Subnautica: Below Zero (RECENZE) – Dvacet tisíc mil pod ledem

Subnautica: Below Zero (RECENZE PC) – Obsah článku

1. V Subnautica: Below Zero se vrhnete do problémů po hlavě
2. Produkce základních předmětů je tu překvapivě snadná
3. Atmosféra hlubiny vás naprosto pohltí
4. Subnautica: Below Zero představuje další úspěch Unknown Worlds Entertainment
5. Recenze Subnautica: Below Zero: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Subnautica: Below Zero PC

V Subnautica: Below Zero se vrhnete do problémů po hlavě

---

Existují situace, které vás vyloženě donutí k tomu, abyste jednali bez ohledu na následky. Sestra hlavního hrdiny zemřela na planetě 4546B. Její rodina dostala od korporace Alterra jen velmi neurčitou zprávu o tom, co k tragické události vedlo. Naše postava proto nelení a pod rouškou meteoritického roje se vydává vstříc světu, jenž měl způsobit skon jejího životního vzoru. Jak už to ale v podobně laděných hrách bývá, nic nejde tak, jak by mělo. Namísto toho, aby hladce přistála na povrchu, se vše zvrhne a osamocena je nucena pustit se do boje o život v ekosystému, jehož chod řídí smrtící monstra a podivné entity z hlubin. Že už to tu jednou bylo? Ano, tentokrát však budete nuceni čelit také smrtícím živlům, protože v této části světa sluníčko moc nehřeje.

Příběh Subnautica: Below Zero se totiž neodehrává v části 4546B, kam nás vzal děj prvního dílu série, ale v části planety celoročně z velké části pokryté ledem a sužované mrazem. Tomu jste nuceni čelit fakticky od prvního okamžiku, kdy se vaše noha dotkne povrchu tohoto světa, naštěstí pro vás hlavní hrdinku zima sužuje pouze na souši. Pokud si však myslíte, že skok do vody vás zbaví všech starostí, zřejmě vás trošku zklamu. Jakmile zahučíte do vody, automaticky se aktivuje počítadlo kyslíku nutícího vás občas přeci jen občas opustit moře a nadechnout se ledového vzduchu. Ve finále tedy doslova a do písmene neustále čelíte nějaké té peripetii. S chladem vám tu však pomohou teplo vyzařující květiny a poskromnu rozmístěné struktury společnosti Alterra.

Ta na planetě 4546B fungovala až do příletu hlavní hrdinky, jenže krátce před ním se něco ošklivě zvrhlo a většina jejich zařízení byla personálem ve spěchu opuštěna. Najít díky tomu v útrobách sněhem zavátých struktur leckdy můžete krátké poznámky jejich obyvatel, a dokonce také audionahrávky, s jejichž pomocí začnete lépe chápat, co přesně Alterra na tomto světě vlastně dělala. Jedná se o stohy textu, jejichž čtením se čím dál tím více noříte do světa, v němž se toto vyprávění odehrává. Výborně napsané univerzum však není jediným tahounem celého příběhu, dalším zásadním prvkem jsou různě rozmístěné události motivující vás k tomu, abyste třeba zamířili do hlubin, nebo se naopak na nějaký čas pustili po vlastních na led.

Obdobně jako v případě Subnautica je příběh Subnautica: Below Zero na hodně vysoké úrovni, přestože hráči není servírován zcela polopatickým způsobem. Vnímáte ho totiž primárně skrze různorodé zprávy a deníčky, které jsou v češtině, takže si hraní vychutnají i hráči neovládající cizí jazyk. Velkou výhodou celku je dle mého přítomnost více režimů, v nichž lze hru započnout. Kromě klasického módu orientovaného na lehčí formu přežívání je tu taktéž hardcore, jenž se s vámi díky přítomnosti jediného života tolik nepáře, nebo základní potřeby naprosto ignorující kreativní alternativa. Ta je určena primárně pro jedince nehledající výzvu a toužící po tom, aby se mohli kochat hlubinou bez jakéhokoliv stresu či tlaku ze strany monster a přírody.

