• Autor: Jakub Němec
Ze záhadného projektu Golden Nekker se vyklubala placená příběhová singleplayerová kampaň Rogue Mage pro free to play karetku Gwent, která potěší jak zkušené karbaníky, tak fanoušky zaklínačských reálií. Co nového nabízí a jak obohacuje hratelnost, se dozvíte v naší recenzi.
zdroj: CD Projekt RED
Kdo by si v roce 2015 pomyslel, že z nečekaně zábavné kratochvíle ve veleúspěšném titulu Witcher 3: Wild Hunt (Zaklínač 3: Divoký hon) se stane jeden z free to play hitů současnosti. Mnozí z vás již tuší, že se jedná o karetku Gwent, která na základě velmi jednoduchých mechanismů nabízí taktické orgie pro virtuální karbaníky. Její autoři z polského CD Projekt RED pravidelně obohacují obsah a občas přidají i příběhovou kampaň pro jednoho hráče, jako je epizoda s lyrijskou královnou Meve v titulu Thronebreaker nebo dnes recenzovaný Rogue Mage.
zdroj: vlastní
Souboje v Gwent: Rogue Mage probíhají přesně podle známých pravidel, ale jen v rámci jednoho kola, takže není třeba držet se zpátky.
Hlavní postavou, jejíž pouť sledujete, je odpadlický kouzelník Alzur, o němž fanoušci zaklínačského univerza nejednou slyšeli. Aby taky ne, když titulní (anti)hrdina je přímo zodpovědný za výzkum mutagenů důležitých pro přeměny ikonických lovců monster. V Gwent: Rogue Mage se tak přeneseme do časů daleko před působením Geralta a válkami s Nilfgaardem, tedy do dosud nepoznaných hrůz Konjunkcí sfér, které vychrlily monstra těžce zkoušející nejen lidské pokolení.
Myšlenka vyšlechtění ultimátního válečníka pomocí kouzel a genetických informací příšer se sice moc humánně nejeví, ale to mága s rozhozenou střelkou morálního kompasu trápit nemusí. Premisa ústředního děje se tedy zdá splněným snem každého fandy Sapkowského univerza, bohužel pro ně ovšem nedostane mnoho prostoru. Na rozdíl od zmíněné singleplayer kampaně Thronebreaker se vyprávění smrskne na šest krátkých filmečků a několik komentářů Alzura k dění na obrazovce. Sem tam nějaké překvapení či odhalení tajemství přijde, ale já bych byl raději za mnohem větší porci informací.
Princip karetní hry Gwent se postupem času ustálil na vykládání karet jednotek do dvou řad (pěchotní, střelecká), u nichž se počítá součet jejich síly na konci souboje. Během vykládání využíváte řady speciálních dovedností a synergií, jež můžete podpořit kouzly a artefakty. Každá karta v balíčku, který si vytvoříte, by měla mít svůj význam, aby nezabírala místo vhodnějším adeptům.
zdroj: vlastní
Více než o příběh, který fanoušky univerza moc neuspokojí, jde v Gwent: Rogue Mage o postup v rámci zkušeností, čímž se dostanete k silnějším kartám, artefaktům a kouzlům.
Naštěstí v oblasti hratelnosti se Gwent: Rogue Mage ukazuje v lepším světle. Přiznávám, že jsem i přes pravidelně dodávaný obsah odložil Gwent k ledu a vrátil se k němu po delších měsících až nyní. S radostí můžu konstatovat, že ona přestávka mi prospěla a do karetních soubojů jsem se pustil s novou vervou, aniž bych se musel učit převratným změnám. Největší novinkou pro zkušené harcovníky je rogue-lite přístup (že by název odkazoval i na tuto skutečnost?), který se projevuje hned v několika ohledech.
Rovnou zapomeňte na šlechtění balíčku karet, protože v Rogue Mage najdete čtveřici paklíků (lidský Bulwark, skelligský Savage Fury, monstří Hive Mind a těžce zvladatelný Chaos), jež se vám postupně otevírají. Jejich složení na začátku výpravy („runu“) se nemění, ale postupem napříč mapou si jej dotváříte k obrazu svému. Po porážce základních nepřátel lze náhodnou kartu přidat či ubrat, u míst moci posílit či vyměnit, přidat posilující artefakt z truhly či narazit na náhodné setkání slibující nějaké obohacení o energii či kartu.
