Stronghold Warlords (RECENZE) – Obléhání asijských hradů

Stronghold Warlords (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Ve Stronghold Warlords máme možnost sledovat osudy čtyř výrazných mužů
2. Základní pravidla série zůstávají stejná
3. Bez nezávislých vojevůdců a s lepší diplomacií by bylo líp
4. Revoluce se v případě Stronghold Warlords nekoná, má však co nabídnout
5. Recenze Stronghold Warlords: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Stronghold Warlords PC

Ve Stronghold Warlords máme možnost sledovat osudy čtyř výrazných mužů

---

Západní herní scéna dlouhodobě Asii a státy, které v ní už po staletí fungují, trestuhodně přehlížela. Změnit se tuto situaci výrazněji rozhodla až společnost Creative Assembly, jež nám přinesla na Čínu orientovaný Total War: Three Kingdoms, jehož úspěch ostatním ukázal, že právě tohle by mohla být jedna z tématik, na něž by se nebylo špatné zaměřit. Po tvůrcích série Total War se po obdobné cestě vydávají také vývojáři z FireFly Studios. Skrze čtyři příběhové kampaně máme díky tomu možnost lépe poznat některé části životního příběhu prvního čínského císaře Čchin Š'-chuang-ti, vietnamského vládce Thuc Phana, japonského samuraje Hidejošiho Tojotomi nebo legendárního Čingischána. Vedle na děj zaměřených scénářů je tu možné nalézt ještě tažení testující vaše budovatelské schopnosti.

Prim tu však nehraje série scénářů orientovaných na ekonomiku a vaše budovatelské schopnosti, nýbrž příběhová tažení, jež jsou na poměry žánru zpracována velmi kvalitně. V podstatě skrze ně máte možnost prožít jedny z nejvýraznějších bitev historie Asie, což v praxi znamená, že se zúčastníte třeba obrany Pchjongjangu před spojenými silami Číny a Koreje, nebo střetu v horském průsmyku Yehuling, kde jsou Mongolové nuceni čelit vojsku čínské dynastie Jin. Abych však pravdu řekl, musím uznat, že i když mám skutečně rád Japonsko a jeho dějiny, nejvíce mi asi k srdci přirostl vietnamský vůdce Thuc Phan, jehož životní cesta mi přišla opravdu zajímavá. Ukázala mi totiž příběh muže, který dokázal svůj lid s nevelkým potenciálem dovést až na úplný vrchol.

Zatímco u nedávno recenzované budovatelské strategie Nebuchadnezzar jsem si trošku zoufal nad tím, že v ní popis jednotlivých misí jen málokdy reflektuje to, co v nich budete následně skutečně dělat, v případě Stronghold Warlords si nemám moc důvodů stěžovat. Tvůrci mi tu nabídli pestrou škálu různorodých misí, v jejichž rámci jsem měl možnost nejen budovat velkolepé hrady a paláce, ale také obléhat nepřátelské pevnosti či pracovat na výstavbě produkční sítě schopné zásobovat armádu nebývalých rozměrů. Do jisté míry by se dalo říct, že právě díky této skutečnosti si tu každý najde scénář, jenž si po dohrání tohoto dílka bude pro jeho výraznost pamatovat, což u RTS není úplně běžné.

Základní pravidla série zůstávají stejná

---

Jestliže jste hráli někdy některý ze zástupců série Stronghold, jistě si pamatujete na to, že se tato značka vždy točila primárně okolo budování velkolepé pevnosti. Tu jste po vystavění následně vždy bránili a sami z ní pořádali nájezdy do okolí. V tomto ohledu se Stronghold Warlords neliší od konceptu, se kterým pracovali jeho předchůdci. Nalézt tu díky tomu můžete na startu vždy jasně definovanou pozici, na níž stojí vaše správní budova, okolo níž lze začít formovat hradby spolu s produkčními budovami všeho druhu. Hlavní je nezapomenout na postavení systému struktur generujících jídlo a zbraně. Za pomoci první složky budete živit lid, který se za pár kousků jídla nechá obrat prakticky o všechno. Druhá slouží ke zbrojení.

Vojáky za normální cenu totiž jinak než za pomoci několika kvalitních kusů výstroje a výcvikového tábora nezískáte, takže je naprosto nezbytné vybudovat sérii budov produkujících sekery, luky, kuše, zbroje či koně. Prostě a jednoduše přesně ty nástroje, jimiž následně své válečníky pro boj vybavíte. Do pole máte možnost vyslat jezdce na koních, lehkou a střední pěchotu nebo do zbroje zakuté samuraje patřící fakticky mezi nejlepší pěchotní jednotky, jež lze ve Stronghold Warlords najít. Armádu tu verbujete z civilního obyvatelstva, takže si stabilně musíte hlídat, zda je spokojené či nikoliv, protože nešťastní lidé se do vašich šiků moc nepoženou a práce jim též vonět nebude. Lidská síla se tu totiž dá použít jak na boj, tak i na produkci nebo obsluhu válečných strojů.

