Hlavním důvodem rozšířenosti pevných disků je nízká cena v poměru s velkým množstvím prostoru pro uložení dat. Čtení a zápis dat jsou relativně rychlé a počet přepsání dat prakticky neomezený.
Každý disk obsahuje kovové nebo skleněné desky (plotny), na kterých je nanesena tenká vrstva magneticky měkkého materiálu. Plotny se otáčejí nejčastěji rychlostí 7200 otáček za minutu (u serverových a vysoce výkonných až 10 nebo 15 tisíc ot./min, u energeticky nenáročných a některých notebookových disků o velikosti 2,5“ 5400 ot./min). Jsou neohebné - proto „pevný“ disk. Běžné 3,5“ disky pro stolní počítače mají 4 plotny a 8 čtecích hlav (na každé straně plotny jedna hlava).
Disky typu SSD (Solid State Drive) jsou ryze elektronické - ukládají data do flash pamětí typu NAND - a nepracují s žádnými pohyblivými částmi. Mají tak kratší reakční dobu a jsou méně náchylné k mechanickému poškození. Využívány jsou zejména v noteboocích.
Toto označení definuje disk, který obsahuje v jednom těle 2 úložiště. Menší NAND flashovou paměť (SSD) pro nejčastěji využívané programy, jako je operační systém a větší paměť na data, kterou poskytuje klasický HDD.