Produkce základních předmětů je tu překvapivě snadná

---

Hra samotná vám však v rámci prvního průchodu do jisté míry doporučuje odstartovat hru v klasickém režimu. Proč? Primárně kvůli skutečnosti, že právě tato varianta vám dá ten pravý zážitek bez toho, aby vás vyloženě frustrovala přílišným tlakem, který na vás vyvíjí hardcore mód.  Za sebe musím říct, že je tu samotné přežívání zpracováno až překvapivě přístupně, díky čemuž se hlad a žízeň o slovo hlásí skutečně jen minimálně, přestože dáváte vaší postavě zabrat. Jejich utišení navíc není vůbec náročné. Mechanika survivalu tu rozhodně není zpracována tak, abyste neustále museli hlídat jednotlivé kolonky v obavě, že vás zabije nedostatek potravin či pitné vody. Základní zdroje se navíc shání až překvapivě snadno a nejednou naleznete jídla utěšující jak žízeň, tak i hlad.

O něco horší je v Subnautica: Below Zero udržování teploty a hodnoty kyslíku. Tyto složky jsou totiž pevně provázány s výstrojí, takže když chcete, aby vás příliš často neotravovaly, nezbývá vám nic jiného než se pustit do výroby nových kusů vybavení. Jejich produkce je relativně snadná, stačí se pouze postavit k výrobní lince a můžete vyrábět lepší oblečení a předměty. Škála předmětů, které lze z této stanice vytáhnout, je relativně omezená, protože v základu znáte pouze pár receptů. Aby se vám otevřela širší škála hraček, musíte nalézt jejich zbytky, jež následně oskenujete, čímž se vám zpřístupní plánky, díky kterým je následně možné konstruovat. Dostat se touto cestou můžete k nevelké ponorce Seatruck schopné vás dostat do hlubin, vznášedlu ideálnímu k putování po souši, či řádně vybavitelnému obleku. Prostě a jednoduše k hračičkám značně usnadňujícím život.

V počátcích si však musíte vystačit bez nich, protože suroviny, jež na ně potřebujete, nepatří mezi něco, čím by byl oceán plný. Nedostatkovým zbožím jsou tu zpočátku dokonce i plasty, což jasně ukazuje, že lidstvo nemělo v Subnautica: Below Zero ještě dost času na to, aby se na planetě 4546B řádně zabydlelo. Vše tím pádem musíte pracně hledat a vyrábět z materiálů, u nichž by to člověk popravdě vůbec nečekal. Třeba zmíněný plast produkujete ze semen rudých chaluh, zatímco struktury stavíte z titanové rudy, která je jednou ze složek aplikovatelných následně na bezpočet různých receptů. Celkově je mechanika generování výbavy a sběr zpravována slušně. Nebylo by však špatné, kdyby byl inventář zpracován o kapku přehledněji, díky čemuž by se s ním lépe pracovalo.

Atmosféra hlubiny vás naprosto pohltí

---

Přežívání je jedním z hlavních tahounů tohoto díla. Obdobně jako v prvním dílu Subnautica i v Subnautica: Below Zero je překonávání překážek v hlubinách zajímavější než boj o život na souši, přestože pevná zem spolu s ledem představují tentokrát další zásadní dějiště celého příběhu. Do jisté míry to může být způsobeno skutečností, že zamrzlé části 4546B nejsou až tak zajímavě zaplněny, nebo naopak faktem, že moře doslova přetéká místy, která vyloženě chcete spatřit. Pod hladinou je totiž možné nalézt tajuplné jeskyně, nádherné korálové útesy, ztroskotané vesmírné koráby a také ruiny, které tu po sobě zanechala starobylá rasa, na jejímž výzkumu společnost Alterra aktivně pracovala až do svého odchodu.

Každá lokace, do níž tu máte možnost zavítat, je doslova pastvou pro oči. Jen málo z nich si však prohlédnete, aniž by vás při vašem průzkumu něco rušilo. Oceán je totiž v Subnautica: Below Zero naplněn pestrou škálou forem života, jež jsou jen málokdy přátelské. Samozřejmě se tu najde pár neutrálních druhů, většina však více než po přátelství baží po tom, aby si vaším tělem zaplnila prázdné útroby. Při průzkumu hlubin se tu musíte vypořádat s topornými žraloky, garnáty připomínajícími obřími leviatany či gigantickou alternativou za tradiční medúzy schopnou dát hlavní hrdince slušnou ránu.

I když tu temné vody skrývají bezpočet nebezpečí, pocit strachu ve vás nebudou po několika hodinách hraní evokovat nepřátelé, ale především zvuky šířící se kolem vás. Přestože to zní nepravděpodobně, je to skutečně tak. Atmosféra je tu totiž nebývale silná, takže v momentu, kdy si nasadíte sluchátka, automaticky začnete intenzivně vnímat svět kolem vás a doslova každá zvuková vlna ve vás vyvolá jistý pocit neklidu, jenž vás připraví na následující útok z hlubin. Atmosféra stabilního děsu je dle mého jednou z hlavních zbraní Subnautica: Below Zero. Upřímně jsem nevěřil, že se ji autorům znovu podaří navodit v takové míře jako u prvního dílu, ale nakonec se povedlo.

Subnautica: Below Zero představuje další úspěch Unknown Worlds Entertainment

---

Subnautica představovala blesk z čistého nebe, jímž Unknown Worlds Entertainment světu ukázalo, že nezávislé hry mohou být zajímavé nejen v rámci hratelnosti, ale i co se vizuálu týče. U Subnautica: Below Zero se předpokládalo, že se bude jednat o dílo, jež svého předchůdce nikterak nezastíní. Nakonec však celek v tomto ohledu příjemně překvapil. Nejedná se totiž o dílko bez jakýchkoliv inovací, a navíc disponuje silnou atmosférou a zajímavým příběhem, jehož prezentace je na o něco vyšší úrovni než v případě prvního dílu Subnautica, což je způsobeno velkou orientací na děj jako takový. Je trošku škoda, že se tvůrci rozhodli zbavit některých prvků z jedničky mezi nimiž byla třeba gigantická ponorka Cyclops. Taková už je však zřejmě evoluce her.

Pokud jde o nedostatky, nelze říct, že by Subnautica: Below Zero měla výrazné slabiny, jež by ji výrazně srážely nebo snižovaly její kvalitu. Pár nedostatků tu však přeci jen je. Při hraní jsem byl asi nejvíce trápen absencí automatického ukládání, které mi spolu s občasnými pády párkrát slušně zkazilo náladu. Více lásky by si ve výsledku zasloužil také třeba inventář, souš či produkce předmětů neumožňující vyrábět více věcí bez toho, aby hráč musel neustále klikat. Jsou to ovšem drobnosti, jež ve finále nemusí (a zřejmě nebudou) vadit každému.

• Zdroje: Vlastní

Subnautica: Below Zero (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytla PR agentura Marchsreiter.

HW nároky pro Subnautica: Below Zero PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 7 64-bit	Windows 7 64-bit
Procesor	Intel Core i3 / AMD Ryzen 3 2.6ghz+	Intel Core i5 / AMD Ryzen 5 @ 3Ghz +
Grafická karta	Intel HD 530	NVIDIA 1050 Ti / AMD Radeon 570, 4GB VRAM
DirectX	DirectX 11.0	DirectX 11.0
Operační paměť	8 GB	8 GB
Pevný disk	15 GB	15 GB

• Zdroj: Epic Games (11. 5. 2021)