Jak už bylo řečeno v úvodu, RTS značka Stronghold je výrazná především díky své orientaci na obléhání velkolepých hradů, které se bez správného vybavení zdolávají skutečně těžko. Naštěstí je spektrum strojů, jež k této práci lze využít, více než rozsáhlé. Nabídnuty jsou vám ve Stronghold Warlords tradiční obléhací věže, přenosná krytí nebo nosiči žebříků, jejichž absenci pravidelně vyčítám zástupcům série Total War. Kromě vynálezů, jež jsme mohli v minulosti vidět už mnohokrát, nabízí tento kousek také technologické nástroje využívající ke svému fungování sílu střelného prachu, takže při obléhání půjde použít k prolomení hradeb třeba obrovskou raketu nebo hmoždíř. Problém všech zařízení je dost omezený dostřel, kvůli němuž je rozstřílí několik na zdi stojících lučištníků.

Za další zklamání považuji fakt, že namísto vyloženě originálních jednotek si fakticky každá frakce má možnost naverbovat bojovníky všech zúčastněných uskupení. Na jednu stranu samozřejmě chápu, že není vůbec jednoduché vytvořit unikátní spektrum pro všechny primární hráče, jenže minimálně jednoho či dva unikátní válečníky by přeci jen jednotliví panovníci mít měli. V případě Japonců by to měl být dozajista samuraj, zatímco Mongolové by jako jediní měli ovládat jízdní lučištníky, kteří jsou pro jejich národ z historického hlediska vyloženě typičtí. Jistou možností by byli třeba národní hrdinové, jichž nemají prezentované asijské národy vůbec málo a v jiných projektech se je autoři nebojí uchopit a přenést na bitevní pole. Bohužel ani jednu z možností ve hře aktuálně nenajdete.

Bez nezávislých vojevůdců a s lepší diplomacií by bylo líp

---

FireFly Studios dlouhodobě prezentovalo koncept nezávislých vojevůdců jako něco, z čeho bude Stronghold Warlords vyloženě těžit. Nakonec se jim nepodařilo odvést úplně nejlepší práci. Ve výsledku jsou to často jen pasivní figurky čekající na to, až je někdo za pomoci síly či dostatečného množství diplomatických bodů obsadí. Jakmile je dostanete pod svou kontrolu, můžete zdokonalovat jejich základny a navyšovat jejich vliv. Většina z nich toho však moc neumí, takže od nich lze požadovat pouze občasné dodávky surovin, hrstku vojáků nebo výpad proti nepříteli. Ofenzivu pokaždé vedou s jednotkami, jež si vyloženě vycucají z prstu, protože sami o sobě neexpandují svou ekonomiku ani neprodukují válečníky.

Je vskutku škoda, že vojevůdci nepředstavují aktivnější prvek. Špatné by kupříkladu nebylo, kdyby pořádali výpady do okolí, nebo se navzájem likvidovali a tak navyšovali svou sílu a reputaci. Lépe by mohla fungovat také diplomacie, která obdobně jako systém neutrálních vůdců představovala aspekt s nebývalým potenciálem, jenž tvůrci nakonec bohužel promarnili tím, že si s jeho zpracováním nedali příliš námahy. Pracovat s ní můžete pouze v případě nezávislých frakcí, primární hráči aktuálně nemají možnost spolupráce, takže za pomoci peněz ani diplomatických bodů toho v Stronghold Warlords moc nevyřešíte. Přitom v minulosti série Stronghold mechanikou jednání mezi válčícími národy disponovala. Upřímně proto nechápu, proč ji nenalezneme zde.

Namísto propracované diplomacie se tvůrci Stronghold Warlords rozhodli vsadit na režim kooperace, který vedle tradičního multiplayeru můžete v této hře nalézt. Jeho zpracování není vůbec špatné. Hráči v jeho rámci převezmou kontrolu nad jedním sídlem, jehož ekonomiku i armády mají na starosti. Následně se musí sehrát tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků, což v praxi znamená, že se jeden ujme produkce, zatímco dravější spoluhráč vede válku proti AI. Ta tu po většinu času reaguje na podněty velmi aktivně, díky čemuž je z ní na vyšší úrovni obtížnosti sok schopný nadělat nemalé problémy. S příliš rozsáhlými bitvami ovšem nepočítejte.

Stronghold Warlords nevypadá na současné poměry nikterak úchvatně, přesto je jeho engine v ohledu rozsahu bitev značně limitující. Jakmile se dostanete na určitou hodnotu v rámci jednotek, může se vám hra začít zasekávat, načež prostě po nějaké době spadne, přestože samotný počítač výrazně nezatěžuje. Je to však prvek, na kterém se dá ještě dozajista zapracovat, což se třeba nedá tvrdit o grafickém zpracování celku nebo příšerném uživatelském rozhraní, na něž vývojáři od vydání dema ani nesáhli. Kdyby ano, z jejich dílka mohl být klidně nadprůměrný titul.

Revoluce se v případě Stronghold Warlords nekoná, má však co nabídnout

---

Už když jsem Stronghold Warlords testoval v průběhu minulého roku, bylo mi nějak tak jasné, že to nebude nejlepší hra, již si v roce 2021 zahraji. Nakonec to ovšem není až tak zlé, jak jsem původně předpokládal, protože si tvůrci dali záležet na zpracování některých herních prvků, díky čemuž je jejich výtvor ucházejícím dílem. Nabídnuta mi v něm byla pestrá škála promyšlených jednotek, kooperace, intenzivní obléhání pevností a velmi pěkně zpracovaná historická kampaň mapující osudy výrazných postav Číny, Japonska, Vietnamu a Mongolska. Celkový dojem z hraní bohužel značně kazí nedomyšlený koncept diplomacie, vojevůdců, technický stav a vizuální zastaralost kompletu projevující se nejen na podobě světa, ale také na designu uživatelského rozhraní.

• Zdroje: Vlastní

Stronghold Warlords (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Kopii pro recenzi poskytl český distributor Cenega.

Stronghold Warlords (DOJMY Z HRANÍ PC) – Obsah článku

1. Demo Stronghold Warlords nás postavilo proti pasivním konkurentům
2. Vojevůdci jsou tu prezentováni jako rádoby konkurence neschopná odporu
3. Po vydání to Stronghold Warlords nebude mít vůbec jednoduché
4. HW nároky pro Stronghold Warlords PC

Demo Stronghold Warlords nás postavilo proti pasivním konkurentům

První díly série Stronghold hráči daly vždy do rukou panovnické žezlo, jež mu umožňovalo vládnout malému opevnění, které měl dovést za pomoci síly k velikosti. Stronghold Warlords se minimálně v elementární myšlence po této stránce od svých předchůdců neliší. Prakticky i zde si okusíte život šlechtice, tentokrát však do rukou nedostanete rytíře či statného muslimského válečníka, ale asijského lorda. Ten se po většinu času zdržuje na vrcholku své primární budovy, v níž se dokáže relativně slušně bránit proti případným útokům nájemných vrahů či obyčejných nepřátelských jednotek, které proti němu nemají moc velké šance na úspěch. Než se však dostanete do fáze, kdy bude váš lord muset bojovat o přežití, čeká vás relativně dlouhá cesta.

Zpočátku je ve Stronghold Warlords totiž vaší prioritou vybudovat fungující osídlení. Svým lidem musíte zajistit přístřeší a stabilní dodávky jídla, jinak se proti vaší vládě začnou bouřit. Jakmile jim poskytnete vše, po čem bude jejich srdéčko toužit, stanou se z nich oddaní pracanti. Poddaní tu nebudou fungovat jen jako pracovní síla, ale také jako aktivní generátor peněz a surovin, s jejichž pomocí expandujete své produkční portfolio či vytvoříte první opevnění. Ta ochrání nevelké město, jemuž panujete, před nájezdy nepřátel, jež k cizímu majetku nemají vůbec žádnou úctu. Abyste se jim však mohli postavit, budete potřebovat dílny na zbraně, protože pěchota tu bez určitých smrtících nástrojů do služby prostě nenastoupí.

Pustit se máte možnost do produkce luků, seker, mečů, kopí a zbrojí, které potřebujete primárně k tomu, abyste dostali přístup k elitním jednotkám s neskutečně vysokou výdrží a bojovou efektivitou. Osobně jsem si ze základní škály bojovníků nejvíce oblíbil střelce s kuší schopné většinu protivníků srazit k zemi jedinou dobře zamířenou šipkou. Ta však není příliš účinná proti válečníkům zakutým do zbroje, kteří ovšem za svou nepřiměřenou odolnost platí extrémně sníženou rychlostí pohybu, jež z nich dělá snadné cíle pro různé typy artilerie. Její spektrum tentokrát tvoří jak tradiční dobývací stroje, tak i různé vynálezy, jejichž základem je střelný prach, který byl v Asii přeci jen o něco rozšířenější složkou nežli v Evropě a na Blízkém východě.

Vojevůdci jsou tu prezentováni jako rádoby konkurence neschopná odporu

Skrze vývojářské deníčky Stronghold Warlords tvůrci prezentovali vojevůdce jako něco, čím se jejich dílo citelně odliší od svých předchůdců. Prakticky to měl být revoluční aspekt, v jehož rámci bude hráč nucen spolupracovat s ostatními vládci mapy kvůli přístupu ke specifickým surovinám či jednotkám. Demo, jež jsem mohl hrát, přede mě postavilo dva sekundární lordy s neutrálním postojem a jednoho vůdce spolupracujícího s nepřítelem. Do jisté míry jsem očekával, že se z neutrálních lordů velmi rychle stane hrozba, nebo minimálně opatrní pozorovatelé reagující na mé činy. Nakonec se tak bohužel nestalo. Fakticky se jednalo pouze o pasivní figurky čekající na to, až je buď za pomoci síly, či skrze diplomacii získám na svou stranu.

Již přiřazený lord na tom byl o kapku lépe než jeho neutrální přátelé s neskutečně pasivní povahou, kteří bohužel sousedili přímo s mou základnou. Díky své pozici, stabilní zásobě jízdních lučištníků a přímému spojení s nepřátelským panovníkem poskytujícím mu vojenskou podporu, se mu podařilo přežít o něco déle než ostatním. Nakonec však podlehl. Stal se totiž cílem mnou podrobených vojevůdců, ochotných udělat za pár diplomatických bodíků prakticky cokoliv, oč jsem je požádal. Diplomacie je v této fázi vývoje neskutečně odfláknutým mechanizmem. Ten funguje na konceptu užívaném někdy na konci minulého milénia, kdy vývojáři ještě moc nepracovali na detailnějším návrhu vztahů a spíše se zaměřovali na samotnou hratelnost.

Primární antagonista dema Stronghold Warlords byl zřejmě vytvořen na motivy tradičních hráčů Age of Empires 2. Je to totiž postava schovaná rovnou za několika vrstvami hradeb, která se příliš nemá k citelnější ofenzivě, kvůli čemuž nelze vůbec hodnotit úroveň umělé inteligence. K jeho porážce jsem vlastně nepoužil vůbec sílu, stačilo podobně jako v případě vojevůdce, který se mu podřídil, využít podrobené lordy, ochotné za dobré slovo vysílat oddíl za oddílem až do momentu, než můj sok padl. Upřímně doufám v to, že na tom bude AI spolu s diplomacií ve finále lépe než nyní, protože už jen pro tyto dva aspekty by se ze Stronghold Warlords stal snadný cíl oprávněné kritiky, jíž by se tvůrci bránili skutečně jen těžko.

Po vydání to Stronghold Warlords nebude mít vůbec jednoduché

Přestože není zpracování vojevůdců ani diplomacie ničím extra, největším nedostatkem Stronghold Warlords je bez debat jeho celková zastaralost. Uživatelské rozhraní prezentovaného dema je neskutečně nepřehledné, ovládání toporné a grafika v porovnání se současnými projekty také nevypadá nejlépe, což není moc dobrá vizitka. Jakožto hráči nezávislých titulů mi o vizuál nikdy moc nešlo, když však tvůrci nejsou schopni pořádně zpracovat ani hratelnost tak, aby odpovídala aktuálním RTS trendům, nevidím jejich šance na větší úspěch příliš pozitivně.

Stronghold Warlords vedle zmíněných záporů nabízí také několik zajímavých mechanik v čele s tradičním stavěním pevností, specifickým verbováním jednotek a hrátkami se střelným prachem, jemuž nakonec neodolá žádná citadela. Stronghold Warlords by mělo vyjít už tento rok na PC. Za sebe bych však byl nejraději, kdyby vývojáři z FireFly Studios vydání Stronghold Warlords prostě odložili na příští rok, a tak získali čas k jeho zmodernizování, jež potřebuje kvůli konkurenceschopnosti jako sůl. V případě, že dorazí už letos, mu moc velké šance na větší úspěch nedávám, možná však nakonec tvůrci na své hře aktuálně aktivně pracují, díky čemuž se jim už v průběhu 2020 podaří vydat hru, která si zaslouží pozornost širší části komunity.

• Zdroje: Vlastní