• Autor: Redakce
Doby, kdy si levné telefony vystačily s jednou 8Mpx kamerou, jsou už dávno pryč. Dnešní telefony se snaží potenciální zájemce zaujmout více čočkami, větším rozlišením, obrovským zoomem apod. Není tak problém v nižší třídě najít třeba čtyřnásobný fotoaparát se 48Mpx senzorem. Jsou ale fotoaparáty v levných telefonech opravdu tak dobré? A jak je to doopravdy s lákavými parametry?
Vybíráte telefon podle fotoaparátu? Pravděpodobně okamžitě hledíte na rozlišení jednotlivých objektivů. A není na tom nic špatného, jelikož rozlišení má na kvalitu obrazu nemalý vliv. Jde však jen o jeden z mnoha podstatných faktorů, proto se nespokojte pouze s tímto údajem. Často se totiž můžeme setkat s tím, že telefon s 12Mpx senzorem pořizuje hezčí fotografie než například mobil se snímačem 48Mpx.
Velikost pixelu na snímači je jedním z hlavních důvodů, proč se mobilní kamery stále nemohou běžným fotoaparátům zcela vyrovnat. Vezměme si takový Samsung Galaxy A22. Vcelku levný telefon se 48Mpx hlavním snímačem. Vysoké rozlišení by napovídalo, že kamera bude fotit opravdu skvěle. Pixely na použitém snímači ISOCELL Bright GM2 však mají pouhých 0,8 μm. Průměrné digitální zrcadlovky mají pro srovnání pixely o velikosti 7–8 μm, lepší smartphony okolo 1,4 μm kvůli nedostatku místa. Zjednodušeně řečeno, čím větší je pixel, tím více světla a více dat je schopen pojmout a tím kvalitnější vaše fotografie budou. Kvalitnější snímače u telefonů střední třídy je mívají zpravidla větší.
A jak se velikost pixelu projeví v praxi? Níže můžete na porovnaných snímcích vidět, že fotografie zachycená snímačem s pixely o velikosti 1,12 μm je po přiblížení nejen méně kvalitní (za což může spíše rozlišení), především je na ní ale mnohem více světelných fragmentů. Ty na fotografii vypadají jako mírně narůžovělý šum. Fotoaparát na těchto místech neměl dostatek světelných informací.
Světelnost objektivu má obrovský dopad především na focení za horších světelných podmínek. U nás najdete světelnost zapsanou jako poměr, např. f/2. Zde v podstatě nejde o nic jiného než poměr 1 ku 2. Na snímač by tedy při této světelnosti prošla asi polovina světla, co vstoupí do objektivu. V ideálním případě by objektiv měl mít světelnost f/1, pro maximum průchozího světla. Takový objektiv ale, alespoň zatím, neexistuje.
Objektiv s dobrou světelností už v dnešní době není tak nákladný. I levnější telefony proto na hlavní čočce mívají světelnost vcelku dobrou. Často se však hodně šetří na dalších objektivech ve fotomodulu. Oproti tomu již ve vyšší střední třídě najdete spoustu telefonů, které mají dobrou světelnost na všech objektivech. S horšími světelnými podmínkami se tak ve střední třídě popere i širokoúhlá kamera nebo třeba teleobjektiv.
Níže můžete vidět přímé srovnání noční fotografie při cloně f/2,0 a f/1,8.
Se světelností se úzce pojí také expoziční čas. Ten jde u každého telefonu nastavit víceméně zcela libovolně. Pokud například nastavíte delší expoziční čas, na senzor se dostane dostatek světla i při horší světelnosti objektivu. Při focení s delším expozičním časem však musíte mít telefon kompletně stabilní, jinak dojde k rozmazání. Telefon s lepší světelností proto přijde vhod hlavně v noci, protože i s krátkým expozičním časem se na senzor dostane dostatek světla k zachycení působivého snímku. Nebudete tak potřebovat stativ, aby se fotka nerozmazala.
Vraťme se na okamžik k velikosti pixelu. Mobilní telefony samozřejmě nemají tolik prostoru pro snímač jako digitální zrcadlovky, a proto výrobci přišli se způsobem, jak problém obejít. Pixel binning je proces, kdy se několik sousedních pixelů na snímači spojuje v jeden. Telefony tak uměle navýší velikost pixelu za cenu nižšího rozlišení fotografie.
Pixel binning se stal tak hojně využívaným, že pokud uvidíte telefon s 48Mpx kamerou v nižší třídě, ale i top model se 108Mpx senzorem, můžete si být jisti, že jej výrobce implementoval. A není se čemu divit. Fotografie opravdu vypadají o něco lépe. Problém je, že se u nich zejména za horších světelných podmínek setkáte s tzv. digitálním šumem a výsledná fotka má také mnohem nižší rozlišení.
Při poměru 4 : 3 by například 48Mpx senzor pořídil fotografii o rozlišení 8 000 × 6 000 px. U levných telefonů by ale taková fotografie byla kvůli malým pixelům na pohled vybledlá a bez barev. Při využití pixel binningu (který je mimochodem většinou ve výchozím nastavení) bude mít fotka hezčí barvy, rozlišení se však srazí na 4 000 × 3 000 px. V praxi je to tedy, jako kdybyste fotili 12Mpx fotoaparátem.
Pixel binning sice uměle pomáhá levnějším telefonům držet krok, na fotoaparáty ve střední a vyšší třídě je však pořád krátký. Pro kvalitní fotografie nemusíme chodit do zarážejících sum, již ve střední třídě najdete např. iPhone SE 2020, který má sice jen jeden 12Mpx objektiv, ten se však chlubí maximální světelností f/1,8 a 1,22 μm velkými pixely na snímači. Z Android telefonů pak můžeme zmínit Google Pixel 4a, který s velmi příjemnou cenou nabízí 12,2Mpx senzor s 1,4 μm a skvělou světelností objektivu f/1,7.
Mobilní fotoaparáty dlouhou dobu snímaly jen obraz. V několika posledních letech se ale snímače hloubky staly čím dál populárnějšími, zejména díky jejich využití pro efekt bokeh. To, co začalo jako hezká fotovychytávka, se však v dnešní době proměnilo v plně profesionální nástroje a například snímače LiDAR jsou schopny zachytit i velmi přesné 3D modely pro použití v různých technologických odvětvích. Způsobů snímání hloubky je několik, nejpoužívanější jsou však tyto tři.
Hloubkový senzor pomáhá také při zaostřování. Níže můžete například vidět rozdíl mezi softwarovým ostřením a laserovým ostřením pomocí ToF senzoru. Díky ToF telefon lépe identifikuje objekt zájmu a mírně rozostří i jeho bližší okolí. Software však ostří na celou plochu, kde se objekt nachází. Níže můžete vidět, jak software kromě plodu zaostřuje i na veškeré listí okolo, zatímco ToF senzor, schopen identifikace mnohem menších rozdílů ve vzdálenosti, zaostřuje přímo na plod a listy v blízkém pozadí, či okolo plodu jsou již rozostřené (pro znatelnější rozdíly můžete fotky porovnat v plném rozlišení).
Chcete-li točit videa nebo fotit s delšími expozičními časy, budete chtít eliminovat veškeré malé pohyby včetně třesu ruky. Z toho důvodu existuje stabilizace. Zatímco levnější telefony mívají pouze elektronickou, a to ještě jen na hlavní čočce, ve střední třídě se běžně setkáte se stabilizací optickou, a to nejen na hlavním objektivu, ale často i na ultraširokém nebo na teleobjektivu.
Když se podíváme na telefony několik let staré, uvidíme spoustu rozdílů. Kdo by si tehdy pomyslel, že levnější telefon se 3 GB RAM se už dnes bude sekat kvůli stále náročnějším programům a že „obrovské“ 16GB úložiště vážně tak velké není a dnes jej zaplní i několik málo minut videa? Proto je při výběru telefonu dobré myslet i na blízkou budoucnost. Nejenže kupovat levné telefony a měnit je po roce není dobré pro životní prostředí, ale ve výsledku na tom stejně proděláte. Jeden smartphone střední třídy vás totiž klidně pojistí i na pár let dopředu.
Technologie mobilních fotoaparátů se vyvíjejí takřka každým měsícem i vteřinou a spolu s nimi také nevyhnutelně rostou nároky uživatelů. Levné telefony nemusí vypadat špatně, ve svých propagačních materiálech ale pochopitelně ukazují jen několik údajů. Proto je lepší se na parametry podívat do hloubky, případně jít do bezpečné koupě ve střední třídě.
Fotomobily Mobilní telefony