• Recenze
• Autor: Alexandra Vaníková
Tvůrce z capcomáckého vývojářského studia Division 1 mohou mnozí hráči znát jako autory populárních titulů v sériích Devil May Cry či Resident Evil. Tentokrát ale přinášejí zcela nové IP, které má zároveň ztělesňovat jimi vytvořený žánr – tzv. Kagura akční strategii. Jak se Kunitsu-Gami: Path of the Goddess dařilo v naší recenzi, vám prozradí následující řádky.
zdroj: Capcom
Příběh Kunitsu-Gami: Path of the Goddess se odehrává v okolí pohoří Kafuku, domova mocné bohyně. Obyvatelé drobných vesniček na jeho úpatí si nevážili bohatství, které jim Kafuku poskytlo, a jejich chamtivost probudila zlověstné démony – tzv. Seethe. Ti do kdysi prosperujících osad přinesli zkázu a místní lid oloupili o vzácné masky ukrývající sílu nejvyššího božstva.
zdroj: vlastní
Obrázek 1: V Kunitsu-Gami: Path of the Goddess se stanete japonskou verzí rytíře v zářivé zbroji. Obrázek 2: Jednou z ústředních témat je japonský rituální tanec s názvem Kagura.
Hlavním hrdinou příběhu je zdatný bojovník Soh, jehož úkolem je znesvěcenými vesnicemi převést ženu jménem Yoshiro, aby je mohla pomocí tradičního japonského tance Kagura očistit od démonských sil. Prostřednictvím kratičkých cutscén, minima slov a dojemné hudby se tvůrcům podařilo vytvořit vcelku smysluplný děj. Strhující příběh jako vystřižený ze stříbrného plátna ale nečekejte, ten v Kunitsu-Gami slouží primárně jako pojítko jednotlivých levelů.
V novince od Capcomu hraje na rozdíl od příběhu první housle gameplay, a je to vskutku symfonie. Nejprve si ale povíme něco o základních principech. Po příchodu do jedné z vesnic musíte (téměř vždy) vytvořit tzv. Spirit Path (duchovní cestu), po které se Yoshiro dostane k Torii bráně na druhém konci oblasti a očistí ji. Ruku v ruce s „dlážděním“ Spirit Path jde i další klíčový prvek hry – střídání dne a noci.
Seethe útočí až po západu slunce, takže dny zde strávíte likvidací černé mízy, za což získáte krystaly (herní měna), tvorbou Spirit Path a osvobozováním místních obyvatel ze zvláštních kokonů. Zachráněným vesničanům následně lze za určitý počet krystalů přiřazovat různé role a učinit z nich tak podpůrnou bojovou sílu pro Soha.
zdroj: vlastní
Tvorba cesty pro Yoshiro a budování vlastní armády by měly být přes den vaší prioritou.
Yoshiro může po Spirit Path procházet pouze ve dne, v noci se zastaví a vaším úkolem je pomocí vlastnoručně rozmístěných ozbrojených vesničanů (ve stylu žánru tower defense) odrážet útoky Seethe až do svítání. Jako Soh se potom do soubojů můžete zapojit v reálném čase. Hratelnost je do velké míry hladká a uspokojivá, zejména v real time soubojích. Hlavní hrdina se dokáže obratně ohánět s katanou a v rukávu má také několik komb.
Pár výtek ale musím směřovat k místy nepohodlnému ovládání – zejména na obrazovce určené k rozmisťování bojových jednotek (Command Screen). Pro nejlepší rozvržení mi chyběla možnost oddálit kameru ještě více než hra umožňuje, umístit vojáky navíc lze jen v jakémsi Sohovém poli působnosti.
zdroj: vlastní
Kunitsu-Gami: Path of the Goddess je fantasticky vypadající hrou, kvůli množství prvků je však interakce s Command Screen méně pohodlná.
V případě rozlehlých mapek jsem tak musela neustále zavírat nabídku s rozestavením jednotek, jen abych s hlavním hrdinou popošla pár kroků, Command Screen opět otevřela a vesničana poslala na požadované místo. A přestože design uživatelského rozhraní Kunitsu-Gami zbožňuji, na Command Screen zabírá až příliš mnoho prostoru, který by měl být věnován téměř výlučně pohledu na bitevní pole.
Jednou z nejsilnějších stránek Kunitsu-Gami je naopak zmiňovaný aspekt času, který plyne nezávisle na hráči a nelze jej tak stopnout či zpomalit. Během hraní jsem díky tomu téměř neustále pociťovala příjemný nával adrenalinu.
Den trvá v Kunitsu-Gami jen několik minut, rozhodnutí je tu tak třeba dělat za pochodu, díky čemuž vaše strategické myšlení neustále pracuje na plné obrátky. Upřednostním opravu pasti na Seethe nebo plošiny pro lukostřelce? Vysbírám všechny krystaly nebo raději osvobodím vesničany a vytvořím tak silnější armádu? I před těmito dilematy jsem stála.
Zapadající slunce a stále hlasitější bubnování však byly jasným znamením blížících se Seethe a na náročná rozhodnutí už nebyl čas. Rozestavila jsem tedy své bojovníky a odhodlána odrážet armádu Seethe hypnotizovala Torii bránu přede mnou. Ale chyba lávky! Démoni začali pochodovat z jedné ze vzdálenějších bran na opačném konci mapy. Nepotěšilo mě sice, že hra mi takovýmto způsobem do pečlivě promyšlené strategie hodila vidle, na druhé straně je fajn, jak mě podobné výzvy udržovaly ve střehu. Titul je navíc v jednotlivých levelech postupně dávkuje, což mě naučilo přistupovat k soubojům různými způsoby. Odrážení útoků Seethe v jeskyni s minimem světla je přece jen jiné než bojovat na rozbouřeném moři, o to víc, pokud hra vaším směrem zároveň pošle nové druhy nepřátel.
zdroj: vlastní
Zadávání rozkazů je v Kunitsu-Gami stejně důležité jako aktivní zapojení se do boje.
Podobné výzvy mě totiž neustále udržovaly ve střehu, hra je navíc v jednotlivých levelech postupně dávkuje, což mě naučilo přistupovat k soubojům různými způsoby. Odrážení útoků Seethe v jeskyni s minimem světla je přece jen jiné než bojovat na rozbouřeném jezeře, o to víc, pokud hra vaším směrem zároveň pošle nové druhy nepřátel.
Postupným odemykáním masek božstev se osvobození vesničané mohli kromě startovních bojovníků se sekerou proměnit už i na lukostřelce, kopiníky či třeba sumo zápasníky, čímž se mi zároveň otevřely brány experimentování, ať už v tradičních levelech nebo boss fightech.
Asi jste si všimli, že v recenzi jsem nešetřila screenshoty, nemůžete se mi ale divit. Kunitsu-Gami: Path of the Goddess je neuvěřitelně fotogenická hra, za což vděčí pečlivé práci vývojářů. Ti například herní předměty i oblečení vlastnoručně vytvořili ve skutečnosti a pomocí skenovací 3D technologie přenesli do herního světa. Výsledkem je tak unikátní a nádherně detailní vizuál, který jsem snad v žádné jiné hře neviděla.
zdroj: vlastní
Z každého aspektu hry lze jasně vyčíst obrovský důraz na detaily.
Patřičná pozornost byla věnována také designu nepřátel, při jejichž tvorbě se vývojáři inspirovali duchy a démony japonského folklóru - tzv. Yōkai. Výsledkem jsou prazvláštní Seethe různých velikostí a tvarů, jejichž tělesnými schránkami budete fascinovaní a vyděšení zároveň. Se stejnou péčí tvůrci přistupovali i k designu uživatelského prostředí, které překypuje odkazy na japonskou kulturu a umění. Aktivní perky či schopnosti jsou reprezentovány detailně vymodelovanými soškami či talismany, za pozornost stojí i tzv. Ema destičky ukrývající zajímavé informace.
Když jsem poprvé zapínala Kunitsu-Gami: Path of the Goddess, nečekala jsem, že budu při jeho hraní ztrácet pojem o čase, protože strategiím ani tower defense titulům neholduji. Opak se však stal pravdou. Slabší příběh či místy kostrbaté ovládání by vás určitě neměly od hraní odradit, jde totiž jen o malou daň za různorodé levely a originální hratelnost, která je stejně jako dechberoucí vizuál prošpikována prvky japonské kultury.
S Kunitsu-Gami: Path of the Goddess jsem strávila přibližně 17 hodin, rozhodně se však nejedná o konečný údaj. Všechny levely (bossfighty nevyjímaje) lze totiž rozehrát opětovně a pokusit se splnit na ně navázané výzvy. Cenu 50 eur si tak titul obhájit dokáže, pokud si ale chcete být jisti, že se jedná o hru pro vás, vyzkoušet můžete hratelné demo. V případě, že vlastníte předplatné Game Pass, dejte Kunitsu-Gami: Path of the Goddess určitě šanci. Do služby se hra dostane v den vydání.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč k recenzi poskytl distributor Cenega Czech.
Kunitsu-Gami: Path of the Goddess není dokonalé, rozhodně si ale zaslouží vaši pozornost. Vývojářům z Capcomu se totiž podařilo ukuchtit návykový mix real time soubojů a tower defense prvků a v neposlední řadě úžasně propracovaný vizuál.
Klady
Zápory
Hrám se věnuji od svých dvanácti let, kdy byly na vrcholu mého žebříčku strategie Cossacks, Age of Empires, legendární Mafie či taktická střílečka Brothers in Arms. Dnes mě pravděpodobně najdete vymetat lobby multiplayeru nejnovějšího Call of Duty. Z emotivní jízdy v podobě The Last of Us se nejraději vzpamatovávám u GTA V a pokud zrovna nesekám nemrtvé v nějaké zombikárně, tak se určitě pokouším objevit moji další oblíbenou hru v nepřeberné studnici indie titulů.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 10/11 64-bit | Windows 10/11 64-bit |
| Procesor | Intel Core i5-7500 | AMD Ryzen 3 1200 | Intel Core i7-7700 | AMD Ryzen 5 2600 |
| Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 1050 Ti | AMD Radeon RX 560 | NVIDIA GeForce GTX 1070 | AMD Radeon RX 5700 |
| DirectX | DirectX 12.0 | DirectX 12.0 |
| Operační paměť | 8 GB | 16 GB |
| Pevný disk | 16 GB | 16 GB |
• Zdroj: Steam (15. 7. 2024)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |
