex Legends a Star Wars Jedi: Fallen Order, které svými prodeji ukázalo, že hráči stále touží po příběhových hrách. Celkově se dá říct, že se jednalo o vskutku zajímavý rok, během nějž se udála řada zajímavých, ale ne vždy veselých momentů. Ano, dívám se na tebe, Blizzarde. I když nebylo vždy úplně hej, budu rád na letošek vzpomínat. Doufám proto, že v následujících měsících dostanu minimálně takovou nálož zajímavých a hlavně kvalitních děl jako v roce 2019.

Štěpán Lenk

My name is Štěpán Lenk, and video games have been a part of my life ever since I can remember. I thought that I would grow up and would replace the fun with more mature activities, but luckily that didn't happen. My favourite genre is RPG, and I am more interested in gameplay than graphics processing.

• Osobní hra roku: Sekiro: Shadows Die Twice • Top 3 hry: The Surge 2, Monster Hunter World: Iceborne, Mortal Kombat 11 • Největší zklamání: Marvel Ultimate Alliance 3 • Nejočekávanější hry roku 2020: Cyberpunk 2077, The Last of Us: Part 2, Marvel's Avengers

Splněná očekávání, zklamání, ale hlavně Sekiro – to je rok 2019

Do roku 2019 jsem vstupoval se seznamem her, na které jsem se nepokrytě těšil. Z některých jsem byl přesně tak nadšený, jak jsem očekával (Sekiro, The Division 2, Mortal Kombat 11, The Surge 2, Monster Hunter World: Iceborne), jiné ovšem více či méně zklamaly (Rage 2, Jump Force, Marvel Ultimate Alliance 3, Anthem), a o pocitu zadostiučinění během hraní nemohla být vůbec řeč. A i když by to z této bilance mohlo vypadat, že počet zklamání a nadšení za rok 2019 byl relativně vyrovnaný, není tomu tak. Ty hry, které se povedly, totiž opravdu stály za to.

I přes spoustu kvalitní konkurence mě ale tento rok přeci jen nejvíce zasáhl málomluvný ninja Sekiro. Myslel jsem si, že mě studio FromSoftware už nemá čím překvapit, ale mýlil jsem se. Pekelně těžký výlet do světa japonské (značně přibarvené) historie a folklóru mě okamžitě vtáhnul, pohltil a o pár chvil později vyplivnul jako zkažený kus syrové ryby. A stejně jsem nemohl přestat hrát, i když jsem každých pár hodin odcházel brečet do kouta, že tohle se prostě nedá překonat. A přeci to vždy nakonec nějak šlo.

Konec roku kromě ohledů do minulosti ale často nabízí příležitost ještě k jedné věci – k optimistickým vyhlídkám do budoucnosti. A musím říci, že v této oblasti vypadá rok 2020 velmi nadějně! Řítí se na nás totiž The Last of Us: Part 2, Cyberpunk 2077, Marvel's Avengers, Doom Eternal nebo Nioh 2, což by stačilo samo o sobě, jen bůh ale ví, kolik dalších pecek se ještě objeví a my o nich zatím nemáme ani páru! A aby toho nebylo málo, v roce 2020 se dočkáme i prvních zástupců nejnovější konzolové generace: Playstation 5 a Xbox Series X. Juch!

Ani rok 2020 tedy herní recenzenty, respektive hráče obecně nenechá vydechnout. Abych ale těch uplynulých 12 měsíců nějak výstižně shrnul… Byls dobrej, 2019. A teď už běž domů a trochu si odpočiň. Máš na to právo.