Narazit lze také na souboje s ikonickými protivníky (mezi nimi nepovedené pokusy z vaší laboratoře nebo mnou nenáviděný praetor Alois Staalden, kterému po pěti porážkách v řadě říkám Lojza), po jejichž přemožení si můžete vylepšit svou ikonickou kartu vůdce, a samozřejmě závěrečný souboj s bossem, z kterého si pak uloupnete vzorek mutagenu. Každý běh měnící se mapou je trošku jiný a stoprocentně úspěšná strategie neexistuje, protože čelíte odlišně fungujícím nepřátelům s různými balíčky karet, což skvěle podporuje znovuhratelnost.
Pochválit musím v Gwent: Rogue Mage také dávkování obtížnosti. Není ostudou dostat na zadek i od potulného lovce otroků, přízraku či nekromanta, ale vždy tušíte, kde jste udělali chybu. Navíc s každým pokusem získáváte zkušenosti, díky nimž se dopracujete k silnějším kartám kouzel, a kartám do příslušných balíčků či lektvarů, které vám dávají výhodu do začátku soubojů.
zdroj: vlastní
V každém balíčku Gwent: Rogue Mage lze najít kombinaci, která je zdánlivě neprůstřelná. Umělá inteligence ovšem dokáže vykouzlit nádherné zvraty, jako když vám naboostovanou postavu přetáhne na svou stranu a podobně.
Pokud byste byli opravdu v krizi, lze si ulehčit postup tzv. archmage módem, v němž budete dostávat kouzelnickou energii před každým střetem, což je neocenitelná pomoc. Magické schopnosti Alzura totiž dokážou přiklonit křehkou rovnováhu na bojišti vaším směrem. Po 35 levelu už se objevují pořádné záludnosti jako kompletní zničení poškozené jednotky, sesílání řetězových blesků, vyvolání karty či posílení všech vašich jednotek. V kombinaci s artefaktem „Prism Pendant“ redukující nároky na seslání kouzla na polovinu tak můžete metat jedno zaklínadlo za tah, což udělá v řadách soupeře pořádnou paseku.
Autorům z polského studia CD Projekt RED se navíc podařilo odladit technickou stránku a nezaznamenal jsem žádný problém ani na kancelářském notebooku, který slouží k sepsání těchto řádků. Rogue Mage si můžete zahrát i na mobilech, takže se nemusíte bát, že byste singleplayerový Gwent nerozjeli. Jen musíte oželet hezčí grafiku a efekty. Pokud karbaníte na silnějším stroji, tak si užijete fantasy audiovizuál na vysoké úrovni, jak jsme u zaklínačských titulů zvyklí.
zdroj: vlastní
Grafika karet drží v Gwent: Rogue Mage svou vysoce nastolenou laťku, takže se pokocháte i čarodějnickým učněm, mnou přezdívaným Prasolet.
Karetní Gwent: Rogue Mage se zavděčí snad každému – virtuálním karbaníkům, fanouškům světa Zaklínače nebo příznivcům hraní na jeden život (rogue-lite). Autorům se podařilo parádně namixovat obtížnost společně s vývojem odměn na spravedlivé souboje, v nichž není moc prostoru pro chyby. Inovace v rámci karetního Gwentu šlapou slušně, škoda že se více nerozepsali scenáristé v rámci příběhu. Vzhledem k poměru cena/výkon můžu Rogue Mage doporučit (což neplatí o Deluxe edici, která přidává jen tři skiny a další obsah do free to play Gwentu).
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii poskytlo vývojářské studio CD Projekt RED.
Gwent: Rogue Mage je singleplayer samostatně hratelné rozšíření populární karetky, původně z Witcher 3: Wild Hunt. Veterány nadchne rogue-lite přístupem, na nějž navazuje tvorba balíčku za chodu, kouzlení a unikátní průchody mapou. Bohužel zde chybí hlubší příběh o původu zaklínačů, který by fanoušci tak chtěli.
Klady
Zápory
Jakub Němec
Since I can remember, I have hidden my identity behind the name Jakub Němec. I have always wanted to experience adventures with the hero, which is why I developed a great passion for books and video games as a child. In interactive worlds, I prefer RPGs of all kinds. Most recently, I am interested in independent titles that have innovative ideas.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 8/10 | Windows 8/10 |
| Procesor | Intel Celeron G1820 | AMD A4-7300 | Intel Core i3 6100 | AMD FX-6300 |
| Grafická karta | NVIDIA GeForce GT 730 | Radeon R7 240 | NVIDIA GeForce GTX 660 | AMD Radeon R7 265 |
| Operační paměť | 4 GB | 4 GB |
| Pevný disk | – | – |
• Zdroj: Steam (21. 7. 2022)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |
