Samurai Shodown (RECENZE) – bojovka pro rozvážné

Obsah recenze Samurai Shodown (PS4 Pro)

1. Svět, v němž meče mají svá jména
2. Samurai Shodown se nesoustředí pouze na japonské bojovníky
3. Souboj na čtyři rány? Klidně!
4. Samurai Shodown potřebuje ještě dobrousit
5. Japonská poetika na talíři
6. Recenze Samurai Shodown: závěrečné hodnocení

Svět, v němž meče mají svá jména

• Recenze: 2. 7. 2019 • Autor: Jakub Němec

Japonsko se ve své historii potácelo od jedné války ke druhé, což se báječně hodí, když chcete najít důvod pro mlácení samurajů mezi sebou. Že se jedná o chytlavé téma, se přesvědčujeme v rámci značky Samurai Shodown už od roku 1993, kdy se poprvé mlátička s katanami objevila na dnes již dávno zapomenutých konzolích, ale také na Game Boyi a PlayStationu. Do roku 2009 se vydala více než desítka různých variací na šestici základních dílů, které hráče přivedly do země vycházejícího slunce na konci 18. století, kdy probíhala jedna z občanských válek. Tvůrci z SNK do všeho namíchali ještě trošku mysteriózna a měli na kult zaděláno.

Nyní se po deseti letech původní autoři vrací s novým pokračováním, jež zapadá do dlouhodobě šlechtěného kánonu. Samurai Shodown se věnuje počátku konfliktu a věrným fanouškům objasňuje některé skryté příběhové linky. Nemusíte se ovšem bát, že bez znalostí těch předcházejících se ztratíte v ději. Dnes recenzovaná mlátička ve vyprávění rozhodně nedosahuje kvalit Mortal Kombat 11 a ani se za to nemusí stydět. Pro každou z šestnáctky postav je přichystán stylizovaně animovaný prolog a závěrečná katarze po souboji s bossem, ale jinak se vlastně potácíte po celém světě, abyste kdovíproč změřili síly s ostatními válečníky. Zkrátka nic objevného, hlavně pokud znáte sérii Street Fighter, budete jako doma.

Samurai Shodown se nesoustředí pouze na japonské bojovníky

Někomu by se mohlo zdát, že název směřuje k tomu, že se proti sobě postaví na život a na smrt pouze asijští válečníci, kteří kolem sebe budou mávat katanami. Jenže vývojáři z SNK myslí také na evropské hráče, a proto jim připravili nálož šermířů západní provenience. Vedle samurajů jako drsný Haohmaru, temný Jubei Yagyu či vražedkyně Shiki se tak objeví karibsky působící pirátka Darli, francouzská šlechtična Charlotte a kdovíproč středoamerický šaman Tamtam. Nezapomnělo se ani na zvířátka, protože dva charaktery doprovází jejich domácí mazlíčci s ostrými zuby a drápy (Galfordovi pomáhá pes, zatímco Nakoruru se spoléhá na svého orla).

Celkově tak se tak v Samurai Shodown můžeme chopit šestnácti postav, z nichž každá předvádí odlišný typ boje. Samurajové samozřejmě kolem sebe rubou meči z ušlechtilé oceli a neberou si žádné servítky. Dosah jejich ran má střední parametry, ale každý zásah citelně poznáte. Ženské postavy cílí spíše na hráče s oblibou mrštných a nebezpečných charakterů a svého se dočkají také fanoušci vyložených obrů, protože si mohou vybrat Earthquaka, jenž drtí nepřátele téměř přes celou obrazovku, ale je tak pomalý, že když se mu někdo dostane k tělu, často zvoní umíráček. Ke cti tvůrcům slouží, že se nenechali strhnout různorodostí postav a odladili ovládání, které velmi rychle přejde do krve i při časté výměně válečníků.

Souboj na čtyři rány? Klidně!

Právě herní mechaniky Samurai Shodown patří mezi základní odlišovací prvek od letošních mlátiček Dead or Alive 6 a Mortal Kombat 11. Specifických pokynů pro charakteristické útoky postav je totiž jen hrstka a daly by se spočítat na prstech velmi zručného brusiče katan, protože studio SNK se zaměřilo více na průběh samotného duelu než na tvorbu diametrálně odlišných válečníků. Tím rozhodně nechci tvrdit, že je jeden jako druhý, ale až na pár typických chvatů se šermíři chovají dost podobně. Navíc se speciální seky nedají využít jako ultimátní drtící údery, jimž byste automaticky posílali protivníky do úzkých. Slouží zde spíše jako mezihra při hledání nejvhodnější chvíle na zasazení smrtelné rány mečem.

Právě prolévání krve ocelí slouží k co nejefektivnější likvidaci opovážlivce vstupujícího do vaší cesty. Při velmi dobře načasovaných secích silným úderem se totiž může protivník skácet k zemi po čtyřech zásazích, opravdu. Připadáte si jako v tradičním asijském filmu ze života samuraje, jenž jednou máchne čepelí a polovina nepřátel se vydává hledat končetiny do křoví. Vzpomínáte na gameplay z Ghost of Tsushima, kde se svět rozplýval nad soubojem pod mnišským chrámem, v němž hlavní hrdina zlikvidoval Mongoly pěti přesnými pohyby? V Samurai Shodown můžete dost dobře zažít něco podobného.

Díky tomu se rozhodně nejedná o bojovku pro začátečníky, kteří ve chvilkách krize rádi mačkají všechna tlačítka naráz s nadějí, že něco se zkrátka podařit musí. Zde se v podstatě jedná o způsob rituální sebevraždy. Dokonalost soubojů až s taneční choreografií bych se totiž nebál přirovnat ke střetům v soulslike titulům. Neustále čekáte, až soupeř učiní unáhlený krok a otevře prostor pro vaši ofenzívu. Překvapit jej můžete pečlivým vykrytím, jež mu odhodí zbraň v dál, holýma rukama ho odzbrojit efektním sevřením čepele nebo ustoupit do pozadí tak, aby soupeř promáchl, načež jej tnete do v rámci odvety za jeho troufalost vztáhnout proti vám ruku.

Samurai Shodown potřebuje ještě dobrousit

Taktickou vyspělost titulu vidím také v tom, že spouštěče pro speciální údery mají stejnou kombinaci pohybu páčky a stisknutí tlačítka, takže když se všechny tři jednou naučíte, můžete je libovolně používat. Odpadá tak důraz na šikovnost hráče (některé chvaty ve Street Fighter nebo Mortal Kombat dokáží dost znechutit) a místo toho se musíte soustředit na taktiku, v níž velkou roli hraje Rage (vztek). Hladina Rage se plní s každým utrženým úderem, aby se nakonec mohla přeměnit v nespoutanou sílu schopnou převrátit závěr souboje přesně na hlavu. Jednotlivé střety tak nejsou rozhodnuté do poslední vteřiny, což přispívá k adrenalinovému napětí.

Parádně navržený souboják ovšem brzdí řada nedodělků, jež sráží Samurai Shodown na kolena. Hlavní výtku v rámci singleplayeru mám k přehnaně dlouhé načítací době (na Xbox One je dle dostupných gameplayů o něco kratší). Mnohdy jsem strávil zíráním na spořič v podobě běžícího králíka (s kladivem?) delší čas, než nakonec trval celý střet. K pohodlí mi navíc chybí možnost připnout si na obrazovku zkratky jednotlivých speciálních chvatů během učení. Nadmíru by se to hodilo především během zajímavě vymyšleného módu Dojo, v němž čelíte postavám ovládaným umělou inteligencí na základě sesbíraných dat z hraní.

I když časem přijdete na triky, jak AI oblbnout, tak se jedná o zajímavou možnost nahlédnutí na své slabé stránky, abyste se mohli postavit těm nejlepším v kláních po síti. Tady se ovšem objevuje další zádrhel, protože pro zážitek v multiplayeru potřebujete spoluhráče, a ti jaksi chybí. Musíte si nastavit budík na japonský čas, nebo doufat ve štěstí, že najdete pár nadšenců v Evropě (nevím proč, ale nejvíc jich je z Francie). Doufám, že se díky pochvalným recenzím, včetně této, postupně rozšíří počet hráčů Samurai Shodown, protože si to tenhle kousek od SNK zaslouží, ale prozatím je na síti docela mrtvo (nebo lidé se špatným připojením), což je velká škoda.

Japonská poetika na talíři

Samurai Shodown totiž kromě zdařilé hratelnosti dokáže nabídnout velmi poutavou grafickou stránku. Lokace zásobují oči detaily, především výjev travnaté louky při východu krvavého měsíce či pobřeží moře u šintoistické brány zahřeje u srdíčka všechny nadšence východních reálií. Na nich se ladně pohybují modely postav, které svým zjevem dají vzpomenout na několikrát zmiňovaný Street Fighter 5. K tomu si připočtěte stylizované švihy všech zbraní a hektolitry krve, které stříkají jako v Kill Billovi od Tarantina.

Suma sumárum v Samurai Shodown příznivci bojovek najdou zajímavý klenot do sbírky, u nějž budou muset projevit jiné dovednosti, než na jaké byli dosud zvyklí. Zvládnutí všech speciálních komb se lze naučit za jedno odpoledne, ale hledání slabých míst v pohybech soupeře je běh na dlouhou trať, s nímž může pomoci tréninkový Dojo mód. Ovšem kritický zásah do šavlového tance nepřítele je dle mého náležitou odměnou. Začátečníci v žánru by si ovšem měli dát pozor, ostatní si mohou pořídit Samurai Shodown na PS4 a Xbox One od 25. června. Na PC a Nintendo Switch by tato mlátička měla dorazit letos v zimě.

Tato recenze byla napsaná pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Samurai Shodown: závěrečné hodnocení

Taktika pod gejzírem krve

• Novinka: 17. 5. 2019 • Autor: Jakub Němec

Otevřeně si přiznejme, že každá bojovka, která v roce 2019 vyjde, musí být nutně srovnávána s Mortal Kombat 11, jemuž zřejmě můžeme již nyní přisoudit korunu krále letošních mlátiček. Touhu svrhnout jej z piedestalu má projekt studia SNK Samurai Shodown se svým přístupem ostrým jako katana. Výrazná grafická stylizace společně s vysoce taktickým přístupem, kde každá rána bolí a výrazně ji pocítí každý bojovník, nabízí mírně odlišnou hratelnost, jež sedne těm, kterým titul od NetherRealm Studios přijde zběsilý. Jak se tedy samurajská rubanice bude hrát?

Asi nebudeme rozebírat, že každý z mnoha bojovníků disponuje širokou škálou úderů, s jejichž pomocí dokážete zrakvit své oponenty v krvavém baletu. Mnohem zajímavěji se jeví průběh soubojů. Na různé stupnice vzteku, protiúderů a speciálních chvatů jsme si už zvykli, ale Samurai Shodown přece jen přináší svěží přístup. Čím větší nálož od soupeře dostáváte, tím jste vzteklejší a vaše seky katanou účinnější. Samozřejmě můžete vsadit vše na jednu kartu a naplněnou míru naštvanosti proměnit v účinné kombo, které však může oponent vykrýt a v pohodě vás dorazit.

Samurai Shodown totiž klade obrovský důraz na načasování úderů. Jestliže se vám podaří vykrýt sek vašeho rivala, máte krátký moment, během nějž můžete ztrestat jeho opovážlivost a uštědřit mu ránu s bonusovým zraněním. V součtu se vztekem ukrojíte pořádný kus jeho zdraví. To platí také pro údery, během nichž najdete mezírku v soupeřově kombu. Není výjimkou, že můžete zvítězit v kole, kde jste na hraně smrti, protože bleskovým protiútokem zlikvidujete až dvě třetiny soupeřovy vitality. Zapomeňte ovšem, že vám půjde vše samo od ruky, nejdříve musíte potit krev v tréninkovém režimu.

Dojo nabídne souboje s vlastním obrazem

Když vstupujete na tréninková prkna režimu Dojo, můžete čekat největší noční můru, jaká pro bojovkáře existuje – bojovat sám proti sobě. Umělá inteligence neustále sleduje vaše zápasy a postupně implementuje veškeré vaše způsoby boje v různých situacích, načež je schopná vytvořit bota chovajícího se jako vy. Pokud patříte ke zběsilým mashbutterům nebo hráčům neustále opakující dvě až tři komba, tak prožijete peklo. Účel je přitom zřejmý – když čelíte sami sobě, odhalíte své slabé stránky a můžete se je snažit eliminovat.

Obrovský přínos vidím především v možnosti porovnat síly s těmi nejlepším špílmachry online světa. Kdykoliv si totiž můžete stáhnout data profesionálních hráčů a v Doju s nimi zkřížit ostří, aniž byste si utržili ostudu veřejně. Data můžete sbírat i v tzv. Ghost zápasech, v nichž proti sobě bude bojovat umělá inteligence, jak to známe z Mortal Kombat 11 nebo Injustice 2. Samozřejmě bude hodně záležet, jak vše bude fungovat v praxi, ale může jít o převrat v rámci profesionalizace hraní bojovek, což můžeme vyzkoušet od 25. června na na PS4 a Xbox One. V případě, že si Samurai Shodown koupíte do 30. června, dostanete zdarma season pass.

• Zdroje: YouTube

Samurai Shodown – Oznámení

1. Ve jménu cti a slávy
2. Samurai Shodown nezapře japonské kořeny

Ve jménu cti a slávy

• Oznámení: 27. 2. 2019 • Autor: Jakub Němec

V roce 2019 si na nedostatek mlátiček nebudeme moci stěžovat. Jen v prvním pololetí nás čeká nadějný Dead or Alive 6 nebo Mortal Kombat 11, do jehož arén se v redakci neskutečně těšíme. Svou podporu od vývojářů dostávají také poslední díly Street Fighter V, SoulCalibur VI nebo Tekken 7. Do takto našlapané konkurence se ovšem s japonskou vervou pokouší prosekat pro mnohé dávno zapomenutá série Samurai Shodown (v Japonsku Spirits), která se hlásí o slovo po deseti letech. Ačkoliv se jedná už o dvanáctý díl (několik jich vyšlo na mobily či dávno mrtvé konzole), na trh se vrhne bez číslovky v názvu. Možná aby nevyděsil nováčky.

 

Ti se mohou do hodně větveného děje velmi snadno dostat, protože připravovaný díl nás přenese do začátků historického eposu, přesněji roku 1787, kdy se hroutí éra Tenmei. Šógunské války otevírají prostor pro zápasy nejlepších šermířů císařství, takže o šarvátky různorodých hrdinů nebude nouze, navíc se probudí spící temnota obohacující Samurai Shodown o prvky temné fantastiky. Vrátit by se samozřejmě měly známé charaktery (Haohmaru, Nakoruru, Tam Tam a další), ale lze předpokládat, že se mezi nimi objeví i nováčci s touhou zkřížit meč s nejlepšími válečníky doby.

Samurai Shodown nezapře japonské kořeny

Tvůrci při obnově letité značky museli významně sáhnout do grafické podoby. Už od prvopočátku se Samurai Shodown snažil opisovat od slavnějších kolegů (první díl z roku 1993 se významně inspiroval o dva roky starším Street Fighter II), odlišoval se pouze přidáním zbraní a jejich ničivým využitím. Také nyní si troufnu tvrdit, že inspirování se společností Capcom a její nejslavnější mlátičkou neskončilo. Komiksově laděný vizuál jako by z oka vypadl pátému dílu pouličních bojů, včetně signifikantních šmouh během provádění destrukčních komb.

O úplný klon Street Fighteru ovšem nejde. Grafici Samurai Shodown se vytáhli s využitím kontrastních barev během předělů (především červená s šedou mi dělají radost) a rozhodně se nebojí krve, jež podle náznaků z traileru poteče proudem a nejednou se obrazovka zbarví rudými cákanci. Ve své podstatě tak tvůrci sází na jistotu fungující během celé série, což jim zaručí prodeje šermířské mlátičky v jejich domovině. Z tohoto hlediska bude ovšem opravdu zajímavé sledovat, jestli a jak se prosadí na euroamerickém trhu, kde má Samurai Shodown vyjít na PC, PS4, Xbox One a Nintendo Switch v druhém kvartálu roku 2019.