Jak vybrat bezpečnostní systém

Podle způsobu instalace rozlišujeme tři typy bezpečnostních systémů: drátový, bezdrátový a hybridní. Všechny tři nabízejí srovnatelnou úroveň zabezpečení.

• Drátové bezpečnostní systémy vyžadují fyzické – drátové – rozvody mezi centrálou a jednotlivými čidly. Jejich instalace je tak o něco složitější a často vyžaduje přítomnost odborné firmy.
• Bezdrátové bezpečnostní systémy pro přenos informací využívají spolehlivého rádiového spojení. Obava z narušení není na místě, profesionální systémy nabízejí pokročilé šifrování přenosu signálu. Instalace je v tomto případě velmi jednoduchá a zvládnete ji pomocí mobilního telefonu. Pozor si dejte pouze na levná zabezpečení, která spíše připomínají hračky.
• Hybridní bezpečnostní systémy podle potřeby kombinují oba přístupy.

Certifikace je důkazem kvality bezpečnostního systému. Její získání vyžaduje splnění několika desítek náročných testů. Jedině tak je možné potvrdit, že výrobek dosahuje určitých daných standardů. Certifikace navíc zajišťuje, že se váš bezpečnostní systém bude moci připojit k tzv. Pultu centrální ochrany, který zajistí další úroveň zabezpečení. V případě poplachu totiž na místo vyjede zásahová jednotka, která situaci prověří a případného narušitele zpacifikuje.

Pokud máte byt či jiný objekt pojištěný a prakticky nulový zabezpečovací systém, pojišťovna to při pojistném plnění rozhodně zohlední. Bohužel negativně. Investice do kvalitního zabezpečení s certifikací v kombinaci s dalšími prvky (např. bezpečnostní dveře) se v tomto případě rozhodně vyplatí. V závislosti na uzavřeném pojištění se zvyšuje i částka, kterou vám vaše pojišťovna vyplatí. Pamatujte ale na to, že některé pojišťovny vyžadují profesionální instalaci. Jakkoliv to možné je, v takovém případě nepochodíte s vlastní.

Napájení je důležitá vlastnost zejména u bezdrátových bezpečnostních systémů. Ty klasické, kde se čidlo propojuje s centrální jednotkou kabelem, napájení zajišťují z centrální jednotky. V případě přerušení proudu by však mělo mít čidlo vlastní záložní baterii, která jej udrží v chodu do obnovení proudu. U baterií v čidlech je zásadní jejich výdrž, která se u profesionálních systémů pohybuje v řádu let.

Čidla musí komunikovat s centrální jednotkou, ta musí mít napojení na uživatele, případně na Pult centrální ochrany. Čím více způsoby bude tato komunikace řešena, tím lépe. V případě, že bude jeden komunikační kanál narušen, systém může odesílat signál dalším. Je proto vhodné, aby i klasické drátové systémy využívaly některou z bezdrátových metod. Nejčastější komunikační kanály jsou:

• Ethernet – tzv. pevný internet, připojení pomocí LAN kabelu, náchylné k narušení.
• WiFi – bezdrátové připojení k modemu, náchylné k narušení v případě vyřazení domácí sítě z provozu.
• GSM – tzv. mobilní internet, pomocí SIM karty.

Největší riziko narušení bezpečnostního systému je případné „nabourání“ komunikace mezi čidlem a centrální jednotkou. Některé systémy jsou postaveny na open-source řešení, taková jsou ale docela riziková a potenciálně snadno napadnutelná. Špičkové bezpečnostní systémy využívají vlastních řešení, která nejsou užívána nikde jinde. Zároveň probíhají testování a dostávají pravidelné bezpečnostní aktualizace.

Dosah udává maximální vzdálenost, na jakou se bude centrální jednotka schopna propojit s jednotlivými čidly. Výrobci tuto hodnotu často uvádějí v otevřeném prostoru, to znamená, že reálně (v zástavbě, bytě, napříč patry) je tato vzdálenost o něco kratší. Čím větší dosah, tím lépe, profesionální zabezpečovací systémy nabízí dosah kolem 2 000 m v otevřeném prostoru.

Moderní bezdrátové bezpečnostní systémy bývají zpravidla dodávány s vlastní mobilní aplikací. Ta umožňuje vzdálenou správu celého systému (aktivaci, deaktivaci, nastavení, přidání dalších čidel, úpravu práv pro ostatní uživatele), ale hlavně se do ní sbíhají notifikace při narušení systému. Systémy, které využívají bezpečnostních kamer, navíc umožňují přímý monitoring a např. dálkové otevření dveří.

Při výběru zabezpečovacího systému sledujte to, zda je vybaven certifikací. Ta je totiž nezbytná k tomu, aby mohl být připojen k tzv. Pultu centrální ochrany (PCO). To je místo se stálou službou, do něhož se sbíhají veškeré údaje ze všech připojených zabezpečených objektů. V případě varování je na místo narušení vyslána zásahová jednotka. Rozsah poskytovaných služeb je dán dohodou s poskytovatelem PCO.

Bezpečnostní systém byste rozhodně neměli vypínat ve chvíli, kdy jste doma – např. v noci. Od toho tu je tzv. noční režim, který hlídá okna, vstupní dveře nebo pohyb po zahradě, zatímco vy spíte v ložnici. Potenciálně se tak můžete vyhnout nepěknému nočnímu setkání se zlodějem.

Bezpečnostní kamery jsou fakultativní součástí bezpečnostních systémů. Ne ve všech případech je jejich použití vhodné, ideální jsou zejména při zabezpečení větších průmyslových nebo obchodních objektů.

Kamery, které bývají součástí i některých pohybových čidel, mají velkou výhodu zejména ve vizuálním ověření poplachu. Pokud bezpečnostní kamery potřebujete, vybírejte celý systém – ne každý je totiž podporuje. Více informací o tom, co všechno moderní bezpečnostní kamery nabízí, najdete v článku Jaké jsou nejlepší chytré bezpečnostní kamery a co umí?

Máte-li dům, zabezpečení by rozhodně nemělo končit s jeho obvodovými zdmi. Pokrytí bezpečnostními kamerami a čidly pohybu je velmi důležité. Zde vybírejte taková, která dokáží odfiltrovat pohyb zvířat po pozemku. Například takový ptáček může natropit spoustu poplachů. Můžete tak být varováni ještě dříve, než se narušitel dostane k domovním dveřím.